lani, kde slibili, ze se nastehuji opet do starych pribytku, jakmile jen drobet prikryji, kde by zustavati mohli.
Z domu techto nesmeli v nedeli a o svatcich vychazeti do mesta a tu prodavati. Tak r. 1746 narizuje se zidum, aby o nedeli a^ svatku v domech mestskych neprodavali, smeji pouze ve sve ulici prodavati.
V r. 1754 dne 4. unora zavolan na radnici „schulmeister" zidovsky a tomu narizeno, aby oznamil z. o., ze zadny nesmi se opovaziti v nedeli a ve svatek po meste se toulat, dokudz by sluzby bozi v klastere okolo 5—5% hod. vecer skonceny nebyly. Kdo z zidu vyjde ze zid. ulice a v meste spatren bude, bude vzat rychtarem a vsazen do vezeni.
R. 1765 dne 16. prosince prosi Jakub Fiirth o byt v pivovare, dokud nedostane jiny byt v zid. obci, zavazuje se svym nakladem okenice na okna opatriti, aby v den nedelni a svatecni zaviral okenice a tak nevidel do mesta, dale pak se zavazuje v dny nedelni a svatecni verejne nehandlovati. Tehdy usnesla se rada, „ponevadz v pivovare prilezitost tak prazdna jest a duchodu vzdy na tom zalezi radeji neco vziti nez prilezitost prazdnou nechati", aby dan byl mu tam byt za rocni najemne 10 zl. za podminky, ze svym nakladem opatri «i ctyrkridlove okenice na okna, dolni okenice v dny svatecni a nedelni bude zavirati, horejsi okenice smi ponechati otevrene, aby mel prec trochu svetla ve svetnici.
Ale jiz dne 21. cervence 1766 obec zada, aby se nedopoustelo Jakubu Fiirthovi bydleti v pivovare, stejne tak protestuje dne 24. cervence mistni dekan.
Stejne tak bylo jiz v r. 1709, kdy vsichni zide predvolani na radnici, kde jim oznameno, aby ve dvou nedelich ti zide, kteri v dome s krestany bydli, z domu toho se vystehovali, zide pak, kteri nejsou prijati pod ochranu, aby se z mesta vystehovali.
Z domu tech platili zide 2 zl. za vymetani kominu. R. 1739 stezuje si kominik Tomas Brunn, ze zid. starobyly plat 2 zl. od vymetani kominu v zidovskych domech platiti se zpecuje. A tu uznala rada, ze beze vsi pochyby byvalo placeno drive zidy za vymetani kominu, proto zustava pri tom platu, ponevadz kominik neni povinen bezplatne vymetati zidovske domky.
Podle pozarniho radu mesta S. z r. 1756 povinni byli zide pro pripad pozaru opatriti 12 rucnich kosu, 4 haky a 4 zebriky. Cistota v meste tehdy velika nebyla, coz vysvita jiz z toho, ze v obecnich vydanich bylo meteni rynku ke svatkum zarazeno v mimoradna vydani, jinde se nemetlo, o to se musil postarati dest, vitr, nebo vyjimecne hospodar pred svym domem zametl. Tim mene byla cistota v zidovske ulici, kde vylevali veskery nerad pred domy, jak zrejmo ze zapisu v manuale radnim, nebot 17. ledna 1752 zakazano zidum vylevati nerad pred domy, nerad ma se odnaseti do prikopu mestskeho'. Kdo by jednal proti zakazu a byl pristizen, mel platiti pokutu 35 kr. rychtari mestskemu a 35 kr. do obecni pokladny.
Zide zdejsi byli hlavne obchodnici. Zbozi sve kupovali tez z Bavor, jak nasvedcuje tomu zaloba, kterou pasovsky radni, obchodnik Karel Volf, dne 16. cervna 1638 podal proti Samueli Fiirthovi, ponevadz tyz byl mu dluzen za odebrane zbozi jeste 188 zl. 13 kr. Samuel Stastny a Lobl byli rukojmi Furthovi. Ale Fiirth zbozi zaplatil, ponevadz jiz 23. zari 1638 dostava kvitanci na onen peniz. R. 1636 stezuji si krejci na zidy a zadaji, aby zidum bylo zapovezeno o vyrocnim trhu prodavati hotovych satu.
