kavade by za tou pricinou od jedne neb druhe vyssi instanti potrebne dalsi resoluti nenasledovalo neb do nasledovati mohouci resoluti od strany magistratu v kladeni mrtvych tel do tehoz mista zidovstvo turbirovati se nemini.
Dne 30. zari 1746 Dorota Leopoldova zada, aby na krchovskein zid. sadku zide daleji pres vymerene misto nepochovavali. V r. 1757 pri komisi dne 17. zari konane, za pricinou uzivani zahradek mezi sancemi a za sancemi, jakym pravem drzitel drzi neb za ne platiti chce, haji se Pelechova, ze zahradku za domkem mela propustenou od magistratu na miste kousku, co od sveho domku propustila na zid. krchov.
9. dubna 1772 zidovstvo zada radu, aby mohli koupiti jednu sednici od Pelechovske chalupy pro rozsireni krchova. Usneseno: jestli dekan proti tomu nic nema a zidi daji tolik do sportule, co davaji za sednici, preje se jim to misto.
Pristiho r. na to 27. rijna prosi zidi o dovoleni prikoupiti ke krchovu jedne sednice z chalupy Pavlickovske. Usneseno vyhoveti zadosti, kdyz daji jednomu kazdemu individuo z prostredku rady tvrdy tolar. Jak vidno, dovedli pani radni dokonale vyuziti zidovstva, ale umeli to i u ostatnich obcanu.
Prachensky krajsky urad v Pisku pripisem ze dne 2. listopadu 1791, c. 4728 oznamuje mestske rade v S., ze zemske gubernium vynosem ze dne 25. rijna svo lilo, aby na zaklade setreni krajskym uradem provedeneho zidovsky hrbitov v S. byl dale pouzivan, jezto bylo zjisteno, ze v okoli mesta ve vzdalenosti ctvrthodiny neni zadneho vhodneho mista pro hrbitov.
Konecne 24. rijna 1810 podavaji zide zadost o povoleni prikoupiti 2 sahy pozemku k rozsireni hrbitova. Zadost jejich postoupena byla krajskemu uradu.
Nyni opet pohledme, jak a kdy ostatni rodiny zidovske se do S. nastehovaly.
R. 1626 vedle rodiny Breteticke a Breznicke jest tu rodina Jakuba Hanna, ktera pripomina se jiz r. 1625. Predstavitel jeji pise se v 1. 1630—40 Hann, v 17. st. Haan, a v 18. st. Hahn. Rodina tato byla as bohata, coz vysvita z tohoto: V r. 1641 ulozili Svedove pod vedenim Dampierovyrn mestu S. 6000 zl. vypalneho, na ktere zustalo mesto dluzno 2000 zl. Proto svedsky general vzal v poutech s sebou jako rukojmi primatora Resatko (Mistr Tomas Felix Rosacin), radniho Mateje Voprohu a zida Benjamina Hanna. Nez vojsko cisarske u Klatov Svedy rozehnalo a rukojmi domu utekli. Tedy s Hannem byli jako rukojmi primator a majitel rozsahlych statku Mistr Tomas Rosacin a cisarsky rychtar Voprcha, muzove to bohati a vazeni predstavitele obce. Z toho soudime, ze Benjamin Hann byl "jiste starsim zidu (starostou zidovske obce) a bohatym, nebot chudeho a bezvyznamneho zida dle tehdejsiho nazoru by s sebou Svedove jako rukojmi zajiste nevzali. Rodina tato byla jako „obytni zide" neboli „ochranni zide" (Schutzjuden). V r. 1734 pripomina se Seelig Halm, hudebnik a obchodnik striznym zbozim, jeho bratr Lobl Hahn, pisar, jemuz Seelig dluhuje r. 1734 30 str. R. 1760 prijima se syn Seeliga Volf pod ochranu obce, za cez slozil 15 zl. a 5 zl. mel sloziti, az se ozeni; jemu r. 1764 dano svoleni, aby byl zachovan v dome sveho otce tak dlouho, dokud neopatri si byt, ale predem, komise zjistila, zda cti sveho otce. R. 1763 pripomina se Izak Haan, ktery 24. listopadu domaha se dluhu 10 zl. na Jirim Horejsim. V r. 1786 jest v S. obchodnik Eisik Hann a krejci Jakub Hann.
