Akklamation. Nach langer Debatte wird das Definitivum, welches Dr. Vogelstein verlangt, abgelehnt: ein neuer Vertrag auf eine Reihe von Jahren soll geschlossen werden (angenommen). Schon damals wurde uber die Regelung des Armenwesens beraten (dieses Schmerzenskind ist als Greis noch sehr lebensfrisch, wie unsere Fursorgezentrale bezeugen kann). Der erste Armenvater war Moritz M a s s a r e k, der erste Kassier Leopold A u e r.
Im Sommer 1877 tagte hier eine Rabbinerversammlung, der K. V. ernennt ein Kommitee, welches fur die Beherbergung der Gaste zu sorgen hat, und der Vorstand gibt ein Diner.
Am 30. November wird beschlossen, dass bei der Tora nur Gaben fur Zedoko, Ch. K., fur den F. V. und den Tempel  und  Schulfond zulassig  seien.
In den weiteren Sitzungen werden Verhandlungen uber die Realitat zum Tempelbaue gepflogen, Steuersachen behandelt, und wir lassen darum nur noch die Reihe der hier amtierenden Rb. und K. V. folgen, da die einzelnen Phasen der machtig aufbluhenden Gemeinde fur das allgemeine Interesse nicht von Belang sind.
Vom J. 1880—1882 war Dr. Nathan P o r g e s Rb., dann folgte Dr. C a r o bis 1891, Dr. Adolf Poznans k i bis 1907, Dr. Ludwig G o 1 i n s k y bis 1925, und seit 1919 (zuerst als cechischer Prediger, seit Marz 1925 allein) Dr. Max Hoch.
Die Reihe der K. V. ist gering, P. hatte das besondere Gluck, immer die richtigen Fuhrer zu wahlen, die dann Jhzte. lang die Geschicke der K. G. erspriess
lich leiteten. Bis zum J. 1896 stand an der Spitze Herr Markus Sabat, sodann wurde Herr JUDr. Josef Schanzer gewahlt, der bis zum J. 1919 K. V. blieb, seither fuhrt die Gemeinde Herr JUDr. Max H u 11 e r.
Vom Innenleben und den Wohlfahrtseinrichtungen unserer Gemeinde gibt das treffendste Bild die grosse Anzahl der bestehenden Humanitatsvereine, die eine segensreiche Wirksamkeit entfalten. Es sind dies als altester Verein: die Gh. K., besteht seit 1864, steht seit mehr als 20 Jahren unter Leitung des Herrn Adolf Hofmann, der Freitischverein, Obmann Herr Dr. Schanzer, der Waisenverein (Kreuzerverein), Obmann Herr Direktor Alois W o t i z k y, der F. V.', an der Spitze nach Frau Paula Stein Frau Mathilde K u s s i, der Bund jud. Frauen und Madchen, geleitet von Frau Kamilla Eckstein, die Ortsgruppe der Fursorgezentrale, Obmann Herr Hugo W e i s 1, der Frauenbund fur Kulturarbeit in Palastina, Leitung Fiau Lotte Liebstein, Narodni jednota ceskozidovska, Herr Jiri Steinschneid er, Damsky odbor jednoty ceskozidovske, Frau Ruzicka, Turnverein Makkabi, Obmann Herr Dr. Munz, Zion. Volksverein, Prof. Dr. Vlastimil Kraus, ausserdem eine Loge des IOBB. Union, ebenso des Hort und der Societe.
Es ware nur zu wunschen, dass die Zeit wiederkehren moge, die den machtvollen Aufschwung in jeder Beziehung wiederbringt, der durch die Kriegszeiten und deren Folgen, wie vor allem Wohnungsnot usw., allzu nachhaltig unterbrochen wurde.
4SS
Dejiny Zidu v Pisku.
Zpracoval
Jaroslav PolakRokycana, Praha.
Jmeno mesta Pisku vyskytuje se v listinach zidovskych v ruznych obmenach, dle toho, jaka byla prave obvykla rec v mestech ceskych. V listinach je vedle „Pise k" tez „Piesek", „Pissek", ale i „Pieseck":. Neni divu, ze v listinach hebrejskych neni zneni jednotne: drive psal se pU*& a pozdeji pND'S1). Osidleni Zidu y okoli P. ztraci se v sedem staroveku. Vzdyt i v, nejstarsi topografii kraje vyskytuje se jmeno .— dosud obvykle — jedne z nejvyssich hor v okoli piseckem (515 m) „Zidovsky vrch'"'). Nejstarsi casti mesta je bezpochyby' „hrad". Kronikar Haj e k z Libocan zminuje se o nem a tvrdi, ze na nem sidleli Templari. Vskutku byl take v nekdejsi hradni kapli nalezen kriz tvaru templarskeho a take znak mestsky je dosud „mesic a hvezda", znak onoho radu2). V dejinach Zidu v Cechach vyznamenal se prave tento rad sirenim vzdelanosti, nabozenske snaselivosti a kultury, takze neni vyloucena moznost, ze prvni koloniste zidovsti prisli na hrad ten s timto radem.
