dum i.
7 Abraham Guttmann 22 Teresie Guttmannova,
David Guttman : 55 Emanuel Tobias Guttmann
113 Felix Eichberg 131 Jakub Stern 138 Elias Muller 140 sirotci Frantisky Gutt
mannove
142 Marie Kohnova 153 Teresie Krausova
156  Herman Mendl
157  Alois Mendl, Herman Mendl
158  Elias Guttmann
159  Markus Guttmann, David Guttmann
168  Emanuel Samuel Guttmann
169  Antonin Guttmann, Salomoun Guttmann
174 Michal Theiner
203  Zacharias Mendl
204  Salamoun Guttmann, sirotci Guttmannovi
208  Mojzis Guttmann
209  Ludvik Mendl 224 Bernard  Guttmann 231 Emanuel Goldstein
235  Simon Mendl, Ludmila Schwarzova
236  Marie Goldsteinova, Barbora   Eichbergova
243  Markus Eichberg, Anselm Fuhrmann
244  Jonas Hauser 247 Wolf Mendel 259 Izak a Gabriel
Schwalbl
265 Gabriel Fuhrmann,Veronika Fuhrmannova 268 Leopold Guttmann 273 sirotci Ludmily Gold
sieinove
275 Rosalie Sternova, Mojzis Guttmann 280 Emanuel Guttmann 282 Markus Benes 344 David Eichberg 378 Jakub Schwalbl
Z. o. taborska, jak ze seznamu patrno, byla ve stalem vzrustu, cemuz znacne napomohl i dalsi r. 1841, kdy zidum bylo dovoleno nabyvati panskych a mestskych pozemku. Magistrat i verejnost s obavou hledely na tento vzrust, ktery nejcitelnejsi byl v obchodnim zivote mesta (r. 1844 bylo v T. proti 4 obchodum krestanskym 13 zidovskych) a velikou nadeji skladaly r. 1842 do projektu obnoveneho dolovani na Horkach, ktere by udelalo z T. mesto horni a tim pro zidy uzavrene podle stareho zakazu cisare Ferdinanda III. z r. 1648.
Vyznamny r. 1848 prinesl nove utoky proti zidum v dusledku spatneho chapani nabytych svobod. Ostre bylo zejmena litoceno proti tomu, ze zide zamestnavaji krestany v domacich pracich pomocnych, coz se pricilo starym zakazum z r. 1650, 1724 a 1818. Proto v roku konstituce obnovuje magistrat taborsky znovu tento zakaz, proti kteremu se zide branili a ubranili. Po strance osobni stal se stredem utoku tabacnik Herman F e i g 1, pochazejici z Myslkovic, bydlici na dome c. 130. Take tento utok zustal vsak bezvyslednym. Z teto rodiny Feiglu pochazi vyznacny cesky pracovnik zahranicni Ludvik F e i g 1, bydlici po dlouha leta ve Lvove.
Historicka kapitola taborskeho zid. muze se tim uzavriti. Zrusenim zakazu ohledne ziskavani domovniho majetku (1852) padla posledni prehrada a zivot o. z. spojil se se sirokym proudem ostatniho zivota v meste. Jako jedina vyjimka zustala tu pouze zid. skola, o niz nutno aspon strucne se zminiti. Zal. byla r. 1844 13), jeste vsak tehoz roku zanikla, a zide vratili se k staremu zpusobu soukromeho vyucovani. R. 1864 byla skola znovu obnovena jakozto dvoutridni skola obecna s vyucovaci reci nemeckou. Spravu jeji vedl David B e r g 1 e r. Skola umistena byla nejdrive v Prazske ulici c. 156, pak v ulici Strelnicke c. 242, potom v Kotnovske ulici c. 138 a konecne v ulici Kozeluzske c. 142. V letech 80. v dusledku poklesu zaku premenena byla na jednotridni a vykazovala: r. 1890 45 zaku (24 hochu, 21 divek), r. 1892 44 zaku (25 hochu, 19 divek), r. 1895 46 zaku (22 hochu, 24 divek), r. 1897 51 zaku (21 hochu, 30 divek). V temze roce premenena byla opet na dvoutridni,   ale   brzy   na   to   3.   prosince   nahle   uzavrena.
Drohne demonstrace onech dnu (dusledky procesu polenskeho) nebyly, jak by se snad zdalo, pricinou uzavreni zid. skoly. Tu nutno hledati v radach zid. jako vysledek cinnosti uvedomelych Ceohuzidu, kteri na zaniku skoly maji hlavni zasluhu. Byli to zejmena redaktor M. Schonbau m, redaktor Pleschner, V. G u.t t m a n n, Bob. Stein, Dr. Bedrich Stern, M. Eisenstein a j.
Jako dulezity doplnek pripojuji jmena taborskych rabinu. Jiz pri .drivejsi zprave o stare zid. skole ucinil jsem strucne poznamky o ucitelich (rebe), kteri vsak nejsou skutecnymi rabiny. Prvni rabin v T. byl do.sazen teprve r. 1843, a byl jim
Guttmann Klemperer, az do r. 1884, pusobil 40 let.
Po nem nasledoval Dr. Nehemias IC r o n b e r g (1884—1889), potom Dr. Natan W e i s s 1 o v i c (1890 az 1923). Po jeho smrti zustalo misto rabina neobsazeno az do r. 1931, kdy rabinem se stava Desider F ischer. Urad kantora z. o. taborske zastava jiz po 45 r. Aron Reichard.
