meli, tehdy na stribre, zlate, vselijake klenoty, tez od cinu, mede, mosazil a jinych veci na rathouz jsou skladali. Tehdy k prosacovani tech veci tehdejsi kommandant pan Maxmilian Pechlar Izaka Brasovskyho z mesta Tejna n. Vit. a bratra jeho Mojzise Bechynskeho z mesta Sobeslavi povolati dal a ti od te doby az do smrti sou tam zustavali. Jinace povedeti nemohu, nez ze ovsem na narizeni tehdejsiho Commandanta (nevladnouce toho casu magistrat nicimi) ti zide z tech mest povolani sou byli."
Svedectvi Jana Krumlovskeho, 65 roku stareho: „To dobre pamatuji, kdyz sousedi Taborsti rancion skladali, a kteri penez na hotove nemeli, vselijake svrsky, totiz soukenici sukna, sevci strevice a tak dale v penezich davali, a takovy svrsky, byvse tito dva zide totiz Izak zTejna a Mojzis Bechynsky ze Sobeslave, od tehdejsiho Command.anta mesta povolani, takovy svrsky v tech penezich od souseduv ujimali. Jest tomu tak, ze ti dva zide od tehdejsiho Commandanta mesta a ne s vuli tehdejsiho magistratu Taborskyho (neb malo tehdaz regyroval), k sacunku tech veci, co sousedi do rancionu skladali, povolani byli, avsak s dobrym svym uzitkem.''
Izak Brasovsky prisel do T. se syny Zachariasem a Wolfem, Mojzis Bechynsky se syny Izakem a Jakubem. To jest zaklad zid. obce taborske, ktera jiz v I. 1630—1640 ziskava zde jak misto pro hrbitov, tak i dum pro modlitebnu. O koupi pozemku pro hrbitov zachoval se dekret z 3. srpna 1634, ktery nam zaroven zaznamenava jmena vsech dospelych zidu v T. ve zminenem roce. ZniG): „My Jeho Milosti kralovske rychtar, purkmistr a rada, starsi obecni i na miste vsi obce mesta Hradiste Hory Tabor: Jakoz jsou toho Mojzis Brasovsky, Josef Brasovsky, Jakub Bechynsky, Abraham krejci, Wolf Brasovsky, Jakub Brasovsky a Marek Hyrsl, vsickni zide toho casu v meste Tabore zustavajici, skrze vzactnou primluvu urozeneho a statecneho rytire pana Voklricha Skuhrovskyho ze Skuhrova, na Lounovicich nad Blanici, Libouni, Zvestove, Oumonine, jMC. tez J. M. kralovske rady, hejtmana kraje kourimskeho a nad kasou penezitou narizeneho komisare v kralovstvi Ceskem, pri nas ve vsi ponizenosti vyhledavali, aby sobe a dedicum i budoucim svym ku pohrebu tel mrtvych domacich i prespolnich nektere misto zde . pri meste tomto lezici koupiti a je k te potrebe vohraditi dati mohli. Kterezto tak vzacne primluvy za vejs jmenovane zidy ucinene my nad.epsani nemalo, ale vysoce sobe vazice, k tej zadosti dotcenych ziduv tak jsme se naklonili a aby k vejs psane potrebe zahradu Pakostovskou za Hradskou branou lezici koupiti i take ji beze vsi prekazky jednoho kazdeho cloveka nyni i na budouci casy pozivati mohli, k tomu na tyto nize psane a vysoce obmezene vejminky povolili: Predne, ze tiz z pocatku psani zide s dedici a budoucimi svymi maji a povinni budou za tu milost jim prokazanou kazdorocne pri pamatce Promeneni Krista Pana pocna nejprve v r. 1634 nyni i na vecne casy po ctyrech rejnskych platu staleho k obci teto platiti a odvozovati. A pokudz by se toho od nich nestalo a tiz zide takoveho platu a na jiz jmenovany den neodvedli, tedy in diuplo, totiz vosum rejnskych, sloziti povinni budou a pokudz by toho neucinili, maji k tomu vezenim pridrzani byti. Druhe: Co by se tel mrtvych prespolnich, ktera by sem k pohrbu privezena byla, dotykalo: Kdyby kdykoliv co takoveho se pritrefilo, ze to ktere mrtve telo zde pohrbeno byti melo, tehdy mohou ti zid* bez opovidani se pri ouradu takova tela dati pohrbiti, s tou pri tom vejminkou, jestlize by kde morova rana proskakovala, ze odtud nemaji zadneho prijimati a pohrbiti dati a to pod pokutou triceti rejnskych. Co by
pak ti zide prespolni temto diomacim zidum od tehoz pohrbu jakeho platu davati meli, toho vseho My jim v moci zustavujeme a zanechavame.
