Karel Fischer
Dr. Ad. Stransky
Rb. Jindrich Weil
ze dame i veskere povinnosti platebni spravne odvadeji. Na zadosti jsou podepsani jmenem ochrannych Zidu na panstvi David Podmok a Joachim Amschel, podebradsti schutzjuidi, a Herman, Zid z Opolan. Zadost Zidu vyvolala setreni, a ponevadz jim hejtman stranil, Zide mlcky ostali. Tento rozkaz vystehovaci mel take politicke pozadi, ponevadz Zide byli v podezreni, ze udrzuji styky s nepritelem, pruskym kralem. Po nastoupeni vlady cisare Josefa I. a po prohlaseni tolerancniho patentu r. 1781 se pronasledovani Zidu zmirnilo a po te dobe se usadilo na Podebradsku mnoho Zidu, takze temer v kazde vsi Zid nejaky se usadil. Zivili se vinopalnictvim, prodejem paleneho a vselikym handlem, zbozi loketniho a kupeckeho, jakoz i kozeluzstvim. — Zvysovanim poplatku ochrannym Zidum vychazel velky uzitek, pro duchod J. M. C. znacny prospech, a proto si vlada dala Zidy pod svou zvlastni ochranu. Teto vyhody se domahala i obec a vydrzovala ochranne Zidy na Nymburskem predmesti. — Vedle zminenych jiz zidoven ve Zbozi byl usazen Zid v byvale pastousce c. 56/11, snad jiz od r. 1750, totiz v dobe, kdy byla pastouska obecni prelozena na Kostelni predmesti. Kolem r. 1784 postavila obec novou zidovnu v Premyslove ulici, a sice sestavajici ze sivetnice, tri komor, klenute kuchyne se zdenym kominem a klenutym, nedlazdenym sklepem. Najemnym Zidem byl Josef Borias a byla s nim uzavrena najemni smlouva na 30 let, a povoluje se mu obycejny obchod se striznym a domacim zbozim. Jini hausirujici Zide, do mesta prichazejici, musi se s nim penezite vyrovnat, jinak jim obchod bude zakazan, vyjma jarmarky. Najemny. Zid nesmi zadneho ciziho Zida prechoivavat pod ztratou ochrany; nesmi zadne kradene veci prodavat pod pokutou penezitou i telesnou, a konecne se mu povoluje drzet 2 kravy.
R. 1814 koupil Borias. kus. zahrady u Labe u cisla 6/II pro synagogu, ale obec uzila sveho vlivu, aby projekt tento byl znemoznen. Na zidovne mestske vystridal se rod Boriasuv ve trech generacich; naposled Marek Borias, syn Izaka, ktereho zastihl r. 1832 hrozny pozar, ktery celou zidovnu znicil. Spaleniste prodala obec nejakemu Vorsulakovi, ktery si tam novy domek postavil. Po starem Boriasovi zustalo 6 synu: Lazar (byl od r. 1832 pachtyrem mestskeho pivovaru), Izak, zil na zidovne v Malem Zbozi, Filip, byl kupcem na dome 34/1 (dnes v majetku Schulhof a), a Adolf a Josef, nezletili. — R. 1786 doslo z cis. narizeni k rozdeleni panskych dvoru na panstvi podebradskem dle navrhu dvorniho rady Raaba. Ze dvora panskeho, podebradskeho,   na   Nymburskem   predmesti,   povstalo
nekolik dilcu, zvanych familie. Jeden z techto dilcu, ktery koupil Zid Salomoun Kantor pro syna Abrahama, ve vymere 7X5 sahu, s domeckem pro hlidace a malym domkem, postoupil r. 1852 za 801 zl. na synagogu. Tehdy jiz po r. 1848 nabyli Zide stejnych prav jako jini obyvatele. Sdruzili se tedy Zide na panstvi podebradskem ve tri nab. obce, a sice v P., Nymburce a Kralove Mestci. Smlouvu na postaveni synagogy podepsalo 25 israelitu z nab. obce podebradske, a sice: Vilem Kantor, Isak Katz, Karel Borias, Herrman Popelik, Simon Popelik, Salomoun Fuchs, Adam Borias, Salomoun Bekman, Jakob Koserak, Salomoun Piek, Josef Kantor, Josef Fuchs, Herman Bekman, Jakob Beckman, Jeremias Mauthner, Simon Altschul, Josef Lustfeld, Jindrich Griinfeld, Salomoun Piek, Salomoun Prochazka, Jakob Fuchs, Aron Kantor, Moric Roubicek,' Simon Kantor, Abraham Kantor.
