Zid v kterem letu zde zustava specifice mezi kolumnami se vynajde.
3.  Tez v ty posledni zprave zid. domy bud stojici aneb puste zejmena se jmenuji a naposledy pri zaverku jsou secteny do jedne sumy.
4.  Na vykazani tehoz mista, totiz te ulice, kde nyni bydlime, zadne psane pojisteni od slavne pameti jich knizeci milosti nam dano neni a tak nemajice se cim vykazati,  myslime, ze  snad  starsi nasi, kteri jiz zemreli, mohli nejake obdarovani miti a tou vojnou to zmrhali,  v  kterem  ale  case  a  od  koho  jsou takove domy nase  koupene,  to v te  posledni zprave jeden kazdy dum obzvlaste mezi kolumnami se jmenuje.
5.  I ten omyl se napravuje a v te posledni zprave mezi kolumnami jak postoupne v ktery cas se ktery z Ziduv sem do R. dostal aneb zdaliz se zde zrodil,
0  jednom kazdem obzvlastni zminka se cini.
6.  Tez v posledni zprave mezi kolumnami o tech, kteri remesla provozuji, jista zprava se naleza.
7.  Co se dotyce v handlovnich vecech tri, ctyri se na to skladame, vsak pres pole na 3 a 4 mile svuj obchod vedeme a co se nam nahodi koupime, jako i od dobytka a zabijime; podobne i v nasich domacich kramskych handlich i jinsich obchod provozujeme.
8.  V posledni zprave nejen mezi kolumnami specifice cela o. z. popsana jest, ale i pri zaverku vsichni polozeni do jedne sumy secteni se vynachazime.
A ze jsme se v prvni zprave svyma vlastnima rukama nepodepsali, ponizene za milostive odpusteni zadame a ponevadz se ve vsem na posledni zpravu nasi, kterou jsme vlastne Jeho Milosti Knizeci sekretari pod datum 27. maje 1651 do rukou odvedli, odvolavame, tam vlastni podpis rukou nasich naleza se."
V podrobnem seznamu, ktery teto zprave pripojili, uvadeji v sloupcich jmena muzu, zen i ditek, jejich stari, dobu, od ktere v K. bydli, od koho domy koupili, a remesla, jez provozuji. Podle tohoto seznamu bylo vsech 218; hospodaru bylo 20, podiruhu 24, vdov 6; pustych domu bylo 8, tedy vice nez tretina. Podle   zamestnani   byl 1  lekarem,   2 byli   sklenari,
1  kozeluhem a 2 krejci. Meli rabina, kantora, ucitele, skolnika a hrobnika. Pochazeli z Budyne, Libochovic, Prahy,   Kolina,   Boleslavi,   Kostelce,   Teplic,   Eidlic, Hradiste,     Halberstadtu,     Frankfurtu,     Hamburku, Magdeburku,    Krakova;    kantor   byl    z    Prostejova. Z techto se mnozi prizenili a privdaly do R.
Avsak i v tomto podrobnem seznamu byiy shledany nedostatky, hlavne v 5. bode, v nemz se odvolavaji na vysady, ktere vlastne svedci proti nim, nebot se v nich slibuje ochrana Zidum zde usedlym. Vec 'byla predlozena knizeti k posouzeni; tento obmyslil je 11.  cervna  timto  osudnym dekretem:
„Jeho osvicena milost a pan pan Vaclav, knize sagansky, knize a vladce domu lobkovickeho, knizeci hrabe pernstejnsky. pan na Chlumci a Roudnici nad Labem, zlateho rouna rytir, jeho milosti cisarske tajny rada, komornik, polni marsaleknarizeny nejvyssi a dvorske valecne rady president z vlastniho
vali, k
ali, vselijake handle, obchody na velke zkraceni poddany cestanuv provozovali, Zidy odjinud dle libosti sve prijimali, ezi  sebou  osazovali             ld         s          e    je          i
ipoch
ty
ijskymu,  pi:
v . li dnech 1000 kop a do sv. Havla pristiho roku "druhych I000 kop do rentamtu jeho knizeci milosti vyzdvihl. Pokudz by pak v tech jmenovanych terminech tak tiz Zide se nezachovali a kterouz nadepsane sumy kvOtu v urcitem case neslozili, tehdy aby ihned on Tomas Kosojsky jich synagogu v meste Roudnici
zamkem zavrel, jim do ni jakymkoliv zpusobem vchazeti zapovedel a z domu jich vychazeti nedal, zadneho krestana k nim nepripoustel, ani handl obchody pri jarmarcich, trzich neb kdekoliv jinde pod ztracenim toho vseho, coz by meli, provozovati nedopoustel. Pri tom aby tyz Tomas Kosojsky do listu jenom ty Zidy, kteri by v meste R. poradne ostavati smeli) uvedl a tni pri kancelari jeho knizeci milosti dvorske.. . jeden exemplar pri kancelari zamecke panstvi roudnickeho slozil, aby mimo to zadny bez obzvlastniho ohlaseni jeho knizeci milosti tam bydleti neb se usaditi mohl, jakoz take kdyz se nekteremu muzskeho neb zenskeho pohlavi dite narodi hned po obrizce, aby se v nalezite poznamenani uvedl; mimo to, ponevadz v case nepokojnem tributu do duchodu jeho knizeci milosti po 400 kopach rocne odvozovali a k tomu obzvlaste nepratelskym oficirum vojenskym mnoho penez davati mohli, nyni pak majice od davna zadostiny .pokoj a handl bezpecne provozovati mohou, aby kazdeho civrt leta do duchodu jeho knizeci milosti po 200 kopach skutecne odvozovali. K cemuz ke vsemu, aby on Tomas Kosojsky dle povinnosti dostatecne. . . milostivou a jistou vuli jeho knizeci milosti poslusne naplnil. Actum na hrade prazskem v dome  nasem pernstejnskem 11.: juni 1651."            