Pro lepsi toho jistotu a stalost pecet nasi mestskou
Hrbitov
dali jsme k tomuto listu pritisknouti vedome. Cehoz actum v meste Hradisti Hory Thabor dne 3. mesice augusti Letha Pane 1634."
Upozornuji na zajimavy zjev, ze ziskani hrbitova dosazeno se slechtickou pomoci, stejne jako tomu bylo pri prvnim usazeni zid. rodiny v T.
V tychz asi letech ziskali taborsti zide take dum pro svoji modlitebnu. Byl to dum t. zv. Velibradovsky, dnes c. 282. Zakoupiti jej nesmeli a zapsan jim byl proto toliko zastavou (r. 1652). Magistrat oduvodnil pronajem domu takto: nehodi se pry pro sve nevhodne polozeni pobliz hradebni zdi pro jakoukoli zivnost a krestane nebudou pry obtezovani hlukem zidu pri jejich modlitbach. R. 1644 pri provadeni noveho fortifikacniho planu byl pod Dobytcim trhem v severnim vybezku stareho opevneni vystaven sanc, kteremu se pak rikalo „zidovsky", dukaz to, jak modlitebna dala cele teto casti mesta zvlastni raz. S pocatku dovoleno, aby do modlitebny meli pristup i zide prespolni (podobny zjev byl tez u hrbitova), pozdeji vsak dovolovan pristup pouze zidum mistnim. V budove modlitebny (skoly) mel pozdeji byt take zid. ucitel — rebe —, ktery zastaval tuto funkci jak pro T., tak i pro okoli. Jako prvni znam jest r. Lebl B r o d t, ktery zapsan jest v soupise taborskych zidu z r. 1690. Do T. prisel z nektere okolni obce asi r. 1686, kdy magistrat dovolil zidum prijmouti prespolniho rabina. R. 1699 dovoluje magistrat, aby zid. ucitel smel take koserovati. R. 1716 je ucitelem Jachym Kantor, jejz vsak musili zide na natlak magistratu propustiti. Po r. 1725 jest ucitelem Jakub A b r a h a m, o nemz mame zajimavou zpravu, ze byl od zida Sandera L e t z k a ohrozovan koserackym nozem. Po nezdarenem vrazednem pokuse utocnik sam se tezce zranil. R. 1758 povolil magistrat zidum jeste jednoho pomocneho ucitele. Vedeni matrik narizeno bylo zidum roku 1734, avsak soucasne vedla dale zid. matriku cirkev rimskokatolicka. — Budova skoly byla r. 1776 opravena, mozno vlastne rici uplne prestavena a slouzila svemu ucelu az do r. 1885, kdy vybudovana byla na Parkanech dustojna synagoga. Za josefinskeho oznaceni zid. domu rimskymi cislicemi mel dum stare zid. modlitebny c. XV.
Sledujme nyni dale vyvoj zid. obce taborske. Z pomerne skrovnych zprav pozname, ze Izak Bechyns k y, drive jiz zmineny syn M o„j z i s e Bechynskeho, bydli na dome c. 228, jejz mu majitel pronajal. Novy soupis zidu mame z r. 1653, podle nehoz v T. bydli: Felix Brasovsky, Lobl Brasovsky, Wolf Brasovsky, Zacharias Brasovsky, Adam Bechynsky, Izak Bechynsky,
Izak Bechynsky mladsi, Jakub Bechynsky. Berni rulle z 12. srpna tehoz roku pro kral. mesto Hradiste Hory Tabor8) zaznamenava 6 domu mestskych, „jenz jich zide uzivaji a proti odvedeni cinze v nich sve handle vedou". Podarilo se mi zjistiti z nich pevne 4 domy, a sice zmineny jiz Velibradovsky (c. 282), dale Cibulkoysky (c. 246, zid. c. VIII), Korsovsky' (c. 225) a Jindovsky (c. 101). Jako dalsi dum zaznamenan jest dum Hubatych, tezko vsak zjistiti, ktery se tim mini, a dale dum Klinda tovsky. Jakeho druhu byly zminene „handle", mozno poznati z nekolika zapisu, zejmena pak z psani obce cisari r. 1668, kde se zada o odstraneni zidu s poukazem na predkupovani a lichvu. Vseobecne zajimavym prispevkem bude i zapis z r. 1658, ze „kurici tabak ma jak pH kresianech, tak i pri zidech prodavati zapoveden byti".
