pano. Po zniceni vseho na namesti tahli do domu Davida Furt ha (v Klasterni ulici), kde vyplenili kram, vnikli do I. posch., kde rovnez vse rozbili a znicili. Fiirth musel uteci a skryti se ve sklepe isoudniho domu. Odtud Valisova vedla luzu za pivovar na Lazara Daniela Furtha, vulgo Votickeho, kde stejne si pocinali; Fiirthovi podarilo se rovnez uteci. Tu proti zastupu vystoupil okresni aktuar Kar. German « cetnictvem, financni strazi a mestskou strazi. Byli tu dva cetnici z Hor Kasperskych, dva z Horazdovic, 4 zdejsi a cela financni straz ozbrojena. Aktuar German lid mirnil, pohrozil strelbou a take skutecne dal vystreliti do vzduchu, nahodou vsak byl ranen do kolena mlady krejcovsky tovarys, ktery pak vykrvacel a zemrel; a zamecnik jakysi byl postrelen. Cim vice se strilelo, tim bylo hure. Lid se srotil a vrhl se na strilejici a pocal je mlatiti oklesky. Cetnictvo bylo zahnano na radnici, kdez se zavrelo a zabarikadovalo prkny. V radnici byla rozbita vsechna okna luzou, ktera i mrize v oknech pocala vytrhavati, aby se dostala do radnice na cetniky a na pokladny, chtela tez vysvoboditi vezne, ale tem prekazil utek dozorce Panek.
Od radnice tahli k Jindrichu Fiirthovi, ale nemohli se dostati do kramu, proto vzali prkna z namesti, po nich vylezli do prvniho poschodi, kde v pokojich rozbili piano a nabytek na krupici, veci rozkradli nebo rozhazeli po ulici a pak spustili se do kramu, odkud odnesli veskere zbozi kupecke a zeleznicke, pradlo, saty, penize, takze ucinili mu skodu 14.000 zl. Fiirth zachranil si zivot a oblek, co mel na sobe. Bratr jeho Samuel pry, kdyz rozbili okno a vnikli do jeho kramu, dal jim cast penez a oni mu ostatni nechali. Kdyz napominal lid k mirnosti mistni dekan Matej Petr a mestsky tajemnik Ondrej Tichy, tu je za to bili obusky, takze byli jeste radi, ze mohli zdravi uteci. Vsem zidum byla vytlucena okna, stejne i Germanovi Pinskrovi. U vecer tahl dav pres mast za klaster k Samueli KohnoviSnoblovi. Tam pustili se do koralky a v opilosti s Kolinem tancili, tahali ho za vlasy, usi i nos, ale vice mu neudelali, ponevadz jim dal vsechnu koralku a nejake penize.
V   te  dobe   vyslana  byla  zvlastni  stafeta   do  Pisku pro vojsko.  V noci lid se utaboril na  namesti. Mezi tim jednotlivci  odnaseli si  veci nakradene  domu, ba odvazeli  si je i na vozech, byli to vetsinou lide cizi. Zidovce Majerove rozkradli vsechna sukna za nekolik tisic.
Druheho dne rano bylo klidno, ale kramy byly vsechny zavreny a atni jednoho zida nebylo videti na ulici. Po poledni se lid opet srotil, pribylo ho hodne z okolnich vesnic, a tahl na kram Israela Kohna, kde pocal rabovati. Vtom vsak k 5. hodine prislo vojsko z Pisku, 150 muzu, 5 dustojniku a 6 cetniku s dustojnikem. Vojsko na namesti postavilo se do kruhu, nabilo rucnice, nacez velitel vyzval lid, aby ihned vsichni behem pul hodiny opustili S., kdo neni ze S., jinak ze da do nich strileti. Luza rychle pocala ubihati z mesta. Zaroven pocalo zatykani, takze clo vecera bylo 15 lidi zavreno, rano v zatykani se pokracovalo'. Zatknuto pry bylo i mnoho lidi z t. zv. lepsich rodin.
V  S. zustalo 80 vojaku, kteri ubytovani byli v radnici: pro ne zrizena byla strelnice v mestskem parku. Ostatni vojaci byli ubytovani v Dlouhe Vsi, Kundraticich, Budeticich,  Hartmanicich a Velharticich.
Vojsko zustalo tu az do 12. kvetna, vylohy za stravovani a ubytovani cinily 1665 zl. 25 kr., za pripreze 23 zl. 80 kr.
Nad krajem susickym vyhlaseno bylo stanne pravo.
