mela  najatou   od mesta  na jmeno  sveho  pribuzneho Lazara F ii r t h a, jehoz   prijala i za spolecnika   pro jeji obchod se smisenym zbozim. Prevod ten byl i u prazskeho   soudu   registrovan. Kdyz pak r.  1821 zemrela Kavkova   a Fiirth se ujal obchodu, musel   pro odpor   zdejsich   sesti   obchodniku   tohoto  sveho  obchodu zanechati a vyzadal si lhutu k vyprodeji, protoze byl   prislusnym do Strakonic   a nevymohl si   licenci   pro   obchod v P. Zemska vlada   povolila Fiirthovi   k likvidaci obchodu odklad jednoho roku.   Po nove prosbe byl Fiirth prijat do P. jako familiant a k velike zlosti vsech krest. konkurentu bylo mu dalsi obchodovani povoleno! Nemusel to byti maly sklad, nebot byl odhadnut s 16.148 zl. a dluhu mel 5252 zl. Kdyz   pozdeji   svuj   obchod  chtel   postoupiti  svemu zeti Volfgangu Levinskemu,   ktery   byl   rovnez zdejsim   familiantem,  nebylo   mu  k   tomuto   presunu licence dano   povoleni, pry „aby nebyl zvetsen beztak    znacny   pocet    zdejsich    obchodniku".   Zemska vlada vsak dala Levinskemu   tu  licenci   prece a tak mel Levinsky po Fiirthovi onen stary kram v kasarnach,   ktery   kdysi K a v k a zridil. Take Hermanovi ■Kavkovi   povolila zemska vladla r. 1820 novou   koncesi pro obchod se smisenym zbozim 3).
R. 1820 vytykal dekan Ridky Zidum nedbale vedeni matriky. Matrikar K o h n dokazal vsak spravne vedeni a bezduvodnost te stiznosti. Od t. r. byly pro matriku porizeny tistene archy s rubrikami, jak jich predepisuje vladni narizeni.
Zminili jsme se jiz o nekdejsi nejstarsi modlitebne, ktera byla v hrade. R. 1753 presidlili ji Zide do svetnice Kroupovskeho domu a sest let tam za ni platili najem obci. Pozdeji tu svetnici smeli premeniti na skolu a platili cinzi 30 zl. Kdyz pak r. 1825 ona budova vyhorela, prosili Zide, aby tu skolu mohli obnoviti a uzivati do r. 1832 s).
Nejstarsi smlouva  o kostelnich sedadlech v P. je z r. 1824; gruntovni knihu (sedadel) zal. Marek  K a v k a   a  byl   proto  vzat   do   prisahy.   Prvni misto vyhrazeno bylo kteremukoliv vznesenemu hosti, pak  zastupci  uradu   a  krajskemu   (obvodnimu)   rabinovi.   Pote prisli po  rade:  Jakub   („patron"),  Marek,  Herman K a v k o v e, Bernat a  Karel  O c h s ov e, Bohumil Kohn, Marek L u r i e, Mojzis Skal (drhovelsky familiant), Volf Kohn, E. S. Kavka, Volf Levinsky, Simon Kavka, G. Kohn, ucitel a kostelni sluha nejzadnejsi. Cislo 1. zatim obsadil Lazar Fiirth, vyberci perdonove dane,  dokud neprijde jina, prednejsi osoba8).   Kdyz r. 1825 vyhorel   dum   c. p. 146,   zridili   si Zide modlitebnu v jinem dome, avsak porad sedadel byl tyz, jako v te stare jizbe. Tehoz   roku zadali   pisecti Zide o dosazeni zkouseneho rabina. Proto zadala Eva, vdova po Natanu  K o h n o v i,   za   jejiho   syna  Sa m u e 1 a   o poshoveni    s   obsazenim    toho    mista,   az   on    slozi zkousku   pred   plzenskym   obvodnim   rabinem3).  R. 1827 byl vyberci dane Lazar Fiirth zvolen za star. z. o. Krajsky urad vsak volbu tu neschvalil, protoze on nebyl zdejsim familiantem a ze nemel zaplaceny dane. S tim rozhodnutim nebyli vsak Zide spokojeni, nebot spatrovali v tom nepratelsky podskok Marka K a v k y,   ktery   byl uradem   favorisovan a jaksi ■— bez  volby —■ povazovan jakozto  predstavitel  spravy z. o. Rekurovali proti onomu rozhodnuti a tez Kavkovi   dali   opis   tehoz   odvolani. Kavka sepsal ihned protilist a vyvratil vsechna obvineni vuci svoji osobe. Krajsky urad vskutku prihledl jen k spisu Kavkovu a zamitl   rekurs   zidovske   obce,   potvrdil Kavku za starostu obce, aniz   by si   byl vyzadal drive odporuceni jeho osoby z. o.s).