K rodine Hannove druzi se zahy Samuel Stastny, zid prazsky, pak zid Lobl, Benjamin Berla, Samuel Furth (Firth) a Benjamin Sable. Dle konsignace v kral. meste S. v dobe visitaci r. 1734 nachazejicich se zid. rodin prisla do S. jedna rodina zidovska v r.
1625, 1630, 1632, 1635, tri r. 1690, dve rodiny v r. 1696, jedna rodina v r. 1700, 1710, tri rodiny v r. 1715 a jedna v r. 1720. Dle teto konsignace, jejiz original ulozen byl u kral. stavovskeho rectifikatoria v Praze, opis pak ulozen v mestskem archivu s., byly v r. 1734 v S. tyto zid. rodiny: ,
1.  Lazar Wotitz z rodu Levi, 65 lety, zena Bela, 58leta, syn Mojzis, 27 lety,   dcera   Rosel, 23 leta,   dcera Gitel, 18 leta.
Ma obchod vlnou, kostmi a surovymi kuzemi, bydli tu 43 let, plati obci uroku 18 zl., ochranne 12 zl. 40 kr., dani 17 zl., vydela si rocne 150 zl.
2.   Benjamin, syn  Lazara  Wotitze,  35 let,  zena  Elkerle, 20 let, syn Fromet,  10 let,  syn Selke, 2 leta, dcera Rille, 5 let, ma sluzebnika Jentla, rozeneho ze Samelkopf, 15 leteho, ma kozni obchod, bydli u otce, plati ochranne 8 zl. 40 kr., dani 8 zl. a vydelava rocne 100 zl.,
3.  Lazar Fiirth z rodu Juda., 57 let, zena Keyle, 53 let, synove Frojem, 23 let, Mojzis, 22 let, Samuel, 21 let, Selke, 12 let, Iserle, 10 let,   Jakob,   9 let,   Josel,
6  let, dcera Sehendl, 16 let, sluzebni Giittl z Votic, 42 let, a Libele ze Samelkopf, 18 let. Ucitel Jakub z Trebice na Morave, 24 let.
Rocne plati uroku 43 zl., ochranne 14 zl. 30 kr., dani 95 zl., bydli tu od detstvi, mel tez sveho otce a deda v S., ma obchod s vlnou a perim a kramarstvi, vydela rocne 500 zl.
4.  Ioachim Markus z radu Aron, 33 lety, zena Fromet, 23 leta, syn Isak, 3 lety, Salomen, 1 rok, dcera Fegele,  5 leta, sluzebnik Hindi   z   plzenskeho   kraje. 16 let.
Ma u sebe bratra Marka, 27 leteho, pribuznou Elke z Podmok, 40 letou, ktera ma 10 leteho syna, jmenem Volfa. Zivi se kramarstvim a . tabacnim obchodem, plati urok 10 zl., ochranne 8 zl. 40 kr., dane 22 zl., jest v S. rozeny, jako jeho otec a ded, vydelava rocne 150 zl. Rovnez jeho bratr Marcus je podomnim obchodnikem po vesnicich, plati dane 10 zl., vydela rocne 50 zl.
5.  Samuel Marcus z rodu Levi, 63 let, zena Esterle, 58 let, jsou oba jako jejich predkove v S.   rozeni, jest chudy zid, proto neplati dane, jest vydrzovan  pribuzenstvem, plati ochranne 4   zl. 40   kr., a uroku   obci 4 asi. 30 kr.
