dům i. 7 Abraham Guttmann 22 Teresie Guttmannova, David Guttman : 55 Emanuel Tobiáš Guttmann 113 Felix Eichberg 131 Jakub Stern 138 Eliáš Müller 140 sirotci Františky Gutt- mannové 142 Marie Kohnová 153 Teresie Krausová 156 Heřman Mendl 157 Alois Mendl, Heřman Mendl 158 Eliáš Guttmann 159 Markus Guttmann, David Guttmann 168 Emanuel Samuel Guttmann 169 Antonín Guttmann, Šalomoun Guttmann 174 Michal Theiner 203 Zachariaš Mendl 204 Šalamoun Guttmann, sirotci Guttmannovi 208 Mojžíš Guttmann 209 Ludvík Mendl 224 Bernard Guttmann 231 Emanuel Goldstein 235 Simon Mendl, Ludmila Schwarzová 236 Marie Goldsteinová, Barbora Eichbergová 243 Markus Eichberg, An-selm Fuhrmann 244 Jonáš Häuser 247 Wolf Mendel 259 Izák a Gabriel Schwälbl 265 Gabriel Fuhrmann,Veronika Fuhrmánnová 268 Leopold Guttmann 273 sirotci Ludmily Gold- síeinové 275 Rosalie Sternová, Mojžíš Guttmann 280 Emanuel Guttmann 282 Markus Beneš 344 David Eichberg 378 Jakub Schwälbl Ž. o. táborská, jak ze seznamu patrno, byla ve stálém vzrůstu, čemuž značně napomohl i další r. 1841, kdy židům bylo dovoleno nabývati panských a městských pozemků. Magistrát i veřejnost s obavou hleděly na tento vzrůst, který nejcitelnější byl v obchodním životě města (r. 1844 bylo v T. proti 4 obchodům křesťanským 13 židovských) a velikou naději skládaly r. 1842 do projektu obnoveného dolování na Horkách, které by udělalo z T. město horní a tím pro židy uzavřené podle starého zákazu císaře Ferdinanda III. z r. 1648. Významný r. 1848 přinesl nové útoky proti židům v důsledku špatného chápání nabytých svobod. Ostře bylo zejména lítočeno proti tomu, že židé zaměstnávají křesťany v domácích pracích pomocných, což se příčilo starým zákazům z r. 1650, 1724 a 1818. Proto v roku konstituce obnovuje magistrát táborský znovu tento zákaz, proti kterému se židé bránili a ubránili. Po stránce osobní stal se středem útoku tabáčník Heřman F e i g 1, pocházející z Myslkovic, bydlící na domě č. 130. Také tento útok zůstal však bezvýsledným. Z této rodiny Feiglů pochází význačný český pracovník zahraniční Ludvík F e i g 1, bydlící po dlouhá léta ve Lvově. Historická kapitola táborského žid. může se tím uzavříti. Zrušením zákazu ohledně získávání domovního majetku (1852) padla poslední přehrada a život o. ž. spojil se se širokým proudem ostatního života v městě. Jako jediná výjimka zůstala tu pouze žid. škola, o níž nutno aspoň stručně se zmíniti. Zal. byla r. 1844 13), ještě však téhož roku zanikla, a židé vrátili se k starému způsobu soukromého vyučování. R. 1864 byla škola znovu obnovena jakožto dvoutřídní škola obecná s vyučovací řečí německou. Správu její vedl David B e r g 1 e r. Škola umístěna byla nejdříve v Pražské ulici č. 156, pak v ulici Střelnické č. 242, potom v Kotnovské ulici č. 138 a konečně v ulici Koželužské č. 142. V letech 80. v důsledku poklesu žáků přeměněna byla na jednotřídní a vykazovala: r. 1890 45 žáků (24 hochů, 21 dívek), r. 1892 44 žáků (25 hochů, 19 dívek), r. 1895 46 žáků (22 hochů, 24 dívek), r. 1897 51 žáků (21 hochů, 30 dívek). V témže roce přeměněna byla opět na dvoutřídní, ale brzy na to 3. prosince náhle uzavřena. Drohné demonstrace oněch dnů (důsledky procesu po-lenského) nebyly, jak by se snad zdálo, příčinou uzavření žid. školy. Tu nutno hledati v řadách žid. jako výsledek činnosti uvědomělých Čeohů-židů, kteří na zániku školy mají hlavní zásluhu. Byli to zejména redaktor M. Schönbau m, redaktor Pleschner, V. G u.t t m a n n, Bob. Stein, Dr. Bedřich Stern, M. Eisenstein a j. Jako důležitý doplněk připojuji jména táborských rabínů. Již při .dřívější zprávě o staré žid. škole učinil jsem stručné poznámky o učitelích (rebe), kteří však nejsou skutečnými rabíny. První rabín v T. byl do.sa-zen teprve r. 1843, a byl jím Guttmann Klemperer, až do r. 1884, působil 40 let. Po něm následoval Dr. Nehemiáš IC r o n b e r g (1884—1889), potom Dr. Natan W e i s s 1 o v i č (1890 až 1923). Po jeho smrti zůstalo místo rabína neobsazeno až do r. 1931, kdy rabínem se stává Desider F i-scher. Ürad kantora ž. o. táborské zastává již po 45 r. Aron Reichard. V posledním padesátiletí uplatňovali se židé v celém veřejném životě města T. význačnou měrou a to jak v