R. 1739 dne 30. ledna dan zidum 6 nedelni termin k dokazani, ze mohou svobodne a verejne obchodovati zelezem. Kdyz pak ve lhute te pravo sve neprokazali,
tu 18. brezna magistrat zakazuje jim pro budoucnost obchod zelezem a zidu Loblovi dava sepsati veskere zbozi zelezne.
R. 1740 dotazuje se v rade 1. prosince pan purkmistr, co se ma delati s prikryvkami, v Pasove pro vojsko koupenymi. Usneseno prodati je ve slusnem valoru zdejsimu zidovstvu, ktere je ma zpeneziti.
Proti zdejsim zidum, kteri dochazeli obchodovati do Kasperskych Hor, oprela se tamni obec timto pripisem:
C. j. 225 Pol. 1825. Slavny magistrate!
Podanim ze dne 26. ledna 1821, c. j. 14 pol., byla podana zadost oznamiti tamnimu zidovstvu, ze dle nejvyssich zemskych zakonu a privilegii zdejsiho kr. horniho mesta zidum kazdy pristup a tim vice hausirovani zakazano jest, neohlizejic se na to dovoluje se taimni zidovstvo dle libovule v zdejsim kr. hornim meste objevovati. Aby se tomuto zlozvyku odvyklo, opetuje se snazive zadost, tamnimu zidovstvu nakazati, nevkrocovati do zdejsiho kr. hor. mesta, tim mene hausirovati, vyjma tech, kteri mohou se prokazati s vysvedcenim horniho uradu, ze prevzali dodavku na c. k. horni stavby (doly), jinak jednajici proti tomu budou s nejvetsi prisnosti vykazani.
Kr. svobodne horni mesto Kasperske Hory, dne 21. cervna 1825.
Rudolf, purkmistr.
O obchodech jejich vice dovime se, az vypisovati budeme soukromy zivot jednotlivych rodin zidovskych. Zide byli tez muzikanti. 25. dubna 1763 Isak Schwarzkopf prosi magistrat, aby ho zdejsi zide vzali za spolumuzikanta. Tehdy bylo usneseno dotazati se zidu, proc nechteji ho mezi sebe vziti, a vydati mu dekret, ze ho prede vsemi jinymi maji brati a teprve prespolni.
V  r. 1765 Ant. Leopold pri svatbe pozval si do sveho domu muzikanty proti vyslovnemu zakazu patentu. Tehdy pak byli   zide   vyslychani,   proc   proti   zakazu hrali v dome tom, vymluvili se, ze hrali jen jeden minet na slova mladencu a Leopolda,  ale   na   poruceni rychtare ihned prestali.
Pozemku zide nemeli, ale prec drzeli hovezi dobytek, hlavne kravy. Na to si stezoval purkmistr v rade dne 11. srpna 1787, ze tim v polich delaji skodu. Usneseno vec vysetriti a zidum uloziti pokutu do obecni pokladny.
V  r. 1763 proveden u zidu soupis kakaa, kavy a cokolady, mnoholi zbozi toho maji na  sklade,   ale   seznano, ze zbozi to   vubec   neprodavaji   ani  na   sklade nemaji.
Jak oslavovali zide svatky, vysvita z toho, ze v r. 1745 zavrena byla ve vezeni v S. Chaye Bondyova, zena prazskeho zida Heutz Bondyho pro dluh 731 zl., ktery dluhovala na smenku Mendlovi Jonasi Buntelovi. Susicti zide 16. dubna zadali, aby propustena byla na dva dny o svatcich, a Lazar Fiirth zarucil se za ni a za dluh jeji po dobu tu celym svym jmenim.
Zide dovedli se i radne pohasteriti. Tak v r. 1765 Kaufmann a Marcus nechteli dati kopat hrob pro telo Jonkefovo, dokud Salomon Berl nezavaze se, ze za Jonkefa nezaplati za r. 1766 vsechny kralovske a jine dane, ponevadz vedl s nim spolecne obchod a zivnost. Ani starsi zid nemohl je porovnati a proto zadal radu o porovnani. Tehdy bylo usneseno, kdyz Berl se zavazal podrobiti se nalezu Landesdeputierten, ze rychtar vezme Kaufmanna a Marka do arestu, budouli proti tomu neceho namitati, aby zide mohli vykopati hrob a telo bez prekazky do zeme vloziti, aby klidne mohly
590
Schuttenhojssfi
se odbyvati „koure" a modliti se „kadil" nad otevrenym hrobem.
