kavade by za tou příčinou od jedné neb druhé vyšší instanti potřebné další resoluti nenásledovalo neb do následovati mohoucí resoluti od strany magistrátu v kladení mrtvých těl do téhož místa židovstvo turbi-rovati se nemíní.

Dne 30. září 1746 Dorota Leopoldova žádá, aby na krcho-vskéin žid. sádku židé dáleji přes vyměřené místo nepochovávali. V r. 1757 při komisi dne 17. září konané, za příčinou užívání zahrádek mezi šancemi a za šancemi, jakým právem držitel drží neb za ně platiti chce, hájí se Pelechová, že zahrádku za domkem měla propuštěnou od magistrátu na místě kousku, co od svého domku propustila na žid. krchov.

9. dubna 1772 židovstvo žádá radu, aby mohli koupiti jednu sednici od Pelechovské chalupy pro rozšíření krchova. Usneseno: jestli děkan proti tomu nic nemá a židi dají tolik do sportule, co dávají za sednici, přeje se jim to místo.

Příštího r. na to 27. října prosí židi o dovolení přikoupiti ke krchovu jedné sednice z chalupy Pavlíčkov-ské. Usneseno vyhověti žádosti, když dají jednomu každému individuo z prostředku rady tvrdý tolar. Jak vidno, dovedli páni radní dokonale využíti židovstva, ale uměli to i u ostatních občanů.

Prácheňský krajský úřad v Písku přípisem ze dne 2. listopadu 1791, č. 4728 oznamuje městské radě v S., že zemské gubernium výnosem ze dne 25. října svo lilo, aby na základě šetření krajským úřadem provedeného židovský hřbitov v S. byl dále používán, ježto bylo zjištěno, že v okolí města ve vzdálenosti čtvrthodiny není žádného vhodného místa pro hřbitov.

Konečně 24. října 1810 podávají židé žádost o povolení přikoupiti 2 sáhy pozemku k rozšíření hřbitova. Žádost jejich postoupena byla krajskému úřadu.

Nyní opět pohleďme, jak a kdy ostatní rodiny židovské se do S. nastěhovaly.

R. 1626 vedle rodiny Břetetické a Březnické jest tu rodina Jakuba Hanna, která připomíná se již r. 1625. Představitel její píše se v 1. 1630—40 Hann, v 17. st. Haan, a v 18. st. Hahn. Rodina tato byla as bohatá, což vysvítá z tohoto: V r. 1641 uložili Švédové pod vedením Dampierovýrn městu S. 6000 zl. výpalného, na které zůstalo město dlužno 2000 zl. Proto š-védský generál vzal v poutech s sebou jako rukojmí primátora Řešátko (Mistr Tomáš Felix Rosacin), radního Matěje Voprohu a žida Benjamina Hanna. Než vojsko císařské u Klatov Švédy rozehnalo a rukojmí domů utekli. Tedy s Hannem byli jako rukojmí primátor a majitel rozsáhlých statků Mistr Tomáš Rosacin a císařský rychtář Voprcha, mužové to bohatí a vážení představitelé obce. Z toho soudíme, že Benjamin Hann byl "jistě starším židů (starostou židovské obce) a bohatým, neboť chudého a bezvýznamného žida dle tehdejšího názoru by s sebou Švédové jako rukojmí zajisté nevzali. Rodina tato byla jako „obytní židé" neboli „ochranní židé" (Schutzjuden). V r. 1734 připomíná se Seelig Halm, hudebník a obchodník střižným zbožím, jeho bratr Löbl Hahn, písař, jemuž Seelig dluhuje r. 1734 30 stř. R. 1760 přijímá se syn Seeliga Volf pod ochranu obce, za čež složil 15 zl. a 5 zl. měl složiti, až se ožení; jemu r. 1764 dáno svolení, aby byl zachován v domě svého otce tak dlouho, dokud neopatří si byt, ale předem, komise zjistila, zda ctí svého otce. R. 1763 připomíná se Izák Haan, který 24. listopadu domáhá se dluhu 10 zl. na Jiřím Hořejším. V r. 1786 jest v S. obchodník Eisik Hann a krejčí Jakub Hann.

K rodině Hannově druží se záhy Samuel Šťastný, žid pražský, pak žid Löbl, Benjamin Berla, Samuel Fürth (Firth) a Benjamin Sablé. Dle konsignace v král. městě S. v době visitací r. 1734 nacházejících se žid. rodin přišla do S. jedna rodina židovská v r.

