Dejiny Zidu ve Svetle nad Sazavou.
Geschichte der Juden in Svetla a. d. S.
Zpracoval Antonin Kostelecky, reditel mfiV   i
I. Vznik a vyvoj zidovske obce svetelske.
Presnych zaznamu neni, kdy se Zide ve S. usadili. Drive bydleli asi jen v okolnich vesnicich. Zidum povoleno bylo zprvu bydleti jen na Male strane. Rikali jim familiant, chraneny Zid (Schutzjude), tez Bestandmann.
Nejstarsi rodiny zid. ve S. byly Seewaldova a Miillerova. O Seewaldovi cini se po prve zminka v zameckem archivu r. 1746, kdy panska vinopalna byla mu pronajata za rocni najemne 200 zl. vid. meny. Bydlel v c. 2. Rodina Seewaldu byla z nejvazenejsich zid. rodin v meste. Krome lihovarnictvi venovali se Seewaldove obchodu a kozeluzstvi. Prvni koncesi ke zrizeni uplneho obchodu smisenym zbozim obdrzel r. 1800 Markus S e e w a 1 d. Muzsti potomci Seewaldu se ze S. po r. 1850 odstehovali, Rosalia Seewaldova se provdala za Josefa Herrmanna c. 114 a jeji neprimi potomci ziji dosud ve S.
Druha nejstarsi zid. rod. byla Mullerova, bydlici nejdrive v c. 3. Miillerove byli obchodniky, kteri provozovali obchod s plodinami a hlavne vyrobky nove zrizenych zavodu na velkostatku svetelskem. Majiteli panstvi byli tehdy Filip hrabe KolovratKrakovsky a jeho syn Leopold. Tito hluboce vzdelani, osviceni slechtici snazili se pomoci chiulemu kraji svetelskemu na pahorkatine ceskomoravske, zavadeli nova odvetvi prumyslova (brouseni granatu, vyrobu a brouseni skla, dolovani na stribro, vyrobu mosaznych predmetu, papiru, knofliku, klobouku, tuzek, drasla). Temto vyrobkum snazili se Mullerove najiti odbyt.
Dukazem, ze Zide bydleli ve S. a v okoli jiz drive, je, ze hrabe Filip Krakovsky daroval r. 1742 uboci kopce s polem na Male strane zid. rodinam jako po> hrebiste a dal jim povoleni staveti sva obydli pri zameckem parku.
Jak  stoupal  pocet  obyvatelstva  nab.  zid.,  jest  pozorovati ze statistiky (viz Seidler, Kronika mesta S.): R.  1787 citala S. 4 zid. rod., r. 1802  10 zid. rodin. Pri pozdejsich scitanich nebyl pocet zid. obyvatelstva zvlast uvaden. R.  1921  mela  S. mezi  2261   obyvateli 107   Zidu.   Nyni (r. 1933)   cita   zid',   obec   78   clenu, z   nichz    21    poplatniku.    V   okoli   bydli   Zide    jen v Meziklasich,  Dolnim  Meste,   Velkych Krepinach    a    v    Dobre    Vode   Rejckovske. Prijmy obce  i  vydani cini  12.000 Kc.   Starostou  od r.  1927 je Rudolf Piek,  obchodnik. Drivejsi starostove   byli:   Matej   Beran,   Isafc   Muller,   Ludvik Muller, Adolf M a h 1 e r, Moric S k a 11 a a Rudolf Muller.
Rabina toho casu obec nema, poslednim byl Josef B 1 o c h, pusobil od r. 1914 a zemr. 14. brezna 1930. Predchudci jeho (ucitele nabozenstvi) byli asi od r.   1848:   David   Kraus,   Albert   Ullmann,   Fi
 Bearbeitet von
scher, Adolf Kornfeld (1879), Leopold R e i s s (1887), Josef Singer, Ignat Tschassni (1892;, Reinhardt, Moric Blan, Samuel Schiller (zemr. zde), Rudolf Blana Gustav Blan.
Drive    byvala    modlitebna    na    Male    strane (v dome u Herrmannu), od 4. brezna 1889 konaji se
poboznosti   ve   vlastni   synagoze   na   pravem   brehu
Sazavy.
Zapisy matricni konany byly v dobach nejstarsich na zameckem urade, od r. 1809 do r. 1850 na urade dekanskem, od r. 1839 do r. 1895 u z. o. v Ledci n. S. a od 1. ledna 1896 u zdejsi n. o. Matrikarem je nyni Robert Mahlet.
