Zidovka Ochsova z mesta vyvedena, ale vymlouvala se, ze ocekava rodinu, aby ji bylo poseckano. „Jiz tomu ctyri nedele jsou, co slehnouti mela, a prece az posavad tehotna sice jsouc, toho neznaboha (!!)  pod  svym falesnym srdcem nosi."
R. 1692 vypukl ostry boj mestanu piseckych proti jich magistratu k vuli tem par usedlym Zidum. Nekteri obecni starsi zaslali rade mesta dokonce velmi hruby „spis odpovedni", v nemz s durazem zadaji, aby syn Marka, Zida do mesta nebyl prijat. Po teto ostre prestrelce magistrat se dal zastrasiti a zadatelum vyhovel, avsak zaroven pokaral mestany, „aby po druhe veci te se vystrihali a kapitoly magistratu nedavali" s).
Z nedostatecneho archivalniho materialu o Zidech v P. soudi prof. Aug. Sedlacek, ze v 16. a 17. stol. zadnych Zidu v P. trvale usedlych nebylo, krome snad nektery prespolni sem na chvili nebo na jarmark prichazel. Pred r. 1618 Zida v meste nebylo. Ze je tento usudek nespravny a ukvapeny, o tom nas presvedci listina z r. 1 4 9 7 4): „Rada mesta P. do C. Budejovic. Sluzbu nasi vzkazujeme, vzacne opatrnosti pani, przietele a sousede mili. Zid dodatel listu toho zadal jest nas, abychom vam psali, proc. byl by vsazen do vazby vasi anebo pro koho. J ted jeho k vam posilame, kto by mu kteru vinu dal, ze hotov jest tomu odpierati pre V. Mti, ktoz by nan koli chtel zalovati. Ex P i e s k f. VI. die s. Fabiani martyri ano XCV1I. Purkmistr a rada miesta Piesk u. Vzacne opatrnosti purkmistra a rade mesta Ceskych Budejovic, przatelnom a sousedOm nasim milym4)."   '
Asi r. 1620 prisel do P. Zid Jakub Z a b k a z nedalekych Mirotic. K tomu   prichodu   prvniho   usedleho  Zida pripojuje prof.  A.  Sedlacek nijak dolozenou poznamku: — „protoze se v meste drancovalo a lacino   koupilo."   Avsak   teprve   r.   1632   ohlasil   se Zabka   u hejtmana, aby   mohl v meste   zustati;   mel d\a syny   a dceru. R. 1639   prisel dalsi Zid, Abraham z P r a h y, ktery zde provdal dve dcery, a protoze mohl dle zakona ponechati zete u sebe cely rok, bylo v meste   kolem   r. 1650 jiz   pet   zid. rodin. Po peti   letech, zda   se, ze jedna   z techto rodin ubyla, protoze r,  1655 jsou v P. jen 4 rodiny v podruzi3), Tyto rodiny zily dlouho pokojne a vedly, jak v suplikacich   o   sobe  rikaly,   „spatnou  zivnustku",  to   jest, jak vysvetluje   prof.  Sedlacek,  obchod perim,  vetesi a  pod rukou ruznymi vecmi.  Sousedum stali se   pry nepohodlnymi,   zajiste   z   duvodu   hospodarske   zasti konkurencni, jak z listin stiznostnich poznavame, nikoliv vsak z duvodu nabozenskych, jak Sedlacek vysvetluje, treba ze knezi tu zast sebe vice rozdmychovali. Kdyz po velikem usili r.  1650 sousede konecne chteli vyhnati Zidy z mesta, vzal je sam   podkomori v ochranu   a  zakaz   svuj  oduvodnil   tak, ze  nekteri Zide v P. jiz se usadili za H u e r t y, takze bez svoleni krale a komory nemohou byti vypovezeni z mesta. Tato ochrana se vsak netykala tech Zidu, kteri se do   mesta „vetreli   bez   svoleni", a ktere   pry   beze vseho mohou vypovedeti3). V cervnu r. 1650 porizen byl soupis vsech Zidu v P., a to  tech, kteri  tam dli bez  povoleni kral. komory.  Tento  seznam byl  dorucen   podkomorimu,   ktery vydal   narizeni,  ze  do  sv. Havla temto Zidum se povoluje lhuta k vystehovani. Toto vyhosteni tykalo se vsech Zidu, kteri v P. pred r. 1618 nebydleli. Zde se vsak osvedcila mocna ruka prazskeho  Zidovstva, jehoz predstavenstvo  ucinne se primluvilo, takze   po   teto intervenci byl vydan dne 24. prosince 1650 vynos, jimz se zakazuje Piseckym, aby jakekoliv Zidy   nasilne   z mesta vyhaneli. Timto zakazem nedala se vsak rada mesta zastrasiti   a pod zaminkou, ze „Zide, rozverujice penez sousedum, tim