6.  Lazar Sable z rodu Benjamin, 57 lety, jeho zena, 45 leta,    syni   Marek,   13 lety,   Israel,   10 lety,   Isak, 8 lety, nevlastni syn,  14 lety, ucitel Salomon   z   Walschenberg, 25 lety. Jest rozeny v S.   jako   jeho   predkove,   bydli   v   obecnim   dome,   plati   uroku   10   zl., ochranne 4 zl., dani 2 zl., ma obchod ruznym   zbozim jako len, prize, juchta atd., vydela si rocne 120 zl.
7.  Samuel Kubi z rodu Israel, 54 lety, zena, 43 leta, synove:     Kaufmann,    23 lety,    Lobl,    19 lety,    Elias, 16 lety, Abraham,  8 lety, Volf,  7 lety, Mojzis,   5 lety, dcery: Liebele, 18 leta, Hindele, 13 leta, Pesele, 5 leta, Rachel, 2 leta. Plati urok 13 zl., ochranne 6 zl. 40 kr., dani 5 zl., bydli v S. 18 let, zivi se kramarstvim, jezdi na vyrocni trhy, vydela si rocne 150 zl.
8.  Abraham Winternitz z rodu Levi, 63 lety, zena jeho, 53 leta; jest chudy zid, podporovan pribuzenstvem, bydli v S. 44 let, plati otci   urokem   z   bytu   9   zl., ochranne 5 zl., pro chudobu ale neplati dane.
9.  Berl Salomon z rodu Israel, 51 lety,   zena   jeho, 42 leta, syn  Salamon,  14 lety, Elias,  10 lety; jest  rozeny v S. jako jeho predkove, plati obci urok   za   byt
7  zl., ochranne 6 zl. 40 kr., dani 4 zl., prodava med a syrob, jest pri tom   hudebnikem,   vydelava   si   rocne 75 zl.
10.  Selig Hann z rodu Israel, 33 lety,   zena   Bella, 26 leta,   dcery   Esterle, 7 leta,   Judita,   5 leta,   Berl,
3 leta, Rozina, 1 rok.: Plati rocne urok 19 zl., ochranne 5 zl. 15 kr., dani 15 zl., jest jako jeho predkove v S. rozeny, jest hudebnikem, ma prodej strizneho zbozi, vydela rocne 75: zl. Bydli u neho bratr Lobl Hann, 29 lety, pisar, ktery vydelava rocne 70 zl., plati ochranne 3 zl. 30 kr., dani 15 zl. Ma u sebe chuvu z Bernatic, 9 letou, ucednika Davida Markusa z Kstynu, 15 leteho, 80 letou vdovu Mojzisovou, ktera jest v S. rozena a zebra.
11.  Seelig Berl z rodu Israel, 48 lety, zena Esterle, 42 leta, syn   Salamoun,  17 lety,  dcera   Hana,  12 leta, Hindel, 8 lety. Jest hudebnikem,  mimo  to  provozuje obchod perim a vlnou, jakoz i ovci kuzi, ale jen v malem, plati   urok 9  zl.,   ochranne  10  zl.  40  kr.,  dani 25 zl., bydli stale v S. jako jeho predkove, vydela si rocne 90 zl.
12.  Jakub Salomon z rodu Israel, 45 lety, zena Rozina,   40 leta,   syn   Salamoun,   18 lety,   Mojzis,   8 lety, Isak, 5 lety, dcera Gittel, 20 leta, Hana, 16 leta, RoiSsl. 14 leta.   Je  hudebnikem,   pri   tom   provozuje  obchod syrovou kozi,  plati  urok 9  zl.,  ochranne  8  zl.,  dani 12 zl., jest v 53. rozeny, vydela rocne 90 zl.
