Pokud se tyka povinne ucasti zidu pri ohni nebo hajeni mesta mame zajimavy doklad z predesleho r. 1674, kd.y zide Ore Bechynsky, Izak Bechynsky, Valach (vlastne Jachym Brasovsky) a Felix Brasovsky pro zanedbani teto povinnosti! „maji byti do satlavy vzati a z ni drive nemaji propusteni byti, leda jednu kopu kazdy z nich slozi".
Ochranna smlouva velice zidum prospela, nebot i pri jinak znacnem omezeni meli v ni zaruku bezpecnosti a klidneho vyvoje. Take skutecne doba dalsich jim desiti let prinesla ji znacne posileni hospodarske, ba mozno rici i blahobyt, jejz i na venek projevovali. Vhodnou prilezitosti byly tu zejmena svatby, o nichz mame dve zajimave zpravy. Prvni nam zachoval ve svem deniku taborsky dekan Bartolomej Zelenka3), ktery ke dni 4. unora 1681 si zaznamenal: „Zide na svatbe vsichni se poprali, rabin plakal jsa opily. Jeden z nich, prijmim Valach, otce sveho nestoudne uderil." Zid Valach jest Jachym Brasovsky, jak jiz drive bylo poznamenano. Pokud se vlastni znravy tyka, povazuji ji za veruhodnou, nebot dekan Zelenka byl muzem prisnych mravu a spravedlivym vuci vsem, jak nejlepe dosvedcuje zapis v jeho deniku z 25. zari 1681: „Potrestal jsem telesne hochy, kteri do skoly zidovske kamenim hazeli." — Druhou zpravu zaznamenava manual radni z r. 1683, dle nehoz „Mausl zid, ze dne sobotniho dceru svou bez licence a odpovedi verejne pres rynk s muzikou do skoly doprovoditi dal, jest napomenut".
Roku 1685, kdy vyprsela ochranna smlouva, mesto znovu zada, aby mohlo zidy vypovedeti. Dle zapisu v manuale radnim maji sousede byti vyzvani, aby zidum nenajimali bytu a kramu a z tech, ktere jiz v najmu maji, aby je vypovedeli. Starsi zidovsti Mausl a Perl Gutman potrestani byli satlavou, ze nechteli podati seznam v Tabore usazenych zidu. Tato „akci proti zidum", trvajici 3 roky, byla opet, jako predesla, bezvysledna a vychodiskem sporu byla nova umluva o „Schutzgeld", v castce 45 zl. Avsak i po zdanlivem primeri obec stale hleda cesty, aby svoji „akci" mohla uplatniti. Kdyz nebylo mozno dosici toho cestou uredni, hleda se cesta jina a radni zapis z r. 1691 zachovava nam o tom velmi zajimavou zpravu: ,,P. Mates Angermayer ma vezmouce nostu do Vidne z Hradce Jindrichova jiti a panu Kosinskemu, sekretari 12 dukatu offerirovati, aby akci zidovskou tim drive ad referendum vzal. Pokud ta akci vinsovane pro mesto vyjde, ze se mu dalsi slusna diskreci vdecne ma vydati." — Vsemohouci „diskreci" byla tedy konecnym utocistem.
Z 90. let tohoto stol. mame jinak jen strucne zaznamy o domech mestanskych c. 66, 105 a 138, ze v nich zide bydli, ze slechty byl to pak pan Krystof Karel Voracicky z Pabenic, ktery dum svuj — dnesni c. 39 — zidum pronajal. Novy vypocet zidu mame z r. 1690, dle nehoz v T. ziji9): Mausl (ma skrovny handl ve vlne a skrovny, kram), Perla Orova, vdova po Ore Izaku Bechynskem (skrovny kram), Perl Lazarus, Gutman Lazarus (skrovnej handl v krame), Felix Brasovsky (skrovnej handl vede), Lobl Brasovsky chudy, Marek Jakubu v syrovych kozich handluje, Lebl B r o d t rebe majici sluzby 40 zl. Z. o. taborska citala celkem 8 muzu, 9 zen a 12 deti. Mesto respektovalo sice ochrannou smlouvu, pri tom vsak stale dbano toho, aby zide se v T. nezakupovali. R. 1699 usnasi se rada, ze mestansky dum nema byti zidum pronajat a sama pri koupi domu c. 275 (zid. C. pozdejsi VIII) hned bydlici v nem zid. rodinu vypovedela. Dlouho trvajici nepratelsky postup spravy mesta budil prirozene odezvu take u zidu a tak v zapisech mestskych   nachazime   nekolik   dokladu  tiche   i  hluc
nejsi demonstrace zidovske. Syn zida Mausla dostal 3 dny satlavy za to, ze ponekud napadne projevoval souhlas nad urazkou, ucinenou panu primasovi a zid Perl byl v tezkem podezreni a v nebezpeci satlavy, ze pry „neuctive psani proti magistratu koncipiroval". Ba dochazi nekdy i k silnejsi vymene nazoru,po niz jest i lazebnik ku pomoci volan, a spravedlivy magistrat nekdy i mestana satlavou tresta. V otazce nabozenske snasenlivosti a respektovani nabozenskych predpisu treba pochvaliti magistrat, ktery r. 1692 d!ovoluje, aby ve vezeni zavrenemu zidovi smeli souyerci jeho donesti presne chleby.