R.  1830   bylo   v P.   osm   cizich osob zidovskych, jimz bylo narizeno, aby si do 14 dnu zaopatrili svo
leni od jich vrchnosti k pobytu v cizine 3). T. r. nachazime "v podrobnem vykazu obecniho jmeni pod polozkou 4: „Regalie nebo cesky zvule: pravo piva variti, paliti koralku, vyvareti draslo, platy ochranne  (od Zidu), roboty a taxy."
Francouzska cervencova revoluce r. 1831 mela i v Cechach sve ohlasy. Jakysi Zid Kajetan Steiner, litograf z Dalimerice u Mlade Boleslavi, byl nejaky cas ve Francii, odkud se vratil do Cech. V Susici vykladal v hostinci, ze cesti sedlaci, kdyby Francouzi do Cech prisli, by se k nim pridali a on ze by k nim se take dal. Francouzi ze jsou knizata a my jsme otroci. Cisar ze by pak koruny nepodrzel a jine podobne reci vedl. Steiner byl postrkem poslan do Rohozce. Kolovaly vsak povesti, ze pry v taborskem kraji jsou rozsirovany  Francouzi  toraly s  timto  napisem:
„Na bubnu sedim,
na Cechy hledim,
kontribuentum neublizim,
panum a knezim neodpustim 3)."
Pitek 8
Flusarna mestska byla pronajata Lazaru F ii rthovi za 3200 zl. R. 1832 nabidl Fiirth, ze zvysi najemne o 50 zl., kdyby bylo jemu udeleno pravo na sest let k paleni koralky. Flusarnu tu drzel do r. 1837, kdy obdrzel nahradu od mesta a od smlouvy upustil. Flusarna byla pote zborena a na jejim miste je dnes mestsky sad3).
V cervenci r. 1831 zakazal krajsky urad mesta P. pristup   polskym Zidum   do  Cech! Duvod   k tomuto zakazu   byl   ten, ze vypukla   prudce  cholera a Zide, zvlaste oni z Polska, byli obvinovani, ze pry ji rozsiruji3). Dojemnou starost projevil r. 1832 —: v dobe velike  epidemie  cholery — krajsky fysik pisecky o Zidy sveho obvodu: upozornil je, ze neni radho, aby se o Jonikipuru postili! Toto oznamil Herman Kavka sve  obci a bral od kazdeho prislusnika  poplatek za „dispens"8). Byly   to   patrne    dobrovolne milodary, nebot za vybrane penize nakoupily se macesy a vino pro mistni chudinu zidovskou a zbyvajici 4 zl. odvedl Kavka   na   radnici   „k   dobremu   krestanskych  chudych". R. 1836 konala se v Praze slavnostni korunovace   krale   Ferdinanda   V.   Pisecka   knihtiskarna   Josefa   Vetterleova   vydala   pekny  obraz krajskeho  pruvodu, k teto  korunovaci vypraveneho. Mezi prenumeranty (obraz ten stal 1 zl. 30 kr.)  cteme tez „Zidovska obec"8).
. R.  1837   rozvinula   se v rade ziva debata o tom, moznoli ciniti vyjimky pri udelovani prava  statniho obcanstvi. Purkmistr S i e b r proslovil v delsi, skvele obhajobe Zidu to, ze jsou sice mezi nimi lidie nizke urovne mravni, ale je i dosti spravedlnych mezi nimi a neni priciny, proc by ti meli trpeti za ty spatne. Je proto jen   lidske   a spravedlive,   kdyz se da   temto dobre   smyslejicim Zidum   rovna   prava   s ostatnimi obcany.   Toto   opatreni, pravil, je   neskodne, nebot kdyby se v tom neb onom pripadu projevilo skodlivym, mohlo by se jeste vzdy one nehodne osobe to statni   prislusnictvi   opet vziti8). R. 1841   bylo   prijalo radou mesta nekolik rodin zidovskych, a to: M. Frisch z Nezdasova, Jakub Sachs  (otec pozdejsiho vazeneho lekare dra Simona Sachse, koupil dum c.  p. 39), J. Wind  (pozdejsi   nastupce   v obchode M. K o h n a), Is. H a h n   a   Seligman Bloch;   posledne jmenovany najal od rady osvetlovani mesta 8). R.   1845  vidime Zidy jiz pri nabyvani zemedelskych objektu. T. r. koupil v drazbe kus pastviste L. E i sner z Volyne za 2741 zl. Neobeslo se to   bez odporu   mestanstva,   ktere namitalo, ze   pry „jen mestane tam meli pravo k pastve". Ale byl tu — poznamenava prof. Sedlacek — jiny hacek. Dle dvorniho patentu   z r. 1842   smeli Zide  nabyvati dominikalni
pozemky jen tehdy, kdyz jich sami nebo pomoci jinych Zidu obdelavali. A proto zrusil krajsky urad onu koupi, nebot shledal, ze Eisner sam tech poli nevzdelava a do pazderny nasadil najemniky. Eisneruv rekurs k zemske vlade byl bezvysledny: take musel ustoupiti od koupi jinych pozemku blize Sezema, kdyz tam urad proti nemu si vynasel jiny duvod3). Slavnost udeleni konstituce — dne 18. dubna 1849 ■— byla v P. velmi okazala. Vecer bylo mesto osvetleno a mestsky urad dal zhotoviti konstitucni prapor. Latka k nemu koupena (cervena a bila) od Samuela Kohna za 2 zl. 40 kr.