13.   Isak  Firt   z   rodu   Israel,   291ety,   zena   Dvora,
24 leta, syn Seelig, 4 lety,  dcera Ressl, 2 leta, sluzebnik Hindel z  Dlouhe Vsi,  18 lety.  Obchoduje  perim a vlnou, plati urok 35 zl., ochranne 8 zl. 40 kr., dani
25  zl., jest v S. rozeny, vydela rocne 160 zl.
14.  Isak Sabel z rodu Benjamin, 30 lety, zena Taubele, 22 leta, syn Salamoun,  1 lety, sluzebnik Fromat z Mlazova, 18 lety. Pali rosolku (proti cemuz obcanstvo protestuje), prodava ruzne malickosti, jest rozeny v S. jako   jeho   rodice, vydelava   rocne   75 zl., plati
. uroku 8 zl., dani 6 zl., dosud vsak neplati ochranne.
15.  Feissel  Samson z  rodu Juda, 45 lety, zena Vogele, 40 leta. Bydli v Dlouhe Vsi (u Susice), je reditel a kantor zidovske skoly a zabijec  drubeze, nema staleho bydliste, nybrz menive, jest rozeny v Dlouhe Vsi, vydela rocne 60 zl.
Tito zide maji v obecnim dome vystavenou kamennou modlitebnu, plati uroku rocne 18 zl.
Celkem vsech velkych i malych zidu jest 93, kteri vydelaji rocne 1815 zl.
Seznam zidu byl vyhotoven jeste 15. kvetna 1783 a 9. zari 1786, ktery podepsan byl purkmistrem Vacl. Huttary, primatorem Fr. Kar. Seidlem, radnimi Samuelem Paulini, Janem Seidlem, Josefem Schifnerem, Janem Wiirlem, Janem Itzem a syndikem Machem.
V r. 1748 pri soupisu lidu dne 20. prosince shledano v S. 2523 obyvatel (ve vnitrnim meste 1736), z toho 76 zidu, z nichz bylo 22 ve veku pod 10 let a 54 nad 10 let. V r. 1791 oznameno krajskemu uradu, ze v S. zije 14 rodin zid., 2 synove pri otcich, 1 rabin a 1 ucitel. V r. 1799 dle zpravy dekana susickeho narodilo se v S. 5 zidu a nezemrel zadny.
Dle dotazniku, vyplnovaneho dne 17. zari 1825 pro gymnasijniho profesora Josefa Eichlera z Mensiho mesta Prazskeho pro chystanou fotografii Cech, bylo v S. ve vnitrnim meste 140 krestanskych domu a v nich 1100 krestanu, 10 zid. domu a v nich 124 zidu; na dolnim predmesti bylo 160 krestanskych domu a 1023 krestanu, na horejsim predmesti v 75 domech 595 krestanu, tedy celkem 375 krestanskych domu a 2842 krestanu. Byla tu sberna dopisu, 5 mlynu, skola a valchy na sukna. V Zaluzi bylo 10 domu a 54 obyvatel, v Brabcove 5 domu a 34 obyvatel.
Dle seznamu z tychz let bylo v S. 26 rodin zid. v 10 domech, citajici 124 osob. Mezi zidy bylo pouze 17 familiantu, ostatni vetsinou meli pouze povoleni k zeneni nebo k provozovani remesla, vetsinou otcove faimiliantu. . (V r. 1857 bylo v S. 206 zidu a v r. 1860 300.)
V  r. 1827 prisne narizovano, aby seznamy zidu byly presne  vypracovany,   jmenovite   posloupnost   narozenych synu, jich umrti s prilozenym qbrezacim a umrtnim   listem.   Totez   opakovano   roku   1829.   Konecne r. 1840 gubernium naridilo nejpodrobnejsi konsignaci vsech zidu, kteri v letech 1827—1837 v S. bydleli. Zaroven predloziti se musely listy narozeni, umrtni a snubni.
Jak ze seznamu vidno, byli v Susici zide obytni neboli Schutzjuden und Familianten, pak zide sem vloudili, eingeschlichene Juden", a konecne ti, kteri provozovali tu podomni obchod, ale obytnymi byli v jinych mestech nebo vesnicich.
