Tuch orschitz tuhrenclen Strasse angelegt. Die Matriken reichen bis zum J. 1793 zuruck. Laut dem Statutenbuch der Ch. K. Liebeschitz besteht der Friedhof seit dem J. 1776; die in hebraischer Sprache verfassten Statuten aus dieser Zeit sind in Verlust geraten.
Auch die fruhere K. G.
MICHELOB  (c. MECHOLUPY)
ist alteren Ursprungs. An rituellen Kultusanstalten besitzt dieselbe ein Bethaus und einen Friedhof, der seit 7. September 1857 besteht. Die Michelober Geburts, Trauungs und Sterbejmatrik wurde seit 1788 gefuhrt. Zur ehemaligen Michelober Kultusgemeinde gehorte
SELTSCH (c. ZELEC), dessen Geburtsmatrik besteht seit 1798, die Trauungs
matriK seit ioua, aie oieruemairnt seit iout. r runer bestand auch in
TSCHERADITZ (c. CERADICE)
bei Saaz eine K. G.; d,er dortige judische Friedhof ist seit 1875 aufgelassen, die Tscheraditzer Matrik datiert seit 1807  (siehe unten).
.uug,   uie   ueuere   vresuiiiciiie   uer e   1848,   von   Rb.   Dr.   Heinrich
Geschichte der Juden in Tscheraditz bei Saaz.
Dejiny Zidu v Ceradicieh u Zatce.
Bearbeitet  von
Frantisek L. Kopecky, Tscheraditz.
Zpracoval
Frantisek L. Kopecky v Ceradicieh.
Zjiae sem byli patrne povolani panstvim v Sirokych Tre b c i cich, a tez na majetku tohoto panstvi v Ceradicieh usazeni. Pod velkostatkem postavili (?) svou ctvrt, rovnou to ulici s nizkymi prizemnimi domy. Dodnes se nazyva Judenkille.
Zjistil jsem bezpecne, ze Zide obyvali domy c. 27, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 52, 54, 55 a 56. To je 13 domu. Jiste ale, ze obyvali domy c. 49, 50, 51, 53. Ke konci ulice postavili synagogu bez jakychkoli okazalosti. Ukazuje to na jejich nuznejsi pomery. V teto synagoze, ktera nemela cisla domovniho, byl byt pro kantora. Kantor Joachim Popper byl soucasne i koserakem.
Z familiantu jmenuji tyto: Markus Stein (pansky Zid) c. 46, Jacob Stein (pansky Zid), Josef Singer c. 52, Jacob Keil (pansky Zid), Seligman Glaser, Samson Ábeles c. 47, Lazar Glaser c. 48, Samson Kohn, Jacob Glaser c. 48, David Glaser sen. c. 43, Seligman Glaser, Moritz Singer (rabin a kantor) c. 54. Pripomina se pri r. 1844. Moritz Ábeles c. 47. Cislo za jmenem znamena cislo domu, na ktere bylo dano povoleni k snatku.
Zprvu se zamestnavali drobnym obchodem, kramarstvim, poizdeji, jsouce volni, provozovali obchod ve velkem. Uvadim zamestnani Zidu v 1. 1839—1859.
Podomni obchod: Jacob Stein, Joachim Wetzler, Aron Keii [?], Abraham Pasch, Moises Glaser, Herschmann Glaser, Samson Stein, Samson Ábeles, Heinrich Lowi.                                                                      :
Remeslo: reznici Lazar Glaser, Jakob Glaser (syn), Filip Glaser, Josef Basch.
Obuvnicky tovarys: Nathan Glaser.
Domkar: Tobias Stein.
Kupec: Markus Glaser.
Obchod produkty a dobytkem: Gutman Glaser.
Vyrobce koralek: David Glaser.
Jako rabin pusobil v C. Moric Singer (v c. 54) od roku 1839 do 1859.
Hrbitov r. 1875 zruseny jest od obce vzdalen 1 km. Naleza se v rozkosnem udoli potoka Liboce, obklopen ovocnym stromovim i mohutnymi topoly. Cesta k nemu je jen polni. Neni krasnejsiho mista nad nej v c. Hrbitov ctvercovy o vymere 1 a je obehnan nizkou zdi, jez zdaleka svou belosti pouta.
Myslim, ze hrbitov neni zadnych 200 roku stary. Byl zrusen r. 1875, kterymzto rokem se rozesla zdejsi naboz. obec pro* maly pocet clenu a pridruzila se k Zatci, rovnez jako Libocansti. Na hrbitov byli pohrbivani i odjinud: z Libocan, Noveho Sedla, Zelezne (blizko Mecholup, kde rovnez maji hrbitov), z Horetic, ba i ze Zatce, dokud nemeli sveho. Byl tedy obvodovym hrbitovem.