Jeste po r. 1849 bylo stehovani Zidu obmezeno. Nebylo to drive vzacnosti, ze byl nektery cizi Zid pri tech castych „generalnich visitacich" v P. dopaden a postrkem poslan do domovske obce. Stalo se tak prikl. r. 1835 Jachymovi Adlerovi z Boru (osady, blizko Breznice, kde jeden dum dodnes je pojmenovan „U Zidu"). Po druhe byl pokutovan s 5 zl. a znovu byl poslan domu. R. 1851 byl Adler dopaden po treti, ale tu byl mu k jeho zadosti povolen pobyt v P. na 20 dnu. Vsak ani s tim nebyl spokojen a .stezoval si u okr. hejtmanstvi, ktere vsak rekurs zamitlo a naridilo, aby se do 48 hodin vystehoval. Protoze lhutu tu nedodrzel, byl dne 11. dubna 1851 poslan postrkem do Boru a kdyz ani to nepo* Jaohlo, dostalo cetnictvo rozkaz, aby nan prisne dohlizelo a jemu navrat do P. znemoznilo s). Take poz dejsi leta dely se obtize. Zidum pri jich pokusech o zrizovani novych obchodu. To .poznal Jakub Kohn z Nezdasova, kdyz si r. 1851 v P. koupil dum c. p. 185 b a chtel vedle sveho hauzirnickeho pasu provozovati staly obchod v P. Tim, ze pronajal Cetnictvu nektere mistnosti ve svem dome, docilil odkladu k vystehovani. Pozdeji utekl do Prahy, kde si dal napsati rekurs k mistodrzitelstvi. Nezname vysledek toho rekursu; soudice vsak z toho, ze potomkove Jakuba Kohna jsou dosud v P., doufame, ze to na konec dopadlo dobre s).
R. 1852 konal se v Praze vyznamny pro Zidy v Cechach sjezd, t. zv. „Notablenversammlung", k nemuz vysla kniha protokolu10). V priloze k te knize je soupis zid. obci v Cechach, z nehoz vyjimame pro zajimavost to, ze obec P. neni v nem vubec obsazena, nybrz ze je pripoctena k nedalekym Miroticum, a to: 15 rodin s 90 osobami a 1 synagoga. Pisek nalezel jeste v obvodu breznickeho „kreisrabbinatu" Menachem Mendl Polaka a v okresu byl jeste jen druhy autorisovany rabin, a to R. David Kohn v Kasejovicich. V okoli breznickem .byly synagogy jeste: v Miroticich, Rakovicich, Strazovicich, V orliku, Mirovicich, Zaluzanech, Zbenicich, Breznicich, Drahenicich, Lazanech a Kasejovicich. Vsude v techto obcich a ve velikem poctu malych vesnic (v nichz dnes jiz davno neni Zidu), byly spore roztrouseny v r. 1852 zid. rodiny po 1 az 5 rodinach a jen v techto obcich bylo vice:
Mirotice 15 rod., 90 osob, Rakovice 8 rod., 50 osob, Strazovice 5 rod., 40 osob, Vorlik 4 rod., 30 osob, Mirovice 9 rod., 60 osob, Zaluzany 15 rod., 75 osob, Zbenice 6 rod., 40 osob, Breznice 40 rod., 187 osob, Drahenice 5 rod., 40 osob, Lazany 7 rod., 50 osob, Kasejovice 30 rod., 210 osob.
