S e g e r, který tuto funkci zastával do 31. prosince 1918.

V r. 1914, když vypukla válka světová, agenda ž. o. se v prvé řadě obmezovala na péči o žid. uprchlíky z Haliče, jichž zde bylo na 200. Byla to únavná práce, která byla hlavně v rukou př. pana Theodora S e g r a a vyžadovala jeho plnou pozornost a téměř čtyři léta se této věnoval. Obecní záležitosti se v této době málo vyřizovaly, neboť nebylo k tomu času a též neměl nikdy k tomu náladu.

Obec musela též věnovati 3000 K na válečné půjčky ze svého majetku a po celou dobu nebyly uděleny žádné nadace, až teprve v r. 1923 na nařízení zemské správy politické byl vypsán na nadace Maier Mirl Goldmannových a nadace Siegfrieda Hillera konkurs v novinách.

Ve světové válce bylo též více synků ze zdejších rodin žid. na různých bojištích a padl v bitvě u Přemyslu v Haliči syn zdejšího našeho člena pana Richarda Nováka, pan Robert Novák, nadějný jinoch, který tam byl pochován.

8. března 1919 nechala obec okolkovati 1290 K na československou měnu a obdržela 650 Kč okolko-vaných.

29.  listopadu 1919 daroval obci 2000 Kč pan Rudolf T a u s s i g na modlení za rodinu Taussigovu.

20.  května 1920 bylo usneseno, že vyučování náboženství dítek israelských vykonávati bude pan Desider Fischer,   rb.   z   Mladé   Boleslavi.   Z   nařízení   okresní správy politické byly opatřeny veškeré hroby na zdejším hřbitově  čísly a tabulkami  a založen k tomu inventář se  jmény jednotlivých zemřelých.

15.   záři  1920  resignoval  pan Theodor S e g e r po 27 lete činnosti v představenstvu  a jako př. na svou funkci a zvolen za  starostu  pan Eduard E p s t e i n.

17. listopadu 1920 změnilo představ, rakouskou válečnou půjčku v částce 3000 K na IV. státní půjčku československou s příplatkem 1500 Kč, a to pro nadaci Maier Mirl Goldmannových ve výši 1500 Kč, pro nadaci Siegfrieda Hillera ve výši 1500 Kč, pro majetek obecní též ve výši 1500 Kč.

11. listopadu 1923 bylo usneseno vyjednávati s obcí mladoboleslavskou stran ustanovení společného rabína a zvolen k tomu jednání delegát pan Hugo S e g e r. K dohodě však nedošlo, jelikož mladoboleslavská obec žádala od zdejší obce velký finanční příspěvek, což se ve schůzi, konané 2. prosince 1923, zamítlo.

21.  srpna 1924 zřízen šekový účet u poštovní spořitelny  v Praze   pro   obec  na  jméno   pana  pokladníka Emila Epsteina.

21. srpna 1924 bylo usneseno svěřiti vyučování náboženství israelskému panu A. Arnoštu Goldman-n o v i, zástupci rb. v Mladé Boleslavi.

30.   prosince   1924   zemřel   př.   pan   Eduard   E p-stein, který si získal dlouholetým působením v představenstvu a jakožto př. veliké zásluhy.

7. ledna 1925 zvolen byl ve valné hromadě pan Hugo  Seger za  př. obce.

23. května 1925 usneseno prodati obecní budovu č. 490, jelikož obec nemá dosti kapitálu k řádné opravě této budovy, a postaviti si nový obecní dům na pozemku č. 452, který by vyhověl potřebám obce.

13. srpna 1925 usneseno na výzvu okresní správy politické v T. vyhotoviti seznam starých památných věcí cenných a dáti tento jmenovanému úřadu k disposici, což se učinilo.

16.   ledna   1926   prodán   obecní  dům   č.   490   panu Františku Pohořalovi za 165.000 Kč, při čemž se kupující    zavázal   nésti   veškeré   poplatky   převodní   ze svého,   což   představenstvem   schváleno.   Zároveň   se stalo   usnesení,   postaviti  na   pozemku   č. 452   novou

obecní budovu a se stavbou se ihned po schválení plánu obecním zastupitelstvem v T. začalo. Stavba byla svěřena panu inž. architektu Vilému G a e r t n e-r o v i v Praze, který budovu v okrouhlém obnosu 152.500 Kč postavil.

Ve schůzi 13. května 1926 pronajat byl v nové budově v přízemí byt panu Leopoldu Kahnovi ze Sove-nic za 1250 Kč, byt v prvním poschodí panu Emilu Taussigovi v T. za 3500 Kč ročně.

24. května 1927 byl zvolen st. pan Hugo Seger jakožto delegát do svazu českých náb. o. ž. v Praze.

8. ledna 1928 byl zvolen ve valné hromadě znovu za př. pan Hugo Seger a za jeho náměstka pan Alfred Gaertner.

12. dubna 1928 byl sestaven na základě nařízení okresní správy politické v T. a v S.emilech soupis veškerého majetku movitého i nemovitého a přesný seznam inventáře a zaslán oběma politickým   úřadům.

12. dubna 1928 bylo usneseno ve schůzi zesíleného představenstva dáti novou vazbu a krytinu na zdejší synagogu a dále nechati řádně opraviti zeď hřbitovní a budovu hřbitovní, jakož i nechati prohloubiti studni na hřbitově, jelikož se v ní ztratila voda. Všechny tyto adaptace vyžadovaly značný finanční náklad.

12. července 1928 zaslal pan Max E p s t e i n, San Francisco, 1500 Kč na opravu zdejšího hřbitova.