Silna konkurence obchodujicich zidu davala v poslednich letech 17. stol. dosti pricin ke sporum s prislusnymi zastupci remesel kruhu mestanskych. Spor se rezniky vyrizen tim, ze zidum povoleno kdserovani (1699), puncochari hajili proti nim vyhradni pravo na vyrobu puncoch vlnenych, provaznici obhajuji proti zidum zakaz „handle s hachlovanou prizi". Tezky boj svadeli s nimi soukenici, kteri si zejmena stezovali, ze zide vyvazeji dobrou vlnu ze zeme. Dlouho trvajici tento zapas projevil se zejmena pri „komisi k prumyslovemu povzneseni" r. 1769. — Take sevci meli mnoho sporu se zidy, kteri prodavali jim kuze, kteryzto obchod meli temer vyhradne ve svych rukach. Pri hakunu surovin se mnozi z remeslniku u zidu znacne zadluzili a magistrat velmi nerad upravoval z toho vznikle spory. R. 1714 stanovil proto smernice v otazce zadluzeni krestanu u zidovskych obchodniku. V techto dluznickych sporech nekolikrate se ozyva jmeno Jakuba Mausla, ktery k vuli tomu bvl u magistratu ve znacne neprizni. Tak zanis z r. 1710 zaznamenava vyhruzku Janu Zelizkovi z domu c. 141, ze bude uveznen, jestli Jakuba Mausla z domu sveho nevvpovi a o 5 let pozdeji totez pohrozeni dano Tobiasi Remisovi z domu c. 342. Podobnvm znusobem zakrocil magistrat r. 1721 proti Samuelovi Felixovi, ktery bydlil v dome c. 277 a chtel si od Terezie Krsnakove najmouti dum c. 230. Zakrocenim masristratu se tento najem, rovnez podmineny starym dluhem, neuskutecnil.
R. 1705 nastava novy spor o ochranny poplatek, jejz zide — jak se zda — nepravidelne platili. Magistrat hrozi uveznenim starsich z. o. a zavrenim modlitebny, jestli  poplatek  nebude  radne  odveden.
Pro   prvni   leta   stol.   18.   mame  zajimavou   zpravu
0   prvnim pokuse prestunu prislusnika obce zidovske k  cirkvi   rimskokatolicke.  R.   1711   poznamenano,  ze dcera zida Marka   (asi Marek Jakubu")   chtela  se dati pokriti,  nevime vsak,  iak  zalezitost skoncila.  Rovnez drive jiz  zmineny utocnik  na  ucitele   (rebe)   Jakuba Abrahama   chtel  se  dati  pokrtiti,  aby  se  patrne  vyhnul prisnemu trestu za svuj zlocin.
Dulezitym  rokem pro vyvoj zid.  vseobecne a tedy
1  v T. bvl r. 1725,  t. zv. normalni. Pocet zid. rodin t. r. mel byti normou v kazdem meste i pro leta pristi. V T. normalnim cislem bylo 8 rodin, t. r. zde usedlych, z nichz kazda dostala sve rodove c. a jichz pocet nesmel se rozsirovati. Techto 8 taborskych rodin tvori zaklad  taborskeho   zidovstva   a  mnoho   dnesnich   zid. rodin odvozuje od nich  svuj puvod. Prof. K.  T h i r v citovane  knize  na  str.  643  podava  vysledek  sveho studia o rozdeleni zid. rodin v T. a dochazi k tomuto
(pravdepodobnemu) vysledku: „Tiynejsi rodiny nektere pochazeji od onech puvodnich, mameli zreni k ponemceni jmen za cisare Josefa II. Tak od Izaka Bechvnskeho pochazi rodina Freundii; od Lobla Brasovskeho rodina Goldsteinu; od Mojzise BechySskeho vvmrela zde rodina Sramku a ziiici rodina Sternu, od Felixe Brasovskeho rodina Eichbergu. Nejrozsirenejsi rodina  Guttmanu  ma  za  prvniho  zastupce  Gutmana
624
40
625