shromazdene obce a slozil svatou prisahu, ze obvineni Zidu z ritualni vrazdy a pozivani krve je drzou lzi. Zde je take pochovan Jakub K a v k a, ochranny Zid, syn Lobla Kavky; zemr. v r. 1832. O nahrobku piseckeho starosty dra Izraele Kohna byla jiz drive zminka. Vzpominky zasluhuji tez nahrobky techto muzu: Daniel Weil z P., zemr. 20. unora 1875, 61 let stary. Adam Barth, byl v P. ad r. 1827 v predstavenstvu z. o., ziskal si hlavne zasluhy o zrizeni synagogy. Byl pocten, obci cestnym kostelnim sedadlem dozivotnim. MUDr. Simon Sachs, byl od r. 1884 star. z. n. o. v P., ma zasluhy o obec a novou synagogu a o zrizeni novehoi hrbitova v P. Take on mel v kostele sve cestne misto. R. 1884 byl star. Juda K o h n, pokl. hyl dr. S. Sachs, preds. skolniho odb. Moric Klein, zapisovatelem Jakub F a n 11, vybory: Isak Bloeh a David Glaser. T. r. bylo v P. 70 zid. rodin s 449 osobami!1).
Kdyz byla rec o hrbitove v Miroticich, slusi doloziti tez, ze tam v miste byla i soukromopravni z idovska skola s vyucovaci reci nemeckou, ktera dle statistiky Koranovy ") mela v r. 1886/87 19 zaku, kdezto v r. 1893/94 se tam jiz nevyucovalo.
Novy zid. hrbitov byl v P. zalozen r. 187915) a je na Prazskem predmesti „na Peniku" 2). Za mustkem, ktery se klene pres potok Jiher, v dobach davnych ryzovanim zlata znamy, stoupame do nepatrne vysky az k samemu „Robinsonu", od. nehoz vlevo spatrime v polich zid. hrbitov. Jeste dlouha leta po jeho zalozeni byly na tomto hrbituvku jen nemecke napisy. Po domluvach Spolku c. ak. Z. — stalo se tak po pohrbu studenta Abelesa —, postaven byl pomnik s ceskym napisem. Od tech dob jsou na hrbitove vyhradne ceske nahrobky15). — Vpravo odbocuje silnice do Cizove, kde druhdy byla rovnez mala zid. .osada. Rovnez i Rakovice (asi 25 km od P. vzdalene) mely zid. obec, ktera zde byla pod ochranou p. Josefa hrabete Vratislava z Mi tr o vic (r. 1817), jsou tam dnes jak synagoga, tak i hrbitov opusteny. V seznamu „nadaci mesta Pisku"2) je mezi nejstarsimi a zaroven na svou dobu nejvetsi ona Jakuba B 1 ,o c h a, a to „pro 20 chudych ditek hl. skoly v P. 2000 zl. a pro sirotky rovnez 2000 zl. bez rozdilu nabozenskeho vyznani". Vikariat . pisecky, prideleny k arcipresbytariatu strakonickemu, vykazal v r. 1898 pocet obyvatelstva v okresu piseckem: 44.382 katoliku, 551 Zidu a 64 vyv samotnem P. 10.478 katoliku (95*75%) a 408 Zidu (368%).
O nekterych „domech zidovskych" a jich smenach vypravuje prof. dr. Aug. Sedlacek3): dum c. p. 105 mel v r. 1559 Viktorin Slehalik. R. 1848 Fr. Brunshofer, 1849 Katerina Levinska, 1879 Anna Weissova a od r. 1879 dr. Simon Sachs. — Dum c. p. 106 mela od r. 1532 Anna Slehalikova, od r. 1693 Martin Vrbensky, ktery jej prestavel do nynejsi podoby. R. 1849 Ondrej Brousil, 1850 Leopold Brandeis, nyni Hahn a Spitz. Domu se rika „u zlate lodi". Dum c. p. na Malem namesti je z r. 1707; mel jej od r. 1864 Simon Eisner; dum c. p. 36 z r. 1540 je od r. 1865 v majetku rodiny Kohnovy; dum c. p. 39 z r. 1547 je od r. 1849 majetkem rod. Sachsovy; dum c. p. 146 (tak receny Tlapovsky) z r. 1563, byl od r. 1753 majetkem obce pisecke a nazyvan „obecni dum Kroupovsky". R. 1733 dala jej obec k uzivani Markovi Kavkovi k umisteni jeho „tabakoveho handlu". Kavkovi zustali v drzeni jeho, ale teprve r. 1845 stali se pravnimi jeho majiteli. Dum c. p. 99 koupil r. 1532 Vaclav Kubka, r. 1862 stal se jeho majitelem Samson Weil. Dum c. p. 78 koupil r. 1602 Matous Safar, jehoz potomkum rikalo se Safarovic. R. 1868 zakou
pila jej zid. obec a zridila zde synagogu. Dum c. p. 56 mel r. 1543 Vavrinec Studnicka; r. 1853 koupil jej JUDr. Izrael Kohn a r. 1876 Anna Kohnova; dum c. p. 45 mel r. 1424 Havel Srnec, r. 1851 S. Bloch; dum c. p. 22 („Batikovsky") mel r. 1548 M. Houska, od r. 1851 ziskala jej rodina kom. rady Weila. Dum c. p. 29 patril r. 1609 Lor. Edlmannovi a r. 1620 byl spalen. Obnoven byl r. 1655, dum koupil r. 1863 J. Lederer, pak r. 1870 M. Munter, tehoz roku jej prevzal Ignac Kohn. Dum c. p. 34 mel r. 1540 Havel mlynar, r. 1860 koupil jej A. Barth. Dum c. p. 35 mel r. 1540 Jan Sochor, r. 1873 J. Kohn3).