Hrbitovy ma z. o. dva. Stary (od r. 1742) je na Male strane, na nem se pohrbivalo az do r. 1886. Je chovan v ucte, nahrobni kameny jsou dosud dobre citelne, na nejstarsich je pismo jen hebrejske, potom tez nemecke, nejnovejsi ceske. R. 1886 byl otevren novy rozsahly hrbitov vedle hrbitova katolickeho. ■— R. 1875 dne 14. listopadu bylo zalozeno pohrebni bratrstvo ChevraKadischa a bylo potvrzeno vynosem mistodrzitelstvi v Praze 18. dubna 1876, c. 17.354. Predsedy byli: zakladatel Matej Beran, po nem nasledovali Ludvik Muller, Robert Muller a Robert M a h 1 e r, jenz nyni bratrstvo  ridi.
II. Vynikajici rodaci a osobnosti zidovske ve Svetle nad Sazavou.
Leopold  K o h n, velkostatkar a basnik.
Leopold Kohn (pseudonym S v e t e 1 s k y)  nar. se dne 8. dubna 1838 v S. v. c. 173 jako syn zemedelce a najemce vinopalny Eliase  Kolina.  Otec jeho  odste,.  hoval se r. 1840 do Nove Vsi u S. Skolu navstevoval Leopold  v Hermanove Mestci,  a  to  skolu zid.,  gymnasium   absolvoval   v  Nem.   Brode   a   inskriboval   na prazske universite, aby studoval filosofii. Pro hmotne nesnaze  musel  se   vsak  vzdati   studii,  byl  po  nejaky cas   vychovatelem,   az  konecne  jeho  stary  sklon   zvitezil a  on se oddal zemedelstvi. R.  1869 se  ozenil a usadil se jako najemce velkostatku ve Vlkanci a pozdeji v Mimoni u Ceske Lipy. Zde r. 1901 skoncil svuj praci vyplneny zivot.
Jeho tak jednoduse liceny zivot byl, prihlednemeli blize, zivotem zcela neobycejnym. Leopold Kohn byl duchem nad miru cilym, jenz dovedl, ac osudem byl stale pronasledovan, ac jeho povolani vyzadovalo. ce'lau jeho bytost, povznesti se ke vsemu, co hybalo dusi jeho doby. Jiny konflikt, z nehoz vysel jako vitez, prineslo tomuto muzi jeho zidovstvi. Pevne zakorenen v tradici a cesky vychovan, dovedl se zajmem, ba s nadsenim sledovat obrozenecke hnuti ceske, aniz by jen jednou zaprel sve prislusenstvi a svou lasku k svemu zidovskemu narodu.
!"V jeho literarni pozustalosti jsou nescetne krasne basme, ale zachovalo se i mnozstvi dopisu od vynikajicich muzu ceskych, jez svedci o jeho odusevnelosti. V posledni dobe snazily se nektere kruhy o vydani jeho praci, z nichz uvadime nasledujici basne:
VY   A   MY.
Narod  cesky jeste  nezahynul! mocnym zvolal hlasem  casu duch, dlouho spal, nez opet se vysinul, dlouho trpel, vyslysel ho buh. Slunce   vzchazi   jemu,   slunce   jasne, svetlo  vzkrisenemu  narodu, buhli  spravedlivy,  nevyhasne: zaslouzilt  si Cech  svou svobodu.
Pro svobody svetlo v temne dobe cedilt  on  jiz  slechetnou  svou  krev, v boji proti duchamorne zlobe krvacel   driv  jinych  cesky   lev.
Krvacel — a  dve stoleti rana smutna ho na luzko poutala, az  ho  svobodnych  narodu  brana, prvorozence,  uvitala.  —  — —
Mezi Cechy zil jiz od praveku ..'...      v miru 3 Cechy  toho lidu kmen, :«.'■■     jenz   co  korist   svetobornych   vzteku
k ziti na veky byl  odsouzen.
Pohostiny   Slovan  prijal   vlidne cizince od libanonskych hor, drahne  doby zili oba klidne vedle  sebe,  jine vire  vzdor.
Novy  vedral  zivel  se   do   vlasti, kde brat v svatem miru s  bratrem zil. Chteje sam ve krasnou zem se vkrasti, nesvornosti   semeno   rozsil:
Vypud   Zida,   krestane  a  Cechu, od  veku  byl  Zid   tvuj   nepritel, on byl katem onech muk  a  vzdechu, z*0~~      jezto utrpel tvuj Spasitel.
Cechum radil tak, nez Zidum pravil: Nemejte  jiz  spolku  s  Cechy  vic, s narodem,  jenz  duvery vas  zbavil, — my vam  podavame  ruky vstric.
Uposlechlit  hladkym  slovum  oba, " snasenlivy   druhdy   Cech   a   Zid, trest   jich  neminul,  nastala   doba zahuby  pro vsechen  cesky  lid. — —
Lepsi   Cechum  opet   doby  kynou, dnove   svobody   a   volnosti, take  Zidum v  svete  minou dny  zaslouzenych zalosti.