Zvlaste dulezite pro vyvoj obchodu a s tim i pro osidleni Zidu je narizeni krale Jana z Luce mburka (r. 1327), jimz prikazuje vsem trhovcum, kteri se ubirali z Rakous pres c. Budejovice do kraje plzenskeho, nebo pres Prachatice jeli ku Praze, ci na Hory Kutenske, aby se jinou cestou neubirali, nez pres P. Pisecti vsak byli osvobozeni vseho cla ve Vodinanech, Tyne n./VTt., Breznici, Mirovicich, ve Volyni, Strakonicich a v Netolicich. T. zv. „zlata stezka" cili „cesta pasovska", jejiz zbytky se zachovaly dodnes, rozdelila se v XV. stol. na tri, smery: prachatickou, zablatskou a vimberskou. Vsechny tri silnice sbihaly se u Bavorova a odtud sla jen jedna ku Praze. Tato vysada zavedla Pisecke v cetne spory s okolnimi mesty, ktere byly pozdeji vesmes ve prospech mesta P. rozhodnuty. Hlavni vyznam techto vysad tkvel v obchodu solnem, jehoz se primo dotykaji kralovske listiny z 2. cervence 1348, dane Karlem IV. Tehoz roku byl v P. zrizen sklad soli a r. 1362 dostalo mesto i nejvetsi obilnici v Cechach 2). Ze by Zide v tech dobach byli usazeni jiz na hrade piseckem, o tom se pri chudobe starsich listin v archivu mesta P. nedochovaly zpravy. Vsechny starsi spisy, byvse uchovany v tmavych, vlhkych mistnostech, prisly nazmar8). Spise je mozno, ze byli usazeni v blizkych Miroticich, kde jim byl povolen i hrbitov, o nemz bude pozdeji promluveno. Teprve pri r. 1420 cteme, ze byli Zide z domu (dnes nevime, z ktereho), k obyvani jim postoupeneho, vypuzeni a ze tyz dum byl darovan Peskovi predmestskemu. Ze zde Zide jiz drive usazeni byli, o tom svedci zprava z r. 1392, dle niz byl AI es z Vickovic dluzen 30 kop piseckym Zidum a „kdyz pak pozdeji byly Vickovice prodany a dostaly se Ondreji z Kestran, mel tento dluh zaplatiti, ale neucinil tak"3). R. 1397 mel Zid Markl dum v P. Od tech dob az do 17. stol. je vsak malo zprav o Zidech. R. 1497 byl usazen v P. Zid Majer H o r o v
s k y. Pamatkou z techto dob je opusteny hrbitov, t. zv. „zidovsky krchuvek". Tak se totiz jmenuje parcela za Sobrovnou na strani k vychodu obracene. R. 1732 prodal ji Norbert Fiser Tomasi Krizovi za 12 zl. Prof. Sedlacek nemohl se vsak dotazati, zdali na onom poli vskutku se pochovavalo, Jmeno a poloha pole tomu vsak nasvedcuji.
V husitskych valkach — r. 1424 — byli Zide z P. vypuzeni a jejich pribytky byly rozdany1), avsak zahy pote se opet vratili. Ani o teto dobe jich navratu neni bezpecnych zprav, nebot archiv mestsky byl velmi ochuzen rozkazem krale Ferdinanda z 31. rijna 1547, jimz porucilsvym komisarum, aby vsechny zpravy a pametni listiny v P. uschovane sebrali a jemu odeslali. Tim prisly nazmar mnohe listiny z  16.  stol.3).
R. 1610 byl v P. pronesen vynos kralovsky, jimz se zakazuje Zidum a Zidovkam noseni stribrnych a zlatych rouch, „halspantu", retezu a perlovych snur pod pokutou 50 rynskych nebo 8 dnu vezeni. Z toho zakazu shledava dr. M. Grunwald1), ze v te dobe opet Zide v P. bydleli a zde i k velikemu bohatstvi prisli. Ostatne byl onen vynos 90 let pozdeji •— r. 1701 —■ piseckym Zidum znovu pripomenut a zostren1).
Pri scitani lidu bylo v P. v r. 1690 celkem 893 dusi, z nich pak 10 zidovskych: 2 muzi, 2 zeny a 6 deti2). Ze se vsak tyto dve rodiny nezivily obchodem, to vysvita z prosebni listiny, v niz rada mesta potvrzuje, ze nema zadnych duchodu z „handle zidovskeho".
O neprizni piseckych obcanu proti jich zidovskym sousedum, avsak nemene o houzevnatosti Zidu v hajeni domova svedci tyto doklady z archivu mesla Pisku: R. 1654 podali Zide v P. panu podkomorimu v Praze tento prosebni list: „My chudi potrebni lide se uchazejice ponizene oznamujem, kterak zustavajice v meste P. jiz mnoho let, vzdycky jsme se tak pokojne chovali a zivnustku nasi spatnou tak vesti hledeli, abychom bez ujmy a skody panuv souseduv a vselikeho na nas narku byti mohli. Coz sic na mnoho let az posavad trvalo, nyni pak nevime, proc od pana purkmistra a panuv zapoved se cini, aby nam zadny z souseduv pokojuv nenajimal. Procez z te priciny k Vasi Mti jakozto milostivemu panu a ochranci nasemu se utikajice, ve vsi ponizenosti pokorne prosime, ze nas chudy, potrebny lid ve svou milostivou ochranu vziti a panu purkmistru a panum skrze milostivy dekret porouceti racite, aby nam toho bytu do vule Bozi* a vrchnosti nas vsech nejmilostiveji prali. V cem se Vasi Milosti k ochrane a resoluci ponizene poroucime Vasi Mti poslusni, chudi potrebni Zide v meste P. zustavajici."
R. 1657 brani se rada mesta v liste panu cis. rychtari proti tomu, aby v P. nebyli trpeni Zide a vybizi jej, „aby radeji podle svy vzacny povinnosti chranit obec, nezli ty neznabohy, kterych Panbuh toliko sam a zadny jiny napraviti nemuze". R. 1661   mela   byti