pevnou nohu mezi nimi maji a vecneho pobytu v meste sobe pokladaji"3), zakazovala sousedum, aby jim nepronajala byty. Z te priciny stezovali sobe Zide podkomorimu (r. 1654): „My chudie potrzebnie Zide poniezene oznamujeme, kterak zustavajice v meste Piesku jiz mnoho let, vzdycky jsme se tak pokojne chovali a zivnustku nasi spatnou tak vesti hledeli, abychom bez ujmu a skody panuov souseduov a vselikeho na nas narku byti mohli. Coz sic na mnoho let uz posavade trvalo, nyni pak nevime, proc od pana purkmistra a panuov zapoved se cini, aby nam zadny z souseduov pokojuv nedal a nenajimal. Procez z te priciny k Vasi Mti jakozto milostivemu panu a ochranci nasemu se utikajice, ve vsi ponizenosti pokorne prosime, ze nas chudy potrebny lidi v svou milostivau ochranu vziti a panu purkmistrovi a panum skrze milostivy dekret poruciti racite, aby nam toho bytu u sebe do vuole Bozi a vrchnosti nas vsech nejmilostiveji prali. V cemz se Vasi Mti k ochrane a resoluci ponizene poroucime. Vasi Mti poslusni, chudi, potrebni Zide v mestu P. zustavajici x)."
Ze pak Zide nadale v P. zustali, o tom se dozvidame ze zprav r. 1655 o pani Alzbete Dejmove z Mitrovic, ktera jeji dum c. p. 75 Zidum k obyvani postoupila. Znovu sla stiznost na podkomoriho, ktery pak naridil vystehovani na pristi rok (r. 1656). Z te stiznosti je patrna ta podrazdenost, ktera se neleka ani vycitek cis. rychtari, „aby radeji podle svy vzacny povinnosti chranil obec, nezli ty neznabohy, kterych Pan Buoh toliko sam a zadiny jiny napraviti nemixoze"1). Patrne rychtar vyhovel teto ostre zadosti, nebot Zide zahy pote suplikuji, aby se na ne v teto velike zime nespechalo, ze se vystehuji „pri case prihodnejsim, kdyz Pan Buh z jara tepla poprati raci"3). Mozna, pise prof. Sedlacek, ze se rodina Zabkova na cas vystehovala, avsak Abraham se svymi zeti zadal jeste r. 1658, aby byl v P. ponechan. R. 1657 bylo v P. „pres deset paru deti". Jakub Zabka a dva jeho synove, Benes jeho zet a Abraham, byli sice r. 1641 prijati do mesta, ale jen k provozovani jich obchodu dio libosti purkmistra a rady8).
Tak jak jiz drive a castokrat pomohli prazsti souverci svym venkovskym . bratrim v bide a. tisni. Avsak kralovska komora nemohla jich prosbe vyhoveti, nebot byla vazana snemovnim usnesenim, dle nehoz Zide ve venkovskych mestech smeli bydleti do r. 1618; take proto byla jich namaha marna, nebot rada mesta P. mohla snadno dokazati, ze Abrahamovi zetove zili v meste bez dovoleni a ze se „do mesta vloudili". Vskutku byla zadost prazskych zidovskych starsich zamitnuta kral. komorou r. 1660 s tim oduvodnenim, ze se nemuze najiti prostredku, jimz by byla obec pridrzovana, aby Zidy v meste trpela. I jinak meli pisecti Zide primluvci! Prof. Sedlacek zminuje se o „nejmenovanem Zidu z Susice" (je to patrne F u r t h, o nemz bude pozdeji rec), ktery zadal pany hejtmany prachenskeho kraje za   ochranu. Temito   primluvami dlosahli Zide   prece
malych ustupku, nebot jiz 3. unora 1661 naridil krajsky urad ohledne tech Zidu, kteri nemaji zakupu, ze tito Zide maji byti z mesta vyhnani, a to z toho duvodu, ze „ke skode sousedu handle jim ubiraji a obci nicim uzitecni nejsou". Ctrnact dnu pote byli tri Zide z P. vypovezeni8).
Kdyz bylo nejhure, nasli si zide pomoc a ochrany jinde. Dali se pod ochranu Jana Vaclava Besina z Besin a na Strazovicich, ktery koupil onen prve »mineny dum c. p. 75 (t. zv. Lichmanovsky dum) a protoze to byl muz „od stavu", nedbal nic narizeni a protestu rady mesta.
