zil sam cisar Leopold. Vynos vl. r. otisknul v „Jud. Zentralbl." dr. M. Grunwald (III.—1884), avsak original nebyl vracen redakci potomkum Kavky — (dosud v P. zijicim!), aniz nejsou v mestskem archivu6). Listina znela v originalu: „Der im Namen des Kaiser Leopold gegebenen Bescheid: Liebe Getreue! Wir haben aus Euerem unterthanigsten Bericht vom 18. Februarii gegenw. Jahres (1693) in mahrerem vernommen, aus was fur Bedenken und Ursachen Ihr mit unserem Landeskammerer der gehorsamsten Meynung seijet, damit dem Lobl Kaffka, Piseker Juden, der daselbst durch so lange Jahre wustgestandene und der Gemeinde zugehorige Brandstelle zur Wohnung nicht eingeraumbt werden mochte. Wann es denn auch tey diesem Euern unterthanigsten Gutachten umb darinn angefuhrten erheblichen Motiven wollen allerdings in gnaden bewenden lassen. Alls thun Wir Euch solches hiemit zur nachrichtlichen Wissenschaft und zu dem. ende in Gnaden bedeuten, damit Ihr darnach die interessierten fernerweith vorzubescheiden . wissen raoget, daran beschieht.
Francisco Vdal C. Kinsky.                   V: Leopold.
R.is Bohae Sup. Cancellarius, Ad mandatum Sacae Caesae.
Reg. Mattis propriu. Thomas Graf Tschernin, G. Bechinin Lazan mp.1)"
Po dlouhych poradach rozhodla se rada mesta, ze Leblovi onu poustku, ktera jiz 30 let v ssutinach lezela, postoupi. Avsak na natlak mestskeho dekana byla do vynosu vsunuta tato podminka: „Im Falle aber gedachter Judt der Brandstelle theilhaftig werden will, wann mit den seinigen den Judischen Glauben ablegen und den allein seelig machenden Katholischen glauben durch die h. Taufe empfangen wird, solche Branditstelle wird ihm als Christen vergnugt werden1)." — Ke cti Kavkove budiz poznamenano, ze nedal se zlakati nabizenou vyhodou a ze se neodcizil ve vire svych otcu. V te dobe nemusela byti konverse Zidu prave zadnou vzacnosti, nebot prof. Sedlacek s) sdeluje, ze r. 1694 zil v P. jeste jeden Zid, jehoz jmeno se neuvadi, ani odkud ze prisel; a ten pry prohlasil, ze se chce dati pokrtiti. Ale rada mesta porouci, aby jemu, jakozto pobehlemu, neverili.
R. 1693 zamestnavali dva pisecti Zide velmi pilne soudy. Lebl K a v k a zaloval Zida Hirce Latze; Lebl tesil se patrne zvlastni prizni zidovskych zemskych deputovanych, nebot tito (v prvni instanci) rozhodli ve prospech jeho. Latz vsak nebyl tak prostym odpurcem, aby se dal vyrokem tim odstrasiti a odvolal se *): „Burgermeister und Rath der Stadt P i s z e c k" s prosbou o udeleni spravedlnosti a prava. Te se mu patrne dostalo, nebot tehoz roku byl Lebl Kavka se svou pri zamitnut. Lebl se odvolal k apelacnimu soudu a zde mu pomohla znamenite ona vec s vyzrazenim vojenskeho spiknuti: Lebl byl do sve smrti osvobozen ode vsech dani a mestskemu uradu bylo narizeno, kdyby kdy on zazaloval nejakeho dluznika, aby mu byl urad ten na ruku. Protoze Pisecti dluhovali Leblovi 300 zl., sam vsak byl take dost dluzen, zadal u apelacniho soudu, aby byl chranen pred exekuci3).
Rodina Latzova patrne se z P. vystehovala, kdezto rodina Kavkova je tam dosud. Nejstarsi „peroehet" v tamni synagoze je prave z roku onoho procesu (r. 1698) x) a ma tento napis (v prekladu): „Dobrovolny dar vysoce vazeneho pana L e b a, syna slechetneho rabiho Maiera Kavky, jehoz zbozna pamatka budiz pozehnana a tehoz manzelky pani G i 11, dcery slechetneho pana Mojzise Weisla, jehoz Tvurce zachovej! Roku (5) 458" = 1698. (Take rodina Weisla je v Pisku dosud, — tovarnik a kom. rada p. Weis 1°).
