Geschichte der Juden in Rokitzan und Umgebung.
Bearbeitet von
Jaroslav PolakRokycana, Prag.
Dejiny Zidu v Rokycanech a okoli.
Zpracoval Jaroslav PolakRokycana, Praha.
LJejiny Zidu v Rokycanech nesahaji do davnych let! Jeste pred r. 1848 nesmeli Zide — az na jedinou rodinu Jachyma Lederera, ktery si zjednal pro sehe a pozdeji tez pro sveho sytia Jakuba prava mestanskeho — bydleti. Bude proto ukolem vyliciti dejiny Zidu v nedalekem okoli mesta R., nez dospejeme k dobe, kdy se i zde ustavily prvni pocatky nab. obce.
O prvnim sidlisti Zidu v okr. rokycanskem nezachovaly se bezpecne zpravy. Nejstarsi z nich jsou „Knihy Haskary" Chewra Kadischah v Teresove z r. 1623 8) a knihy pametni zid. dobrocinneho spolku „G emilas chasodi m" z Prasneho Ujezda z teze doby. Musela tedy dobe te predchazeti asi hezka rada let, nez se roztrouseni zde Zide spojiti v „obec" a nez v ni vznikly dobrocinne a charitativni spolky. Zminena kniha zadusni lici prichod prvnich kolonistuZidu do Teresova tak, ze pry „asi pred stoletim" — tedy kolem r. 1520!! — pristehovali se sem za krale Vladislava cetni zamozni obcane z Prahy, statni a dvorni urednici a s nimi i veliky pocet rodin z Zidovskeho mesta prazskeho, protoze se chteli spasiti pred morem, ktery zuril v mestech prazskych. Take blize Rokycan, „na Vrsicku", usadili se tehdy na nejakou dobu stavove cesti, aby tam preckali „morovou ranu"; na pamatku byla tam pak zrizena pekna kaplicka, ktera se dosud zachovala. Zide v okoli rokycanskem byli patrne do tech dob necim neobvyklym, muze vsak i byti, ze to byl strach pred roznasenim nakazy, ktery pusobil, ze vrchnostensky urednik prichozi Zidy z Teresova ihned vypudil. Ubozi tito lide byli nuceni taboriti v blizkych lesich, kdyz ani vesnicti obyvatele k nim nebyli vlidnejsi. Zanedlouho pote bylo nalezeno v lese nekolik mrtvol, zrejme morem zahubenych lidi, mezi temi byli i poznani nekteri z tech, kteri byli z Teresova vypuzeni. Tyto mrtvoly byly pochovany na miste, kde byly nalezeny, v hromadnem hrobe, a mohyla nad jich hrobem  se  jeste   pred  nemnoha  lety  ukazovala.
Nektere rodiny techto zid. exulantu — zda se — prece se trvale usadily v Teresove a tez i v nekterych okolnich obcich, co dosvedcuji prijmy panske, ktere vykazuji za poplatky Zidu vrchnosti nedlouho pote jiz pravidelne polozky. Jsou to pevne smluvene platy za pohrebni misto, ktere nese odtud jmeno „Bet olam'' a je to prave tyz pozemek, na nemz se nalezala ta mohyla tech prvnich, morem zemrelych Zidu v Teresove. Z kazdeho mrtveho Zida musela o. z. zaplatiti do duchodu panstvi 45 krejcaru. Tento poplatek zustal v platnosti do r. 1763, kdy bylo upusteno od vybirani z kazdeho pohrbu zvlaste a byl sjednan pausal rocni 10 zl. k. m. „bez ohledu na pocet v tom roce zemrelych". Zaroven vsak bylo dovoleno Zidum hrbitov rozsiriti, zdi obehnati a cestu zriditi, co vse dokonceno bylo r.  1768.