1625, 1630, 1632, 1635, tři r. 1690, dvě rodiny v r. 1696, jedna rodina v r. 1700, 1710, tři rodiny v r. 1715 a jedna v r. 1720. Dle této konsignace, jejíž originál uložen byl u král. stavovského rectifikatoria v Praze, opis pak uložen v městském archivu s., byly v r. 1734 v S. tyto žid. rodiny: ,

1.  Lazar Wotitz z rodu Levi, 65 lety, žena Béla, 58-letá, syn Mojžíš, 27 lety,   dcera   Rosel, 23 létá,   dcera Gitel, 18 létá.

Má obchod vlnou, kostmi a surovými kůžemi, bydlí tu 43 let, platí obci úroku 18 zl., ochranné 12 zl. 40 kr., daní 17 zl., vydělá si ročně 150 zl.

2.   Benjamin, syn  Lazara  Wotitze,  35 let,  žena  El-kerle, 20 let, syn Fromet,  10 let,  syn Selke, 2 léta, dcera Rille, 5 let, má služebníka Jentla, rozeného ze Samelkopf, 15 letého, má kožní obchod, bydlí u otce, platí ochranné 8 zl. 40 kr., daní 8 zl. a vydělává ročně 100 zl.,

3.  Lazar Fiirth z rodu Juda., 57 let, žena Keyle, 53 let, synové Frojem, 23 let, Mojžíš, 22 let, Samuel, 21 let, Selke, 12 let, Iserle, 10 let,   Jakob,   9 let,   Josel,

6  let, dcera Sehendl, 16 let, služební Giittl z Votic, 42 let, a Libele ze Samelkopf, 18 let. Učitel Jakub z Třebíče na Moravě, 24 let.

Ročně platí úroku 43 zl., ochranné 14 zl. 30 kr., daní 95 zl., bydlí tu od dětství, měl též svého otce a děda v S., má obchod s vlnou a peřím a kramářství, vydělá ročně 500 zl.

4.  Ioachim Markus z radu Aron, 33 lety, žena Fromet, 23 létá, syn Isák, 3 lety, Salomen, 1 rok, dcera Fegele,  5 létá, služebník Hindi   z   plzeňského   kraje. 16 let.

Má u sebe bratra Marka, 27 letého, příbuznou Elke z Podmok, 40 letou, která má 10 letého syna, jménem Volfa. Živí se kramářstvím a . tabáčním obchodem, platí úrok 10 zl., ochranné 8 zl. 40 kr., daně 22 zl., jest v S. rozený, jako jeho otec a děd, vydělává ročně 150 zl. Rovněž jeho bratr Marcus je podomním obchodníkem po vesnicích, platí daně 10 zl., vydělá ročně 50 zl.

5.  Samuel Marcus z rodu Levi, 63 let, žena Esterle, 58 let, jsou oba jako jejich předkové v S.   rození, jest chudý žid, proto neplatí daně, jest vydržován  příbuzenstvem, platí ochranné 4   zl. 40   kr., a úroku   obci 4 asi. 30 kr.

6.  Lazar Sable z rodu Benjamin, 57 lety, jeho žena, 45 létá,    syni   Marek,   13 lety,   Israel,   10 lety,   Isak, 8 lety, nevlastní syn,  14 lety, učitel Salomon   z   Wal-schenberg, 25 lety. Jest rozený v S.   jako   jeho   předkové,   bydlí   v   obecním   domě,   platí   úroku   10   zl., ochranné 4 zl., daní 2 zl., má obchod různým   zbožím jako len, příze, juchta atd., vydělá si ročně 120 zl.

7.  Samuel Kubi z rodu Israel, 54 lety, žena, 43 létá, synové:     Kaufmann,    23 lety,    Löbl,    19 lety,    Eliáš, 16 lety, Abraham,  8 lety, Volf,  7 lety, Mojžíš,   5 lety, dcery: Liebele, 18 létá, Hindele, 13 létá, Pesele, 5 létá, Rachel, 2 létá. Platí úrok 13 zl., ochranné 6 zl. 40 kr., daní 5 zl., bydlí v S. 18 let, živí se kramářstvím, jezdí na výroční trhy, vydělá si ročně 150 zl.

8.  Abraham Winternitz z rodu Levi, 63 lety, žena jeho, 53 létá; jest chudý žid, podporován příbuzenstvem, bydlí v S. 44 let, platí otci   úrokem   z   bytu   9   zl., ochranné 5 zl., pro chudobu ale neplatí daně.

9.  Berl Salomon z rodu Israel, 51 lety,   žena   jeho, 42 létá, syn  Šalamon,  14 lety, Eliáš,  10 lety; jest  rozený v S. jako jeho předkové, platí obci úrok   za   byt

7  zl., ochranné 6 zl. 40 kr., daní 4 zl., prodává med a syrob, jest při tom   hudebníkem,   vydělává   si   ročně 75 zl.