Jak jiz receno, byl v r. 1610 vydan prisny zakaz Zidum ohledne noseni satu drahocennych a zlatem zdobenych. Tento zakaz byl r. 1701 obnoven a zostren: „Slovutny rychtarzi, Prziteli Nam mily. Jakoz od Nas Lethu 1610 vsem zidum a zidovkam saty stribrem anebo zlatem vzdelavane anebo premovane, jako i zlato, perlove retizky neb halspanty nositi pod pokutou slozeni padesati risskych tolaru neb Osmi denniho arestu tim, jenzby takovou sloziti nemohli, prisne zapovedeno jest. Nyni pak Vas toho zprava dochazi, zeby v kralovskych mestech zide obojiho pohlavi proti tez zapovedi saty stribrem vydelavane, tez retiezy a perly nositi se osmelovali, skrze cehoz schodije zid. obojek a od krziestiana k rozeznanie nejsouce, snadno velke sibalstvi provazeti mohou. Protoz opakujice My takovou zapoved etc., etc., bezohledu porob ...
V Hradu Prazskiem, dne 11. Julij anno 1701 *).*'
Zatim obchodoval Lebl Kavka v P. dale a ze zbozi sve pres zapoved rady mesta daval na' uver lidem, jiz pak nemohli zaplatiti, o tom se dozvidame z jeho zaloby proti Frantisku Neubaurovi, mestanu, ktery dluhoval jemu za zbozi 109 zl. Slibil zaplatiti do dvou let i s uroky, chtel dati v zastavu i pole a dluh dal si vloziti do knih, pri cemz' se zrekl pravnich naroku. U soudu apelacnihp"vsak se vymlouval na maly plat z pisarstvi,—meit 70 zl. —, pry pro dluhy a zakaz varky prisel na mizinu. Proto prosil, aby byl osvobozen z toho dluhu zidovskeho, ktery pry beztak propadl fisku8).
Zatim neminulo roku, aby se nekteri novi Zide nebyli pokusili o to, jak v P. se usaditi, avsak urad jim v tom branil. Nebyly vzacne pripady, kdy hrozila rada mestanum, ze vezme jim pravovarecnictvi a jine vysady, poskytnouli Zidum ve svych domech bytu.
R. 1708 pristehoval se do P. Zid Abraham Lazar, staly se v obecnim dome, kde Zide bydleli, ruzne nepristojnosti; proto jej rada vypovedela3). R. 1714 zadal znamy dvorni faktor vidensky Simson Wertheimer za prijeti sveho svagra Izraela Abrahama a tehoz bratra. Chtel pry je usaditi v P. „jakozto sve kasiry"; avsak ani tento vlivny muz nemohl prosaditi svoji vuli, naopak, mistodrzici porucili rade mesta, aby netrpela jinych Zidu nez rodinu Kavkovu. R. 1715 zemr. Lebl Kavka a jeho syn Marek oznamil rade, ze hodla v P. zustati3). R. 1716 prosil Zid prazsky Aron B e r 1 e s radu mesta, aby sem smel dojizdeti, sklad! kramarskeho zbozi vydrzovati a „k ruce sve tchyne Roziny Ochsove" handlovati mohl. Zadosti te rada nevyhovela a zapoved svoji oduvodnila tak, ze pry je Zidovstvo „skodlive, k zahube chudych remeslnikuv, radeji by melo byti vykoreneno nez rozmnozeno a kdyby se to svolilo, prestoupil by se kralovsky rozkaz, aby Zide v meste mimo rodinu Kavkovskou trpeni nebyli a konecne i proto, kdyby privezene zbozi rozveril a potom od chudych remeslniku zaplacen byti nemohl, ze by jen zaneprazdneni nasledovalo." Pote usnesla se pospolita obec, nariditi zadateli, „aby se navratil, odkud prisel a nic zde nepohledaval". Jeho tchyni, Rozine Ochsove, bylo zakazano, ze nema tolik cizich Zidu, jako se dosud delo, u sebe prechovavati, jinak ze bude sama z mesta vypovezena8).
Tento neuspech Arona Berlesa jeste nezalekl a on hledal primluvu u podkomoriho; lec i druha jeho zadost byla dne 11. brezna 1717 zamitnuta a jeho tchyni bylo pohrozeno vypovezenim, budeli jej u sebe prechovavati3). R. 1719 byla v P. jen jedina zidovska rodina — Marek Kavka —, ktera bydlela v dome c. p. 112 (od radnice vlevo, kde dum se v roh lame); onen stary dum byl pristaven k hradbam hradu. Z toho domku byla zrizena mestska satlava a Kavka
prestehoval se do sousedniho domu c. p. 111, na jehoz miste byly postaveny pozdeji „stare kasarny". Zde Kavka zustal a obchod svuj provozoval az do zbudor vani kasaren.            "...        .
