jl uiuiiiu zaejsicn Zidu, nyni v Plzni usedli, rozmohli se valne poctem i hospodarskym vyznamem a jsou dulezitou slozkou plzenskeho zidovstva.
Jsou to rodiny : Weissu, Tanzeru, Ecksteinu, Schantzru, Becku, Schwarzu, Weilu, Ledereru, Bandleru a j.
Zid. skola stavala zde jiz jiste v d,ruhe polovici 18. stol. Puvodne slouzila za byt rabinovi a zid. deti dochazely do ni k uceni hebrejske reci, nabozenstvi, nemcine a poctum. Na ostatni vyucovani dochazely zid. deti do zdejsi verejne ceske skoly obecne, ovsem jen po dva dny v tydnu.
Po vydani novych rakouskych skolskych zakonu (r. 1869 a r. 1870) zridila si zde n. o. z. v dosavadni
mistnosti soukromou skolu obecnou s vyucovacim jazykem nemeckym. Ubyvanim zid. ditek a na protesty zdejsiho ceskeho obyvatelstva proti skole nemecke v obci skola tato zrusena v r. 1905, nacez ditky zid.  navstevovaly zdejsi ceskou skolu.
Matrika skolni zaznamenava oddelene deti zid. od r. 1813. Zid. matrika narozenych na katol. fare zdejsi obsahuje zaznamy od r. 1798.
Dle novinarskych zprav z te doby pochazel ze Stenovic byvaly ministersky predseda italsky Kar. Schantzer, jenz vedl liberalni vladu italskou kratce pred valkou.
Ke zdejsi nabozenske obci prisluseli vzdy Zide z Plzence, Chvalenic, z Litic a cizic.
Stenovice S
612
Geschichte der Juden in Strakonitz.
Bearbeitet  von
Josef Havrda, Strakonitz.
Jvdy se usadili zide v strakonickem okoli a v meste samem, nelze s urcitosti udati. Zatim, co na priklad Vodnany a zejmena Prachatice jeste ke konci minuleho stoleti neprijaly zidu do svych zdi, a i v pozdejsich letech obchodnici zidovsti zde ztroskotavali, v blizsim okoli strakonickem mnohem drive meli sve modlitebny a hrbitovy. Asi pred 130 roky na pr. byli ve znacnejsim poctu na Horazdovicku ve Slatine, kdez jeste dnes stoji stara synagoga, mene pocetne veVolenicich (3 rodiny), na Strakonicku v O s e k u meli hrbitov a modlitebnu, z niz dnes jest kolna; na Volynsku v Hosticich byla cetna obec (20 rodin), jez mela uprostred poli a lesu nad stanici Cesticemi svuj hrbitov, ktereho pouzivali souverci nejen z Hostie, ale i sirokeho okoli. Dnes jest hrbitov ten opusten, nahrobky i zdi hrbitovni vetsinou zboreny a rozbity. V uvedenych obcich jsou dosud zidovske rodiny, ale v mensim poctu. I v mestecku Rabi byla cetna obec, o cemz svedci to, ze casti mestecka rika se podnes Zidovna, ackoli zde zidu jiz neni.
Ze i v St. jiz pocatkem 16. stol. byli zide usazeni, o tom svedci zapis v knihach rytirskeho radu Maltezskeho v St. (archiv ten dnes jiz jest velmi neuplny) asi takto:
V  r. 1509 (jini tvrdi, ze v r. 1511) byli v St. 2 zide chyceni   a   souzeni,   ze   krestanskeho   hocha   umucili, hlavou   dolu   jej   povesivse   a   silne   pobodavse,   krev z neho cerpali. Pri muceni pry se priznali. Pres to, ze kralovska    komora    za    odsouzence    se    primlouvala, velkoprevor — byl to Jan ze Svamberka, muz jinak nabozensky    snasenlivy,    proto    i    od    papeze    dany v klatbu — nepovolil a rozsudek byl vykonan, delinkventi byli nad hrbitovem sv. Vaclava spaleni. Podle povesti nad timto mistem popravy byla na  pamatku zasazena lipa. Jeli mohutna lipa vedle silnice k Podsrpu taz, co sem tehdy na pamatku byla zasazena, byl by tento strom uctyhodny starec, stary 414 let.
O staletem osidleni St. zidy svedci i zivy svedek, 84 lety starec Hynek Wottic, soukromnik. Ten tvrdi, ze jeho rod trva v St. pres 400 let, a tvrzeni sve prokazuje castecne rodokmenem. Ve starych spisech jedna se o Lazaru Wotticovi, pak byl Skal Wottic, Michal Wottic a po nem nasledovala jeste 2 pokoleni.