Zatim vsak jiz prichazelo nove nebezpeci, ktere vazne pocalo ohrozovati pobyt zidu v T. R. 1650 usnesl se cesky snem na tom, ze zidu neni treba trpeti tam, kde nebyli pr. r. 1618. V dusledku toho zadal magistrat taborsky o jejich vypovezeni a znovu opakoval svoji zadost r. 1669, kdez ji oduvodnil svedectvim (drive jiz citovanym) starych mestanu Jana Duchka, Jana Krumlovskeho, Vaclava Sosny, Tobiase VokOuna a Jana Volsovskeho. Po zapornem vysledku techto zakroku uzavrena byla r. 1675 mezi magistratem a taborskymi zidy tato smlouvaT): „Leta Pane 1675. 16. Octobris den Sv. Havla mezi nami J. M. C. rychtarem, purkmistrem a raddou, tez starsimi obecnimi i na miste vsi obce kral. mesta Hradisti Hory Tabor s jedne: a Perleni Lazarem a Orem Bechynskym a Izakem Bechynskym, starsimi zidy i na miste celeho zidovstva pri konci teto smlouvy zejmena podepsanymi, na ten cas v meste T. obytnymi s strany druhe: Stala se smlouva a namluva cela a dokonala jakz nasleduje: Tak jakoz jsme nadepsani J. M. C. rychtar, purkmistr a rada, starsi obecni i na miste vsi obce tohoto kral. mesta Hradiste hory Tabor od mnoha let jak pri J. M. C., tak take pri J. Ex. a Mtech kral. panich, panich misto drzicich, tez slavne komore ceske, ano i pri rozdilnych J. Mtech panich podkomorich v kral. Ceskem neustale na to z jistych pricin tlacili, aby cele zidovstvo zdejsi z mesta T. vypuzeno byti mohlo, a v te pricine pro et contra mnoho a v obsirnosti spisu vexlujice to tak az posavad bez skoncovani in suspenso pozustava; zatim pak neprichazejice mestu a obci jak od predesleho, tak i nynejsiho zidovstva po ta vsechna predesla leta zadnych Sucgeldu, naproti tomu oni tak dobre jako krestane benefici mestskych svobodne uzivaji: podle spolecne tehdy s jedne i druhe strany namluvy s nimi zavrino jest zpusobem nasledujicim. Totizto:
1.  Ze ad actum teto smlouvy rocne po padesati zlatych, kazdy rejnsky po 60 kr. a kazdy kr. po 6 den. pocitajice   a   to   pokazde  na   dva   polouletni   terminy pocnouce prvni pri Sv. Jiri a druhy pri Sv. Havle po dvaceti peti  zlatych rejnsk. vse leta budouciho  1676 a tak budoucne kazdorocne Sucgeldu skladati maji a to sub poena duppli, kdyby osmi dnum po vyjiti kazdeho terminu projiti dali a takove penize neslozili, se zavazuji.
2.  Kdyby se ktery syn z ziduv na ten cas zde obyvajicich ozenil a zde s zenou svou zustavati chtel, na toho kazdeho ma se privaziti a vychazeti k nadepsane smluvene sume padesati zlatym rejnsk. rocne pet zlatych rejnskych.