Proti temto stezovali si zvlaste 16. kvetna 1691 zdejsi zide, ze totiz prespolni zide k mestu chodi a jim prekazku ve vselikem smejdu cini; proto narizeno mestskemu rychtari a predmestskym rychtarum, aby nepristojnost tu pretrhnouti hledeli a pri meste prespolnim zidum handlovati nepripousteli.
V  r. 1757   pak   narizeno samotnym zidum zdejsim, aby nezname zidy u sebe nezdrzovali, leda by nalezitymi pasy opatreni byli; pokudz by ale natrefen byl nejaky nemocny zid cizi, aby   byl   vykazan   z   mesta, treba by i mohl se vykazati pasem.
Zide za ochranu musili platiti obci susicke t. zv. Schutzgeld — ochranne, a mimo to ze zid. domu cinzi. Ochranne platili r. 1744 140 zl., r. 1764 134 zl., cinzi r. 1744 40 zl., r. 1764 54 zl. Mimo to musili platiti dane. V r. 1730 zid. kontribucnim vybercim pro kraj prachensky ustanoven krajskym uradem Abraham David ve Vodnanech, pred tim byl jeho otec David Izak. Tehdy platili zide celeho kraje za 1 kvartal dani 350 zl. 24 kr. (Liber patenti 1728—1733.)
V  r. 1732 meli zaplatiti za 1. kvartal do filialni pokladny v Pisku z celeho kraje in militari ordinario: za listopad 1732 a prosinec po 126 zl. 49 kr., za leden 1733 126 zl. 49 kr. Za druhy kvartal, in militario ordinario, 109 zl. 56 kr., pro domestiko 251 zl. 51 kr. a zvlastni obnos 300 zl.
V  r. 1745 zidovstvo v S. dluhuje in militari ordinario za r. 1744 38 zl. 55 kr. V r. 1748 dluhuje za 1. a 2. kvartal za zemreleho Lazara Fiirtha 95 zl. 47 kr.
R. 1742 musili platiti 6 zl. kontribuce, jez dana na prilepsenou mestskym synkum, vyslanym za myslivce na pomoc do Bavor.
Zide musili nositi zvlastni sat, aby byli rozeznani od krestanu, v satech  krest. nesmeli choditi.
Tak 30. ledna 1692 magistrat S. narizuje, ze zide nesmi choditi v krest. satech, obzvlaste v holstusich, nybrz musi nositi misto holstuchu grezle, aby od krestanu rozeznani byti mohli. V r. 1760 dne 26. cervna narizuje magistrat rychtari me&tskemu, aby ihned vsadil do vezeni svobodneho zida, ktery nema poradne prisity zluty vylozek. A tu skutecne rychtar pristihl' Volfa Kubie. Trest byl mu pro tentokrate odpusten, ale odpoledne byli vsichni zide pozvani k uradu, kde se jim ukazalo, jak maji miti prisite vylozky, a ihned bylo jim pohrozeno, kdo bude pristizen bez vylozek, zaplati pokutu 6 zl. ad carbonam magistratualem.
Zide bydleli v domech v zidovske ulici (pozdeji ulice Vodickova zvana, nyni Vodni), v domech krest., zvlaste na  namesti, nesmeli bydleti.
V  r. 1664 na Zeleny ctvrtek vypukl v S. veliky pozar, ktery znicil mnoho domu ve dvou ulicich, mestskou   branu, stodoly, stepnice, chmelnice   a   obili. Za obet padly i domy zidovske, a proto zide nastehovali se do domu krest. Ale jiz 6. kvetna 1664   stezuje   si ■ dekan S. s kaplanem magistratu, aby nedano bylo povoleni zidum stehovati  se do domu v rynku, kde. se chodiva s.velebnou svatosti. Zide byli na radnici povo