Po zalozeni hrbitova zrizena byla i instituce zid. pohrebniho bratrstva a s ni i prvni nab. obce zid. v nynejsim okresu rokycanskem. Teprve pozdeji vznikla odlucovanim se od teto materske obce jina pohrebni bratrstva a nab. obce. Teresovske zid. pohrebni bratrstvo pozustavalo r. 1798 z 64 clenu, bydlicich v Teresove, 7 v Huti, 7 ve Lhotce, 2 v Cerhovicich, po 1 v Radnicich, Cheznovicich, ve Svinne a ve Skrejich, 2 ve Svabine, 2 v Libline, 5 ve Zvikovci, 40 v Prasnem Ujezde, po 2 v Chrici a v Lohovickach, 28 v Resihlavech. Do obvodu zid. obce teresovske nalezely i obce Lhotka u LibJina, Chlum, Skoupy a Osov. Temito pocty Zidu nejsou zdaleka vsichni Zide obce Teresovske vypocteni, nebot nemusel byti kazdy Zid take clenem zid. pohrebniho bratrstva.
Jiz r. 1680 meli Zide v Teresove, v Prasnem Ujezde a v Eesihlavech male modlitebny, v nichz se i vyucovala mladez v pocatcich zid. vediy. R. 1816 postavila teresovska nab. obec pri zid. brbitove maly domek pro hrobnikaT. jimz vsak nesmel byti rozmnozen pocet Zidu, vrchnosti do ochrany vzatych. Pocet rodin zatim vice a vice vzrustal a pomery v materskem spolku pohreb, bratrstva byly tuze stisnene; i odloucili se r. 1821 Zide z R e s ihlav a z Chrice, zalozivse vlastni sve hrbituvky a pohr. bratrstva.
Zakladni bratrstvo pohr. v T. sebralo behem tech dlouhych let sveho trvani slusne jmeni ve zpusobu mensich nadaci za zadusi (maskir); uroku z techto nadaci uzivali ucitele zidovsti na „chedrech" v T., Prasnem Ujezde a v Resihlavech. Kolem r. 1890 vystehovali se Zide ze vsech techto obci, v nichz zanikly i skoly, rovnez i kostel v Resihlavech. Jeste o hlavnich svatcich konaji se bohosluzby v kostelich v Teresove a v Prasnem Ujezde, lec i ty zanikaji. Kolem r. 1700 povstala zid. obec Osek u R., kdez pro ni bezprostredne za zameckou zdi u silnice postavil hr. Waldstyn radu domku, chranenou s dvou stran silnicnimi zavorami cili „sranky", takze v takto utvorene „zidovske ulici" bylo o sabesu uplne ticho a klid, nerusen formanskymi povozy. R. 1817 byla z. o. v Oseku jiz tak pocetna, ze si jiz zridila vlastni svoji modlitebnu; hrbituvek vsak zalozen byl jiz mnohem drive, zda se, ze ihned po jich usazeni se v Oseku. Kdyz pak byly r. 1870 prolomeny hraze nesnaselivych mestanu rokycanskych a tam se usadila rodina Jachyma Lederera a zahy potom i cetne jine, tu zvolna stehovali se Zide z Oseka do R., takze jiz r. 1872 tato mala obec zidovska se rozchazi. V temze roce byla zalozena z. n. o. v Rokycanech, ktera prevzala ve svoji spravu (a k dalsimu pouzivani) tez stary hrbituvek v Oseku. Jednou z nejvaznejsich rodin „starousedlych" Zidu oseckych je   Stadlerova.   Z    te   byl   Bernard   Stadler,
Rokycany 1
572
prvni preelst. n. o. v tx.r. tez tltouha leta matrikar e m. Neni bez ironie, ze za jeho uradovani prisel, dotaz z arcibiskupske konsistore v Sarajevu, aby byl zaslan vypis z zidovske matriky pro T. E. pana
 ar cibi skupa Stadler a, ktery pochazi z rodiny oseckych Stadlern. To tehdy nevedel sam pan matrikar Stadler. Z rodiny te pochazi velkoobchodnik Jakub Stadlerv R.., .pak bratri Josef a Leopold Stadlerove, budovatele Svetove firmy „J. Stadler a spol., tovarna na vyrobu zamisoveho degrasu ve Vysocanech"  a j.
