Sam. Schleissner

Karel Hanák

Leopold Sancer

pravý typ patriarchy. Jiná bohatá rodina byla Le-vithů, Eisenšimlů, v Merklíně byla vážená a bohatá rodina stará Šulhofů, ve Dnešicích rod. Voglů, Šancrů, v Mecíně a Malinci Hartmanů a Veisů, Ledrů a Redererů.

V letech osmdesátých měli Židé v Přešticích svoji zvláštní školu náboženskou, ve které se vyučovalo německy; když chtěli tuto náb. šk. proměniti na veřejnou školu německo-židovskou, kteréž snahy i někteří rakušáčtí občané křestaně podporovali, tehdejší škol. inspektor Arn. Kirschner myšlenku. a snahu tuto úplně pohřbil, ba \ náboženskou školu zrušil a vyučování náboženství israel. od r. 1894 muselo se konati ve školní veřejné budově pod dozorem státním. Ve stol. 19., jak již řečeno, bylo hojně Židů -v P. i v okresu a mnozí členové jejich měli značný vliv  v  městě Přešticích,  ale  češství  se držela jediná

rodina Hanáků. V dnešní době patří Židům Freudům rozsáhlá sladovna v Přešticích, kde se v době prosperity až 1 mil. q slad« pražilo, ročněi

Menší továrnu na výrobu likérů a sodové vody má Otto B 1 o c h, výrobu pleteného zboží R. Kraus a  továrnu na barvy Karel Hanák.

Dnešní zdejší Židé chovají se loyálně vůči státu, české řeči i obyvatelstvu. Mluví všichni česky a děti své posílají výhradně do zdejších českých škol, kde jsou zvlášť vyučovány svému náboženství na náklad státní. Dospělejší děti posílají do středních a odborných škol českých v Plzni a Klatovech. Někteří Židé jsou i činni ve zdejších českých spolcích, dokonce i v Sokolu.

Při tom všem však vlivu politického, obecního, národohospodářského Židé jak v městě P., tak i v okresu nemají.

516

Prčice.

Y                                              ■                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                       '

Li. n.   o.   v Prčici   vznikla   ze   sloučení   obce   té     Emilie Mautnerová,  roz.  Somrová, zemřela  r.  1909.

s obcemi Nadějkov a Střezíníř u Tábora a čítá dnes sotva 30 příslušníků. Přes to má tato obec velmi pěknou synagogu a dříve-byla zde i žid. něm. škola, vybavená všemi moderními učeb. pomůckami, která byla teprve r. 1910 zrušena. Byl v té budově i byt pro

Dcera Vilma Ledererová, náj. dvora   v Karlině, syn Oskar Mautner, majitel velkostatku Bolechovice.

V obci býval rabín Hynek Kohn-bl. p. (41 let) a nyní — od r. 1924 —.zde. působí rabín. Viktor Taus-s i g.   Kromě  starého  žid.  hřbitova  v  Prčici  je  ještě

Alexander Fried

Rb. Ignác Kohn

Ignác Fried

Em. Neumann

Leopold Mnu tru (Bolechouce)

Karel Friedmann

Adolf Friedmann

funkcionáře. Židovská matrika je od let 1780 tých v nejlepším pořádku vedena a starší zápisy o ní jsou také na farním úřadě. K žid. obci náleží tyto obce: Borotín, Divišovice, Jetřichovice, Kvasejovice, Lhota, Libešnice, Mezno, Měštice, Nadějkov, Nosetín, Petří-kovice, Prčice, Přestavlky, Ředice, Sedlec, Střežmíř, Stupčice, Uhřice, Veletice, Bolechovice, Červ. Újezd, Vel. Heřmanice.

Starostou žid. obce byl po dobu 30 let Hynek Fried, velkoobch. bl. p. v Prčici, pak Mojžíš Strauß a Alex. Fried bl. p., Leop. Mautner, týž se narodil v Měšticích r. 1851, byl nájemcem dvorů Bolechovice, Podhoř, Chotětice a Dědkovice. Starostou ž. n. o. byl přes 40 let, až do jeho úmrtí r. 1930. Byl to muž vzácné povahy a všeobecně vážený. Jeho choť

druhý v Květuši u Tábora ve správě zdejšího spolku Ch. K.

V Sedlci na dr. Wils. je předsedou ž. n. o. Karel Friedmann, drogista, který je po 28 let členem městského zastupitelstva, delegát ve Svazu českých měst a okresů a m. j.

Ve Střezmíři řídil žid. obec starosta Emanuel Neumann (nar. 3. prosince 1853, zemř. 21. listopadu 1926); úřad ten zastával až do své smrti. Týž měl šest dcer a tři syny, z nich zemřel MUC. Vikt. N., Richard N. padl ve válce v Srbsku a MUDr. Kamil N. jest odb. lékařem v Praze.

Počet Židů v P. rychle klesá; r. 1910 bylo z 874 obyv. 43 Židů, r. 1921 z 839 obyv. 24 Židů.

J. P. R.

517