Bylali dosud v tech cetnych vynosech o vyhosteni Zidu skryta ta prava pricina, totiz ta konkurencni zast, v r. 1720 provalila se neskryte ve sporu krestanskych kupcu, sami mezi sebou! zalovali na Milpergra, ze pry prodava koreni a jine' kupecke zbozi na libry, ac to.patri k zivnosti kupecke. A pri tom svorne zadali o vyhosteni Zidu, kteri jim pry delali konkurenci.
Krome rodiny Kavkovy bydlela zde i Rozina O c hs o v a se synem a Herman Z a b k a, rovnez se synem. Tem dvema byla udelena trimesicni lhuta, v niz by mohli vyupominati dluhy a pak se meli z mesta vystehovati. Lhuta prosla a Zide v P. prece zustali, pry pozadali u dvora o povoleni k dalsimu pobytu a proto chti zde dale obchodovati az do vyrizeni jich prosby. Zase to byli jich krestansti konkurenti, obchodnici A. Chvojka a Jan Havel, kteri si stezovali u mistodrzicich, ze ti Zide jim a jinym mestanum k velike skode jsou, takze se oni ani uziviti nemohou. Pres to —, poznamenava prof. Aug. Sedlacek —, zustalo pri starem a). Rok nato —■ r. 1721 — zaluji oba obchodnici znovu. Pry „jiz .prisel cas a Zide ze se nejen v P. zdrzuji, ale i mnozi, protoze urad je trpe, ani kralovskemu, ani mistodirziteiskemu, ba ani svemu vlastnimu poruceni dosti necini".
Zadali proto o narizeni, aby zadny remeslnik kupeckemu obchodu prekazek necinil a mimo par Ziduv meste trpeno nebylo 3).
Nedaleko Kavkova kramku postavila mestska rada male drevene staveni. Stalo pri samotnych hradbach a byla v nem mala komurka. Tuto budovicku pronajala mestska rada Kavkovi, ktery v ni zridil malou m odilitebnu. Mistni dekan V. Bezdeka nechtel vsak takovou svatynku zde trpeti a tak se rada usnesla (dne 2. kvetna 1722) na jejim zruseni. Staveni bude radne opraveno a pronajme se pry nekteremu chudemu krestanu. Zamer ten se vsak neuskutecnil, nebot dekan musel casto upominati radu a v jednom pozdejsim listu taze se, zdali to staveni ma byti drzeno za synagogu neboli zid. skolu a jeli tomu tak, zdali tomu bude pretrzeno? V listopadu 1722 odpovedela rada k tomu dotazu, ze staveni to nebylo k zadnemu takovemu ucelu vyzdvizeno, ale ponevadz Zide v meste vzdy modlitebny meli, ze se jim braniti nemuze, aby tu svoji poboznost vykonali, avsak aby k ni nepribirali zadnych cizich Zidu 3).
R. 1723 (26. kvetna) byl vydan novy dekret ohledne Zidu, jimz byl zakazan prespolnim Zidum prichod do mesta krome vytcenych verejnych trhu. Ktery cizi Zid by prece takovy handl provadel, ten ma byti vezenim trestan. Z „Zidu trpenych" uvadeji se r. 1723s): Rozina Ochsova, vdova (r. 1660 pristehovana), jeji syn Berle s zenou Alenou a deti Rachel (8), Abraham (6), Hatzkerl (Vi leta stary); pak zde byla rodina KleinMarkovska, take pry od r. 1660, pozustavajici z Zida Hatzkerla (vulgo „Hackole"), sklenare, vdovce, syn jeho Salamoun s manzelkou Bunetou, a detmi Ester (8), Herman (6) Samek (2 roky stare) s). Tato mala obec nemela vsak v P. zadny vlastni hrbitov, nybrz odvazela sve mrtve do nedalekych Mirotic, — o kterezto obci bude pozdeji zvlaste pojednano —, tez do Loksan (Breznice), Volyne a do Strakonic bylo pochovavano. Stara synagoga, o niz jsme se prve zminili, nezachovala se ani na obrazku. Jen cast dvorni loggie, vstup to do zenskeho oddeleni, ukazuje se dosud. Zato zachovala se z tohoto kosteliku pamatka z r. 1725 (r. 5486) v mestskem museu: je to drahocenny perochet „na pamet manzelu Mordechaje a Sendl
Lurio v ych", ktery svedci O zboznosti a obetavosti techto „trpenych Zidu".
voluje prichazeti do mesta jen v utery a v patek, aby si zde mohli nakoupiti sve potreby. „Pokud by v jiny den do mesta prijiti chteli, jsou povinni brannemu zaplatiti po krejcaru." Tomu bylo poruceno, aby veci, Zidy z mesta nosene^ prohlizel a oznameni o tom bylo vyveseno na brane 3).
