S e g e r, ktery tuto funkci zastaval do 31. prosince 1918.
V r. 1914, kdyz vypukla valka svetova, agenda z. o. se v prve rade obmezovala na peci o zid. uprchliky z Halice, jichz zde bylo na 200. Byla to unavna prace, ktera byla hlavne v rukou pr. pana Theodora S e g r a a vyzadovala jeho plnou pozornost a temer ctyri leta se teto venoval. Obecni zalezitosti se v teto dobe malo vyrizovaly, nebot nebylo k tomu casu a tez nemel nikdy k tomu naladu.
Obec musela tez venovati 3000 K na valecne pujcky ze sveho majetku a po celou dobu nebyly udeleny zadne nadace, az teprve v r. 1923 na narizeni zemske spravy politicke byl vypsan na nadace Maier Mirl Goldmannovych a nadace Siegfrieda Hillera konkurs v novinach.
Ve svetove valce bylo tez vice synku ze zdejsich rodin zid. na ruznych bojistich a padl v bitve u Premyslu v Halici syn zdejsiho naseho clena pana Richarda Novaka, pan Robert Novak, nadejny jinoch, ktery tam byl pochovan.
8. brezna 1919 nechala obec okolkovati 1290 K na ceskoslovenskou menu a obdrzela 650 Kc okolkovanych.
29.  listopadu 1919 daroval obci 2000 Kc pan Rudolf T a u s s i g na modleni za rodinu Taussigovu.
20.  kvetna 1920 bylo usneseno, ze vyucovani nabozenstvi ditek israelskych vykonavati bude pan Desider Fischer,   rb.   z   Mlade   Boleslavi.   Z   narizeni   okresni spravy politicke byly opatreny veskere hroby na zdejsim hrbitove  cisly a tabulkami  a zalozen k tomu inventar se  jmeny jednotlivych zemrelych.
15.   zari  1920  resignoval  pan Theodor S e g e r po 27 lete cinnosti v predstavenstvu  a jako pr. na svou funkci a zvolen za  starostu  pan Eduard E p s t e i n.
17. listopadu 1920 zmenilo predstav, rakouskou valecnou pujcku v castce 3000 K na IV. statni pujcku ceskoslovenskou s priplatkem 1500 Kc, a to pro nadaci Maier Mirl Goldmannovych ve vysi 1500 Kc, pro nadaci Siegfrieda Hillera ve vysi 1500 Kc, pro majetek obecni tez ve vysi 1500 Kc.
11. listopadu 1923 bylo usneseno vyjednavati s obci mladoboleslavskou stran ustanoveni spolecneho rabina a zvolen k tomu jednani delegat pan Hugo S e g e r. K dohode vsak nedoslo, jelikoz mladoboleslavska obec zadala od zdejsi obce velky financni prispevek, coz se ve schuzi, konane 2. prosince 1923, zamitlo.
21.  srpna 1924 zrizen sekovy ucet u postovni sporitelny  v Praze   pro   obec  na  jmeno   pana  pokladnika Emila Epsteina.
21. srpna 1924 bylo usneseno sveriti vyucovani nabozenstvi israelskemu panu A. Arnostu Goldmann o v i, zastupci rb. v Mlade Boleslavi.
30.   prosince   1924   zemrel   pr.   pan   Eduard   E pstein, ktery si ziskal dlouholetym pusobenim v predstavenstvu a jakozto pr. velike zasluhy.
7. ledna 1925 zvolen byl ve valne hromade pan Hugo  Seger za  pr. obce.
23. kvetna 1925 usneseno prodati obecni budovu c. 490, jelikoz obec nema dosti kapitalu k radne oprave teto budovy, a postaviti si novy obecni dum na pozemku c. 452, ktery by vyhovel potrebam obce.
13. srpna 1925 usneseno na vyzvu okresni spravy politicke v T. vyhotoviti seznam starych pamatnych veci cennych a dati tento jmenovanemu uradu k disposici, coz se ucinilo.
