481, nove svou synagogu od dreva, pri niz i skolu, kde uci, maji, sobe vystaveti dali.
I pomery cechovni se valne menily. Nejvice trpeli sladovnici a vodovarnici, nebot velky pozar stravil nejen pivovary a sladovny turnovske, ale utrpeli i velike skody tkalci a merulanici, nebot jiz r. 1622 velika cast mistru a tovarysu pro nabozenstvi do Luzice odesla a v Zitave se usadila. Zivnost, soukenicka poklesla dlouhym valcenim, ac v dobach vevody Friedlandskeho veliky vyvoz k armade se dal, ale pak — konkurenci ziduv, kteri lacina sukna v sousednim Liberci kupovali — na ujmu domaci vyroby turnovske je v meste prodavali.
Ale cech soukenicky si vymohl nato hrabeci majestat, kterymz prodej cizich suken v meste zapovezen byl. Kdyz vsak zide toho nedbali a cizi sukna dale prodavali, vedli si soukenici novou stiznost, kterouz jmenem hrabecim vyridil regent Vaclav Kralik z Brocenberka dne 26. prosince 1647 tak, aby vsecka cizi sukna ve meste pristizena zidum sebrana byla a rozdana chudine.
Kdyz pak ani tyto tresty nepostacovaly, sahnuto bylo k tomu, aby kazdy, kdo jakoukoliv zivnosti mestskou se zabyval, nejprve prisahou pravovernosti sve dolozil, nez by do cechu prijat byl. (Formular takove prisahy pro zidy i prislusniky jinych zivnosti naleza se v museu. turnovskem.)
Obec mestska prokazovala zidum take ochranu, ale vrchnost ji obci odpirala. V navrhu rizeni obecniho z r. 1712 zadala vrchnost, aby bylo ve meste trpeno jen 8 zidu. Spor o ochranu jejich se stale opakoval, jelikoz zidu ve meste pribyvalo. Nejvice to bylo pozorovati od r. 1680. Tehoz roku dne 6. kvetna vydan byl hrabeci majestat, kterymz byl spor ve prospech obce urovnan. Ale vrchnosti se zdalo, ze obec jedna proti ujednani, protoze pripoustela, aby se zivnosti zidovske v T. rozmnozovaly, za coz si obec davati nechala  ochranny  poplatek.   Zidu  ve  meste  tak  rychle
ynagoga (vnitrek)
pribyvalo, ze r. 1717 bylo jiz 23 zid. domu, z nichz odvadelo se 174 zl. dane kralovske, 13 zl. platu mestskych a 30 zl. obci ochranneho.
Kdyz r. 1707 stara drevena synagoga vyhorela, zadali zide, aby si smeli vystaveti synagogu novou. Po vzajemnem dohodnuti a na rozkaz hrabeci nebyla nova   synagoga   vystavena   na   miste   starem,   nybrz
v ulici Hluboke uprostred nove vznikajici ctvrti zid. na casti byvalych Travniku podel male Jizery. Na zidech bylo zadano, aby vystaveli novou synagogu z kamene a predepsany byly i jeji rozmery. Delka mela byti vne 13 'A lokte, uvnitr 11%, vyska od dlazdeni az po vrch strechy 9 loket, sirka 8 loket. Synagoga sahala az do zdi Eliase, zida Hlavateho, s horeni
Hrbitov
strany s jedne, s druhe pak strany az do zdi Filipa Hersla Dubskeho a Abrahama Prazaka, mezi kterymizto dyoumi zid. domy vedle uprostred stojici synagogy jeste plac bliz ouvozu Hluboke ulice, beziciho k obci zidovske, patrici, pozustava. S druhe strany zid. skoly oulicka mezi synagogou a domem Mojzise Davida Kobry az k Eliasove zahrade prinalezejici. Jest pri tom pak jako tak misto od starodavna pro postaveni svetnicky pri skole stare zidovske pro kantora s jedne strany od Marka Vitka pocinajici az k ulicce, kde predesle (pred ohnem) Jan Jirousek chalupu mival, dobihajici az k Daubkove chalupy rohu.
