481, nově svou synagogu od dřeva, při níž i školu, kde učí, mají, sobě vystavěti dali. I poměry cechovní se valně měnily. Nejvíce trpěli sladovníci a vodovárníci, neboť velký požár strávil nejen pivovary a sladovny turnovské, ale utrpěli i veliké škody tkalci a meruláníci, neboť již r. 1622 veliká část mistrů a tovaryšů pro náboženství do Lužice odešla a v Žitavě se usadila. Živnost, soukenická poklesla dlouhým válčením, ač v dobách vévody Friedland-ského veliký vývoz k armádě se dál, ale pak — konkurencí židův, kteří laciná sukna v sousedním Liberci kupovali — na újmu domácí výroby turnovské je v městě prodávali. Ale cech soukenický si vymohl nato hraběcí majestát, kterýmž prodej cizích suken v městě zapovězen byl. Když však židé toho nedbali a cizí sukna dále prodávali, vedli si soukeníci novou stížnost, kterouž jménem hraběcím vyřídil regent Václav Králík z Bro-cenberka dne 26. prosince 1647 tak, aby všecka cizí sukna ve městě přistižená židům sebrána byla a rozdána chudině. Když pak ani tyto tresty nepostačovaly, sáhnuto bylo k tomu, aby každý, kdo jakoukoliv živností městskou se zabýval, nejprve přísahou pravověrnosti své doložil, než by do cechu přijat byl. (Formulář takové přísahy pro židy i příslušníky jiných živností nalézá se v museu. turnovském.) Obec městská prokazovala židům také ochranu, ale vrchnost ji obci odpírala. V návrhu řízení obecního z r. 1712 žádala vrchnost, aby bylo ve městě trpěno jen 8 židů. Spor o ochranu jejich se stále opakoval, jelikož židů ve městě přibývalo. Nejvíce to bylo pozorovati od r. 1680. Téhož roku dne 6. května vydán byl hraběcí majestát, kterýmž byl spor ve prospěch obce urovnán. Ale vrchnosti se zdálo, že obec jedná proti ujednání, protože připouštěla, aby se živnosti židovské v T. rozmnožovaly, za což si obec dávati nechala ochranný poplatek. Židů ve městě tak rychle ynagoga (vnitřek) přibývalo, že r. 1717 bylo již 23 žid. domů, z nichž odvádělo se 174 zl. daně královské, 13 zl. platů městských a 30 zl. obci ochranného. Když r. 1707 stará dřevěná synagoga vyhořela, žádali židé, aby si směli vystavěti synagogu novou. Po vzájemném dohodnutí a na rozkaz hraběcí nebyla nová synagoga vystavěna na místě starém, nýbrž v ulici Hluboké uprostřed nově vznikající čtvrti žid. na části bývalých Trávníků podél malé Jizery. Na židech bylo žádáno, aby vystavěli novou synagogu z kamene a předepsány byly i její rozměry. Délka měla býti vně 13 'A lokte, uvnitř 11%, výška od dláždění až po vrch střechy 9 loket, šířka 8 loket. Synagoga sahala až do zdi Eliáše, žida Hlavatého, s hoření Hřbitov strany s jedné, s druhé pak strany až do zdi Filipa Heršla Dubského a Abrahama Pražáka, mezi kterýmižto dyoumi žid. domy vedle uprostřed stojící synagogy ještě plac blíž ouvozu Hluboké ulice, běžícího k obci židovské, patřící, pozůstává. S druhé strany žid. školy ouličká mezi synagogou a domem Mojžíše Davida Kobry až k Eliášově zahradě přináležející. Jest při tom pak jako tak místo od starodávna pro postavení světničky při škole staré židovské pro kantora s jedné strany od Marka Vítka počínající až k uličce, kde předešle (před ohněm) Jan Jiroušek chalupu míval, dobíhající až k Daubkově chalupy rohu. Po vystavění synagogy byl poměr mezi obcí židovskou a městskou se svolením hraběcím náležitě upraven, při čemž obec židovskou starší židé Mojžíš David, Filip Dubský a Adam Loebl, obec městskou primas Jan Durych zastupovali. Dle vzájemného usnesení byla obec žid. nadále vázána platiti 2. lednem 1719 počínajíc každoročně obci po 14 zl. ze synagogy a se-pultury, dále úroky běžné ze svých domů. Zato byli zproštěni obtíží s ubytováním vojska, břemen a pomůcek školních a j. povinností sousedních. S rozšířením se obchodu a průmyslu vzrůstala nejen lidnatost města, ale i počet domů i v ulici židovské. V pozdějších letech na počátku 19. stol. bylo v T. 12 lihovarů, z nichž zbyl jediný závod Israele Mendla, kterýž pozdSji byl proměněn ve flokárnu. Podle záznamu bylo zde a v okolí od r. 1839 do r. 1870 na sto rodin žid., po této době však rapidně počet těchto ubýval, mnozí se odstěhovali do větších měst a mnoho jich zemřelo. Naproti tomu byl přírůstek jen nepatrný. I v okolí ve vícero vesnicích, kde židé se nacházeli, se tito odstěhovali do měst. V obci Daliměřicích u T., kde bylo as 20 rodin žid., kterážto vesnice se nazývala židovská, není již ani jedna rodina žid. Tak nyní se nachází pouze v obci Vránové jedna 680 rodina, v Železném Brodě dvě rodiny, v Českém Dubě