vynesl rozsudek, ze vrchnost k vymahani ochranne taxy nebyla Opravnena. Za svevolne zalarovani dvou Zidu ma vrchnost zaplatiti 2 zl. k. m. pokuty ve prospech mistnich chudych a zabavene periny musela ihned vratiti. Z rozsudku odvolala se vrchnost k zemskemu guberniu, ktere vsak rozsudek ten v plnem rozsahu potvrdilo. Velika katastrofa stihla zid. mesto v Polne r. 1823; vznikl veliky pozar, ktery ztravil cele zid. mesto a cast velikeho namesti.
Kdyz r. 1836 cisar Ferdinand V. jel do Jihlavy, uvitala jej zde i deputace polenskych Zidu se skvostnymi praporci a tOrou, kterez pro vzacnou praci byly obdivovany. Pocet Zidu byl r.  1841 jeste 557  dusi!
Kdyz r. 1861 polensti Zide opravovali synagogu, povolilo jim panstvi a vrchnostensky urad 80 zl., nebot „z. o., s vyjimkou nekolika malo, pozustava skorem vesmes z chudych, obchodem se zivicich Zidu, kteri bud s nicim, nebo jen nepatrne k te oprave prispeti mohou".
R. 1863 vznikl vsak znovu pozar; horelo 200 domu a mezi nimi vsech 32 zidovskych domu, synagoga a zid. obecni dum. „Velky ohen z r. 1863" byl pro Pol■_ nou ohromnou ranou! Veskere obyvatelstvo bylo teh. da jednosvorne na mizine. O ohni tom  psaly noviny celeho   sveta   a  pohorelym  dostalo   se  daru  z  celeho Rakouska. V deviticlenne rozdelovaci komisi byli zastoupeni Zide Jachymem Baschem, Jakubem Kleinem a MUDr. Sim. Hoffmannem.
Jeste nezacelily se stare rany, kdyz prisla valka pruska r. 1866. Zde na hranicich ocekavali bitvu samotni Prusove. Po rozhodnute valce — od 6. cervence utikala skrze mesto P. porazena armada rakouska.
R. 1867 byla stavena zde zeleznice, ale jeji stavba byla tak nestastne vedena, ze na prikl. Kutna Hora, Polna, Jihlava byly ponechany stranou, cimz tato mesta, zvlaste pak Polna, byla hospodarsky velice poskoaena. Z toho duvodu se mnoho zid. rodin z Polne odstehovalo do velikych prumyslovych mest, kde ■— jako rodina Russova v Praze, Wallenfeldova v Budapesti a Weiszova v Zahrebe ziskaly vynikajici postaveni.
Hrozna rana stihla Polnou r. 1866! Hned po valce pruske zavital do mesta zlopovestny host. Jeden z vojinu klesl na pekelske hrazi za podezrelych priznaku cholery a hned v zapeti vnikla cholera dc prelidneneho zid. mesta a tu zle radila. Zemrel na ni sam zidoivsky lekar dr. Hoffmann. Denne zemrelo az 22 lidi a obeti bylo na 450!
R. 1890 nastalo vylidnovani zid. ghetta v Polne a odtud cetne zid. domky se prodavaly; pri scitani lidu toho roku bylo v Polne z 4928 osob jeste 238 Zidu. Naboz. obec se jeste dosti udrzovala, protoze k ni nalezeli cetni Zide z okoli. Chloubou polenskych Z. byl jejich stary rabi Ph. Dr. Ph. Polatschek, ktery byl ucenym talmudistou  a znatel jaayku.
Zid. nab. skola nemecka drzela se do r. 1899 s poslednim ucitelem zidovskym Ign. Kotnem, jemuz zbyli na konec jen dva zaci. V tech dobach darilo se ovsem dobre nove sem z Vidne vnikajicimu antisemitismu. Avsak i nase vynikajici casopisy hovely tomuto hnuti, takze snadno pochopime prostredi, ktere predchazelo afere Hilsnerove.
