Touzim
 Theusing
Rb. Wilh. Presser
(Theusing)
r
Adolf Vesecky
(Radenin)
Synagoga (vnitrek)
Rb. Adolf Polak
(Milnik)
Geschichte der Juden in Turnau.
Bearbeitet  von Hugo Seger, Turnau,
\J Zidech v Turnove (nem. Turnau) zminuje se misty dr. J. V. S i m a k v I. a III. dile svych „Pribehu mesta Turnova'' i J. Prasek v „Dejinach mesta Turnova nad Jizerou". Z techto knih sebrana a sestavena je nasledujici historie zidovstva v T.
Doba nova a posledni je zpracovana dle zapisu obce zidovske.
Stopy o. z. v T. sahaji daleko do minulosti. Rozvoj o. z. souvisel zde s financni tisni pana Krajire z Krajku. Tomu nelze se diviti, nebot pan Krajir vedl nakladne stavby, opravil zamek na Hrubem Rohozci, i zamek brandejsky. Pri obnoveni mestskych knih turnovskych r. 1526 byla o. z. zde jiz dokonale zrizena.
Jednotlivi clenove obce sidleli bud v domech predmestskych v ulici Zidovske nebo nabyvali i domu ve vnitrnim meste. Spravu vedl rychtar, ale obcanske zalezitosti prislusely rade konselske.
Pozdeji upraven byl i pomer nab. o. z. k obci mestske ve pricine synagogy a sepultury. Ze zapisu na novou synagogu z r. 1719 jde najevo, ze mestska obec dala zidum pravo zriditi si gynagogu i sepulturu.
Prvni synagogu meli zide v ulici Jicinske (c. 299) a sepultura byla v sousedstvi domu a sahala az do nynejsiho pivovaru Svobodova v ulici Sobotecke (podle vypravovani majitele pivovaru). Napisy na nahrobnich kamenech dosud zachovanych sahaji az do pocatku 17. stol.
Spolecenske postaveni zidu bylo snizene a opovrzene. Zivnost meli v lichve a ve vselikem obchodu; zabyvali se kramarstvim, remesly a meli obchodni spojeni i se sousednimi a vzdalenejsimi mesty. Mestsky rad r. 1568 prikazoval sousedum, aby zidu v nicem nefedrovali, ciziho zida nesmel hospodar prijmouti a uciniti mu pohodli, az prinesl mu jistotu od pana. O trzich smel zid kupovati az po kupcich krestanskych.
Prvni zid, o nemz zapisy mluvi, je Mojzis, receny kloboucnik. R. 1527 splaci na dluh 5 kop svemu zeti Jakubovi zidu. Ostatek byl mu odpusten. R. 1534 ma dum v Hrusticke ulici, ale prodluzeny. Pripovidaji se nan veritele Jesek zid pro dluh 25 kop, ctyri mestane, jizto rucili za zida v 50 kop. mis. za vino na Kost, Jan z Biberstejna na Kosti mel dluh a spravedlnost na grunte u Mojzise zida v ulici Hrusticke 251. Jirik Tarant a Zalman zid, rukojmi v 50 kop. mis. za safran u Petra Tmeneho v Boleslavi. O dum ten zid prisel. R. 1533 vdava Mojzis dceru svou Magdalenu Benesovi, synu Barocha zida z Litomeric; venem dal ji druhou puli. Byl to dum nejspise v ulici Jicinske, nebot r. 1537 Vanek, nekdy pisar skalsky, zabavil Mojzisovi dum, „v nemz bydli nad satlavou", pro dluh 17 kop 8 gr. za tresne; tehoz Mojzise upomina Dorota Hladomrice o dluh za kravu.
Zetove Mojzisovi zustavali tez v meste. Jakub  zid
Dejiny Zidu v Turnove.
Zpracoval
Hugo Seger v Turnove.
jeste r. 1557, Benes zid r. 1535, kdy prodal k obci svych 39 kop na dome Simona Ptacka za 24 kop hotovych.
Vyse uvedeny Jesek ma r. 1546—1548 dluh za koreni u nebozky Doroty bednarky. Zalman r. 1535 drzi dum v meste, koupeny od Jir. Taranta, snad nekdy Mojzisuv. R. 1542 ruci zan Vanek kozisnik v 60 kop. u pana Jana z Bibrstejna na Kosti.
R. 1528 v Praze pred soudem stoji Raychil zidovka z T. Tehoz r. David zid prodal 27 kop mis.. penez gruntovnich na dome Jirika bednare.
I s a k zid, rec. rychtar, mel r. 1529 dum v meste u Hradeb, penize na dome v rynku a pohledavky i kolik lidi. Zena jeho sluje Sara. R. 1538 vyhorel a pujcil mu pan 15 kop. Umrel asi 1545 a dum po nem koupil pan Jiri Loukovsky. Dceru svou Marianu vdal r. 1536 za Jeremiase zida, obchodnika s kozemi.
Kolman zid, snad bratr Isakuv, zil v T. r. 1537 az 1546, A r o n zid ma r. 1537—1542 dum na Travnice; 1542 dluhuje prazskemu velkokupci Zikmundovi z Fraysku, panu z Bibrstejna, za ovce sedlakum ze Semtiskova a Oure.
Zidovka Kutra r. 1547 kupovala kment a veci kramske. Zid Chaim se zenou Marketou r. 1557 koupil dum v ulici Hrusticke.
Isak Turek r. 1552—1557 mel v meste dum a obchod. Potom odstehoval se do Polska, rikali, Izak Cech de Colo. R. 1562 zplnomocnuje prazske souverce Marka a Davida, aby vymahali v T. penize za jeho dum.
Pozdeji u soudu mestskeho objevuji se r. 1587 zidovka Dorota, r. 1588 Simon zid a r. 1591 Lazar.
Pred dobou belohorskou bylo v T. na 300 domu. Pozarem r. 1643 zniceno bylo 119 domu a zpustlo asi 15. Zbylo tedy asi 170 domu.
Berni rolla z r. 1562—1564 uvadi 46 domu, 35 chalup a 110 domku, 9 domu zid. usedlych, 16 mist sousedskych, 5 chalupnickych, 16 domku a 7 zid., tedy pustych bylo 84.
Revise berni r. 1713 cita 154 domu sousedskych, 91 ostatnich, celkem 245. R. 1707 hrozny ohen stravil 177 domu, takze zbylo po ohni pouze 68 domu zachovalych v celem meste.
Kdyz r. 1805 zavedeno bylo druhe cislovani, bylo domu celkem 372, z nichz 21 zid. Od tech dob pocet domu vzrusta. Domy zid. obdrzely pak asi r. 1875 misto dosud rimskeho cislovani cisla nova, bezna.
Po hroznem pozaru r. 1643, kdy temer cely T. vyhorel, nastaly velike zmeny. Mnohe domy uplne zanikly, jine dostaly se koupi novym majitelum. Take zid. skola zmenila sidlo sve. Dne 4. brezna 1647 koupili Lebl Marek a Benes, starsi zide, od Vaclava Dertulina domek na  obci a pri temz  domku c. X,  nyni
679