Dne 29. dubna podala obec zadost, aby snizen byl
"""stav vojska v S., jezto nemozno je radne ubytovati a neni jich vice treba. Zadosti te mistodrzitelstvi vyhovelo s podminkou, ze z obcanu spolehlivych sestavena bude mestska obrana, ktera by udrzovala poradek ve meste se zbylou vojenskou posadkou. Starosta mesta Dr. Gabriel svolal cleny mestske rady a obecniho zastupitelstva a nektere obcany, z nichz prihlasili se tito:
Dr. Gabriel, Matej Karl, dilovedouci v tovarne, Jan Kuchynka, mlynar, Fr. Rousar, mlynar, Josef Fingulin, mistr reznicky, Jan Pikony, cinar, Tomas Sefcik, zednik, Tomas Niebauer, mistr obuvnicky, Josef Saller, kozeluh, Karel Slechta, kostelnik, Fr. Sebesta, mistr truhlarsky, Jan Leopold, kozeluh, Josef Topper, truhlar, Jan Sedlecky, krupar, Josef Masek, pekar, Bernard Salier, kozeluh, Matej Vyslysel, truhlar, Jan Barta, obuvnik, Fr. Koukol, pekar, Vacl. Skala, krejci, Jakub Jankovsky, malir, Pavel Thurnvald, krupar, Jos. Schwarz, zednik, Jakub Oliva, polar, Ant. Danes, obuvnik, Vaclav Kolar, hostinsky, Matej Benes, hrncir, Prokop Blahout, obuvnik, Vaclav Pisecky, provaznik, Jos. Zeis, sklenar, Fr. Mergl, hrncir, Jos. Rath, bednar, Jan Micka, postrikac, Gabriel Kieslinger, hostinsky, Jakub Kussky, obuvnik, Petr Vanek, nozir.
Ve schuzi obecniho zastupitelstva dne 5. kvetna zaroven bylo usneseno zadati vladu o vydani 200 pusek byvale gardy narodni, ktere byly ji vladou r. 1852 odejmuty.
Kdyz vojsko odtahlo, byly zavedeny v meste nocni hlidky, o trhu v noci z 15. na 16. a z 16. na 17. srpna 1866 byly hlidky zesileny, a to 12 muzu od obce a 12 muzu od z. o.
Casopis „Budivoj" v Ceskych Budejovicich prinesl v 23. cisle o udalostech susickych zpravu, v niz zide zdejsi byli liceni jako lichvari a sejdiri a ze boure byly pomstou za jejich lichvareni. Proto zadala zdejsi o. z. o vydani vysvedceni, ze povesti te nepozivaji zdejsi zide, zvlaste ti, jimz byly kramy vytluceny. Obec odeprela vysvedceni vydati, jezto vysvedceni nevydavaji se celym tridam nebo obci, nybrz jednotlivcum, a odkapala je, aby zalovali redaktora casopisu. K procesu s obzalovanymi ucastniky zid. bouri vydal mestsky urad vysvedceni o mravnosti a majetku 103 osobam.
Anna Valisova byla odsouzena v Pisku na 12 let, prestala trest v Repich, dozila se veku 80 let a zemrela ve zdejsim chudobinci. Piskacek dostal 10 let, zemrel v trestnici; ostatni byli odsouzeni na 1 az 5 let.
(Anna Valisova narodila se 19. brezna 1830 ve Vidni, zemrela 11. kvetna 1911 seslosti vekem v S. Byla prijata 24. listopadu 1894 do chudobince, kde byla dozorkyni a cistila chudobinec. Dostavala chudinskou podporu 20 kr. tydne, pak za cisteni 20 kr. jako zvlastni odmenu, za cisteni v muzskem oddeleni v r. 1900 mesicne 2 kr. I v chudobinci zpusobila nekolirkate nepristojnosti, zacez dostala dutku.)
Poskozeni zide Jindrich, Samuel a David L. Fiirth podali k okresnimu uradu v Susici zadost o nahradu skody pri vytrznostech utrpene. Okresni urad postoupil jejich zadost okresnimu vyboru k vyjadreni. Tyz pripisem ze dne 25. listopadu 1866, c. 509, podal toto dobrozdani: V nasledku vazeneho dopisu ode dne 30. zari 1866, c. 2363 pol., podava nizepsany pod navraceni kommunikatu vyjadreni, ze okresni vybor v sezeni dne 15. listopadu odbyvanem po bedlivem prozkoumani celeho prubehu susickych udalosti ode dne 12. brezna 1866 jednohlasne uzavrel, ze nepozustava zadnych zakonitych pricin, aby se proti obci susicke podle § 37 obec. zriz. zakrocilo a ze z te priciny narokum o nahradu za skody Jindrichu, Samuelu
a U. L. £ urthovi ze Susice ucinene ze strany mestske obce susicke mista dati se nemuze.
Duvody:
1.  Schazi obou podminek v § 37 ob. zr. uvedenych.
2.  Pachatele se vynalezli a jsou povinni k nahrade.
3.  Nemohouli pachatelove poskytovat nahradu, nemuze prece obec susicka za ne ruciti, an se obec vsemozne k zamezeni skod pricinila.
