nemocnici a od r. 1902 v porodnici prazske; pote v nemocnici mor.o«travske a ve Vitkovicich. R. 1904 usadil se v P. jako prakticky lekar a byl od r. 1909 lekarem nemocenske pokladny v. P.
Konstitut dnesni z. n. o. pisecke pochazi z r. 1855. V letech 1860tych zrizena byla konfesijni skola zid. s 2) puvodne vyucovaci reci nemeckou. R. 1861 ustavil se v y b or k postaveni nove synagogy v P. za preds. Adama B a r t h a ; cleny vyboru byli ni. j.: Jakub Spitz a „chevre gabbe" dr. Jakub Sachs. K navrhu clena Weinera vydaly se akcie ve vysi 50 zl., 100 zl. a 1000 zl., ktere se mely podle jisteho slosovaciho planu umorovati. Tehdejsi pisecky starosta dr. Izrael K o h n, muz tak oblibeny, ze jej pisecti mestane k tomuto prednimu uradu nekolikrate zvolili, dal svym zamoznym souvercum priklad obetavosti: byv co „kohan" prvni vyvolan k tOre (o Rosha sama!), venoval tam „celou majse" (pry jeho vlastni slova!), to znamenalo: cely jeho nekolika tisicizlatovy podil na akciich nove synagogy. Jeho pratele nezustali za nim a vsichni obetovali sve akcie, takze na konec zustal jen nepatrny zbytek, vesmes to mensich castek po 50 zl., ktere byly zahy jich majitelum vyplaceny. Cely naklad na novou, velmi peknou .synagogu, dokoncenou r. 1870, obnasel •—, na tehdejsi dobu velmi znacnou sumu — 14.000 zl. a je to pamatnik, svedcici o obetavosti a zboznosti clenu z. n. o pisecke11).
Jednou z nejstarsich korporaci piseckych je izr. spolek pohrebni Chevra Kadisa. Jeji stanovy byly arci schvaleny tep.rve v r. 1876 2), ale spolek sam je nesporne znacne "Starsi. V chronolog. seznamu u prof. Matznera2) je na patem miste (odbor Ustredni matice skolske je z r. 1883, Nar. jednota posumavska od r. 1884. Kdyz byla v r. 1857 ' zrizena „Mestanska beseda" a v r. 1867 telocvicna jednota „Sokol", byli v techto prednich narodnich korporacich (a ve vsech nasledujicich) zastoupeni velmi cetni Zide pisecti, jak o tom svedci dosud zachovane skupinove obrazy a diplomy. Zvlaste horlivym a pr,o ceskonarodni myslenku mezi svymi zidovskymi spoluobcany v P. zaslouzilym pracovnikem byl Emil Barth. Z jeho popudu a usili byl v r. 1896 zal. v P. za soucinnosti pracovniku ceskozidovskych, JUDra Ign. Arnsteina, JUDra Maxima Reinera a JUDra Jakuba S c h a r f a „M istni odbor Narodni jednoty ceskozidovsk e", kteryzto spolek stal se zahy mocnym sloupem regionalniho hnuti ceskozidovskeho12). Pisecti akademikoveZide hrali v spolkovem zivote prazskem prim a cela rada predsedu a funkcionaru vysla ceskozidovskemu hnuti z P. a jeho okoli13). Usnesenim n. o. (jejiz predstavenstvo se temer zcela skladalo z privrzencu N. j. cz.), byla dosavadni nemecka konfesijni skola dne 1. prosince 1893 premenena ve dvoutridni s vyucovaci reci ceskou2). Do te doby byla to skola soukroma, trebaze „* pravem verejnosti", nebot v uredni statistice") z r. 1886/87 neni „Pisek" vubec uveden, kdezto r. 1896/97 vykazuje 4 4 zaku. Pocet ten se rozchazi s udaji prof. Matznera 2), ktery za r. 1896/97 uvadi v I. oddel. 21 deti, v II. oddel. 28 deti, tudiz celkem 4 9 deti. Skola byla vydrzovana nakladem z. n. o., dilem i skolnim vyborem. Na skole pusobil spravce skoly, rb. jako ucitel nabozenstvi a ucitel jazyka ceskeho a hebrejskeho. Poslednim ucitelem byl p. Ig. M u n k, ktery se po zruseni te skoly odstehoval do Prahy. Premena nekdejsi nemecke skoly na ceskozidovskou —, byla to prvni a jedina toho druhu v Cechach — vital v r. 1893 pisecky obcan Karel Frankl15) temito slovy:  „Pisecti Zide  ucinili  rozhodny krok kupredu,
promenivse r. 1892 skolu svou v ceskou. Ze skoly, v niz prvni zaklady a pojmy vedy i nabozenstvi hlasati se budou jazykem ceskym, vyjiti musi lide, jiz povazovati budou rec ceskou za jediny a drahy jazyk matersky, acli osudy let pristich nezanesou je v tabory cizi. Na gymnasiu piseckem byva vzdy 15—20 mladiku zidovskych a tyz pocet na skolach realnych; tito byvaji tak asimilovani, ze v otazkach narodnich neni mezi nimi a jich krestanskymi kolegy rozdilu. Take nevyskytuji se pripady, ze by se odnarodnovali studenti piseckych skol na skolach vysokych."
