Sam. Schleissner
Karel Hanak
Leopold Sancer
pravy typ patriarchy. Jina bohata rodina byla Levithu, Eisensimlu, v Merkline byla vazena a bohata rodina stara Sulhofu, ve Dnesicich rod. Voglu, Sancru, v Mecine a Malinci Hartmanu a Veisu, Ledru a Redereru.
V letech osmdesatych meli Zide v Presticich svoji zvlastni skolu nabozenskou, ve ktere se vyucovalo nemecky; kdyz chteli tuto nab. sk. promeniti na verejnou skolu nemeckozidovskou, kterez snahy i nekteri rakusacti obcane krestane podporovali, tehdejsi skol. inspektor Arn. Kirschner myslenku. a snahu tuto uplne pohrbil, ba \ nabozenskou skolu zrusil a vyucovani nabozenstvi israel. od r. 1894 muselo se konati ve skolni verejne budove pod dozorem statnim. Ve stol. 19., jak jiz receno, bylo hojne Zidu v P. i v okresu a mnozi clenove jejich meli znacny vliv  v  meste Presticich,  ale  cesstvi  se drzela jedina
rodina Hanaku. V dnesni dobe patri Zidum Freudum rozsahla sladovna v Presticich, kde se v dobe prosperity az 1 mil. q slad« prazilo, rocnei
Mensi tovarnu na vyrobu likeru a sodove vody ma Otto B 1 o c h, vyrobu pleteneho zbozi R. Kraus a  tovarnu na barvy Karel Hanak.
Dnesni zdejsi Zide chovaji se loyalne vuci statu, ceske reci i obyvatelstvu. Mluvi vsichni cesky a deti sve posilaji vyhradne do zdejsich ceskych skol, kde jsou zvlast vyucovany svemu nabozenstvi na naklad statni. Dospelejsi deti posilaji do strednich a odbornych skol ceskych v Plzni a Klatovech. Nekteri Zide jsou i cinni ve zdejsich ceskych spolcich, dokonce i v Sokolu.
Pri tom vsem vsak vlivu politickeho, obecniho, narodohospodarskeho Zide jak v meste P., tak i v okresu nemaji.
516
Prcice.
Y                                              ■                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                       '
Li. n.   o.   v Prcici   vznikla   ze   slouceni   obce   te     Emilie Mautnerova,  roz.  Somrova, zemrela  r.  1909.
s obcemi Nadejkov a Strezinir u Tabora a cita dnes sotva 30 prislusniku. Pres to ma tato obec velmi peknou synagogu a drivebyla zde i zid. nem. skola, vybavena vsemi modernimi uceb. pomuckami, ktera byla teprve r. 1910 zrusena. Byl v te budove i byt pro
Dcera Vilma Ledererova, naj. dvora   v Karline, syn Oskar Mautner, majitel velkostatku Bolechovice.
V obci byval rabin Hynek Kohnbl. p. (41 let) a nyni — od r. 1924 —.zde. pusobi rabin. Viktor Tauss i g.   Krome  stareho  zid.  hrbitova  v  Prcici  je  jeste
Alexander Fried
Rb. Ignac Kohn
Ignac Fried
Em. Neumann
Leopold Mnu tru (Bolechouce)
Karel Friedmann
Adolf Friedmann
funkcionare. Zidovska matrika je od let 1780 tych v nejlepsim poradku vedena a starsi zapisy o ni jsou take na farnim urade. K zid. obci nalezi tyto obce: Borotin, Divisovice, Jetrichovice, Kvasejovice, Lhota, Libesnice, Mezno, Mestice, Nadejkov, Nosetin, Petrikovice, Prcice, Prestavlky, Redice, Sedlec, Strezmir, Stupcice, Uhrice, Veletice, Bolechovice, Cerv. Ujezd, Vel. Hermanice.
Starostou zid. obce byl po dobu 30 let Hynek Fried, velkoobch. bl. p. v Prcici, pak Mojzis Strauss a Alex. Fried bl. p., Leop. Mautner, tyz se narodil v Mesticich r. 1851, byl najemcem dvoru Bolechovice, Podhor, Chotetice a Dedkovice. Starostou z. n. o. byl pres 40 let, az do jeho umrti r. 1930. Byl to muz vzacne povahy a vseobecne vazeny. Jeho chot
druhy v Kvetusi u Tabora ve sprave zdejsiho spolku Ch. K.
V Sedlci na dr. Wils. je predsedou z. n. o. Karel Friedmann, drogista, ktery je po 28 let clenem mestskeho zastupitelstva, delegat ve Svazu ceskych mest a okresu a m. j.
Ve Strezmiri ridil zid. obec starosta Emanuel Neumann (nar. 3. prosince 1853, zemr. 21. listopadu 1926); urad ten zastaval az do sve smrti. Tyz mel sest dcer a tri syny, z nich zemrel MUC. Vikt. N., Richard N. padl ve valce v Srbsku a MUDr. Kamil N. jest odb. lekarem v Praze.
Pocet Zidu v P. rychle klesa; r. 1910 bylo z 874 obyv. 43 Zidu, r. 1921 z 839 obyv. 24 Zidu.
J. P. R.
517