To bylo hrozne nadeleni prO roudnicke Zidy. Pokuta, ktera jim byla ulozena, byla velika a representovala cenu 9—10 domu, ktere obyvali. Prosili za odpusteni, slitovani, slevu, ale bez uspechu. Jezto vcas nezaplatili, byli uvezneni a nebyli drive z vezeni propusteni, dokud nesplnili vse. Svymi prosbami dosahli jenom tolik, ze jim rocni davka z predepsanych 800 kop byla snizena na 500 kop, ale knize vlastne nemel pravo ani tyto zadati, nebot usnesenim snemu kralovstvi ceskeho z r. 1650 byli Zide v Cechach prohlaseni za cisarske regale a meli platiti jen cisarske kontribuce, ktere byly take velice' znacne.                           :
Ku podivu, tri leta nato, bylo roudnickym Zidum ulozeno opet tychz 8 otazek k zodpovedeni. Odpoved jejich znela hodne devOtne.
V r. 1656 bylo jim ulozeno, aby platili rocne jeste 30 kop" za „koser",' vino a oni musili i tento zavazek prijmouti. Ale vrchnost dovedla i jinak jich vykoristovati, tak na priklad musili v r. 1661 prevziti od vrchnosti 8 koni za premrstenou cenu a prodelali na nich 400 kop. Take mnozstvi ovci musili rocne za vysokou cenu odebirati, ac vedeli, ze utrpi na nich velikou ztratu. Nedoplatky byly na nich vzdy prisne vymahany, obycejne byli jejich starsi vrzeni do vezeni a tam podrzeni, dokud nebyl posledni gros zaplacen.
Starsim (starostou) Zidu byti, nebyla tedy velika slast, nebot starsi byli skutecne za celou obec zodpovedni, ale pres to touzili Zide po teto hodnosti a neradi se ji vzdavali, kdyz ji jednou dosahli. A to nejen pro cest, kterou tento urad prinasel, nybrz i pro materielni zisk, ktery z neho plynul, jezto pani starsi dovedli vzdy pri repartici dani zariditi vec tak, aby platili oni a jejich pribuzni pokud' mozno nejmene. Proto" byvaly pri novych volbach casto" nejen neshody, ale i hadky. Z tohoto duvodu zasahla knizeci kancelar a vydala v r.. 1663 a v r. 1667 danovy rad, ktery byl pozdeji (ponekud pozmenen. Tento byl jiz psan nemecky, nebot asi v sedesatych letech zdomacnela jiz nemcina na knizecim zamku.
Jiz r.' 1671 prihodilo se, ze nedodrzeli roudnicti Zide pri repartici 14. cervna konane vsecka ustano"veni predepsaneho radu, zato byli tri hlavni vinnici rabin Efrajim R e d i s c h, primator Abraham S a 1 u s a David M s e n s k y pokutovani 600 zlatymi.    :
23. kvetna 1673 predlozili Zide sami danovy projekt, zadajice jeho schvaleni; ucelem jeho bylo spravedlive zdaneni vsech. Dovidame se z neho, ze dnesni „nab. dan" slula tehdy „Tonz"4) neboli ,.Perdon'"'). Podle tohoto projektu meli vsichni roudnicti Zide a i cizi Zide, kteri se zde kratsi nebo dejsi dobu zdrzovali, platiti dan z pokrmu a napoju (z teto byli vyjmuti rabin, chramovy zpevak, kostelnik a hrobar) a ze vsech vydelku (bez vyjimky), a to takto:              .