Jak vidno z toho, neposlechli zide sveho starsiho, nez nekdy ho i urazili. Tak 24. cervence 1766 stezuje si starsi zid, ze urazil ho mlady Kaufmann. Usneseno potrestati ho po vysetreni vezenim nebo radnou pokutou.
Zajimavy jest spor hradecke zidovky, zeny Natana Davida, ktery mela r. 1755 s Ant. Huttary. Ten prisel k ni upominati o plat za vyhotoveni memorialu, ac pry mu ho zaplatila masem. Nez on nechtel o tom nic vedeti a bral si do zastavy dve cinove konvice, ona mu v tom branila, pri cemz Huttary uderil ji holi do obliceje a vyrazil ji 3 zuby. Huttary se ale obhajoval, ze prisel do domu Davidova, ptal se po muzi, na coz mu zidovka odpovedela, aby si ho hledal „v cernej". Proto ukazal na konvice a prohlasil, ze si je podrzi, pakli mu jeji muz nezaplati. Ale bylo zle. Zidovka vskocila mu do vlasu, a vynadala mu krestanskych psu, zlodeju a taskaru. Tu se Huttary rozlobil a chtel ji uderit do ramene, ale ona nastavila mu schvalne hlavu, pak vzala zavoru a bezela za nim, aby ho uderila. Ze ho nezabila, dekovati muze jen tomu, ze svou holi zavoru vypariroval. Dle svedectvi felcarova, rana zidovky nebyla nebezpecna. Byl dotazovan jeji muz, co by chtel za onu ranu, k cemuz on odvetil: Ja mohu zadati, co chci a pani mohou souditi, jak chteji, ja mohu na jejich rozsudku prestati a mohu se daleji uchazeti, kam chci a proto zadam 100 zl. To ovsem byla drza odpoved na tehdejsi dobu a proto byla vec ta oznamena rade k dalsimu rizeni. Nez vysledek neni jiz znam.
Daleko hure vsak vedlo se zidum Kaufmann Kubie a Marku Sable, kteri v r. 1753 byli obvineni, ze u vesnice Mokrosuk hazeli kamenim na kriz. Vec tu vysetrovali komisari radni Wiirl a Hynek Angelis na miste samem. Zjistili, ze byl to kriz a na nem tabulka s obrazem Nejsvetejsi Trojice, ale neshledali na krizi zadnych znamek po uderech kamenim. Svedcil totiz safar s robotniky, kteri pracovali na poli 700 kroku od krize, a pasacka, ktera pasla na poli 300 kroku od krize, ze zide hazeli po krizi kamenim, ukazovali pak dulky od kameni ve vzdalenosti 45 kroku od krize. Zide byli dani do arestu a o veci referovano k apelacnirnu tribunalu, ktery rozhodl, aby zide mimo vystaleho trestu byli stizeni vezenim 14 dennim a mimo to potrestani 20 ranami karabacem.
Kdyz zdejsi zidovska obec se zmohla, zadala r. 1788 magistrat susicky o prikazani inista, kde by vystaveti mohli zidovsky spital nebo chalupu. Vykazano bylo jim misto zv. Tummelplatz proti Chlistovske zahrade.
Novou synagogu vystaveli si zide zdejsi r. 1859. O slavnosti sveceni jeji prinesl pisecky casopis „Poutnik od Otavy" v c. 5, roc. II. ze dne 31. srpna 1859 tuto zpravu:
V r. 1659 bylo v kr. meste S. jen ctvero rodin israelskych, ktere sobe ze dreva vystavely malou synagogu, padesate let pozdeji, tedy r. 1709 dve leta po velkem pozaru susickem, vystaveli sobe israelite na temze miste vetsi, podle jich poctu primerenou synagogu, u ktere tez do nasi doby tech uplnych 150 let poboznosti sve vykonavali. Postupem casu ale pocet israelitu v S. a jmenovite v poslednim desitileti tak silne se rozmnozil, ze synagoga tato pro ne vice nepostacovala a oni dle prani sveho poboznost vykonavati nemohli. I uzavrela obec israel. zakoupiti tri domy ve Vodickove (drive zidovske) ulici a na tech mistech novy chram vystaveti. Zakladni kamen k chramu tomu polozil se dne 14. cervence 1857 u pritomnosti c. k. okresniho prednosty p. Fr. Bastare a purkmistra
Fr. Firbasa, a uzavrelo se na den narozenin J. V. cisare pana letosniho roku chram ten vysvetiti. Chram novy jest dukladny a patri mezi vetsi budovy susicke, a smele to rici muzeme, jest to jeden z nejpeknejsich chramu Israel v Cechach. Chram jest 12 sahu dl., 6 sahu sir. a TV2 sahu vys., ma prostrannou predsin, pekny chor a vkusny oltar. Na nej prispel kazdy Israelita.