16.   ledna   1926   prodan   obecni  dum   c.   490   panu Frantisku Pohoralovi za 165.000 Kc, pri cemz se kupujici    zavazal   nesti   veskere   poplatky   prevodni   ze sveho,   coz   predstavenstvem   schvaleno.   Zaroven   se stalo   usneseni,   postaviti  na   pozemku   c. 452   novou
obecni budovu a se stavbou se ihned po schvaleni planu obecnim zastupitelstvem v T. zacalo. Stavba byla sverena panu inz. architektu Vilemu G a e r t n er o v i v Praze, ktery budovu v okrouhlem obnosu 152.500 Kc postavil.
Ve schuzi 13. kvetna 1926 pronajat byl v nove budove v prizemi byt panu Leopoldu Kahnovi ze Sovenic za 1250 Kc, byt v prvnim poschodi panu Emilu Taussigovi v T. za 3500 Kc rocne.
24. kvetna 1927 byl zvolen st. pan Hugo Seger jakozto delegat do svazu ceskych nab. o. z. v Praze.
8. ledna 1928 byl zvolen ve valne hromade znovu za pr. pan Hugo Seger a za jeho namestka pan Alfred Gaertner.
12. dubna 1928 byl sestaven na zaklade narizeni okresni spravy politicke v T. a v S.emilech soupis veskereho majetku moviteho i nemoviteho a presny seznam inventare a zaslan obema politickym   uradum.
12. dubna 1928 bylo usneseno ve schuzi zesileneho predstavenstva dati novou vazbu a krytinu na zdejsi synagogu a dale nechati radne opraviti zed hrbitovni a budovu hrbitovni, jakoz i nechati prohloubiti studni na hrbitove, jelikoz se v ni ztratila voda. Vsechny tyto adaptace vyzadovaly znacny financni naklad.
12. cervence 1928 zaslal pan Max E p s t e i n, San Francisco, 1500 Kc na opravu zdejsiho hrbitova.
Okresni sprava politicka v T. vyzvala zdejsi z. o., nasledkem vynosu zemske spravy politicke v Praze, by oznamila sve stanovisko stran slouceni zdejsi z. o. s z. o. mladoboleslavskou a bylo usneseno proti tomuto slouceni ohraditi se, neb zdejsi obec na tom trva zachovati si svou samostatnost, vzhledem k tomu, ze veskere podmniky k teto samostatnosti jsou zde dany a obec sve povinnosti v radnem vedeni israelskych matrik, vyucovani nabozenstvi, radne vykonava a stav obecnich financi jest priznivy a sprava obce se nachazi v radnych rukou a jest spravne vedena. Obec ma tez svou vlastni obecni budovu, vlastni synagogu a vlastni hrbitov.
V teto zalezitosti bylo tez jednano s Nejvyssi radou z. o. v Praze a poukazano na zhora uvedene duvody. Svaz ceskych z. o. v Praze jmenoval pana dra Aladara Deutsche, rb. v Praze, dohlizitelem zdejsi z. o., ktery sem v cervenci 1928 se dostavil a o radnem vedeni obecnich zalezitosti se presvedcil, o cemz tez na prislusna mista referoval.
Musi se jeste na to upozorniti, ze zdejsi z. o. vzdy prispivala znacnymi obnosy na veskera humanitni zarizeni jak v miste, tak i za Rakouska ve vsech ustrednich podpurnych spolcich v Praze a jinde a jmenovite po prevratu ve vsech oblastech ceskosl. republiky, coz vykazuji zaznamy ve vsech protokolech o schuzich predstavenstva po dlouha leta, takze po teto strance nelze obci a jejim clenum ciniti nejakou vytku.
Mimo toho venovano znacnych castek z nadaci, ktere zdejsi n. o. ma ve sve sprave a ktere tez nize uvadi.