1.  Kazdy oznami, jake ma jmeni  (hotove penize,
Uoudnice n./L. 5
526
stribro, zlato, dobytek atd.) a to se poznamena . do zvlastni obecni knihy. Z kazdych sta zlatych bude se platiti ctvrtletne 1 zlaty. Mali nekdio ruene nezli 100 zl. jmeni, zaplati v temze pomeru.
2. Obchodujeli nekdo vypujcenymi penezi, zaplati z kazdeho sta zlatych 22 kr.
. 3. Sirotci, kteri maji jmeni, zaplati ze 100 zl. ctvrtletne 30 kr.
4.  Kdokoliv zde bydli trvale anebo jen se zde prechodne zdrzuje,  at jest to muz nebo zena, student, panna, vdova, sluzebny, sluzebna anebo kdokoliv jiny, zaplati z kazdeho pro obchodovani koupeneho predmetu za 1 zl. 2 videnske feniky; kdyby vymenil predmet za predmet, da podle ceny vymeneneho predmetu za 1 zl. 2 videnske feniky.
5.  Remeslnik   zaplati   za   zakoupenou   surovinu   za kazdy zlaty 4 feniky.
6.  Kdo pracuje za mzdu, da ze zlatky 3 kr.
7.  Zprostredkovatel   zaplati   z   vydelku   ze   zlatky 6 kr.
8.  Juristi zaplati z vydelku ze zlatky 6 kr.
9.  Kdo chova ovce na polovinu se sedlaky, da za kazdy zlaty, ktery utrzi za vlnu, 3 kr. a z kazde ovce
1   kr.
10.  Kdo se zeni, zaplati z vena z kazdeho zlateho
2  feniky.
11.  Potravni dan: z 1 libry masa 1 fenik, z krocana, husy, kachny, slepice, paru holubat 2 feniky, z libry tvarohu 1 fenik,  ze. strichu orechu, jablek,  suseneho ovoce 3 feniky, z becky masla, medu 2 feniky, z ryb 1 fenik,  z becky koralky   1 fenik,  z becky medoviny a vina 2 feniky.
12.  Tyto  davky budou vybirati 4 ustanoveni clenove obce a to vzdy v patek a v pondeli a kazdy ma povinnost k nim se dostaviti a vsvou castku radne zaplatiti; kdo se umyslne nedostavi, bude potrestan.
. 13. Trest cini desateronasobny poplatek, z cehoz polovina pripadne do knizeciho duchodu; provinilli se clen vyboru, musi svuj urad sloziti a neni vice volitelny. Vyberci nemaji pravo neco sleviti nebo s platem poseckati.
. 14. Zide z Cech zaplati v temze pomeru jako Zide domaci, avsak Zide cizozemsti zaplati dvojnasobne.
15.  Obchodujeli cizi Zid s domacim, ma tento povinnost uzavreny obchod vybercim oznamiti, nebot on ruci za spravne zaplaceni.
16.  Vyberci musi bditi, aby neuslo nic zdaneni. 17.: Penizevlozi se do skrine se. 3 zamky, k nimz
obdrzi tri Zide klice a to primator, nejvyssi poplatnik z vyboru a z obce.
18.  Pokladna smi byti otevrena jen v pritomnosti starsich; z penez zaplati se nejprve cisarska kontribuce, pak knizeci davka a konecne zbytkem uhradi se vlastni potreby.
19.  Z koupeneho obili pro obchod zaplati se „tonz" takto:  Ze  strychu  psenice,  hrachu,  pohanky,  prosa, cocky 6 feniku, ze strychu zita 4 feniky, z ovsa 2 feniky. Koupili vsak Zid obili k vlastni potrebe, nemusi nic z neho platiti.
20.  Koupili kone nebo jiny kus velkeho dobytka, zaplati z kazdeho zlateho 2 feniky. Vymenili kus dobytka za jiny, zaplati 3 feniky a z penez, ktere doplaci, z kazdeho zlateho 2 feniky. Vymenili kus do
• .bytka za jine zbozi, da z kazdeho zlateho ceny. zbozi 2 feniky.