Po vystaveni synagogy byl pomer mezi obci zidovskou a mestskou se svolenim hrabecim nalezite upraven, pri cemz obec zidovskou starsi zide Mojzis David, Filip Dubsky a Adam Loebl, obec mestskou primas Jan Durych zastupovali. Dle vzajemneho usneseni byla obec zid. nadale vazana platiti 2. lednem 1719 pocinajic kazdorocne obci po 14 zl. ze synagogy a sepultury, dale uroky bezne ze svych domu. Zato byli zprosteni obtizi s ubytovanim vojska, bremen a pomucek skolnich a j. povinnosti sousednich.
S rozsirenim se obchodu a prumyslu vzrustala nejen lidnatost mesta, ale i pocet domu i v ulici zidovske. V pozdejsich letech na pocatku 19. stol. bylo v T. 12 lihovaru, z nichz zbyl jediny zavod Israele Mendla, kteryz pozdSji byl promenen ve flokarnu.
Podle zaznamu bylo zde a v okoli od r. 1839 do r. 1870 na sto rodin zid., po teto dobe vsak rapidne pocet techto ubyval, mnozi se odstehovali do vetsich mest a mnoho jich zemrelo. Naproti tomu byl prirustek jen nepatrny. I v okoli ve vicero vesnicich, kde zide se nachazeli, se tito odstehovali do mest.
V obci Dalimericich u T., kde bylo as 20 rodin zid., kterazto vesnice se nazyvala zidovska, neni jiz ani jedna rodina zid.
Tak nyni se nachazi pouze v obci  Vranove jedna
680
rodina, v Zeleznem Brode dve rodiny, v Ceskem Dube ctyri rodiny, v Hrubem Rohozci jedna rodina, v Nabzi jedna rodina, v Semilech pet rodin a v T. 28 rodin.
Zide se zabyvali ve shora uvedenych letech zde ponejvice obchodem a vyrobou lihovin, vyrobou komposice skla, brousenim drahokamu, mimo to bylo zde nekolik zid. lekaru a advokatu.
Velike vaznosti se tesil zde MUDr. Alois Reiner, ktery zde byl dlouha leta mestskym lekarem.
Zdejsi rodak Gustav E p s t e i n, jehoz rodice se s nim odstehovali do Ameriky, jest nyni presidentem bursy v San Francisku.
Byla zde zrizena zid. privatni skola s vyucovacim jazykem' nemeckym, do ktere chodily tez nektere ditky z  rodin katolickych, aby se naucili nemcine.
Rabinove v Turnove.
Dle zapisu v matrikach byli zde nasledovni rabinove:
Od r. 1839 zastupoval zde rb. Abraham Grunfeld, uc. nab. a snatky od t. r. do r. 1865 vykonaval zde dr. Isak Ellbogen, krajsky rb. v Mlade Boleslavi.
Asi rok zde fungoval v r. 1865 dio konce unora 1866 dr. Josef fy, rb.. v T.
Pak zase vykonaval zde snatky dr. Isak Ellbogen z Mlade Boleslavi do konce r. 1870.
Od ledna r. 1870 do 31. ledna 1875 byl zde rb. Leopold Thorsch,
od 1. unora 1875 do 30. dubna 1883 rb. Adolf R o 11 e r,                                 .
od 1. kvetna 1883 do 31. cervence 1895 rb. Hermann K o h n,
od 1. srpna 1895 do 31. srpna 1897 rb. J. N e 111,
od 1. zari 1897 do 30. listopadu 1903 rb. dr. J. F o 1 k m a n ri,
od 1. ledna 1904 do 15. rijna 1912 rb. Moritz Zrzavy,
od 1. listopadu 1912 do 31. srpna 1916 rb. Karel Freud.