Nadace: Maier Mirl Goldmannovych ve vysi 16.000 a 5800 Kc, MUDr. Aloise Reinera 10.000 Kc, Siegfrieda Hillera 4800 Kc, Sarah Melisova 2000 Kc, Moritz Schlessinger 400 Kc, Rosalie Pscherhofer 400 Kc, Wolf Mayer 300 Kc, Lobl Hiller 300 Kc.
Z  techto  udeleno bylo:
Z nadace Maier Mirl Goldmannovych:
28. kvetna 1893, 2000 K, Emilie Blei, provd. Altschul, Viden; 30. cervna 1894, 2000 K, Otto Steinwald, Turnov; 10. ledna 1897, 2000 K, Ida Lustig, provdana Steinschneider; 27. ledna 1901, 2000 K, Hugo Traub, Viden; 4. unora 1905, 2000 K, Anna Mestitz, Turnov; 26. dubna 1909, 2000 K, Duro Zviezdie, Zagreb; 19. unora 1913, 2000 K, Marta Iltis, Vi
den; 21. zari 1913, 2000 K, Otto Steinwald, Turnov; 21. srpna 1924, 2000 Kc, Egon Stein, Pardubic«; 21. srpna 1924, 1300 Kc, Lujo Noschke, Zagreb; 12. cervence 1928, 2000 Kc, Dragan Wollheim, Nova Gradiska.
Z nadace Siegfrieda Hillera:
10. cervna 1897, 580 K, Olga Jamnitz, Viden; 26. listopadu 1902, 580 K, Adele Dubsky, Viden; 17. prosince 1904, 580 K, Elisabeth Jamnitz, Viden, provd. Wald 20. rijna 1905, 580 K, Rosa Dubsky, Viden, provd. Rochmiss; 7. brezna 1908, 580 K, Anna Tieber, Turnov; 3. prosince 1911, 580 K, Ida Jamnitz, Viden; 15. brezna 1928, 580 Kc, Stella Singerova, Praha.
Z nadace Wolfa Lobla:
5. srpna 1912, 200 K, Rosalie Kafka, Dvur Kralove.
7. brezna 1930 konala se za pricinou 80. narozenin naseho milovaneho presidenta republiky T. G. Masaryka slavnostni bohosluzba s proslovem, ve kterem se poukazalo na zasluhy pana presidenta o zidovstvo v republice a o jeho zivotnim dile a venovano na jeho pamatku znacny obnos na Masarykuv domov pro zid. ucne v Praze a na Masarykuv les v Palestine. ^
Nelze opominouti na to upozorniti, ze   zdejsi   pred
stavenstvo se vzdy vlastenecky ukazalo pri vsech narodnich a statnich slavnostech, ze se techto zucastnilo vzdy korporativne, a ze veskere clenstvo obce tez svou loyalnost a lasku k republice ceskosl. projevovalo.
Poukazuje se na to, co predst. v poslednich letech pro dobro zdejsi o. z. vykonalo a to v prve rade po strance konsolidovani majetkovych pomeru obce, postaveni nove budovy obecni, adaptaci na zdejsi synagoze a hrbitovu, coz vyzadovalo mnoho porad, mnoho schuzi a namahy, za coz pan pr. Hugo Seger dekuje ae jenom jeho zaslouzilemu namestkovi panu Alfredu Gaertnerovi, ale tez .celemu predstavenstvu v plne mire.
Letosniho roku venovalo predstavenstvo vetsi naklad na zarizeni zasedaci sine, by dustojne representovala a konecne nechala vetsim penezitym nakladem prohloubiti na hrbitove studni, neb tato po 2 leta, nasledkem panujiciho sucha, byla bez vody, az ^konecne bylo nutno studni prohloubiti, jelikoz^ se prislo na skalu, ktera se musela dynamitem odstrelovati a nachazi se nyni ve  studni dostatecne mnozstvi vody.
Ke konci se jevilo nutne nechati renovovati pohrebni vuz a to naterem a novymi okrasami, takze i tento jest nyni v nejlepsim poradku.