Dejiny Zidu v Roudnici nad Labem.
Zpracoval E. F. Lowy, rabin, Roudnice n./L.
V Roudnici riad Labem byli Zide usazeni od nepametnych dob. V listine z r. 1595, uschovane v zamv kniz. archivu v R., cteme, ze jim vrchnost udelila ruzne vysady. Pres to byli Zide po rozkazu knezny Polyxeny Rozumberkove, roz.. z Pernstyna, vypovezeni, avsak po jejich prosbe opet pri svych' zivnostech ponechani. Tehdy obyvali Zide 16 domu na nekdejsim Konskem trhu, v bezprostredni blizkosti zamku; tam meli i skolu, a hrbitov. R. 1613 zalozila knezna Polyxena klaster kapucinu a vystavela jej na miste zid. domu : a hrbitova. Zide museli tu krutou ranu nesti, presidlili do mist dnesni Havlickovy ulice a zalozili si novy hrbitov. Za tim ucelem koupili od Jiriho L v a zahradu za 40 kop mis., kam prevazeli mrtvoly a kameny nejvazenejsich, svych souvercu. rVejstarsi zde znamy Jtam.en je z r. 161L Pri oprave klastera byiy nalezeny zid. nahrobky,'ktere jsou nyni v mestskem museu. Take v ruznych mestskych domech uzito bylo do zdiva a schodu zid. nahrobnich kamenu. Kosti, vykopane pri stavbe v klasterni zahrade, byly zakopany na zid. hrbitove.
R. 1615 byli v z. o. jiz tri ucitele z. nab. zamestnani.. Take spital si postavila v te dobe z. o.
Ve vilce.tricetilete R. tuze trpela; r. 1631 nastaly Zidumvpadein saskeho kurfirsta a jeho velitele Losera;[tuze tezke casy; vsechny zid. budovy lehly popelem.. Zide se utekli zachraniti ponejvice do Prahy. Zide roudnicti zachranili mesto pred uplnou zahubou, ze dali nepriteli velike „vypalne", takze ten upustil od mesta a odtahl.                 ■         •
Po miru vestfalskem mohlo si: mesto R. i zdejsi i. o. Oddechnouti; mnoho Zidu, prehnuvsich do ciziny, opet se : navratilo, zde vsak nalezli sve domky v rumu a rozvalinach.
R. 1650 pozadali Zide v R. vrchnost o povoleni, aby si zde smeli drzeti sveho rabina, jimz si zvolili uceneho a velmi uctivaneho rb. Bernarda~\L e w i t a. Jeho volba nebyla provedena tak hladce, jak se zdalo, a musel se do veci vlozit vrch. rb. prazsky, ktery namital, ze uchazec je pro svuj urad tuze mlady. Lewit sve misto pres to nastoupil, ne vsak nadlouho. Po dvou letech byl vystridan rb. Sim. J e i t e 1 e sem, rb. Aron. N e u s t a d 1 e in a j. Posledne jmenovany byl r. 1669 povolan do Prahy na misto vrchniho predikanta (kazatele). R. 1704 byl na rok potvrzen za rb. Jakub Wedele s, o jehoz tezkych sporech s obci pojednava prazsky archivar prof. Tob. Jakobowits v obsirne praci.
Neni bez zajmu, ze Zide v R. dopisovali si s slechlou v 30 lete valce jen ceskym jazykem. Teprve po r. 1670 je ceska suplikace zidovska jiz. jen vyjimkou.
Roudnicti Zide po tricetilete valce*). Cechy byly z velike casti jevistem hrozne valky tricetilete; jejich blahobyt byl ji uplne znicen; premnoha mesta byla vypalena a cetne vesnice zmizely beze stopy, jako by je byla zeme pohltila. Kdo si dovede dnes predstaviti utrapy a svizele ubohych obyvatel teto krasne zeme, kteri trpeli vojskem, jak cizim, tak i domacim, vlastni vladou, ktera uvalovala na ne
prilis tezka bremena valecna, a konecne bidou, ktera se vsude rozhostila!
Velika byla proto touha vsech po miru a nevylicitelna byla radost mestanu i vesnicanu, obchodniku i remeslniku, kdyz byl konecne mirem vestfalskym zjednan klid a lide mohli opet pomysleti na lepsi, stastnejsi budoucnost.    .              
Nasledky triceti valecnych let byly uzasne a jevily se vsude; Zide byli vsak nejkruteji postizeni,; nebot obchod, „ktery byl jejich pluhem", vazl uplne za valky pro nejistotu a po valce pro naprostou chudobu. Mestane videli v Zidech, trebaze byli tito jeste chudsi nezli oni, sve konkurenty, kteri jim zivot ztezuji, a zalovali ustavicne na. ne. Pisi zde jen o R., ale prave tak tomu bylo vsude :.^
„V nize poznamenanych artikulich Zide v R. bydlici sousedum v zivnostech na .prekazku jsou:
1.  V handli obilnim,: ktery predni zivnost rnestska jest; v temz handli Zide prvotne .handloyati„zadne.moci sobe  dany nemeli; nyni pak svobodne obili skupuji, od lidi v dluzich berou a takove jak zde v meste tak i do jinsich prespolnich'mest a vesnic prodavaji.
2.  Vina skupuji a od lidi v dluzich berou a takove v meste zase svobodne senkuji a prodavaji.
3.   V tunnim  zbozi,'.v  kterym   prvotne   obec svuj handl mela, nyni tez takove tuny zbozi svobodne skupuji a prodavaji.                                                    ■;
4.  V meste mimo ctvrtecni trhove dni nemajice nez toliko' v  svi zidovskym ulici vselijakych  kramarskych veci  prodavati,  nyni  svobodne  v meste  kazdodenne prodavaji.                            .
5.  Dobytka hoveziho nemajice prvotne svobody chovati, nybrz mlicny ze dvoruv" Vasi Osvicene knizeci Milosti bravali, nyni po mnoha kusich dobytka v domich chovaji a takoyy dobytek s ublizenim souseduv posilajice celed svou na luka a dediny na skodu vychovavaji,                  v   :
6.   Remeslnikum,  totiz  reznikum,  pekarum,  soukenikum i jinym vsem v jejich remesle k velike prekazce jsou a netoliko zde v meste Zide bydlici toho se dopousteji, nybrz i prespolni Zidez rozlicnych mest: zde se zdrzuji a prichazejici takovych veci se dopousteti se neostychaji."          t                                           i
Tot mala ukazka zalob chudych mestanu na chude Zidy. O stiznostech rezniku, krejci a jircharu jsem jiz pojednal. Zde se chci jeste zminiti O utrapach lekare, ranhojice a do jiste miry apatikare Marka Msenskeho 2). Byl to muz velice zaslouzily, a premnozi obcane mu vdecili sve uzdraveni, ujimal se ranenych vojinu, prevazoval jejich rany a pecoval o jejich brzke vyleceni; kde zadny jiny lekar nemohl pomoci, byval volan a mnohou zastaralou chorobu dovedl zapuditi; i popalenou pani purkmistrovou vylecil v kratke dobe, ale mestsky lazebnik ho stale pronasledoval, urazel, vsemozne prekazky mu pusobil, takze si ani svym zivotem nebyl jist a zradneho prepadnuti se bal. Msensky zaloval nan u purkmistra; lazebnik byl potrestan, ale tento trest ho tim vice drazdil a Marek Msensky musil prositi knizete o ochranu.....         ,
5X3