Cestne zminky pro zasluhy jeho o z. n. o. P. zasluhuje Marek Spitz, vazeny obcan, clen rady mesta, ktera jej v letech 1889 a 1891 jmenovala za clena obecni sporitelny a r. 1894 byl clenem komise pro pecovani a udrzovani osobni jistoty v mestskem divadle a ver. mistnostech. Byl tez ve spravni rade mestanskeho pivovaru a v jinych verejnych institucich mesta P.
R. 1897 byl zde uc. a kt. Rosenfeld; tez pusobil v P. zkouseny cesky ucitel Ad. Popper (oteoprazskeho lekare a obecniho starsiho dra Maxe Poppera), chot jeho byla roz. Klempererova, dcera kr. rb. G. Klemperera z Tabora, autora spisu „Zemach Tabor". Jednim z nejslavnejsich rabinu piseckych byl dr. Moric Grunwald1), jehoz zivotopis a podobenku najde ctenar ve velkolepem dile „Juden u. Judengeineinden Mahrens" v clanku dra H. Flesche „Kounice" (str. 568) 16); nar. byl dr. Moric Grunwald dne 29. brezna 1853 v Uh. Ostrohu na Morave, studoval filologii na videnske universite, orient, reci, klasicke a moderni r. 1873 na lipske universite a byl nekolik let za ucelem zdokonaleni v orient, jazycich v Parizi. R. 1879 obdrzel misto suplenta na realce v C. Budejovicich.; od r. 1878—1881 navstivil teolog, seminar ve Vratislavi a byl r. 1881 povolan do Belovaru (v Chorvatsku) za rabina. Zde pak pocal vydavati „Judisches C e n tr a 1 bia tt " 1); v r. 1883 byl rabinem v P., pozdeji v Ml. Boleslavi. Od r. 1893 az do sveho umrti dne 10. cervna 1895 byl velkorabinem v Sofii. Jeho otec byl vehlasny rabin Jakub Grunwald z Bzence18). Jiny vyznamny rabin v P. byl dr. M. H. Friedlander16), ktery byl synem rabina Menachema Mendla z Bor. Sv. Jura. Jeho otec ziskal si velikych zasluh o snem rabinu, svolany v r. 1845 Feiwlem Horowitzem do Paks (viz Grunwald, Kor.ot Matorah, str. 58); dr. M. H. Friedlander byl rb. v Golcove Jenikove a r. 1903 prijal misto rabina v P., kde zustal pouze 'tri roky. Jiz zde jevi se upadek smyslu pro dobro obce zid., nebot dr. Friedlander dostal z P. vypoved, protoze se obec obavala, ze by se ji stal stary rabin k obtizi — —. Rb. dr. Friedilander odstehoval se pote do Vidne, kde jeste do r. 1915 — do sve smrti •—, pusobil. Podrobny soupis jeho dila a tez jeho podobenku viz v dile „Juden und Judengemeinden Mahrens" na str. 270 16).
Poslednim rb. v P. byl dr. Moric Muller. Rb. Muller byl pozdeji v Beroune. Predsedou nynejsi z. n. o. v P. je dr. Edvard M e n d 1, ktery se svym sborem hledi dle sil zachovati obec i jeji instituce.
1)   Dr. M. Grunwald,  Jud. Centralblatt   VIL. 1882—1888.
2)   Prof. Jan Matzner, „Kral. mesto Pisek"  (1898), dilko vydane „Na blahou pamet 501eteho nastoupeni vlady J. V. cisare Frant. Josefa I."
3)   Prof.  dr. August  Sedlacek,  „Dejiny kral. krajskeho mesta Pisku nad Otavoui" 3 dily. Nakl. obce pisecke, 1911—1912. („Vydano na  oslavu 60 leteho  panovani J. V.  cisare  a  krale Frant. Josefa I.")
4)   Vaclav Sulc, Archiv Cesky, XXI.—234.
6) Kom. rada Weil, Pisek, sdelil, ze dulezite tyto listiny ma p. Max Grunwald, syn p. dra M. Grunwalda.
6)  Rocenka spolecnosti pro dejiny Zidu v  Cechach, r.  1929.
') Dr. Jan Herben, Zide na horach Taborskych (Besedy Casu).
8) Prof. dr. Ant. Rezek, „Israelite cili Abrahamite", Cz. kal., roc. IX., 1889.                                                         :
") Jar. Rokycana, „O vzniku zidovskeho skolstvi v Cechach", Rozvoj, 1928/29.                           ^
10) Albert Kohn, Kreisrabb. zu Haudnitz: „Die Notablenversammlung der Israeliten Bohmens in Prag." Viden   1852.
J1) Sdeleni predsedy zid. naboz. obce pisecke, p, M. Flatovskeho.
ls) Vyrocni zprava Nar. jednoty c.z. z r. 1897 (Emil Bartl byl v r. 1879 jmenovan venkovskym jednatelem Sp. c. ak. Zidu v Praze).
18) Jar. Rokycana, „Dejiny spolku c. ak. Zidu a akad. spolku „Kapper" v Praze, Praha   1929.
") Skol. rada J. J. Kosan, „Zidovske skolstvi", viz C.z. kal. 1886/87 a 1896/97.
15) Karel Frank, „Pisek", C.z. kal. 1893/94.
ie) Hugo Gold, „Juden u. Judengemeinden Mahrens", dil Dr. H. Flesch, „Kounice", str. 270 a 568.
17)  Jar. Rokycana, „BrezniceLoksany" v t. d.