Okresní správa politická v T. vyzvala zdejší ž. o., následkem výnosu zemské správy politické v Praze, by oznámila své stanovisko stran sloučení zdejší ž. o. s ž. o. mladoboleslavskou a bylo usneseno proti tomuto sloučení ohraditi se, neb zdejší obec na tom trvá zachovati si svou samostatnost, vzhledem k tomu, že veškeré podmníky k této samostatnosti jsou zde dány a obec své povinnosti v řádném vedení israelských matrik, vyučování náboženství, řádně vykonává a stav obecních financí jest příznivý a správa obce se nachází v řádných rukou a jest správně vedena. Obec má též svou vlastní obecní budovu, vlastní synagogu a vlastní hřbitov.

V této záležitosti bylo též jednáno s Nejvyšší radou ž. o. v Praze a poukázáno na zhora uvedené důvody. Svaz českých ž. o. v Praze jmenoval pana dra Aladara Deutsche, rb. v Praze, dohližitelem zdejší ž. o., který sem v červenci 1928 se dostavil a o řádném vedení obecních záležitostí se přesvědčil, o čemž též na příslušná místa referoval.

Musí se ještě na to upozorniti, že zdejší ž. o. vždy přispívala značnými obnosy na veškerá humanitní zařízení jak v místě, tak i za Rakouska ve všech ústředních podpůrných spolcích v Praze a jinde a jmenovitě po převratu ve všech oblastech českosl. republiky, což vykazují záznamy ve všech protokolech o schůzích představenstva po dlouhá léta, takže po této stránce nelze obci a jejím členům činiti nějakou výtku.

Mimo toho věnováno značných částek z nadací, které zdejší n. o. má ve své správě a které též níže uvádí.

Nadace: Maier Mirl Goldmannových ve výši 16.000 a 5800 Kč, MUDr. Aloise Reinera 10.000 Kč, Sieg-frieda Hillera 4800 Kč, Sarah Melisová 2000 Kč, Moritz Schlessinger 400 Kč, Rosalie Pscherhofer 400 Kč, Wolf Mayer 300 Kč, Löbl Hiller 300 Kč.

Z  těchto  uděleno bylo:

Z nadace Maier Mirl Goldmannových:

28. května 1893, 2000 K, Emilie Blei, provd. Alt-schul, Vídeň; 30. června 1894, 2000 K, Otto Steinwald, Turnov; 10. ledna 1897, 2000 K, Ida Lustig, provdaná Steinschneider; 27. ledna 1901, 2000 K, Hugo Traub, Vídeň; 4. února 1905, 2000 K, Anna Mestitz, Turnov; 26. dubna 1909, 2000 K, Důro Zviez-die, Zagreb; 19. února 1913, 2000 K, Marta Iltis, Ví-

deň; 21. září 1913, 2000 K, Otto Steinwald, Turnov; 21. srpna 1924, 2000 Kč, Egon Stein, Pardubic«; 21. srpna 1924, 1300 Kč, Lujo Noschke, Zagreb; 12. července 1928, 2000 Kč, Dragan Wollheim, Nová Gra-diska.

Z nadace Siegfrieda Hillera:

10. června 1897, 580 K, Olga Jamnitz, Vídeň; 26. listopadu 1902, 580 K, Adele Dubský, Vídeň; 17. prosince 1904, 580 K, Elisabeth Jamnitz, Vídeň, provd. Wald- 20. října 1905, 580 K, Rosa Dubský, Vídeň, provd. Rochmiss; 7. března 1908, 580 K, Anna Tieber, Turnov; 3. prosince 1911, 580 K, Ida Jamnitz, Vídeň; 15. března 1928, 580 Kč, Stella Singerová, Praha.

Z nadace Wolfa Löbla:

5. srpna 1912, 200 K, Rosalie Kafka, Dvůr Králové.

7. března 1930 konala se za příčinou 80. narozenin našeho milovaného presidenta republiky T. G. Masaryka slavnostní bohoslužba s proslovem, ve kterém se poukázalo na zásluhy pana presidenta o židovstvo v republice a o jeho životním díle a věnováno na jeho památku značný obnos na Masarykův domov pro žid. učně v Praze a na Masarykův les v Palestině. ^

Nelze opominouti na to upozorniti, že   zdejší   před-

stavenstvo se vždy vlastenecky ukázalo při všech národních a státních slavnostech, že se těchto zúčastnilo vždy korporativně, a že veškeré členstvo obce též svou loyálnost a lásku k republice českosl. projevovalo.

Poukazuje se na to, co předst. v posledních letech pro dobro zdejší o. ž. vykonalo a to v prvé řadě po stránce konsolidování majetkových poměrů obce, postavení nové budovy obecní, adaptací na zdejší synagoze a hřbitovu, což vyžadovalo mnoho porad, mnoho schůzí a námahy, za což pan př. Hugo Seger děkuje ae jenom jeho zasloužilému náměstkovi panu Alfredu Gaertnerovi, ale též .celému představenstvu v plné míře.

Letošního roku věnovalo představenstvo větší náklad na zařízení zasedací síně, by důstojně representovala a konečně nechala větším peněžitým nákladem prohloubiti na hřbitově studni, neb tato po 2 léta, následkem panujícího sucha, byla bez vody, až ^konečně bylo nutno studni prohloubiti, jelikož^ se přišlo na skálu, která se musela dynamitem odstřelovati a nachází se nyní ve  studni dostatečné množství vody.

Ke konci se jevilo nutné nechati renovovati pohřební vůz a to nátěrem a novými okrasami, takže i tento jest nyní v nejlepším pořádku.