Dne 17. cervence 1898 nevratila se do sveho domova 231eta Marie Klimova a jiz tehdy vyskytly se povesti, „ze ji Zide zasantrocili". Kdyz pak dne 29. brezna 1909 byla nalezena mrtvola jine divky, Anezky Hruzove, v mlazi „Brezina" opodal cesty za okolnosti velmi podezrelych, tu vznikla, podporovana videnskymi     zurnalisty    krestanskosocialni    legenda,
ze Hruzova se stala obeti naboz. fanatismu, ze na ni byla spachana „vrazda ritualni". Doslo k velikemu poboureni a demonstracim proti Zidum. Vlada povolala do Polne cetu 14 cetniku z Lublane, ktera tri demonstranty zatkla. Fama obvinovala z vrazdy te potulneho Zida Leopolda Hilsnera, ktery byl na konec vskutku odsouzen k smrti. Rozsudek vzbudil u vseho Zidovstva sveta ohromne vzruseni a protesty stihaly protesty. V risske rade bylo hojne interpelaci, z nichz nejvice prospela ona prof. T. G. M a s aryka, ktera vysla i v brozure: „Nutnost revidovati polensky proces." Nemuzeme zde pro nedostatek mista cely pro obec zid. v Polne a pro Zidy v cele tehdejsi risi rakouske na vysost vyznamny a bolestny dej vyliciti a odkazujeme ctenare na praci dra Rychnovskeho v; "dile „M a s a r y k a zidovstv i". Nevinne odsouzeny Leopold Hilsner dostal se na svobodu teprve po navratu naseho pana presidenta  Masaryka   do   osvobozene  vlasti.
Po afere Hilsnerove se odchod Zidu z Polne a z venkova vubec velmi zrychlil; opousteli venkov a tahli se do velikych mest. Zidovske dcery vyvdavaly se z mista a tak rodice stari setrvali v Polne, vymrela obycejne nektera stara zid. rodina. Jeste za doby svetove valky ozivlo polenske ghetto, kdyz sem prisli polsti a rusti uprchlici; tu jejich hovor, polsky, nemecky a zargon ozyval se ghettem. Kdyz vsak Rakusane vytlacili Ruisy, vratili se Zide zpet az v r. 1917. Naboz. obec polenska pri poctu 85 Zidu r. 1921 nemohla vice drzeti rabina. Posledni z nich, David Alt, odesel odtud r. 1920. Prvni ceska, svatba v Polne konala se r. 1922 za nynejsiho predstaveneho z. n. obce K. Suberta a vykonal ji dr. Rieh. Feder, rabin z Kolina n. L.
Zanik ghetta pokracuje dalsim odprodejem domu, jichz je nyni jen velmi poskrovnu v rukou zidovskych. R. 1932 bylo jich jen 8 domu a vseho zid. obyvatelstva bylo v Polne 63 dusi. R. 1928 zemrel ve videnskem Rothschildspital 59 lety Leopold Hilsner, ktery si v poslednich letech premenil jmeno na Himmelreich. Odpykal si 20 let zprvu na Pankraci, potom ve Steinu a pul roku pro urazku cisare; propusten byl v amnestii. Ozenil se potom s Terezii Rosendorfovou ve Vel. Mezirici a byl podporovan svymi souverci.
Prvni zminky o starem zid. hrbitove v Polne jsou z r. 1612, ale zda se byt o mnoho starsi. Nektere kameny s hebr. napisy jsou temer jiz necitelne.
Zid. dum c. III menil — jako jine domy — casto sveho majitele. R. 1817 prodal jej Abraham Friesch Zidu Friedmannu Hiittlerovi a jeho zene Barbore, kteri jej postoupili Jakubu a Laure Hiittlerovym, v jichz majetku dum zustal do r. 1928. Stari Hiittlerove zili zde na vymenku, berouce 20 zl. rocne. Barbora Hiittlerova zemrela 1. cervence 1835 „na slabost stari". O Zidu Hitleroviz Polne viz poznamku tez v „Dejinach Zidu v Liberci". Udrzuji se povesti, ze nynejsi kancler nemecky, Adolf Hitler, pochazi z teto zidovske rodiny Huttlern z Polne.
R. 1823 pripomina se ucitelem v Polne Josef Kuhn. Dekan Martinec lici jej jako hodneho a pricinliveho ucitele, ktery poziva duvery nejen Zidu, ale vslech isvych predstavenych, jmenovite u biskupske konsistore a krajskeho uradu. Zajimavo, ze zid. obec se s uciteli krestany velice dobre snasela. Ruznice mezi skolou a obci nastaly, kdyz dosazen byl sem zid. ucitel Salamoun Nathansky (r. 1826); dochazely totiz zaloby na krute jeho zachazeni s detmi. Pry zranil nebezpecne zaka Mojzise Basche.
Soupisy majitelu domu gheta.
1.  Zide pred zalozenim gheta znami jmenem a mezi
krestany bydlici:
1581: Samuel Sax, Chaju Sax, Mojzis Cerny Zid, Absalon z Velke Losenice. (Z pravni knihy polenske.)
1650: Samuel z Ruzove ulice a jeho synove ctyri. Abraham na Patku. Ostatnich 10 rodin. (Zdaneni c. mest.)
2.  Soupis Zidu z r. 1676 po meste po ruznu bydlicich.
Do gheta pod Dolni branou, jez zruseno 1681.