V  St. nedaleko hrbitova u volynske silnice, domku, kde nyni bydli lesnik, rikalo se „Flusarna". Tam byly staje  a   chlevy.  Na  vlhkych  od  mocuvky  zdech „vykvetal" salnytr, to byla  pred  140 lety dulezita  surovina   k vyrobe   strelneho   prachu  a  vybusnych  latek. Latka   proto velmi vzacna. Chudi   obcane   strakonicti seskrabovali   ji   se   zdi, cistili, vyluhovali z hnojiste a zeme a vydelavali si tim slusne penize. Jake bylo jich uleknuti v r. 1807, kdyz krajsky urad dorucil jim patent cisare Frantiska I. s poukazem na tresty, neustanouli v samovolne  vyrobe   salnytru,  nebot  sbirani  a
Dejiny Zidu v Strakonicich.
Zpracoval
Josef Havrda, Strakonice.
cisteni salnytru prohlaseno za cisarsky regal. V § 4 patentu se pravi: „Kazdy, kdo chce salnytr a prach delati, musi se ohlasiti u uradu (t. j. u generalni artilerie), ktery kazdiemu, jehoz k tomu za schopna uznal, udeli povolujici lists vyhradou zidu."
Jak znamo, byla zidum vykazana vzdy jen jista cast mesta k obyvani; v St. od pocatku 16. stol. bydlili naproti hradu za rekou Volynkou, mista podnes jest znamo pod jmenem „Zidovna". Na pocatku 18. stol. meli v Bezdekove (cili Novych Strakonicich) modiitebnu, a jiste jiz tehdy, neli drive, i hrbitov, jak o tom svedci stare, do poloviny zapadle, omsele pomniky s napisy vetsinou necitelnymi v predni casti hrbitova. V druhe casti honosi se hrbitov pomniky nadhernymi, nakladnymi.
Modlitebna nachazela se v dome, jehoz pozdejsim majitelem byl JUDr. Lerach, a v temz dome byla pro zid. zeny i rituelni koupelna. Predtim modlitebna nekolikrat se prestehovala do jinych soukromych domu, tez do nejblizsiho sousedstvi nynejsi sokolovny, pak v r. 1741 vyhorela. Ihned po ohni vystaveli si novou, drevenou, jez vsak v r. 1858 se proborila pod snoubenci, a synagoga byla opet v najmu. Za budovou hostince „U tri lip'' v uvedene jiz Zidovne byly male pozemky a nuzne domky souvercu; kdyz v r. 1860 ziskali zide uplne rovnopravnosti obcanske a mohli se libovolne stehovati, prodali svuj majetek zde a postavena tam nynejsi, na tehdejsi dobu jiste nadherna synagoga. Ma dva vchody, hlavni do'prizemi pro muze, a druhy, postranni, pro zeny; ale tento vchod postranni otvira se jen dvakrat v roce, totiz o Novem roce a Dni smireni. Pekne stolice zhotovil vlastenec strakonicky Jan Vlastimil Planek. Synagoga stala 18 tisic zlatych rakouskycb Vedle synagogy postavena jednopatrova budova, v niz nachazi se zasedaci sin obce a byt pro ^kostelnika. Zasedaci sin slouzi v dobe potreby za vypomocnou modlitebnu. Synagoga tato byla tehdiaz prvni v jiznich Cechach, — aspon co se nadhery tykalo, — moderne zarizena, na ozdobnych sloupech, hodne plastiky. V celem kraji se o ni mluvilo, hlavne o sveceni, a budova budila pozornost daleko siroko. Tehdy byl starostou z. o. tov. Fuchs. Synagoga byla dobre budovana, dlouho nepotrebovala oprav, az v r. 1927, tedy po 67 letech, pocaly se propadavati sloupy galerie a cely objekt nakladne opraven.
Ke konci 18. a na pocatku 19. stol. velmi se rozsirila vyroba tureckych fezu. Cepice pracovany rucne, mnozi obcane mohli z vyroby te stati se zamoznymi, zel vsak vydelane penize neumeli udrzeti; a kdyz rukodelna vyroba fezu pocala upadati, tim, ze se zavadely stroje, byli opatrnejsi zidovsti vyrobci zde prvnimi a jedinymi tovarniky. Od let 1817 byli to tovarnici: Bratri   Weilove,   Fiirtove,  Volf   Jakub,  Moric,   Josef.