Vsichni Zide zavazou se svatou prisahou, ze budou vzdy techto 20 odstavcu svedomite dodrzovati. . Tento navrh vypracovali Zide a predlozili k schvaJeni, jehoz dosahli. Byl to system dianovy kruty a malicherny. Tyden co tyden musili se zpovidati ze vseho, •co koupili k jidlu a. co pro obchod; kazdou libru tva
roliu inusili. ohlasiti! Tak se take dovedela cela obec o vsem, nebot vyberci nebyli vazani mlcenlivosti; od te chvile nebylo zadnych obchodnich tajemstvi, cimz jednotlivci velice trpeli a na co si casto stezovali. A prece neustoupili od tohoto systemu, nebot zatezoval stejnomerne vsechny; zdalo se, ze jest spravedlivy. Obecni pokladna potrebovala penize, mnoho penez, a proto bylo  i jmeni sirotku zdaneno.
V r. 1680 vydal knizeci kancler Schadner z Greifenfelsu roudnickym Zidum novy policejni rad, ktery mel nektere neporadky odstraniti. Obsahuje tyto body:
1. Kdo neprispiva k obecnim vydajum alespon 22Y2 kr. mesicne, nema byti do vyboru obce volen. . 2. Ponevadz se mladi lide hrnou k uradum, proto se ustanovuje, ze teprve 6 let po svatbe nabyvaji pasivniho volebniho prava, jakz tomu jest i v ML Boleslavi a v Ceske Lipe. Avsak za pisare lze jich pouziti.
3.  Kdo nema  svuj  dum, nema byti volen za  starr siho.
4.  Kdo nezastaval nizsi urad, nemuze zastavati urad vyssi.
5.  Kdo  neplati 45  kr.  mesicne dane, nesmi  si na svuj dum nic vypujciti, nebot by nemel cim obchodovati a nebyl by ani cisari ani knizeti na prospech.
6.  Teprve 3 leta po svatbe smi se kdo stati vybercim dani.                                                                 .
7. Pojmeli roudnicky Zid roudnickou Zidovku za zenu, mohou bydliti V.R.; kdo  ma  nekolik dcer a provda je za cizi Zidly, smi se zde usaditi pouze muzove dvou; vyjimka se pripousti jen, kdyby byl manzel treti student anebo veliky ucenec; student, ktery se sem prizeni, jest prvni rok po svatbe zprosten vsech bremen, pokud sedi doma a studuje, i na vyrocnim trhu smi   zbozi vykladati;   chodili vsak   i   do vesnic, musi platiti jako kazdy jiny.
8..V jednom roce nesmi se vice nezli 4 svatby v R. konati, pokud svatebcane chteji zde zustati; chtejiH se stehovati jinam, pak se smi kdykoliv jejich svatba v R. konati. Take vdova roudnicka smi se opet provdati, i kdyz 4 snatky v onom roce jiz predchazely.
9. Kdo neplati mesicne na danich alespon 1 zl., nesmi si drzeti priruciho, ktery by za neho do vsi chodil a pro neho obchodoval.
Tento policejni rad chtel uvesti poradek do obce: ve skutecnosti omezoval svobodu a prospel vice bohatym nezli, chudym. Zajimave jest, ze ucenec „talmidchochom" poziva v nem zvlastni ochrany. Pravdepodobne byly jiz tehdy v Cechach pomery, jake dnes nalezame dosud v Polsku, ze rodiny hledaly pro sve dcery v prvni rade ucene zenichy a poskytovaly jim po svatbe cele zaopatreni, aby mohli nerusene ve svych zapocatych studiich pokracovati.
(Dr. R.  Feder,  C.  zid. kal.)
R. 1650 usnesl se snem kral. ceskeho na vyhosteni Zidu z kralovstvi, avsak nekteri pani ponechali sve Zidy na panstvi, kdyz tito za ochranu zaplatili. Take roudnicti Zide zaplatili tuto ochranu dvojnasob:  jednou krali, po  druhe vrchnosti.
R. 1728 konci se zpravy v zameckem archivu o Zidech, takze nevime, zdali byli vyhosteni Zide z R. a kam se odstehovali. Vysoce dulezitou sbirku listin 7. archivu zamku v R. nad L. otiskl prof. dr. Rieh. Feder v ruznych rocnicich C. z. kalendare, kamz ctenare odkazujeme.
Verejna z. nab. skola byla v R. zrizena r. 1841 na popud tehdejsiho rb. Abr. K o h n a ; predtim byly jen soukrome chedery u jednoti, bohatych rodin. Pravo verejnosti obdrzela skola ta r. 1846 a byla dvoutridni. Na skole pusobili tito ucitele: Ludvik lohn, Lazar Reich   (nar.   r.   1820),  Filip  Neu