4.  Celemu pribehu, kterak se zcista jasna udal, nestacila ani statni moc. Naskytla se tu zvlastni politicka pripadnost, tak zvana „vis maior".
5.  Skody na majetku zadatelu teprv tehda se udaly, kdyz se bylo prve do lidu marne strilelo. Kdyz okresni urad videl, ze nelze zabranovati shluknuti, melo se aspon vseho strileni nechat.
6.  Byvala narodni obrana se roku 1850 zrusila, zbran se pobrala,  znovuutvoreni   sboru   ostrostreleckeho  se nepovolilo,   branna    moc    statni    byla    nedostatecna, o  rozmnozeni cetnictva  v  okresu susickem se  slavny c. k. okresni urad jiz lonskeho roku marne u c. k. vlady dovolaval, na tom vsem ale jest obec susicka nevinna.
7.   Jeste  pred  susickymi  udalostmi  vzal   jiz  slavny snem kralovstvi ceskeho v uvahu, jak a kterak zamezovat tulactvi v cele zemi se siricimu a projevoval vysoke vlade prani nutne, aby vlada platnych prostredku proti tomu se chopila. Jednotliva obec nemuze tehdy za vseobecne zlo a neni tim obec susicka vinna, kdyz se v jejim obvodu v den vyrocniho trhu tech tulaku a hlavne cize luzy tolik vyskytlo.
8.  Ani c. k. soudy, ani c. k. politicke urady nenasly posud pricinu, aby byly proti obci susicke po zakonu zakrocily, totiz aby byli obecni zastupitelstvo susicke rozpustili, anebo vykonavani policie mistni ji odejmuli. Tim jest platne uznano, ze obec sve povinnosti dostala a v nicemz se neprovinila.
Vysledek sporu byl, ze obec susicka byla osvobozena.
O zdejsich zidech napsal r. 1868 JUDr. A. J. Gabriel ve svem dile: „Kralovske mesto Susice a jeji okoli" toto: Dilem zalozeni tovarny od Bernarda Furtha, dilera, a to sice hlavne casovymi pomery a od r. 1848
nasledkem politickeho opravneni rozmnozili se zide v Susici a od r. 1850 vstoupili tez mnozi z nich v popredi spolecenskeho zivota a brali podilu takrka na vsem, cehoz si vzdelanejsi a zamoznejsi trida obyvatelstva vsima. Mestanstvo zilo s nimi svorne a muze se rici, ze pratelsky ten pomer trval az do 12. brezna 1866. Od toho nestastneho pro S. dne — Buh vi jakym, ale zajiste cizim vlivem, — se ovsem pomery ty, k nasemu politovani zmenily. Da .se ale ocekavati, ze se brzo opet drivejsi harmonie do S. navrati. Bylo by ale predevsim k prani, aby sobe Israelite zdejsi mimo narodu Ceskeho, jakoz i reci jeho vice si vsimali, nezli Tagesbote, jinych a to domacich listu — povsimli a narodu ceskeho, jakoz i reci jeho vice si vsimali, nezli se to bohuzel posud deje.
R. 1881 dne 25. kvetna byly lepeny po moste cedulky: Zabte zidy, tlucte okna. K zamezeni vytrznosti byly zdvojnasobeny nocni hlidky. Tehdy totiz blby Jiri Kuda vypravel, ze bude zase kocicina, ze zidy pobiji a sluzky u nich take. Sluzky z toho nadelaly klepy, byly proto povolany na purkmistrovsky urad, kde doznaly, ze vse to je klep. Po napomenuti byly propusteny. Hejtmanstvi prece se obavalo vytrznosti o vyrocnim trhu 7. cervna 1881 a stahlo do S. cetniky. Mestsky urad zesilil policejni straz 20 vojenskymi vyslouzilci, 22 cleny telocvicnohasicske jednoty „Sokol". V noci z 6. na 7. cervna konalo nocni hlidku 14 hasicu.
Dne 26. dubna 1895 v noci vyrazena byla okna knihvedoucimu Morici Schwarzovi a kantoru Gersonu Samueli jinochy, jiz z telocvicny se domu vraceli. Byli odsouzeni soudem k pokute 2 zl. 50 kr.
Dne 15. dubna 1902 oznamil ustne policejni reyisor okresnimu hejtmanstvi, ze po meste rozsiruje se zprava, jako by z 12. na 13. dubna sluzce u Bedricha Furtha, spolumajitele kozeluzny, bylo na ruce poskozeno, coz se privadi v souvislot, jako by zide k pristim svatkum potrebovali krestanske krve k jakemusi vykonu. Povest se utvrzovala tim, ze ono devce ihned sluzbu opustilo a domu do Zihobec se odebralo. Podle prohlaseni MUDra J. Skaly, ktery devce prohlizel, bylo poraneni na ruce nepatrne, povstale asi vlastnim skrabnutim.
592
Sohutltnhojen 6
38
593
Schuttenhojen 7