Ta zalovala u podkomoriho" a" Zide meli [dokazovati, jak ktery z nich se do mesta dostal a jak dlouho zde zije. I zustali tedy Zide v P., az o nich bude rozhodnuto kralem. Tech dukazu predlozili tito Zide: Marek K a v k a — zet Abrahamuv, ktery se odstehoval do Prahy —, ze tu bydlel od roku 1646, pak Marek Zabka (rodak z Mikulova), sklenar, ktery se dostal do P. za svedskych valek, pak Jakub, jeho bratr a jeden nejmenovany Zid, dohromady 4 muzi a 4 zeny, dale 5 hochu a 3 devcata3). Sedm let —• do r. 1669 — meli po tomto soupisu v P. pokoje. A r. 1669 bylo jim narizeno, aby se do sesti nedel vystehovali. Narizeni to zustalo vsak i pote na papire, nebot ke sklonku toho roku bydleli v P. ve dvou domech, v jednom spolecne s krestany, v druhem sami pospolu3). Dle scitani Zidu z r. 1669 zbyli v P. tito Zide: „Marek Kavka. v Praze rodily, vede obchod v handli, obili, kozi, peri a jinych kramskych veci, ma pet deti pohlavi muzskeho a tri zenskeho. Marek Zabka a bratr jeho Jakub a s nimi jich sestra Salomena. Marek ma zenu Esteru z Prahy, zivi se remeslem sklarskym a jeho syn Herman, nezenaty, tez sklarstvim a kozisnictvim. Ma syny tri a dcer sest. Jakub, jeho bratr, tim toliko ziv jest, co po vesnicich vyholduje; ma ctyri syny a jednu dceru. Salomena, jejich sestra, byla vdana za B en e s e, Zida z Eise rodileho. Ten toliko lezak jest a co jini lide tulaci mu donaseji, na to se zivi a santroci. A tak jest jejich Zidovstva v sume muzskeho pohlavi ctyri, zenskeho ctyri. Nemeli zakupu a bydleli v podruzi1)". Se jmenem prave zmineneho Benese setkavame se v manualu konselskeho uradu mesta P. z r. 1646 dne 20. zari. V te knize je zminka o vodnanskem Zidu Mandl P riickhovi (Pryck =— Bruck). Byl obvinen, ze koupil od vojinu regimentu Mortalovskeho saty a vojenske potreby. Zalobcem byl rytir Bedrich Wolf z Besina. Pruckh byl uveznen a pres prosbu jeho zeny ponechan pres rok ve vezeni. Jeho manzelka chtela se zaruciti za neho a nabizela v pripadnou nahradu za neho k trestu — jeho pritele. Vec se tahla do r. 1648 a nemohla byti soudne vyresena, „ponevadz bezelstne v tech nynejsich velice nebezpecnych casech a po kriku vojenskem v spravedlnostech lidskych pri prave nic rizeno byti nemuoze". Proces se tahnul a koncil patrne osvobozenim Priickha, „protoze byla jeho vec spravedliva" 3).
Dne 14. kvetna r. 1658 vznesl Zid Abraham (zet Marka Kavky) za sebe a sveho zete zadost o prijeti do obce, „aby s nimi contract byl ucinen, ze neco k obci platiti chteji". Zadosti bylo jen zcasti vyhoveno: Abrahamovi byl pobyt dovolen, jeho zeti vsak jen do konce roku. Zatim co usedlym Zidum delany byly takove obtize, vidime, ze v teze dobe se usazuje v meste — ba v temze (Lichmanovskem) dome — cizi Zid. R. 1661 najal v tom dome I s a k, Zid taborsky, pokoj a sklep za najem 10 zl. rynskych. Ze se Zide dovolavali mestske spravedlnosti k „dopomozeni dluhOv", tomu nasvedcuje zadost Zida Abrahama k rade mesta z r. 1663. Rok pote zada Marek Kavka za sveho zete Jachyma o prodlouzeni lhuty k pobytu jednoho roku a nabizi zaruku 300 rynskych. Zadosti te nebylo  vyhoveno 3).