Odstepenim od materske o. z. v Teresove a Oseku vznikly nove obce v Radnicich, kde jsou dosud potomkove nejstarsich tech rodih: J. L. Popper, velkoobchodnik uhlim a obilim, pak Bratri Treulich o v e, obchod smis. zbozim. Dale byly cetnejsi obce ve Volduchach (rod. Wedelesova), Skoricich, Tymakove (rod. Ledererova), Prikos i c e a j. Ve Z b i r o z e koupil si dum prvni Zid Bernard L o b 1 z Teresova v r. 1781, po nem r. 1796 Izak Freund z Cerhovic a r. 1797 Mojzis Bobek z  Teresova
R. 1775 usadiil se v R. Samuel Lederer ze Spaleneho Porici, ktery predtim jiz mnoho let chodil „hauzirem" po sirokem okoli rokycanskem se striznym zbozim a byl u venkovskeho lidu velice oblibenym. O zbudovani zid. obce rokycanske, jeji skolu a kostel mel on velike zasluhy. Jeho syni byli: bratri
Adolf a Emanuel Le.dererove, tovarna latek v Liberci, Ignac L e d,e r e r, tovarna w a r n sdorfskych latek; dcera jeho Marie provdana za obchodnika a dlouholeteho pokladnika z. o. v R. Emila Polaka, pozdeji v Kamennem Ujezde u R.
Stanovy z. n. o. v R. byly teprve v r. 1875 potvrzeny, avsak obec mela jiz r. 1871 svoji nabozenskou skolu s pravem verejnosti. Vyucovaci jazyk na teto skole byl —• jako na vsech skolach toho druhu a te doby — nemecky. Uredni dozor na vyucovani vykonaval knez nem. radu tepelskeho, ktery sem dojizdel dosti casto z Plzne a deti zkousel — i z hebrejstiny! Ucitele zde byli Jakub Goldstein (pozdejsi rabin v. v. v Nymburce), pak do r. 1892 ucitel Filip B o h m, ktery zemrel v Chotebori roku 1898. Skola a synagoga byla v obytne budove — vlastnictvi z. n. o. od r. 1871 — na horejsim) narozi Janskeho namesti; tam se take konaly schuze z. o. Kostelnikem (sames) obce byl dlouha leta Simon Sachs, koserakem Mojzis Gottlieb. Oba nebyli — jako obycejne vsichni tito funkcionari — pozehnani statky vezdejsimi, jako spise cetnymi rodinami. Avsak zvlaste ditky M. Gottlieba z vlastnich sil domohly se slusnych posic. Jeho „konkurentem" po blizkem okoli byl Edvard Munz —, oba totiz kupovali „kuzicky" a kozy. U rodiny Miinzovy bydlela prespolni zidovska mladez v krute dobe zimni, kdy nemohla ze skoly domu. V patek odpoledne se pak deti vypravily domu, aby v nedeli rano se vratily do skoly.
Podle tehdejsiho zvyku nebylo v meste rodiny, ktera by nebyla mela krome rodinneho jmena jeste nejaky „pridomek", pojmenovani anebo prezdivku. Nikdo nerekl, ze byl u Jachyma Lederera —, ale u „I. a c i n a k u", Vojtech Porges a rodina u „F o uk a 1 u", a dokonce mely Rokycany sveho „M o n t ef i o r a", stareho pana B a s c h e, tchana obchodnika Josefa Steiner a. V blizke vsi Kamennem Ujezde usadil se v r. 1870 Zid Z. Man d 1, ktery se vyznamenal ve valce r. 1866 a bral nekolik let t. zv. „gracial" (invalidni rentu). Jeho zena Rachel provozovala   tam  kolonialni  obchod,  ale  vedle   neho  —
snad hlavni jeji duchod — byly v te dobe obvykle „„penezni", obchody, ..ktere, nepridavaly Zidum nijak ria. lasce v krestanskem obyvatelstvu. Stary Mandl byl prenaramny; karbanik, vlastnost tehdy mezi venkovskymi Zidy velmi rozsirena.