R. 1854 stalo se skutkem davne prani mesta P., aby presla opet v jeho majetek budova radnice, ktera pred sto lety presla do rukou vojenskeho eraru. Kdyz nz konecne budova ta byla mestu postoupena, jeste v ni rakouske urady ponechaly cetne uradovny sve a bylo o jich vyklizeni s vladou jednano bez vysledku do r. 1860. O pravnim zastupci mesta, JUDru Izraeli Kohnovi, synu Wolfa Kohna z Cizkova (v taborskem kraji), a manzelky Heleny, rozene Ochsove, pise prof.
Sedlacek3) takto: „Na radu dra Kohna, muze poradneho a nezistneho, ktery o to usiloval, aby obec zase radnici ziskala a za to eraru jine staveni odevzdala, byl zakoupen dum ,u Hada' a kdyz i to jednani nevedlo k cili, zahajil dr. Kohn pri, ktera se tahla az k vrchnimu soudu v Praze. Radnice po 3 letech vskutku presla do rukou obce." — Na jinem miste jej ocenuje znovu: „Byl to muz spravedlivy a nezistny, pracovity a opatrny." (Prof. Sedlacek pise omylem jmeno „JOze f" na miste spravneho „Izrael".) Dr. Kohn nar. se v P. dne 1. rijna 1818 a pro rozsafne jeho pusobeni byl nekolik let v rade mesta, az r. 1871 stal se purkmistrem, nastupcem purkmistra Stolce, ktery sebe pro spatne hospodarstvi uvedl do konkursu. Za uradovani dra Kohna a jeho praci dostalo se P. noveho, moderniho statutu.
R. 1875 obdrzel P. po jeho intervenci drahu a stredni skoly. Jen jedinkrate bylo zidovstvi dra Kohna urazem v rade mesta, to kdyz r. 1854 mela byti obsazena fara v Putime. Tu farar namital, ze by se techto porad nemel ucastniti Zid.''Mestska rada tazala se zvlaste v Jicine, kde stal se obdobny pripad, a dosla odpoved, ze „zidovsti clenove se zdrzeli hlasovani,  kdyz byla  u nich  volba fararova" 3).
O ucasti dra Izraela Kohna ve vecech z. nab. o. pojedname pozdeji v souvislosti se spravou teto obce a zbudovani nove jeji synagogy, na niz dr. Kohn mel „lvi podil". Dr. Izrael Kohn zemr. v P. dne 2. brezna 1874 a odpociva na israel. hrbitove v Miroticich. Napis na jeho hrobe x):
„Zde odpociva nadhera Israele, Knez nejvyssiho Boha, Pravy Eskol Hakofer
(Eiptaf vyznamneho ucence!) Ucenec a znalec Pisma, V rade mesta oblibeny, u lidu i u dvora."
Od let 1855 pusobila v P. rada vyznamnych Z i d ulekaru a prof dr. Sedlacek nekterych vzpomina 8) slovy hluboke piety:
Mojzis Klepetar, lekar, nar. r. 1810, pochazel z lekarske rodiny. Rodak z Kosove Hory, slozil v r. 1835 lekarskou zkousku v Praze, byl od r. 1838 „ranhojicem" v Miroticich, pozdeji v cimelickem zamku. Za te praxe provedl t. zv. cisarsky rez na manzelce lesnikove v Budech, pri kterezto velmi nebezpecne operaci mu pomahal — ovcak. V Pisku ucinkoval od r. 1855, plnych 13 let, dostavaje uznani od rozhodujicich cinitelu a pozivaje lasky chudiny, jiz zdarma lecil, i lekuv poskytuje. Zemr. na srdecni vadu dne 27. brezna 1868^ P. i pohrben byl v Miroticich.
Herman Lowy, lekar, nar. se v r. 1818, zkouseny r. 1836, byl r. 1842—1860 rannym lekarem v Radomysli a na odpocinku zil v P.
MUDr. Simon Sachs, rodak pisecky, ustanoven byl v zasedani zastupitelstva r. 1871 lekarem chudych. Na odpocinek odstehoval se do Plzne, kdez nedlouho pote 29. rijna 1907 zemrel. Pohrben jest 'v P.                                                                          '
MUDr. Robert Kohn, nar. 5. cervence 1868 v Brne, studoval yyssi gymnasium v P. Promovovan byl r. 1893 ve Vidni, pusobil v Domazlicich a od r. 1897 byl cinnym v P. Byv od r. 1904 zastupcem mestskeho lekare, jmenovan od r. 1910 mestskym lekarem. Od r. 1899 stal se lekarem okr. nemocenske pokladny a od r. 1907 byl starostou zid. nab. obce.                                       ;       '
MUDr. Emil Frohlich, nar. 16. listopadu   1870     ,,^ v Pecickach u Pribrame, promovoval v Praze r. 1901,     ryl byl  externim a sekundarnim lekarem   ve   vseobecne