K  nebesum volajici bezpravi Cechum,  Zidum  kryla  jedna   noc, obou   srdce   ranene   uzdravi tataz  svetem  hybajici  moc.
Pariove   trudne   minulosti, neverme  jiz  hadim  slovum  vic, spojme se a v blahe budoucnosti slava, moc a mir nam kyne vstric. — —
VLTAVA   A   JORDÁN.
Ze vsech rek  na  kruhu  sira  sveta nejvice  mou  mysl  jima  dve: jednu  praotcuv  mych  duch  obleta, druha   pouta   zraky   —  city   me.
I)  jedne kolebka meho kmene v uzasny se promenila  hrob, druha  vlasti bratri  mych  se  zene svrhujicich pouta mrtkych mdlob.
Daleka  mezera   deli  obe: K pulnoci ta speje, ona v jih, ba i v  mori vodnem obou hrobe nesejde se  ani krupej  z  nich.
Vltava  svou  vodu   stribropennou
sila u veliky ocean,
v mori Mrtvem vecne zasmusenou
= t„l„    „Irm    r.nsvntiw    Tnrrlnn.
Prece stekaji se obe reky
v srdci meho  citeni:
zvlnice je  zoufalstvim na veky, —
nadeji v konecne spaseni.
Upomince  na  vlast,   kterou  miji Jordan, slzu  zboznou  v obet dam, bratrim  pak, jiz nad Vltavou  ziji, snahy,  ciny,  ano  zivot  sam.
Adolf Mahl er.
Adoif Mahler pochazel z Lipnice, kdez se nar. dne 20. prosince 1849. R. 1874 pristehoval se do S., kdez mel v c. 17 obchod se smisenym zbozim.
Dal se v uceni ke Sterzingrovi ua JLipnici a obchod zatim vedla jeho manzelka. Po vyuceni nedostal hned koncesi a spojil se na 3 roky se Schlesingrem, odi nehoz dostal potom prukaz o praxi a pak od uradu koncesi kamenickeho mistra. Jsa podnikavy, vyuzitkoval polohy S. na hlavni trati mezi Prahou a Vidni, dosahl osobnimi styky dopravnich vyhod a mohl dobre souteziti. Zamestnaval az 300 lidi. Brzy po nem zacal podobnym zpusobem obchodovati Jos. Podpera a pozdeji i jeho mladsi bratr Antonin. V cele rozmachu kamenickeho prumyslu na Svetelsku a Lipnicku byli Mahler a Jos. Podpera. Oba meli pri tom i obchod s potravinami a vydelavali tak dvakrat, nebot jejich odberateli byli jejich delnici. Do r. 1905 pusobili skoro jen sami, pozdeji pribyly firmy nove. Z tech synove Adolfa Mahlera Robert a Gustav zdarne pokracuji ve slepejich sveho podnikaveho otce, jenz zemrel r. 1927. Manz. jeho Klara, dosud svezi starenka drobne postavy (matka 13 deti), vyznacuje se bystrou pameti  a  rada vzpomina zaslych dob.
otcem v r. 1876 v Kunemili. V r. 1887 presidlil do S., kde obchod rozsiril a r. 1890 najmul panskou pilu. Najem trval az do r. 1907. R. 1908 postavil proti nadrazi vlastni parni pilu, ktera jest vedena jeho rodi        d                al    jh    je
S., kde obchod rozsiril a r. 1890 najmu Najem trval az do r. 1907. R. 1908 nadrazi vlastni parni pilu, ktera jest v dinou podnes a nese stale jeho jmeno.
■                       lil. Prijmeni zidovska.
Byla to velkou vetsinou jmena nemecka, cemuz se nelze diviti, nebot davana byla v dobe, kdy Habsburkove  chteli celou svou risi ponemciti.
Uvadime doleji abecedni seznam prijmeni zid., vy skytujicich se od davnych dob do nynejska ve meste S. a v jeho okoli. Poznamka: Pravopis nekterych prijmeni u ruznych rodin se od sebe lisi podle tradice rodin.
Bachrach, Beck, Beran, Bezrucka, Bloch, Bondy, Breth, Bretisch, Budlovsky.
Eisner.
Feldmann,   Fischer,   Frankenbusch,  Fuchs.
Goldschmidt,  Goldstein, Grunhut,  Gutfreund.
Hauser, Heim, Herrmann, Holzer.
Kavka, Kaiich, Kohn, Kornfeld, Kraus.
Lange, Lederer.
Mahler, Margolius, Mautner, Meissl, Morawetz, Muller.
Neumann, Neustadtl.
Ohrenstein.
Pacovsky, Pfeffer, Pick, Polak, Popper, Porges, Prazak.
Reiss, Rosenzweig, Roubicek.
Seewald, Seidler, Seiner, Schuller, Schwartz, Skalla, Stastny, Straka, Schmolka.
Ulimann.