průmyslu, obchodu a peněžnictví, tak i v samosprávě a životě spolkovém. Vystupovali všude jako živel klidný a rozvážný, přistupující k práci s vědomím zodpovědnosti. To, jakož i krajní umírněnost generace staré a vřelé české cítění generace mladé bylo základem pevného a upřímného soužití s ostatním občanstvem, jež nemohly porušiti uličnické výpady, tu a tam ještě na sklonku 19. stol. proti židům se opakující. Z řad Ž. o. táborské vyšel značný počet vynikajících mužů, jichž jména na poli průmyslového podnikání stejně jako v práci vědecké mají trvalý význam. A přece perspektiva budoucnosti stojí za uváženou. R. 1884 bylo v T. celkem 455 židů, v r. 1933 pouze 265. Jak vysvětliti tento zjev? Vidím dvě příčiny: pozvolný přesun židů do středisk obchodních a průmyslových a zmenšená populace. První příčina nemá celkových zlých důsledků, neboť to, co ubude v místě jednom, příroste v druhém. Velké však nebezpečí jest v příčině druhé. Vzpomeňme, jak značný počet dětí vykazovaly židovské soupisy starší doby, které jsem v této práci zaznamenal, a přirovnejme k tomu okolnost, že v dnešní době jest snad v T. pouze jedna žid. rodina, která má 4 děti, zatím co jest tu značný počet rodin zcela bezdětných, ač hospodářské poměry jsou tam všeobecně příznivé. Prof. Dr. Viktor Guttmann pochází z jedné z nejstarších rodin táborských. Po absolvování gymnasia v Táboře navštěvoval českou universitu v Praze. Záhy poznal prof. dr. Frankenberger neobyčejné schopnosti dra Guttmanna a ustanovil jej na své laryngologické klinice svým asistentem. Po smrti prof. Frankenbergra stal se přednostou této kliniky. Prof. Guttmann zanechal mnoho vědeckých spisů, které jemu věhlas zajistily. Krátce před svou smrtí stal se prvním profesorem Židem na fakultě lékařské. Zemřel příliš mlád 7. listopadu 1921 ve věku 42 let. * Chevra-kadiša byla znovu zřízena Davidem Fuhr-manneni. Po jeho smrti ujal se vedení tohoto spolku Karel Mendl. Dnes jest předsedou Mořic Penízek, který má spolupracovníky Hugona Penížka a M. Eisen-steina. Všichni obětavě slouží krásné myšlence, důstojné r pochovávání zesnulých souvěrců. L \3 Dámský spolek „Channukka" pod vedením paní tov. Malvíny Vodičkové, blahodárně podporuje chudé a stará se o soudržnost v obci. R. 1933 jest starostou n. o. ž. v T. Dr. Bedřich Stern, lékař, místostarostou Isidor ¥ o d i č k a, továrník, jednatelem Alois Mendl, velkoobchodník, účetním Mořic Eisenstein, soukromník "). *•) O historii táborského židovstva psal prof. Karel T h i r ve svém monumentálním díle „Staré domy a rodiny táborské" L, II., Tábor 1920 a to jak v samostatné kapitole 1. c, str. 643 a další, tak porůznu při jednotlivých domech, ke kterémužto předmětu téměř úplně vyčerpal materiál městského archivu táborského. Práce Thirova byla mi základem, z něhož jsem vycházel, připojiv k němu rozptýlené dosud zprávy další a doplniv jej pro uceleni podrobnostmi z městského archivu a pomocné literatury. 2) Při označení domů užívám vesměs t. zv. čísel nových, aby čtenář mohl se snadněji orientovati. 3) Jeho týká se pravděpodobně výpověď soukeníka Jana Volšovského z r. 1669, že „před prvním zavřením města" (r. 1618) v Táboře žid Markus v podružství žil. 4) Uveřejnil je po prvé K. Thir v knize „Hradiště hory Tábor jako pevnost v minulosti". Tábor, 1895. Str. 115—116. O Hyršlovi mluví se ještě v dekretu obce Táborské r. 1634. Viz přísl. místo. 5) Otiskl R. Hrdlička „Staré a nové letopisy táborské" 1931, seš. 23. . 6) Zemský archiv, Bechyňský kraj, č. inv. 5, fol. 1785—1802. 7) Otiskl Thir 1. c, str. 649. 8) K. Thir: „Z deníku Bartoloměje Zelenky, děkana táborského". Zprávy táborského musea 1909/10. °) Thir 1. c, 643. 10) Tento dům, stojící u Pražské brány, byl r. 1884 obcí od rodiny Kotrbelcovy zakoupen a zbořen. "■) Jméno Gutman psáno jest v zápisech městských různě: Gutman, Gutmann, Guttmann. Přepisoval jsem je dříve dle pramenů, od soupisu r. 1797 přidržuji se jistě jedině správného psaní Guttmann. la) Thir 1. c, str. 647. 13) Dle zápisu v pamětní knize školy, kterou mi laskavě zapůjčil pan rabín D. Fischer. 14) Pp. dr. Sternovi, M. Eisensteinovi, AI. Mendlovi a p. rabínovi D. Fischerovi děkuji za laskavě poskytnutou pomoc při této práci. a