V  synagoze bylo jeste po r. 1893 nem. kazani. Tento nem. nater Zidu nebyl hlubsi a   netrval   ani   dele nez nemectvi soudobe  spolecnosti   krestanske   v   P. Tak — sdeluje dr. Sedlacek3), otec dru Julia  a  Edvarda Gregra, starych to publicistu a politiku ceskych, ktery pochazel z ceskeho Brezhradu u   Hradce   Kralove, psaval se Josef G r o g e r a teprve pozdeji „pusobenim svych synu" psal se „Gregr", ale i pote dava si pod sve jmeno titul „F orst meiste r".
V  P. nebyvalo   drive   velikeho   prumyslu   a   proto bylo vzdy snahou zastupcu jeho ve sboru zakonodarnem, aby tento chudy kraj byl prumyslove zveleben. Ve schuzi obecniho zastupitelstva z 13. cervence 1893 usneseno k navrhu poslance Maxe Hajka podati zadost k ministerstvu financi, aby byla v Pisku   zrizena tovarna na   tabakove   vyrobky.   Tato    tovarna  byla  zanedlouho   pote  vskutku  zrizena0).
Zminil jsem se jiz drive, ze pisecti Zide pochovavali do r. 1879 sve mrtve na hrbitov miroticky, ktery tam byl zal. pred vice nez 250 lety1). Nejstarsi citelny letopocet na nahrobku je oznacen cislem r. 1647 a zni: „Zde odpociva pani Hendl, dcera pana Lamla ze Sedlice. Zemr. dne 8. tebet 5407."
—  Tato rodina je od davnych let v Praze usazena x). —■ Nejstarsi listina zakladni o hrbitove mirotickem se nezachovala; za to vsak nem. listina z r. 1805: „Heut am Ende des gesetzten Jahres und Tages ist zwischen dem Johann Winkler, Mirotitzer   Burger,   Verkaufer an einem, dann der dortigen Mirotitzer Judengemeinde, Kaufern am   andern   Teil,   nachstehender   Kaufund Verkaufskoiutrakt   verabredet   und   festzuhalten beschlossen worden: 1. Verkauft der Johann Winkler einen Theil seines sub Nr. 203 beim Judenfriedhof gelegenen Feldes  um   eine   beiderseits   beredte   Kaufschillingssuimjtne per 340 Gulden. 2. Die kaufende Judengemeimde dem  Verkaufer   alsogleich   bezahlt   hat und hieruber in bester Form quitieret   hat.   3.   Weil dieses Feld von der Mirotitzer Gemeinde herstammt, so hat sich die Judengemeinde verpflichtet, bei  der Begrabung     erwachsener      einheimischer     Personen 40 kr., eines Kindes   20 kr.,   einer   fremden   Person 48 kr. in die: Gemeindekassa   Mirotitz  zu   entrichten.
—  4. Betreffs die Mauereinfriedung und die Bewilligung eines Haftpfades, ferner die Einverleibung  des Kontraktes in das   Stadtbuch   von   Mirotitz.   So   geschehen, Mirotitz am Hornung 1805.
Anna Bluchin                                      Johann Winkler
Marcus Weisel.                                    als Erkauffr.
Vacslav Rohlicek \   dozadovany Jakub Rohlicek     I       svedek.
Mirotitzer Judengemeinde Vorsteher Valentin Andres, Burgermeister*)."
R. 1818 zemr. v P. najemce tabakove rezie Benedikt V e i t a byl pochovan na hrbitove mir.otickem. Je to otec slavneho kazatele V e i t a v chramu u sv. Stepana ve Vidni. Tyz pri obvineni Zidu z ritualni vrazdy r. 1840 vystoupil statecne k obrane Zidu. Zvedl  pred  oltarem monstranci  u  pritomnosti  tisicu
Rb. dr. M. H. Friedlander
Svnagoga (vnejsek)
Synagoga (vnitrek)
MUDr. Simon Sachs
Markus Spitz
Emil Barth
Moric Platovsky
Dr. Emil Frohlich
Dr. Robert Kohn