1. Moyses Juda, 2. Josef Samuel, 3. Simon Hirschl Trebicky, rychtar, 4. Jakob Judas, 5. Abraham Horzicky, 6. Pinkas Samuel, 7. Abraham Moyses, 8. Áron Abraham, 9. Jakob Pinkas, 10. Volf Moyses, 11. Judas Hirschl, 12. Moyses Gimrle, 13. Abraham Schlesingr, vidensky, 14. Jakob Juda, 15. Michl Samuel, polensky, 16. Elias VolfPolak.
3.   Soupis  prvnich  majitelu  zidovskych  chalup  z  r.
1681 v ghete za Horni branou.
1. Michal Samuel, 2. Josef, 3. Simon Hirschl, 4, Isak, 5. Abraham Horzicky, 6. Pinkas, 7. Herschel Isak, 8. Áron, 9. Herschel Pinkas, 10. Volf, 11. Judas Lederer, 12. Simson Mojses, 13. Abraham Viener, 14. Judas Herschel, 15. Michael S., 16. Elias Polak.
4.  Soupis majitelu prvych (16) a druhych (6) domu
r. 1732 v ghete za H. branou.
1. Samuel Simon, 2. Israel Bodansky, 3. Josef Si, mon, 4. Salomon Polak, 5. Veite Samuel, 6. Lobl Josef, lfc.Isak Philiph, 8. Hirsch Abraham (Horzicky), 9. N^fen Volf, 10. Moyses Simeon, 11. Volf Aron, 12. Jakob Simon, 13. Samuel Moyses, 14. Josef Judas, 15. Simeon Michl, 16. Antscherle Abraham, 17. Hirsl Simeon, 18. Pinkas Abraham, 19. Isak Kehvall, 20. Ketzel Áron, 21. Pinkas Samson, 22. Hirsch Judas, 23. Sabl Simon, 24. Isak Abraham.
5.  Soupis majitelu prvych (16), druhych (6) a tretich (9) domu celeho zidovskeho mesta a jejich dilu v ghete za Horni branou r. 1774.
1.  Michl Feischi, Israel Pinkus.
2.  Lazar Samuel.
3.  Gabriel Ronauer.
4.  Áron Salomon, Jakub Samuel.
5.  Volf   Herschl,   Isak   Herschel,   Jakob  Herschel, Filip Herschel.
6.  David  F.  Horzecky,  sirotci  Filipa  Horzeckeho.
7.  Moyses Horzecky.
8.  Herschl Horzecky, Jakob Jos. Horzecky, Herschl Samuel,   Lobl  Aron,  Herschel   Samuel   a  Pinkas   Samuel,  Pinkas  Samson a  Hersch Lobl  Markus, David Lobl.
9.  Pinkas Lobl,  Beile Pinkasovna, Pinkas   Samuel, Lobl Isak.
10.  Samuel Low.
11.  Zidovsky lazaret  (c. spital).
12.  Isak  Markus, Moyses  Samuel Horzicky.
13.  Lobl  Schneider,  vd. Jahere, Resl.
14.  Abraham David. 15 Knizeci vinopalna.
16.  Jakob Pulitzer, Áron  Phil Pulitzer,  Laczar Pulitzer, Jakob Phil Pulitzer.
17.  Michl Isak, Israel Pinkas, vd. Rachl, Anna Volf.
18.  Gerschen Herschl, Nathan Lobl, David Lobl.
19.  Joachim Samuel Radonin, zid. obec.
20.  Isak   Meisterl,  vd.  Meistrlin,   Samuel   Meisterl, Abraham Horzicky.
21.  Chone Chiva, Isak Herschel, Israel Pinkas.
22.  Abraham Isak, Vitib Jachel.                   
23.  Jakob   Abraham, Abraham   Feischl,  Siisman   a Samuel Feischl, Moyses Jachym.
24.  Lobl Judas, David Moyses, Feischl Lobl, Gerschel Moyses, Samuel Josef a Isae Josef, Nathan Pinkas, Volf Podansky, Simon Isak.
25.  Erasim    Herschl,    Lazar    Antscherl,   Abraham Lazar.
26.  Sabl Simon, Hendl Samkina, Edl Samkin, Isak Jakob, David Filip, Samuel Podansky, zid. obec, Piukas Samson, Simon Sabl a Abraham Sabl.
27.  Jakob    Antscherl,   Lazar   Antscherl,   Abraham Lazar.
28.  Nathan Pinkas,
29.  Mondi Pinkas,  Samuel Pinkas.
30.  Michl Polak, Herschel Polak.
31.  Samuel Herschel Polak.
32.  Philipp Pulitzer.
33.  Herschel Polak.
34.  Zid. obec   (synagoga).