Dejiny Zidu v Polne.
JL obsirneho spisu, ktery o dejinach z. o. v Polne napsali Bretislav Rerych, reditel m. skoly v P. a MUDr. Frant. P u z a, lekar v Pribyslavi a ktery hodla nase nakladatelstvi v prihodne dobe vydati jako zvlastni publikaci, vybral jsem pro toto dilo nektera data.
Prvni zpravy o Zidech na pomezi ceskomoravskem jsou z r. 1415 a tykaji se zapujcky 14 kop grosu ceskych panu Cenku z Ronova od panose Ruprechta z Ousova. V dluznim upisu je veta: „... kdyby omeskali (s platem), tedy maji veritele plnou moc a pravo, aby svych penez dobyli a vzali v krestanech a zidech". V „Pravnim manualu mesta Polne" je  nejstarsi  zapis
0  Zidech z r. 1582, a to jiz dosti hojnych; m. j. je zde
1  opsana „velka zidovska prisaha".
R. 1608 vystavil Jan Zejdlic z Senfeldu polenskym reznikum cechovni poradek, v nemz se upravuje i Zidum vysek a prodej maisa. Tyz pan sjednal & Zidy r. 1617 smlouvu ohledne jejich hrbitova a p,oplatky za pochovane Zidy.
Obrat v osudu Zidu nastal, kdyz r. 1676 navstivil P. novy majitel panstvi Ferdinand knize z Dietrichs tejna. Pres ruzne stiznosti na Zidy, jak je prednesli mestane, dovolil knize Zidum vesti obchod vseho druhu, take ve vlne, lec pripojil k tomu zakaz dovozu spatneho druhu vlny a latek.
Knize Ferdinand z Dietrichstejna naridil polenskemu magistratu, aby pro Zidy po zpusobu jinych nieist vystavel na vykazanem miste v Dolni ulici zvlastni domky. Timto ustanovenim pocali Zide v P. tvoriti samostatne a samospravne teleso, zastupovane na venek rychtarem a priseznymi.
 O Zidech polenskych nachazeji se zpravy tez v „Pravni polemske knize" z r. 1582, v „Patentni knize" z r. 1642, v gruntovnich knihach od r. 1562 a hlavne v „knihach zidovskych" od r. 1562 u polenskeho' soudu. Z novejsich: „Uraltes Jugendgrundbuch" (1774), „Juden Urkundenbuch" (1803, 1818, 1826), „JudenInstrumentenbuch" (1836, 1844), „Jud. Polnaer Intabulationsbuch" (1803) a „Nova instal. kniha" (1883). Dale: „Uhraltes Schulsesselbuch" (1684), „Neues Schulsesselbuch der Grossen Synagoge" a j.
Pozdeji nezdala se panstvi blizkost ghetta dosti dobrou, proto hledano bylo misto notve, snadno zakoupitelne, za horni branou. Jeho velikou vyhodou bylo, ze hranicilo na mestskou zed a ze se sem rozkladala velika zahrada domu cp. 4.
R. 1681 uzavreli representanti zid. Izak Michl, rychtar, Izak H e r s c h 1, Abraham A a r o n, prisezni, Jakub G i m 1 a Elias Wolf smlouvu s purkmistrem a radou mesta P., podle niz se mesto P. uvolilo koupiti pro stavbu 16 zid. domku na hornim predmesti zchatraly dum Vaclava Zarovnickeho se zahradou za 325 kop mis., pak stodolu se zahradou Kaspara Sataura za 70 kop mis. Zide se uvolili platiti kazdorocne vecny urok po 45 kr. z kazdeho vystaveneho domu a prispevek na kontribuci 20 zl.   rocne.   Za   to
smeli si Zide postaviti i kqzeluznu za roc. poplatek 15 zl. rynskych k dobru mesta P. Krome tech na smlouve podepsanych byli v P. r. 1681 jeste tyto rodiny: Moyeses Juda, Simon Herschl, Abraham Horsecky, Judas Lederer, Abraham Wiener, Michael Josef, Isakh Pinkas, Aaron Wolf, Elias Polakh. Nakladem knizeci vrchnosti vystavena byla tez kasna, pri ni velke koryto, kde si Zide mohli prechovavati ryby, zacez platili 6 zl. rocne na vodaka.
Pod trestem 6 risskych tolaru zavazali se Zide odebirati koralku jen ze zamecke vinopalny a vino jen z knizecich sklepu v Mikulove.
Pred r. 1681 byla mala modlitebna v domku Zida Samuela. Pranim z. o. bylo miti synagogu ve svem stredu. Dne 14. srpna 1684 uzavrena, byla mezi vrchnosti a polenskou z. o. smlouva, kterou se vrchnost zavazala vystaveti ze zakladu novou synagogu z!kamene, cihel, s peknym klenutim az pod strechu a opatriti vsechno vnitrni zarizeni. Mimo to udela vrchnost klenutou studni a lazenskou mistnost, zacez budou Zidi platiti 10 zl. vecneho uroku do duchodu panskeho. Stavba synagogy stala 474 zl. a 41 % kr.; z. o. prispela na ni hotove 224 zl. 41% kr. a zbytek zavazala se zaplatiti po castech.
R. 1714 povolena byla z. o. stavba obecniho domu vedle synagogy. Rocni poplatek byl 2 zl. 20 kr.
R. 1703 dostalo se Zidum v P. vyznamneho obdarovani novymi vysadami, ktere prinesly jejich obchodovani velike vyhody. Jejich dusledek bylo, ze mnozila se udani mestanu, stiznosti do Zidu, „ze vyvesenym trislem znecistuji krestanske domy, ze nevazi na mestske vaze, nybrz pokoutne a doma; konecne zadal i magistrat o zvyseni zid. poplatku na 30 zl.
Prubehem 18. stol. zid. mesto v P. nekolikrate vyhorelo. Po prve r. 1712, pak 1734 a 1740, cimz po kazde tezce nastradany majetek Zidu byl znicen.
Pocet systemisovanych mist rodinnych v z. o. v P. vzrostl do r. 1811 na 87 dusi.
Prvni pripad, ze prestoupil Zid v P'. z viry sve na katolickou, zaznamenan byl r. 1832; byl to Salamoun Brady, ktery pozbyl tim cinem sve „familiantstvi" a na jeho misto nastoupil jeho bratr Joachim.
Spravce dietrichstejnskeho fideikomisu, hr. Vratislav z Mitrovic, pokusil se r. 1823 prinutiti polenske Zidy k placeni t. zv. „Schutzgeld", jak tomu bylo i na jinych mistech v Cechach. Zide se statecne branili, ze ta davka je jiz v platech, ktere vrchnosti odvadeji, inkamer,ovana. Toliko 2 familianti se dobrovolne uvolili k placeni ochranne taxy 3 zl. rocne, avsak po rozhodnuti polit, uradu, ze takova taxa je v te dobe jiz nezakonna, prestali ji platiti i oni dva familianti, kteri se k ni uvazali. Oba se na vrchnostenskem urade v Pribyslavi „neslusne chovali" a byli proto bez soudniho vyslechu arrestovani v nezdrave mistnosti; zatim jim vrchnost v jejich domacnosti zabavila periny. Krajsky urad vzal jejich stiznost na vedomi, a r. 1826
508
Hermann Basch
Synagoga (vnitrek)
Agnes Pollatschek
Karel Hubert
Kr. rb. Dr. Philipp Pollatschek
Zidovska brana
Max Polacek
Zofie Polackova
SOft