R. 1891 prisel na skolu v Rokycanech znamy zid. pedagog a oblibeny ucitel Jakub Freund. Tyz nar. se r. 1843 v Pravovine u D. Kralovic a pocal svoji ucitelskou karieru v Dolnich Rakousich, kde byl nekolik let na verejne skole v mestecku Petzenkirchen cinny. Pote prisel na zid. skoly v Mirovicich a v Libeznicich, pak — dva roky — v R. a od r 1893 do sveho skonu —■ r. 1906 — byl v J i s t e bn i c i, kdez je i pochovan. Zemrel ve veku 63 let, jsa oplakavan cetnymi vdecnymi zaky. Posledni ucitel na zid. skole v R., ktery vsak jiz uzavrel jeji vrata, aby se jiz neotevrela, byl r. 1893 ucitel Josef Fischer. Skola byla toho roku zrusena po navrhu znameho ceskozidovskeho predaka a starosty rokycanske obce pana  JUDra  Rudolfa  Katze.
Souziti Zidu rokycanskych s ceskym jich okolim bylo co nejkrasnejsi! „Protizidovskych" nalad nebylo ani v dobach, kdy narodni nadseni bylo na vrcholku. Ledaze se nekde projevila v soutezi obchodni, ale ani tenkrate nevybocoval projev ten v zjevy nepratelske, jake se ve spolecnosti ceske nekolikrate opakovaly v letech 1897 a pozdeji. Naopak, nebyly vzacne pripady, ze Zide se dukladne szili s jich okolim, prikl. pan Adolf Lederer, vyborny pianista, byl nepostradatelnym na vsech zabavach kterehokoliv spolkoveho podnikani v R., nabyl zahy prava mestanskeho, byl jmenovan za R. do Obch. a ziv. komory v Plzni, „Sokol" rokycansky ma v nejstarsich seznamech sveho clenstva bry Ludv. Eisnera a Emila Polaka. O pohrbu bra Eisnera to prave bylo, kdy u pritomnosti temer cele zupy sokolske byl donucen rb. Jak. Gold stein k prvnimu ceskemu proslovu na zid. hrbitove a kdyz zanedlouho pote konal tyz rabin v synagoze cesky maskir, tu strhla se mezi starymi pany boure nevole: treba ze nebylo u nich nenavisti oproti ceske reci, kterouz ovladali vsichni dobre, ale v synagoze a o svatcich nebyla jim „pobozna". Teprve po zbudovani prazskeho „Or Tomidu" podarilo se usili nekterych pokrokovych clenu obce (pp. Ad. Lederera, Josefa Steinera a Emila Polaka) znovuzrizeni ceske bohosluzby v rokycanske synagoze.
Pocet Zidu jak v meste tak i v okresu od roku k roku klesa. Jeste pri scitani lidu dne 8. brezna 1890 bylo v R. 43 zid. rodin s 206 osobami; r. 1910 jiz bylo jich jen (i s vojskem) 98 a r. 1920 dokonce jen 66 osob. V celem soudi. okr. rokycanskem bylo r. 1910 288 Zidu, r. 1921 203 Zidu; v soud. okr. z b irozskem bylo r. 1910 166 Zidu, r. 1921 109 Zidu. Z tech hlasilo se k narodnosti zid. v soudnim okr. R. 5 osob, v soudnim okr. Zbiroh 14 osob; ostatni Zide prihlasili se k narodnosti ceske. Pocet Zidu v R. je potud nepresny, protoze jsou v cislech tech obsazeni i vojaci zid. vyznani, toho casu v tamni posadce jsouci. To jsou take ti, kteri priznali pri scitani lidu „zidovskou narodnost".
Prijem obce obnasel r. 18 9 0 1176 zl., vydani 1098 zl.; nab. dan byla predepisovana ve vymerech od 6 zl. do 40 zl. Toho roku zasedali v predst. Moric Lederer, preds., zastupce Hynek Steiner, pokl. Gustav S t r a s s, zapisovatel Emil P o 1 a k, revisor uctu Marek Hartmann, preds. kostela a dozorce skolni Adolf Lederer, uc. a rb. Filip Bohm; preds. pohrebniho bratrstva a matrikar Josef Stadler.
Zide   v R.   dbali   az   uzkostlive   zid. ritu; zvlaste
Rokycany 3
573