Mimo hrbitov a synagogu neni pamatek. Na Zidy pripomina mistni pojmenovani ulice „Judenkille".
Kdyz po r. 1848 pocala naprosta rovnost Zidu, zvysila se i jejich uroven. Zacali se stehovat do Zatce, vzdaleneho 4 km. Davali sve deti na studie. Jiz jim nestacila nemecka dvoutridka ceradicka. Pocali obchodovat chmelem, zajistili si vynikajici postaveni v Zatci. Mnozi zatecti advokati a lekari meli predky zde. Netvrdim, ze zatecti Zide jsou vsichni z Ceradic.
Dnes zije jedina rodina v C. Jakub Stein se pristehoval r. 1923 z Mnetese u Roudnice, kdez byl najemcem dvoru. Pozemkovou reformou byly dvory rozparcelovany a p. Stein jako poskozeny pachtyr koupil z panstvi Cerninskeho velkostatek Ceradice o vymere 182 Vo ha.
Pan velkostatkar Stein byl prvnim ceskym majitelem pudy. Jeh.0' prichodem byl cesky zivel posilen. Spolu se svymi zamestnanci zalozil odbor N. J. S. a byl vlastne svym Vlivem zakladatelem ceske skoly, jejimz stedrym priznivcem a podporovatelem zustal po dnesni cas.
Zatce fi
584
Geschichte der Juden in Schlan und Umgebung.
Bearbeitet  von Richard Fanta, Schlan.
I31any jest velmi stare mesto, a bylo spravovano ve stredoveku magdeburskym pravem; Zide v nem bydleti nesmeli. Az po r. 1848 bylo dovoleno Zidum ve Slanem se usidlovati.
Zato v okoli zili Zide a sice ve Zlonicich, pres 350 roku F a n t o v e, dale velice dlouho Tanerove, v Hrdlive Beckove, v Lidicich a v Trpomechach P rop rove. Priselli cizi Zid do Slaneho, musil zaplatiti poplatek ve brane, a po vyrizeni svych zalezitosti opustiti mesto. Prenocovati mohl v blizkych Lidicich, kde chaloupka, nazyvana zidovna, dosud pripomina dobu tu. Ve Zlonicich jest prastary zid. hrbitov, drive vubec neobzdeny. Zide z celeho okoli byli tam pohrbivani. Dle ustniho podani byli sem vozeni Zide pri masakrech v Praze pobiti a za noci od domacich Zidu tajne pohrbivani.
Uvadime jeste, ze pan Rudolf Fanta v Zlonicich vlastni dodnes starou hebrejskou rodinnou knihu, kamz asi pohrby a narozeni okolnich Zidu zapisovany  byly.
Ve farske matrice zlonicke jakoz i v arch. drive hrabete ClamMartinice ve Smecne, nyni statni archiv, by se zajiste shledalo mnoho zajimaveho ze zivota nasich predku. Ve kterem roce zde vznikla obec, neni znamo (asi r. 1845), prvni modlitebna byla v hostinci Templu. Hostinec si jmeno „Templ" dosud zachoval.
Starostove: Abraham Herz, MUDr. Eduard Taussig, Alois Langweil, Adolf Lowner, Ferdinand Fischer, Max Lederer a o od r. 1921 Moric Benes. Za pusobnosti Abrahama Herze byl vystaven kostel a skolni budova, za pusobeni Ferdinanda Fischera koupen sousedni dum obytny vedle synagogy, a za Morice Benese v r.  1931  postavena  obradni sin.
Rabini a ucitele: Dr. Steiner, Dr. Bondy, Leopold Thorsch  a Leopold  Blum.
Lidumilove zidov. obce: Markus Popper v Slanem, Rosalie Popperova v Slanem a Anna Taussigova v Slanem, vsichni jiz zemreli.
Zdejsi hrbitov byl zal. r. 1880 a stava zde spolek pohrebniho bratrstva  a  podpurny spolek damsky.
Nize vypisuji stat, jak ji uvadi „Pamatnik vydany mestskym zastupitelstvem v Zlonicich od r. 1705 do 1905", stat sestavena JUDr. R. Fantou z Prahy.
Z dejin obce zidovske.
Dle pisemnych dokladu usadili se Zide v Zlonicich ke konci 16. stol., takze zdejsi zid. o. nalezi mezi nejstarsi v Cechach. O postaveni zdejsich Zidu nachazi se nekolik zajimavych zprav ve farnim archivu. Nejstarsi jest „Extract, der herrschaftlichen Walkaunischen Decreti wegen der Zlonitzer Judenschaft" v Liber Mernorab. fary zlonicke na strance 45 ze dne 9. ledna 1703. V listine te stanovi se, „ze tehdejsi Zid Salamon Selig jakoz i vsnichni budouci v Zlonicich, aby stola fary nebyla zkracena, maji rocne 4 fl. R. farari zdejsimu odvadeti a take pri obrizce, svatbe nebo pohrbu obvykly poplatek sloziti".