Na koupenem pozemku postavili israelite modlitebnu, ktera je oznacena c. 17/1. Stary domek pro hlidace zustal a posud slouzi za byt sluhum. Sousedici familie se synagogou c. 19/11, kterou mel v majetku Simon Kantor, byla r. 1871 od majitele prodana israeIitske obci na zrizeni israelit. skoly, ovsem tehdaz nemecke, a pro byt rabiho.
Ponevadz k vuli nauceni se nemcine navstevovaly tuto skolu take deti katolicke, stala se tato z politickeho duchodu trnem v ocich obyvatelstva. Teprve r. 1910 byla tato nemecka skola zrusena. Vlastni hrbitov zridila si obec israelitska r. 1898 za nuostem, blize vsi Kluku, zaroven se hrbitovem katolickym (obecnim.) .
Z modliteben nejstarsi byla modlitebna v nymburske obci, postavena v Kovanicich vlastne r. 1786; k ni nalezel take hrbitov v Kovanicich, kana se pohrbivalo i z druhych obci israelskych na panstvi podebradskem. Modlitebna v Kovamicich r. 1843 shorela; nove postavena byla v uzivani az do r. 1892. Od r. 1862 pocali se israelite stehovati a usazovati v Nymburce, kde si r. 1890 postavili novou synagogu nakladem 30 tisic korun; neboztiky vsak pochovavali v Kovanicich. Obec israelitska kralovemestecka ma 2 modlitebny, a sice v Kral. Mestci (od r. 1894) a v Cinevsi (od r. 1854). Dle scitani, provedeneho r. 1826 vrchnim Poulem, bylo na panstvi podebr., citajic do toho obe mesta, Podebrady a Sadskou, 21.960 dusi, a z toho bylo 930 protestantu a 65 rodin israelitskych, citajicich dohromady 307 dusi. V meste P. samotnych bylo ve 319 domech 2768 obyv., a z toho 2615 katoliku, 117 evang. a 36 israelitu, soustredenych v 8 rodinach. Tento pocet se v kratkem case valne rozmnozil.    ■£" ^~.(       '
Zpravy o celnejsich rodinach zid. na Podebradsku.
Rod Poriasu (psany tez Borias): Josef pripomina se v knihach jiz od r. 1750 jako ochranny Zid mesta Podebrad, usazeny na Nymburskem predmesti a vedouci obchod se striznym zbozim. Zanechal 6 synu: Lazara, Izaka, Filipa, Vilima, Adama a Josefa. Tri z nich byli usazeni na Podebradsku. Syn Izaka, Marek, byl dedicem mestske zidovny a byl od r. 1822 zenat s Terezii, dcerou Hermana Taubra, obchodnika z Kolina. — Syn Lazara, Salomoun, koupil r. 1849 varni dum v P. cis. 22/1 (tl859). Sestra Salomounova, Floriana, byla manzelkou Ungera a matkou rakouskeho ministra. —: Treti syn Josefa, Filip, zplodil s manzelkou Martou, pochazejici z Kolina, ctyri dcery, z nichz nejmladsi, Zofie, byla vdana za Osiase Altschula. Adam, paty syn Josefa, mel za manzelku Saru, dceru Samuela Levita, obchodnika z Kolina. Dcera Adama, Esthera, vdala se za obchodnika suknem, Loeviho (zemrel 1876), ktery si zakoupil varni dum na rynku cis. 17/1. — Karel Borias s manzelkou Karolinou, dcerou Jakuba Gersona, obchodnika z Uval, byli pozehnani 5 detmi, z nichz nejmladsi, Emilie, narozena 11./6. 1840, vdala se za JUDra. Ungera, profesora na universite ve Vidni, pozdeji rakouskeho' ministra. Vzal si totiz Dr. Unger blizkou pribuznou. — Nejbohateji byl pozehnan detmi Marek. Mel 8 deti. Z techto Ignatz byl kozisnikem a mel za manzelku Frantisku Kohnovcu. Potomci dosud ziji.
Rod Roubitschku prisel do P. r. 1850. Nejstarsi predek, Moritz, ktery, s bratrem Leopoldem koupili varni dum c. 40/1, zabyval se hospodarstvim, stal se zamoznym, hlavne pronajmem panskeho dvora Blata. R. 1877 postavil lihovar u nadrazi, jehoz spravu vedl starsi syn, Theodor. Moritz f 1893 ve veku 78 let. S manzelkou Marii, rozenou Karpelesov.ou, zplodil 3 syny a 2 dcery. Taz zemrela o rok pozdeji nez manzel, r. 1894. Theodora v podniku lihovarnickem neprovazelo stesti. Zbozi vyrabene nedostatkem ciste vody nenachazelo odbytu. Z te priciny na radu geologicke komise zakladal nakladnym zpusobem studnu. Nejdrive kopanim studne znacnych ro>zmeru a pozdeji vrtanim artezskym. Dosahl 80 m hloubky. Zadluzil se, musel ohlasit konkurs. Kdyby byl o 16 in jeste studnu vrtal, bjrl by dosahl uhliciteho pramene podebradskych lazni. — Theodor po financni katastrofe odebral se do Drazdan a zalozil tam cementarsky zavod, ktery utesene zkvetal. —■ Bratr Theodora, Otto, s manzelkou Antonii Ledererov.ou, ziji ve Vidni. Bratr Oskar je bankovnim urednikem a sestra Malvina vdala se za Emana Mauthnera.