čtyři rodiny, v Hrubém Rohozci jedna rodina, v Nábzi jedna rodina, v Semilech pět rodin a v T. 28 rodin. Židé se zabývali ve shora uvedených letech zde ponejvíce obchodem a výrobou lihovin, výrobou komposice skla, broušením drahokamů, mimo to bylo zde několik žid. lékařů a advokátů. Veliké vážnosti se těšil zde MUDr. Alois Reiner, který zde byl dlouhá léta městským lékařem. Zdejší rodák Gustav E p s t e i n, jehož rodiče se s ním odstěhovali do Ameriky, jest nyní presidentem bursy v San Francisku. Byla zde zřízena žid. privátní škola s vyučovacím jazykem' německým, do které chodily též některé dítky z rodin katolických, aby se naučili němčině. Rabínové v Turnově. Dle zápisů v matrikách byli zde následovní rabínové: Od r. 1839 zastupoval zde rb. Abraham Grünfeld, uč. náb. a sňatky od t. r. do r. 1865 vykonával zde dr. Isak Ellbogen, krajský rb. v Mladé Boleslavi. Asi rok zde fungoval v r. 1865 dio konce února 1866 dr. Josef fy, rb.. v T. Pak zase vykonával zde sňatky dr. Isak Ellbogen z Mladé Boleslavi do konce r. 1870. Od ledna r. 1870 do 31. ledna 1875 byl zde rb. Leopold Thorsch, od 1. února 1875 do 30. dubna 1883 rb. Adolf R o 11 e r, . od 1. května 1883 do 31. července 1895 rb. Hermann K o h n, od 1. srpna 1895 do 31. srpna 1897 rb. J. N e 111, od 1. září 1897 do 30. listopadu 1903 rb. dr. J. F o 1 k m a n ri, od 1. ledna 1904 do 15. října 1912 rb. Moritz Zrzavý, od 1. listopadu 1912 do 31. srpna 1916 rb. Karel Freud. Od této doby zde žádný rb. ustanoven nebyl a obstarávali bohoslužby zdejší členové obce, jen při sňatcích fungoval zde dr. Max Hocha též na pohřbech, pak po něm postupně rb. Desider Fischer a rb. A. Arnošt Goldmann, všichni z Mladé Boleslavi. O vysokých svátcích byl sem vždy povolán k vykonávání bohoslužeb nějaký kantor z Prahy, a to od r. 1916 až do nynější doby. Kdo zde fungoval jako rb. před r. 1839, není zde poznamenáno. Starostové obce v Turnově. Dle záznamů: Arnošt Weil, Salomon Ábeles, Šimon E p s t e in, Josef D u b s k ý, O. Fischer. — Po jaká léta, není možno zjistiti. Vilém E p s t e i n od r. 1889 do 1. června 1913, Theodor Seger od 15. června 1913 do 31. prosince 1918, Eduard Epsteinodl. ledna 1919 do 30. listopadu 1924, Hugo Seger od 1. ledna 1925 do nynějška. 11 měsíců v roce bylo školní vyučování a platilo se za každé dítko, které nebylo od školného osvobozeno, zl. 1*80 měsíčně, což bylo usneseno ve schůzi 4. prosince 1892. 12. května 1893 bylo prodáno obecní rituelní kou-padlo za 250 zl. Josefu Šafáři v T. 28. srpna 1895 č. 17.142 schváleny stanovy obecní pro ž. o. v T. c. k. místodržitelstvím v Praze. 26. dubna 1896 zemřel bývalý př. Josef Dubský a odkázal obci 300 zl. (600 K). Usnesením představenstva 15. prosince 1897 byla koncem července 1898 zrušena privátní něm. žid. škola v T., a to vzhledem k tomu, že židé chtěli s katolickým občanstvem žíti svorně a přátelsky a aby žid. děti měly důkladnou znalost v jazyku českém, mimo Vilém Epstein Eduard Epstein Hugo Seger Alfred Gaertner to byl též činěn nátlak se strany měšťanských kruhů. V novém škol. roce chodily israelské děti již do veřejných českých škol. 19. července 1900 byl jmenován MUDr. Alois Reiner čestným členem obce. 24. ledna 1905 odkázala zemř. paní Hermína S t e i-nerová obci 4000 K daně prosto k volnému použití a z vděčnosti byla opatřena v synagoze opona, které nesla její jméno. 10. září 1905 bylo zařízeno v synagoze elektrické osvětlení. 28. října 1905 bylo představenstvem usneseno bohoslužby konati jen hebrejsky a v českém jazyku kázání. 21. prosince 1905 zemřel zasloužilý p. MUDr. Alois Reiner, který byl dlouhá léta členem představenstva a ž. o. vzhledem k velikým zásluhám zemřelého usnesla se věnovati mu památní mramorovou desku, která byla upevněna v synagoze. Zemřelý MUDr. Alois Reiner věnoval v jeho závěti ž. o. 10.000 K. V synagoze byla upevněna mramorová deska na památku Siegfrieda H i 11 e r a, který odkázal ž. o. nadaci 1. července 1886 ve výši 4800 K za účelem poskytnutí výbavy chudým isr. dívkám-nevěstám s nadačním místem 580 K. 1. listopadu 1887 založena nadace Maier Mirl Gold-mannových. Z nadace Maier Mirl Goldmannových ve výši 16.000 K bylo uděleno každá 4 léta nadační místo pro chudé turnovské studenty neb zemědělce aneb živnostníky ve výši 2000 K a chudým isr. dívkám turnovským 1300 K. 1. června 1913 zemřel pan Vilém Epstein, který byl téměř 40 let v představenstvu, z toho 25 let. př. obce. 15. června 1913 byl zvolen za př. pan Theodor Turnov 3 681