R. 1727 konal se v P. sjezd delegatu zid. obci kraje prachenskeho. Sjezdu predsedal kralovsky rychtar z rozkazu kralovske komory a byl svolan za ucelem sestaveni t. zv. „Perdonsteuer". T. r. byla sestavena mapa mesta P. a v ni byly zvlaste oznaceny ony domy, v nichz bydleli Zide. Stalo se tak proto, aby se zjistilo, ze neni zadneho nebezpeci pro pripad procesi, nebot zid. obydli byla vzdalena 772 loket od farniho kostela s). Zidum se v tech dobach vedlo patrne moc zle, nebot r. 1740 — pripomina dr. Sedlacek ^..nemohli odvadeti ani priplatek na urad podkomoriho. Nasledujiciho roku vyzvala nejvyssi dvorni kancelar radu mesta P., aby si vyprosila nektere milosti pro blaho obce. I zadala obec o ruzne veci, z nichz ctvrta
zni takto 3): ■„aby Zide z verejne silnice a ulic
bliz brany Prazske (z obecnich kramcu na miste c. p. 111 a 112), kudy procesim a funusy, zvlaste s velebnou oltarni svatosti okolo jde, jinam v kout anebo radeji na predmesti proto prelozeni byli, ze podle kralovske svobody obec povinna jest, jedinneho z pokoleni Kavkovskeho na uzemi mestskem, ;ale nikoliv jich vice v meste prechovavati a odbytim ostatnich by se prekupovani a obchod v remeslnickych vecech zamezily."
Az dk) tech dosud nami vylicenych dob neni v historii prof. Matznerove2) o Zidech v P. vubec zminky!, teprve pri r. 1742 cituje kroniku dekana Ledeck e h o, ktery popisuje boje husaru a panduru s francouzskou posadkou, toho casu v P. usazenou: „K vojakum se pridali nekteri z obyvateluv a zaroven s nimi co mohli, odnaseli z kramcuv zidovskych, jez vydrancovali. Tem se dobre stalo, drzelit s Francouzi proti kralovne i za vyzvedace jim slouzice." Takovou, casto jiz vyvracenou lez ohriva Matzner znovu. Ze pak pri pleneni a drancovani nezustalo pri kramech zidovskych, ale ze preskocilo i na domy a statky mestanu, ze byly posleze vyloupeny i klaster a kostely, to vysvetluje tyz kronikar jiz mene predpojate a zbarvene: „Z^dny rad te doby, nybrz hruza v Pisku obyvala, ponevadz mala byla poslusncst, vlazna zboznost, pravda V nenavisti, jen vsude sobectvi, msta, spravedlnost ' utlacovana, svornost zadna, nebot ve svazu zili clenove magistratu, obcane hadali se s urady, kterychzto nesvornosti nebyl konec ani pri pocatku r. 1751 2)." Take Sedlacek zminuje se pri r. 1750 o tom, ze „zadny poradek v P. nebyl", ale ani sluvka o onom drancovani zidovskych kramcuv a o te „zrade zidovske".
R. 1738 pronajalo mesto Marku Kavkovi trafiku za rocni najem 220 zl. Dokud byla v letech valecnych v meste vojenska posadka, byla tato trafika dosti vynosna, avsak r. 1750 vojsko z P. odtahlo a odbyt klesnul. Proto zadal Kavka, aby mu byla povolena nejaka „porazka" (sleva), avsak podkomori zadosti te nevyhovel, protoze nebylo jineho zdroje k uhrazeni tabakove dane. R. 1753 byla najemna ta smlouva prodlouzena o dalsi tri leta za 418 zl. 30 kr., kterouzto castku v mesicnich splatkach mel Kavka odvadeti. Pozdeji si stezoval, ze lide z vzdalenejsich vesnic u neho nekupuji tabak, proto slevila mu rada z najmu 30 zl. a krome toho bylo mu slibeno, ze ai vojsko