Slavnost sveceni: O deseti a pul hod. rabin susicky Abraham Schwarzkopf mel ve stare synagoze kazani, v nemz s mistem tim se loucil. Pametihodna je okolnost, ze ded tohoto rabina, jakoz i otec byl kazdy v S.,40 let rabinem a ze i nynejsi rabin prave letosnim rokem 40 let sluzbu rabina zastava a ze 2 synove. Simon a Samuel u slavnosti te spoluucinkovali. Po kazani v stare synagoze shromazdili se vsichni zide pred novym chramem, kdez cekali prednostu. Po prichodu jeho byl pruvod pres namesti, Kostelni ulici zase pred chram, kdez divka Terezie Fiirthova oslovila okresniho a pak se mu na polstari odevzdaly klice ke chramu.
F. Bastar otevrel chram a cely zastup tam vkrocil. Na prave strane u oltare v pripravene stolici se umistil podkrajsky s purkmistrem F. Firbasem, na leve strane dekan vikar Eman. Walter. Obrady pocaly zpevy, podkrajsky Fr. Bastar drzel primerenou rec a pak taborsky rabin p. Gutmann Klemperer kazani o zasveceni noveho chramu.
V r. 1848 zucastnili se zdejsi zide pri zrizovani narodni gardy. V mestskem archivu jest Seznam zidovskych gardistu, kteri prohlasili opatriti .si sami zbran a od nich slozeny obnos: Samuel Fiirth 14 zl., Jonas Schwarzkopf 14 zl., Bernard Fiirth 2 zl., Albert Schwarzkopf 7 zl., Heinrich Fiirth 14 zl., Simon Fiirth 14 zl., Daniel Fiirth 14 zl., Ignac Taussig 7 zl., Moses Rubenstein 4 zl., M. Jomek 2 zl., Abraham Schwarzkopf 14 zl., Leopold Weil 2 zl., Ludwig Weil 7 zl., Abraham Fiirth 2 zl., Simon Schwarzkopf 3 zl., David Fiirth 10 zl., Adalbert Fiirth I4 zl., Leopold Halm 5 zl,. Ignatz Schwarzkopf 7 zl., Salamon Fiirth 4 zl., Wolf Kubie 4 zl., Jacob Zucker 2 zl., Adolf Zucker 2 zl., Isak Hahn 2 zl., Salamon Schwarzkopf 5 zl., Josef Fiirth 5 zl., Moric Kubie  1 zl., celkem 181 zl.
R. 1866 v Cechach velike rozcileni zpusobila velka afera kradezi, pachanych v dolech pribramskych. Kradeze byly pachany po mnoho let a jako pachatele oznacovany byly jiste zidovske rodiny v Praze. Nasledkem toho vzniklo velike rozhorceni proti zidum vubec a nastalo drancovani v ruznych mestech v Cechach, na pr. v Hostomicich, v Horovicich a v S. Bylo sice povolano vojsko k potlaceni techto nepokoju, ale bylo povolano nejen do mest, kde boure protizidovske zurily, nybrz i do jinych mest, coz povazovalo Prusko za opatreni proti sobe, okolnost ta zavdala pricinu k vymene not urazliveho obsahu. Bylo to i jednou, ne ovsem hlavni, ale prece jen zavaznou pricinou valky s Pruskem v roce 1866.
O bouri protizidovske v S. podavam zpravy dle zaznamu ociteho svedka, mestskeho tajemnika Ondreje Ticheho, a dle zapisu pametni knihy dekanske.
Vytrznosti pocaly dne 12. brezna 1866, kdy odbyval se v S. vyrocni trh, druhym rokem nove povoleny. Jiz z rana prichazelo do mesta mnozstvi ciziho lidu, z nichz nekteri pocali hvizdati na pistalky a pri tom pokrikovali „stribro, stribro". Vudcem vytrzniku byl hrbac Piskacek a Magdalena Valisova, vulgo Kozova ze S. K polednimu pocalo se casteji ozyvati piskani a krik „stribro, pojdte na zidy".
Obchodnici pocali rychle skladati zbozi a utikati; kdo se opozdil, tomu byl stanek rozbit a zbozi rozsla
Sehuttenhofen 5