3.  Zadny cizi zid, jako i kteryby z zidovstva zdejsiho dceru   neb   vdovu   za   manzelku   sobe   pojal,   nema v meste trpen byti a zena  prava sveho muze odkud jest, nasledovati a hned spolu po svatbe z mesta odebrati se maji a kdyby se vdova odebrala pryc, tehdy
pet zlatych z te svolene  summy padesati zlatych raziti se ma.    '
4.  V dni pane nedelni a jine svatky, obzvlastne kdyz se sluzby Bozi konati maji neb konaji, nemaji se zide od osmy az do dvanacty hodiny pul orloje po rynku potulovati a krestanum k  zameskavani sluzeb bozich recmi   i  jinaceji  priciny  podavati,  jako  i  take  kdyz nespor se drzi, v tom se tak zachovati, tez v tyz dny svatecni nic zjevne neprodavan ani kupovati, kramu ani  vsedni   dny  mnohem   meneji   svatecni   a  nedelni otevrenych nemivati.
5.  Za mestem v ulicich, tez v domich pokoutne maji zide  v  trhove  i jine  dni   (ponevadz  tim i krestansti obyvatele v meste i na  predmesti  zavazani jsou)   nic nekupovati, nybrz vselijake veci in natura do  rynku dovazeti, donaseti nechati, tu kupovati, vsak ale krestanum  prednost'  v  koupi   zanechati,  obstellovane   od krestanu  veci  neb  zbozi  neprijimati,  jako   i  naproti tomu, kdyby ktery zid co jiz koupil, toho aby uziti mohl.
6.  Zadny zid prespolni, zvlaste z cizi krajiny a zeme pochazejici bez opovedi jeho od brannych a fortnaruv pri   J.   M.   C.   ourade   purkmistrskem   ani   do   mesta pusten ani y meste pres noc bez povoleni a vedomi dani  od  zida,  u  ktereho   noclehovati bude,   pod   pokutou 3  fl.  prechovavan byti nema.
7.  Na ten cas obydli sve kdekoli miti mohou mimo v  rynku  a  hlavni  novobranske  ulici,  dokavadby  jim jine misto obrano nebylo.
8.   K  spenezeni  vlny,  masla,  syruv,  kozi  obecnich k dobremu obecnimu maji radeji nezli jinsimu cizimu napomocni byti.
9.  Pivo, paleny, sul, masa, chleby od jinud nemaji do mesta brati, nybrz radeji mestu penez doprati.
10.   Zadny  krestanske   celadky  v  domich  v  sluzbe nepotrebovati, v jednom  dome s krestany nebydleti, pri domich  pak, v kterych bydli,  cistotu pro  uvarovani moroveho nakazeni zachovati.
11.   Nydrlag   nikdez   jinde   nezli   v   rathouze   nezavazeti a kdyz vlna, omastek se nevazi, tehdy polovici platu,  kdyz  se pak vazi, zouplna podle predesle namluvy odvozovati maji.                                   :   '        ■
12.  K hajeni ohne vznikleho, tez kdyby mesto  (od cehoz Boze uchovati rac) od nepratelskeho lidu k oblezeni  prijiti  melo,  bez  nabizeni   s  sekerami,  s  konvemi ochotne dati se najit a podle vymerene instrukci chovati se maji.
13.  Naposledy pak i magistrat predne, pak i vsechny pany  sousedy  respective  ctiti,  respect  nalezity  i poslusnost zachovati maji.
Tato pak namluva .nic deleji nezli ad actum ut supra do desiti let (a to bez pohorseni a praeiudicium vselijakeho prava oboji strany) trvati ma inclusive. Po vyjiti pak casto opacenych desiti let vec mezi nami a nimi in eo statu a v tom zpusobu, jak jest byla pred ucinenou namluvou, zustati ma, tak ze na vuli bude oboji strane, budto pri tomto contractu zanechati, neb do noveho se vydati aneb pravo sve prosecpairovati, vsak pokazde bez pohorseni a praeiudicium prava oboji strany.
Kterazto namluva pro interim do desiti let zavrena, pro lepsi toho, co se v ni nadpisuje, zdrzeni od oboji strany, obzvlastne ode vsech ziduv tu pritomnych a pri tom contractu postizenych nikami vlastnimi zejmena podepsana a peceti nasi mensi mestskou stvrzena jest vedome. Jiz jest Datum v T. leta a dne spocatku psaneho."
Tato prvni smlouva o plat za ochranu (Schutzgeld) vypracovana byla dle podobnych smluv v jinych mestech a dle mistnich zkusenosti. Vidime v ni neprimo znacny obchodni vliv zidovstva na dosavadni obchodni cinnost  mestanstva   a   hledani   ochrany   proti   nemu.