Avsak jak farar Jan Adam Svoboda ve sve zprave
Dejiny Zidu v Slanem a okoli.
Zpracoval
Richard Fanta, Slany.
0  svrchu uvedenem dekretu  se zminuje, „nic z toho nebylo odvadeno a se neodvadi". Nejzajimavejsi jest listina     nadepsana     „Inquisition     der     Judenschaft, welche   in   der  Stadt   Zloniz   verbleiben",   Ao   1747. Marti.     Obsahuje     vlastni     vypovedi   zdejsich   Zidu, bratri Herschela  a Lobla  Fanty,  na 13  otazek jim predlozenych, v reci nemecke. Pomijeje nektere bezvyznamne   vypovedi,   uvadim   v   souvislosti   vysledek vysetrovani v  doslovnem prekladu..
„Je jich 13 osob, mezi nimi 10 dospelych, deti 3. Zivi se palenim koralky, kozeluzstvim, reznictvim, obchodem konmi a mensim kramarstvim. Jsou zde asi 150 let. rodili jsme zde, kdo nase predky jsem zavedl, nevime. Obydli neni vlastni ani dedicske, nybrz patri vrchnosti; a je od ni vystaveno. Maji spatnou (mizerable) modlitebnu a nahore 1 pokoj od zacatku, co zde jsou. Toho casu jim dala vrchnost, povoleni, aby meli skolu. Rabin jest v Roudnici, kantora nemaji staleho. Prichazeji sem ze Slapanic, budenickeho panstvi, ze Zizic a z Jesina cizi Zide, 10, 8, 6 a 4 osoby. Knihy maji talmud v Praze tisteny, denni modlitebni knihy, knihu Mojzisovu. Od zacatku, co zde jsou, maji svuj hrbitov, ktery jim vrchnost vykazala a jest tam asi 12 osob pochovano. Jmenem stoly ani /ny ani nasi predkove niceho neodvadeli, a proto i my se toho drzime a niceho neplatime."
Ovsem, ze tehdy zadnou nab. o. v pravem smyslu netvorili, nybrz pouze soukromne se k bohosluzebnym ukonum schazeli. Zemreli pochovani byli v lese, tak zvanem „Borku", kde nynejsi hrbitov se nachazi. Misto to bylo teprve v pozdejsi dobe ohrazeno, roku 1892 pak od Ferdinanda knizete Kynskeho dalsi pozemek prikoupen, hrbitov rozsiren; a znovu upraven. Ve stare casti hrbitova nachazi se asi ze 17. a 18. stol. asi 10 nahrobnych kamenu s napisy zvetralymi V .drivejsi .dobe byli zde pochovavani Zide z dalekeho okoli, ponevadz zadneho jineho zid. hrbitova ve zdejsim kraji nebylo. Hrbitov nalezi pohrebnimu bratrstvu pro Zlonice a okoli, ktere zalozeno bylo r. 1803 Nathanem Fantou. Ucelem, jeho jest starati  se   o   udrzovani  zdejsiho   zid.   hrbitova,  jakoz
1   podporovati   chude   cleny.' Clenu bylo r. 1803 43, nyni jest jich  (1905)   26.  Clensky prispevek plati se Kc 1'— rocne. Zapisne obnasi Kc 12'—. Spolek nyni zastupuje  predseda  Rudolf  Fanta  a   mistopredseda Moric    Behrmann.    Zid.    nab.    o.    byla   zde   zal. r.   1831,   uredne   pak schvalena r.  1852. Skladala se z 10 okolnich obci a podrizena byla krajskemu rabinatu   v   Rakovnice   resp.   v   Roudnici   nad   Labem. Rocni   sluzne    rb.   pana   Jakuba  Lobenfelda   obnaselo   dle    zachovaleho    rozpoctu   obecniho  104  zl. c. m.; 10 zl. c. m. prispevku na byt. Najem z modlitebny,   ktera   behem    casu  nekolikrate. prestehovana byla, obnasel 22 zl. c. m. Vydani toto rozvrzeno bylo mezi jednotlive cleny obce dle pomeru majetkovych. 1870  rozesla  se  zdejsi  zid.  o.  nab.,  zdejsi  Zide  jsou od   te   doby   prideleni   do   Slaneho,   kamz   i   matrika prelozena byla.
Slany 1
585