Od teto doby zde zadny rb. ustanoven nebyl a obstaravali bohosluzby zdejsi clenove obce, jen pri snatcich fungoval zde dr. Max Hocha tez na pohrbech, pak po nem postupne rb. Desider Fischer a rb. A. Arnost Goldmann, vsichni z Mlade Boleslavi.
O vysokych svatcich byl sem vzdy povolan k vykonavani bohosluzeb nejaky kantor z Prahy, a to od r. 1916 az do nynejsi doby.
Kdo zde fungoval jako rb. pred r. 1839, neni zde poznamenano.
Starostove obce v Turnove.
Dle zaznamu: Arnost Weil, Salomon Ábeles, Simon E p s t e in, Josef D u b s k y, O. Fischer. — Po jaka leta, neni mozno zjistiti.
Vilem E p s t e i n od r. 1889 do 1. cervna 1913, Theodor Seger od 15. cervna 1913 do 31. prosince 1918, Eduard Epsteinodl. ledna 1919 do 30. listopadu 1924, Hugo Seger od 1. ledna 1925 do nynejska.
11 mesicu v roce bylo skolni vyucovani a platilo se za kazde ditko, ktere nebylo od skolneho osvobozeno, zl. 1*80 mesicne, coz bylo usneseno ve schuzi 4. prosince 1892.
12. kvetna 1893 bylo prodano obecni rituelni koupadlo za 250 zl. Josefu Safari v T.
28. srpna 1895 c. 17.142 schvaleny stanovy obecni pro z. o. v T. c. k. mistodrzitelstvim v Praze.
26. dubna 1896 zemrel byvaly pr. Josef Dubsky a odkazal obci 300 zl. (600 K).
Usnesenim   predstavenstva   15. prosince 1897   byla
koncem cervence 1898 zrusena privatni nem. zid. skola v T., a to vzhledem k tomu, ze zide chteli s katolickym obcanstvem ziti svorne a pratelsky a aby zid. deti mely dukladnou znalost v jazyku ceskem, mimo
Vilem Epstein
Eduard Epstein
Hugo Seger
Alfred Gaertner
to byl tez cinen natlak se strany mestanskych kruhu. V novem skol. roce chodily israelske deti jiz do verejnych ceskych skol.
19. cervence 1900 byl jmenovan MUDr. Alois Reiner cestnym clenem obce.
24. ledna 1905 odkazala zemr. pani Hermina S t e inerova obci 4000 K dane prosto k volnemu pouziti a z vdecnosti byla opatrena v synagoze opona, ktere nesla jeji jmeno.
10. zari 1905 bylo zarizeno v synagoze elektricke osvetleni.
28. rijna 1905 bylo predstavenstvem usneseno bohosluzby konati jen hebrejsky a v ceskem jazyku kazani.
21. prosince 1905 zemrel zaslouzily p. MUDr. Alois Reiner, ktery byl dlouha leta clenem predstavenstva a z. o. vzhledem k velikym zasluham zemreleho usnesla se venovati mu pamatni mramorovou desku, ktera byla upevnena v synagoze. Zemrely MUDr. Alois Reiner venoval v jeho zaveti z. o. 10.000 K.
V synagoze byla upevnena mramorova deska na pamatku Siegfrieda H i 11 e r a, ktery odkazal z. o. nadaci 1. cervence 1886 ve vysi 4800 K za ucelem poskytnuti vybavy chudym isr. divkamnevestam s nadacnim mistem 580 K.
1. listopadu 1887 zalozena nadace Maier Mirl Goldmannovych. Z nadace Maier Mirl Goldmannovych ve vysi 16.000 K bylo udeleno kazda 4 leta nadacni misto pro chude turnovske studenty neb zemedelce aneb zivnostniky ve vysi 2000 K a chudym isr. divkam turnovskym 1300 K.
1. cervna 1913 zemrel pan Vilem Epstein, ktery byl temer 40 let v predstavenstvu, z toho 25 let. pr. obce.
15.   cervna   1913  byl  zvolen za  pr.   pan  Theodor
Turnov 3
681