Dvakrate v dejinach Zidu v Cechach hral P. dulezitou roli, a to v letech 1673 a 1727, kdy byly v P. konany sjezdy zemskeho Zidovstva za ucelem repartice t. zv. dane perdonove a kontribuci. Ta prvni schuze z r. 1673 mela oficielni nazev „J u d ische Quotenvernehmung" a dostavili se k ni vyslanci, z kazde vetsi obce zidovske 1 az 3 osoby, ktere pak volbou overili 3 osoby plnou .moci k rozvrzeni  berne. Preklad   takoveto   plne   moci   je
.datovan z nedele dne 23. abu 1673  a je podepsan temito plnomocniky: Markus Samuel, Susice, Lazar Wotitz z Lanzendorfu, David J a k O b z Kasejovic. Tito tri plnomocnici se dohodli a jmenovali Marka Samuela1). Ceska listina tehoz obsahu ze dne 5. cervna 1673 a s peceti Cersona z Kasejovic .fWIDpD ]Hi>1J S1KJ je v archivu mesta P. „Actum v nadepsanem kralovskem meste P. dne 5. Junii anno 1673." R. 1677 usnesla se rada mesta na pokute 3 krejcaru z kazdeho prespolniho Zida. Ze venkovsti Zide techto „pokut" asi hojne pouzivali, shledavame z toho, ze tri roky pozdeji — r. 1680 — cteme, ze „Zide zustali za plat v meste, a to: Marek Kavka s Lidmilou, manzelkou, a detmi Mojzisem, Leblem, Izrahelem a Marenou, pak Zid Benes O c h s se Salomenou, manzelkou, a detmi Hermanem a Rozinou, a Marek Zabka s Esterou, manzelkou, a Rozinou, dcerou" 3). R. 1684 dostava P. sveho prvniho „sucovniho" cili chrane,neho Zida („Schutzjude"). T. r. dne 5. brezna naridil urad podkomoriho mesta prijeti Marka Kavky i se synem Leblem do ochrany mesta. Kavka se zavazuje, ze bude mravne zit, ze nebude provozovati mestskych zivnosti aniz bude dovazeti cizich piv, bude se riditi rozkazy rady mesta a bude radne platiti ochrannou dan. Ta byla teprve sest let pozdeji ;— r. 1690 — pevne ustanovena, a to: „za dva neosedli Zide po zlatem, zeny po 30 kr., deti po 15 kr. Marek Kavka (hebr.: TNO1) za sebe 30 kr., za zenu 15 kr.; cela zid. dan vynesla t. r. 5 zl. 15 kr. Vyhoda ziskana otcem byla zanedlouho pote utuzena jeste vice synem Leblem, ktery se v rade mesta r. 1691 objevil s vysvedcenim vojenskeho hejtmana J. M. Angermanna, ze mu vyzradil vzpouru, vzniklou mezi vojaky. Obaval se jen, aby se mu vojaci nemstili. Dr. M. Grunwald 1) otiskuje o veci te puvodni listinu: „Vorweiser dieses, der Lobl Kafka Judt, hat mir den 23. Martyi 1691 eine Rebelion, welche unter unseren Landesrekruten entstehen wollte, entdeckt u. zw. unter solchen Formalien, er wolle mir etwas vertrauen, doch damit er in keine Ungelegenheit komme, und! er sich befurchte, wenn solches unter die Soldaten kame, dass er dieses verraten habe. Dieweil ich finde, dass er obgenannter Judt gethan hat, was einem ehrlichen Manne zugestehet, indem ein Gemurmel in der Stadt von diesen Sachen gewesen und keiner nichts hat davon melden wollen, welches der Anfanger ware, solches attestiere ich mit meiner Unterschrift und Pettschaft.
J. M. Angermann, Haubtmann.
Pisek, 6. April 1691.
Sigism. Ludwig Graf zu Trauttmannsdorf, Hauptmann des Prachyner Kreyses."
„Lebl si delal z toho velikou zasluhu," — pise prof.. Sedlacek, — „ponevadz by byli vzbourenci mesto zapalili." Vysvedceni to vydal obci, kdyz zadal o spaleniste domu, ve kterem drive byla ulozena obecni sul. Kavka by nebyl zajiste s tou zadosti pochodil, nebot rada mesta nejen chtela ji zamitnouti, ale i u podkomoriho usilovala o to, aby byli i ostatni Zide z mesta vypuzeni. Avsak rada neprosadila svou a na rozkaz podkomoriho vydala dne 4. kvetna 1694 dekret, jimz se pousti Leblovi Kavkovi dum v hrade s horejsim a dolejsim pokojem za cinzi 10 zl. beze vseho zavazku 3). K tomu prof. dr. Sedlacek poznamenava: „Vojaci se bud neco dozvedeli anebo Lebl mel z nich strach. V pristim roce se totiz v P. moc nezdrzoval a krajsky na jeho prosbu narizuje, aby urad nad nim ochrannou ruku drzel. K vydani onoho dekretu nedoslo zajiste bez velikeho namahani Leblova, vzdyt do veci se .vlo