10.  Selig Hann z rodu Israel, 33 lety,   žena   Bella, 26 létá,   dcery   Esterle, 7 létá,   Judita,   5 létá,   Berl,

3 létá, Rozina, 1 rok.: Platí ročně úrok 19 zl., ochranné 5 zl. 15 kr., daní 15 zl., jest jako jeho předkové v S. rozený, jest hudebníkem, má prodej střižného zboží, vydělá ročně 75: zl. Bydlí u něho bratr Löbl Hann, 29 lety, písař, který vydělává ročně 70 zl., platí ochranné 3 zl. 30 kr., daní 15 zl. Má u sebe chůvu z Bernatic, 9 letou, učedníka Davida Markusa z Kštý-nu, 15 letého, 80 letou vdovu Mojžíšovou, která jest v S. rozená a žebrá.

11.  Seelig Berl z rodu Israel, 48 lety, žena Esterle, 42 létá, syn   Šalamoun,  17 lety,  dcera   Hana,  12 létá, Hindel, 8 lety. Jest hudebníkem,  mimo  to  provozuje obchod peřím a vlnou, jakož i ovčí kůží, ale jen v malém, platí   úrok 9  zl.,   ochranné  10  zl.  40  kr.,  daní 25 zl., bydlí stále v S. jako jeho předkové, vydělá si ročně 90 zl.

12.  Jakub Salomon z rodu Israel, 45 lety, žena Rozina,   40 létá,   syn   Šalamoun,   18 lety,   Mojžíš,   8 lety, Isák, 5 lety, dcera Gittel, 20 létá, Hana, 16 létá, RoiSsl. 14 létá.   Je  hudebníkem,   při   tom   provozuje  obchod syrovou kozí,  platí  úrok 9  zl.,  ochranné  8  zl.,  daní 12 zl., jest v 53. rozený, vydělá ročně 90 zl.

13.   Isák  Firt   z   rodu   Israel,   291etý,   žena   Dvora,

24 létá, syn Seelig, 4 lety,  dcera Ressl, 2 létá, služebník Hindel z  Dlouhé Vsi,  18 lety.  Obchoduje  peřím a vlnou, platí úrok 35 zl., ochranné 8 zl. 40 kr., daní

25  zl., jest v S. rozený, vydělá ročně 160 zl.

14.  Isák Sabel z rodu Benjamin, 30 lety, žena Tau-bele, 22 létá, syn Šalamoun,  1 lety, služebník Fromat z Mlazova, 18 lety. Pálí rosolku (proti čemuž občanstvo protestuje), prodává různé maličkosti, jest rozený v S. jako   jeho   rodiče, vydělává   ročně   75 zl., platí

. úroků 8 zl., daní 6 zl., dosud však neplatí ochranné.

15.  Feissel  Samson z  rodu Juda, 45 lety, žena Vögele, 40 létá. Bydlí v Dlouhé Vsi (u Sušice), je ředitel a kantor židovské školy a zabiječ  drůbeže, nemá stálého bydliště, nýbrž měnivé, jest rozený v Dlouhé Vsi, vydělá ročně 60 zl.

Tito židé mají v obecním domě vystavěnou kamennou modlitebnu, platí úroků ročně 18 zl.

Celkem všech velkých i malých židů jest 93, kteří vydělají ročně 1815 zl.

Seznam židů byl vyhotoven ještě 15. května 1783 a 9. září 1786, který podepsán byl purkmistrem Václ. Huttary, primátorem Fr. Kar. Seidlem, radními Samuelem Paulini, Janem Seidlem, Josefem Schifnerem, Janem Wiirlem, Janem Itzem a syndikem Machem.

V r. 1748 při soupisu lidu dne 20. prosince shledáno v S. 2523 obyvatel (ve vnitřním městě 1736), z toho 76 židů, z nichž bylo 22 ve věku pod 10 let a 54 nad 10 let. V r. 1791 oznámeno krajskému úřadu, že v S. žije 14 rodin žid., 2 synové při otcích, 1 rabin a 1 učitel. V r. 1799 dle zprávy děkana sušického narodilo se v S. 5 židů a nezemřel žádný.

Dle dotazníku, vyplňovaného dne 17. září 1825 pro gymnasijního profesora Josefa Eichlera z Menšího města Pražského pro chystanou fotografii Čech, bylo v S. ve vnitřním městě 140 křesťanských domů a v nich 1100 křesťanů, 10 žid. domů a v nich 124 židů; na dolním předměstí bylo 160 křesťanských domů a 1023 křesťanů, na hořejším předměstí v 75 domech 595 křesťanů, tedy celkem 375 křesťanských domů a 2842 křesťanů. Byla tu sběrna dopisů, 5 mlýnů, škola a valchy na sukna. V Záluží bylo 10 domů a 54 obyvatel, v Brabcově 5 domů a 34 obyvatel.