Rod Katzu. Nejstarsi znamy predek, Aron Katz, s manzelkou Katerinou Herschelovou, pochazeli z Kovanic. Syn jejich Markus (zemr. 1832) byl prihlasen r. 1779 do Zbozi a pak do Predni Lhoty. Syn
Izak prevzal dedictvi po otci a dostal r. 1828 snubni povoleni s Katerinou, dcerou Jakuba Lichtenstejna, obchodnika v Altbuchu, a Esthery, rozene Schickove. Zplodili 3 syny a 1 dceru. Nejstarsi syn Aron, naroz. 1829, pocal obchodovati obilim a svuj obchod zvelebil tak, ze byl vulgo nazyvan Getreidekonig. Kupoval vsechno obili nejen panske, nybrz i selske. Obilni trhy byvaly vzdy ve stredu a sjizdelo se nekdy az 600 vozu obili. K uklizeni obili mel najmuty' panske spychary. Nejvetsi spychar byl v P. o 4 patrech, ctyricet sahu dlouhy. Zanechal jedinou dceru Mathildu, provdanou za Bernarda Bondyho v Koline.
Rod Kantoru: Nejstarsi znamy, Abraham Kantor, mel v najmu panskou vinopalnu v P.; V najmu byl ponechan az do sve smrti r. 1786. Jeho syn Salomoun byl pridelen do Nachoda. Po smrti otce ujal se vinopalny v P. Zustavil 4 syny a 1 dceru. Nejstarsi a nejmladsi syn zalozili samostatne vetve v P. Starsi syn Josef s manzelkou Sarou, rozenou Podja.sovou, vedl polni hospodarstvi a vedle toho cd r. 1832 mel v najmu mestsky pivovar. Syn Vilem kupcil a odstehoval se r. 1849 do Vidne k nejstarsi dceri Anne, provdane za dvorniho advokata. Zplodil s manzelkou Rosalii, rozenou Kronfeldovou z Golc. Jenikova, 12 deti. Dva mladsi synove byli znamenitymi hudebniky. Nejmladsi bratr Josefa Kantora, Abraham, byl pachtyrem obecni koralny v P. Od r. 1840 byl pachtyrem mest. pivovaru, od r. 1865 mel najmutou take vinopalnu ve; Zbozi. R. 1844 koupil byvaly obecni dvur a ruzne reality. Ze tri jeho synu vynikal Simora jako vyborny hospodar. Mel v najmu pansky dvur, s otcem mestsky pivovar a ruzne reality. Pozival velke duvery v meste a byl volen do rady. Zemrel mlad r. 1866. Nejstarsi jeho dcera Emilie, naroz. r. 1852, provdala se za profesora Ferdinanda Ungra ve Vidni, dvorniho radu, clena judic. zkusebni komise, predsedu senatu vrch. zemsk. soudu, a j. — Bratr Emilie, Max, stal se prokuristou obchodniho domu Rothschildu ve Vidni.
Jina vetev Kantoru, jejiz predek byl Lobel Kantor, byl vinopalem ve Zbozi. Jmenoval se vlastne Aron, vulgo Lejbek, a kupcil pozdeji v dome varnim na rynku, ktery po r. 1848 do vlastnictvi ziskal. Dosahl vzacneho veku 84 let a zemr. r. 1906.
Rod Stranskych — byl usazeny v Sadske. Nejstarsi znamy predek Joisef (f 1883 ve veku 74 let). Ze synu jeho vynika MUDr. Adolf Stransky, oblibeny lekar a lidumil. Pusobil nejdrive v Sadske do r. 1861, pak v Opocnici, a od r. 1892 v P.; zemr. ve Vidni r. 1889 na odpocinku ve veku 76 let. Jeho dva synove, Eduard a Karel, zavedli vzacny obchod v Parizi a mladsi Karel dosahl docela hodnosti rytire legie. Treti syn, Hugo, zemr. nahle 1903. Dcery Emilie a Hermina se provdaly. Prvni za Adolfa Vantocha a druha za Hanuse Hortha, obchodnika ve Vidni.