Toužím

 Theusing

Rb. Wilh. Presser

(Theusing)

r

Adolf Vesecky

(Radenin)

Synagoga (vnitřek)

Rb. Adolf Polák

(Milník)

Geschichte der Juden in Turnau.

Bearbeitet  von Hugo Seger, Turnau,

\J Židech v Turnově (něm. Turnau) zmiňuje se místy dr. J. V. Š i m á k v I. a III. díle svých „Příběhů města Turnova'' i J. Prášek v „Dějinách města Turnova nad Jizerou". Z těchto knih sebrána a sestavena je následující historie židovstva v T.

Doba nová a poslední je zpracována dle zápisů obce židovské.

Stopy o. ž. v T. sahají daleko do minulosti. Rozvoj o. ž. souvisel zde s finanční tísní pana Krajíře z Krajku. Tomu nelze se diviti, neboť pan Krajíř vedl nákladné stavby, opravil zámek na Hrubém Rohozci, i zámek brandejský. Při obnovení městských knih turnovských r. 1526 byla o. ž. zde již dokonale zřízena.

Jednotliví členové obce sídleli buď v domech předměstských v ulici Židovské nebo nabývali i domů ve vnitřním městě. Správu vedl rychtář, ale občanské záležitosti příslušely radě konšelské.

Později upraven byl i poměr náb. o. ž. k obci městské ve příčině synagogy a sepultury. Ze zápisu na novou synagogu z r. 1719 jde najevo, že městská obec dala židům právo zříditi si gynagogu i sepulturu.

První synagogu měli židé v ulici Jičínské (č. 299) a sepultura byla v sousedství domu a sahala až do nynějšího pivovaru Svobodova v ulici Sobotecké (podle vypravování majitele pivovaru). Nápisy na náhrobních kamenech dosud zachovaných sahají až do počátku 17. stol.

Společenské postavení židů bylo snížené a opovržené. Živnost měli v lichvě a ve všelikém obchodu; zabývali se kramářstvím, řemesly a měli obchodní spojení i se sousedními a vzdálenějšími městy. Městský řád r. 1568 přikazoval sousedům, aby židů v ničem nefedrovali, cizího žida nesměl hospodář přijmouti a učiniti mu pohodlí, až přinesl mu jistotu od pána. O trzích směl žid kupovati až po kupcích křesťanských.

První žid, o němž zápisy mluví, je Mojžíš, řečený kloboučník. R. 1527 splácí na dluh 5 kop svému zeti Jakubovi židu. Ostatek byl mu odpuštěn. R. 1534 má dům v Hruštické ulici, ale prodlužený. Připovídají se naň věřitelé Ješek žid pro dluh 25 kop, čtyři měšťané, jižto ručili za žida v 50 kop. míš. za víno na Kost, Jan z Biberstejna na Kosti měl dluh a spravedlnost na gruntě u Mojžíše žida v ulici Hruštické 251. Jiřík Tarant a Zalman žid, rukojmí v 50 kop. míš. za šafrán u Petra Tměného v Boleslavi. O dům ten žid přišel. R. 1533 vdává Mojžíš dceru svou Magdalenu Benešovi, synu Barocha žida z Litoměřic; věnem dal jí druhou půli. Byl to dům nejspíše v ulici Jičínské, neboť r. 1537 Vaněk, někdy písař skalský, zabavil Mojžíšovi dům, „v němž bydlí nad šatlavou", pro dluh 17 kop 8 gr. za třešně; téhož- Mojžíše upomíná Dorota Hladomřice o dluh za krávu.

Zeťové Mojžíšovi zůstávali též v městě. Jakub  žid

Dějiny Židů v Turnově.

Zpracoval

Hugo Seger v Turnově.

ještě r. 1557, Beneš žid r. 1535, kdy prodal k obci svých 39 kop na domě Šimona Ptáčka za 24 kop hotových.

Výše uvedený Ješek má r. 1546—1548 dluh za koření u nebožky Doroty bednářky. Zalman r. 1535 drží dům v městě, koupený od Jiř. Taranta, snad někdy Mojžíšův. R. 1542 ručí zaň Vaněk kožišník v 60 kop. u pana Jana z Bibrstejna na Kosti.

R. 1528 v Praze před soudem stojí Raychil židovka z T. Téhož r. David žid prodal 27 kop míš.. peněz gruntovních na domě Jiříka bednáře.

I s á k žid, řeč. rychtář, měl r. 1529 dům v městě u Hradeb, peníze na domě v rynku a pohledávky i kolik lidí. Žena jeho sluje Sára. R. 1538 vyhořel a půjčil mu pán 15 kop. Umřel asi 1545 a dům po něm koupil pan Jiří Loukovský. Dceru svou Marianu vdal r. 1536 za Jeremiáše žida, obchodníka s kožemi.

Kolman žid, snad bratr Isákův, žil v T. r. 1537 až 1546, A r o n žid má r. 1537—1542 dům na Trávnice; 1542 dluhuje pražskému velkokupci Zikmundovi z Fraysku, pánu z Bibrstejna, za ovce sedlákům ze Semtiškova a Ouře.

Židovka Kutra r. 1547 kupovala kment a věci krámské. Žid Chaim se ženou Markétou r. 1557 koupil dům v ulici Hruštické.

Isák Turek r. 1552—1557 měl v městě dům a obchod. Potom odstěhoval se do Polska, říkali, Izák Cech de Colo. R. 1562 zplnomocňuje pražské souvěrce Marka a Davida, aby vymáhali v T. peníze za jeho dům.

Později u soudu městského objevují se r. 1587 židovka Dorota, r. 1588 Šimon žid a r. 1591 Lazar.

Před dobou bělohorskou bylo v T. na 300 domů. Požárem r. 1643 zničeno bylo 119 domů a zpustlo asi 15. Zbylo tedy asi 170 domů.

Berní rolla z r. 1562—1564 uvádí 46 domů, 35 chalup a 110 domků, 9 domů žid. usedlých, 16 míst sousedských, 5 chalupnických, 16 domků a 7 žid., tedy pustých bylo 84.

Revise berní r. 1713 čítá 154 domů sousedských, 91 ostatních, celkem 245. R. 1707 hrozný oheň strávil 177 domů, takže zbylo po ohni pouze 68 domů zachovalých v celém městě.

Když r. 1805 zavedeno bylo druhé číslování, bylo domů celkem 372, z nichž 21 žid. Od těch dob počet domů vzrůstá. Domy žid. obdržely pak asi r. 1875 místo dosud římského číslování čísla nová, běžná.

Po hrozném požáru r. 1643, kdy téměř celý T. vyhořel, nastaly veliké změny. Mnohé domy úplně zanikly, jiné dostaly se koupí novým majitelům. Také žid. škola změnila sídlo své. Dne 4. března 1647 koupili Lebl Marek a Beneš, starší židé, od Václava Der-tulina domek na  obci a při témž  domku č. X,  nyní

679