Dle seznamu z týchž let bylo v S. 26 rodin žid. v 10 domech, čítající 124 osob. Mezi židy bylo pouze 17 familiantů, ostatní většinou měli pouze povolení k ženění nebo k provozování řemesla, většinou otcové faimiliantů. . (V r. 1857 bylo v S. 206 židů a v r. 1860 300.)

V  r. 1827 přísně nařizováno, aby seznamy židů byly přesně  vypracovány,   jmenovitě   posloupnost   narozených synů, jich úmrtí s přiloženým qbřezacím a úmrtním   listem.   Totéž   opakováno   roku   1829.   Konečně r. 1840 gubernium nařídilo nejpodrobnější konsignaci všech židů, kteří v letech -1827—1837 v S. bydleli. Zároveň předložiti se musely listy narození, úmrtní a snubní.

Jak ze seznamů vidno, byli v Sušici židé obytní neboli Schutzjuden und Familianten, pak židé sem vloudilí, eingeschlichene Juden", a konečně ti, kteří provozovali tu podomní obchod, ale obytnými byli v jiných městech nebo vesnicích.

Proti těmto stěžovali si zvláště 16. května 1691 zdejší židé, že totiž přespolní židé k městu chodí a jim překážku ve všelikém šmejdu činí; proto nařízeno městskému rychtáři a předměstským rychtářům, aby nepřístojnost tu přetrhnouti hleděli a při městě přespolním židům handlovati nepřipouštěli.

V  r. 1757   pak   nařízeno samotným židům zdejším, aby neznámé židy u sebe nezdržovali, leda by náležitými pasy opatřeni byli; pokudž by ale natrefen byl nějaký nemocný žid cizí, aby   byl   vykázán   z   města, třeba by i mohl se vykázati pasem.

Židé za ochranu musili platiti obci sušické t. zv. Schutzgeld — ochranné, a mimo to ze žid. domů činži. Ochranné platili r. 1744 140 zl., r. 1764 134 zl., činži r. 1744 40 zl., r. 1764 54 zl. Mimo to musili platiti daně. V r. 1730 žid. kontribučním výběrčím pro kraj prácheňský ustanoven krajským úřadem Abraham David ve Vodňanech, před tím byl jeho otec David Izák. Tehdy platili židé celého kraje za 1 kvartál daní 350 zl. 24 kr. (Liber patenti 1728—1733.)

V  r. 1732 měli zaplatiti za 1. kvartál do filiální pokladny v Písku z celého kraje in militari ordinario: za listopad 1732 a prosinec po 126 zl. 49 kr., za leden 1733 126 zl. 49 kr. Za druhý kvartál, in militario ordinario, 109 zl. 56 kr., pro domestiko 251 zl. 51 kr. a zvláštní obnos 300 zl.

V  r. 1745 židovstvo v S. dluhuje in militari ordinario za r. 1744 38 zl. 55 kr. V r. 1748 dluhuje za 1. a 2. kvartál za zemřelého Lazara Fiirtha 95 zl. 47 kr.

R. 1742 musili platiti 6 zl. kontribuce, jež dána na přilepšenou městským synkům, vyslaným za myslivce na pomoc do Bavor.

Židé musili nositi zvláštní šat, aby byli rozeznáni od křesťanů, v šatech  křesť. nesměli choditi.

Tak 30. ledna 1692 magistrát S. nařizuje, že židé nesmí choditi v křesť. šatech, obzvláště v holstuších, nýbrž musí nositi místo holštuchů grezle, aby od křesťanů rozeznáni býti mohli. V ř. 1760 dne 26. června nařizuje magistrát rychtáři mě&tskému, aby ihned vsadil do vězení svobodného žida, který nemá pořádně přišitý žlutý výložek. A tu skutečně rychtář přistihl' Volfa Kubie. Trest byl mu pro tentokráte odpuštěn, ale odpoledne byli všichni židé pozváni k úřadu, kde se jim ukázalo, jak mají míti přišité výložky, a ihned bylo jim pohroženo, kdo bude přistižen bez výložek, zaplatí pokutu 6 zl. ad carbonam magistratuálem.

Židé bydleli v domech v židovské ulici (později ulice Vodičkova zvaná, nyní Vodní), v domech křesť., zvláště na  náměstí, nesměli bydleti.

V  r. 1664 na Zelený čtvrtek vypukl v S. veliký požár, který zničil mnoho domů ve dvou ulicích, městskou   bránu, stodoly, štěpnice, chmelnice   a   obilí. Za oběť padly i domy židovské, a proto židé nastěhovali se do domů křesť. Ale již 6. května 1664   stěžuje   si ■ děkan S. s kaplanem magistrátů, aby nedáno bylo povolení židům stěhovati  se do domů v rynku, kde. se chodívá s.velebnou svátostí. Židé byli na radnici povo-