V poslednim padesatileti uplatnovali se zide v celem verejnem zivote mesta T. vyznacnou merou a to jak v prumyslu, obchodu a peneznictvi, tak i v samosprave a zivote spolkovem. Vystupovali vsude jako zivel klidny a rozvazny, pristupujici k praci s vedomim zodpovednosti. To, jakoz i krajni umirnenost generace stare a vrele ceske citeni generace mlade bylo zakladem pevneho a uprimneho souziti s ostatnim obcanstvem, jez nemohly porusiti ulicnicke vypady, tu a tam jeste na sklonku 19. stol. proti zidum se opakujici. Z rad Z. o. taborske vysel znacny pocet vynikajicich muzu, jichz jmena na poli prumysloveho podnikani stejne jako v praci vedecke maji trvaly vyznam.
A prece perspektiva budoucnosti stoji za uvazenou. R. 1884 bylo v T. celkem 455 zidu, v r. 1933 pouze 265. Jak vysvetliti tento zjev? Vidim dve priciny: pozvolny presun zidu do stredisk obchodnich a prumyslovych a zmensena populace. Prvni pricina nema celkovych zlych dusledku, nebot to, co ubude v miste jednom, priroste v druhem. Velke vsak nebezpeci jest v pricine druhe. Vzpomenme, jak znacny pocet deti vykazovaly zidovske soupisy starsi doby, ktere jsem v teto praci zaznamenal, a prirovnejme k tomu okolnost, ze v dnesni dobe jest snad v T. pouze jedna zid. rodina, ktera ma 4 deti, zatim co jest tu znacny pocet rodin zcela bezdetnych, ac hospodarske pomery jsou tam vseobecne priznive.
Prof. Dr. Viktor Guttmann pochazi z jedne z nejstarsich rodin taborskych. Po absolvovani gymnasia v Tabore navstevoval ceskou universitu v Praze. Zahy poznal prof. dr. Frankenberger neobycejne schopnosti dra Guttmanna a ustanovil jej na sve laryngologicke klinice svym asistentem.
Po smrti prof. Frankenbergra stal se prednostou teto kliniky. Prof. Guttmann zanechal mnoho vedeckych spisu, ktere jemu vehlas zajistily. Kratce pred svou smrti stal se prvnim profesorem Zidem na fakulte lekarske. Zemrel prilis mlad 7. listopadu 1921 ve veku 42 let.
*
Chevrakadisa byla znovu zrizena Davidem Fuhrmanneni. Po jeho smrti ujal se vedeni tohoto spolku Karel Mendl. Dnes jest predsedou Moric Penizek, ktery ma spolupracovniky Hugona Penizka a M. Eisensteina.
Vsichni   obetave   slouzi   krasne   myslence,   dustojne         r pochovavani zesnulych souvercu.                                   L \3
Damsky spolek „Channukka" pod vedenim pani tov. Malviny Vodickove, blahodarne podporuje chude a stara se o soudrznost v obci.
R. 1933 jest starostou n. o. z. v T. Dr. Bedrich Stern, lekar, mistostarostou Isidor ¥ o d i c k a, tovarnik, jednatelem Alois Mendl, velkoobchodnik, ucetnim   Moric   Eisenstein,   soukromnik ").
*•) O historii taborskeho zidovstva psal prof. Karel T h i r ve svem monumentalnim dile „Stare domy a rodiny taborske" L, II., Tabor 1920 a to jak v samostatne kapitole 1. c, str. 643 a dalsi, tak poruznu pri jednotlivych domech, ke kteremuzto predmetu temer uplne vycerpal material mestskeho archivu taborskeho. Prace Thirova byla mi zakladem, z nehoz jsem vychazel, pripojiv k nemu rozptylene dosud zpravy dalsi a doplniv jej pro uceleni podrobnostmi z mestskeho archivu a pomocne literatury.
2)   Pri   oznaceni   domu   uzivam   vesmes   t.   zv.   cisel   novych, aby ctenar mohl se snadneji orientovati.
3)   Jeho   tyka   se   pravdepodobne   vypoved   soukenika   Jana
Volsovskeho    z    r.    1669,   ze    „pred    prvnim   zavrenim   mesta" (r.  1618)   v  Tabore zid Markus v  podruzstvi zil.
4)   Uverejnil je po  prve K.  Thir v knize „Hradiste hory Tabor   jako   pevnost   v   minulosti".   Tabor,   1895.   Str.   115—116. O Hyrslovi mluvi se jeste v dekretu obce Taborske r. 1634. Viz prisl.  misto.
5)   Otiskl R. Hrdlicka „Stare a nove letopisy taborske" 1931, ses. 23.                .
6)   Zemsky archiv, Bechynsky kraj, c. inv. 5, fol. 1785—1802.
7)   Otiskl Thir 1. c, str. 649.
8)   K.   Thir:   „Z   deniku   Bartolomeje   Zelenky,   dekana   taborskeho".  Zpravy  taborskeho musea  1909/10.
°)  Thir 1.  c, 643.
10) Tento dum, stojici u Prazske brany, byl r. 1884 obci od rodiny Kotrbelcovy  zakoupen  a zboren.
"■) Jmeno Gutman psano jest v zapisech mestskych ruzne: Gutman, Gutmann, Guttmann. Prepisoval jsem je drive dle pramenu, od soupisu r. 1797 pridrzuji se jiste jedine spravneho psani Guttmann.
la)  Thir 1. c, str. 647.
13)   Dle   zapisu   v   pametni   knize   skoly,   kterou   mi   laskave zapujcil pan rabin D. Fischer.
14)   Pp.   dr.  Sternovi,  M.  Eisensteinovi,  AI.  Mendlovi  a p.  rabinovi D.  Fischerovi  dekuji  za  laskave  poskytnutou pomoc pri teto  praci.                   a