j... u u */ jl i. o ^ ii c xi, xwuixccruii mistr jpser Moravec a rodackaz Novych DvoruuP. Dolfina Po p e o v a, znama a uznavana pracovnice v oboru grafologie, ktera o tomto oboru sepsala radu cennych studii.
V obchodnim a prumyslovem, zivote rovnez dodnes zaujimaji Zide v P. predni postaveni. Je tu velka obchodni firma Bratri Ledererovych, tovarna na kozene zbozi Viktora Weinera, existujici jiz 40 let, kiera jiz pred valkou exportovala sve zbozi do Francie, Anglie, Egypta, atd.
Ke konci dluzno jeste zminiti se, ze vedeni nab. obce zid. v P. vlozeno je v poslednich letech do rukou proziraveho a pokrokoveho starosty Emila Lederera, velkoobchodnika, za jehoz spravy podniknuta byla nejen nutna uprava hrbitova, ale pamatovano bylo i na usporadani . a tim i zpristupneni starozitnych nahrobku. Dobrovolnou sbirkou opatren obnos 4000 Kc na opravu obradni sine „CadikHadin" a vykonany pripravy potrebne k oprave synagogy. Ze zasluzne cinnosti starosty nuLno jeste uvesti, ze prispel ku zrizeni dustojneho stanku zid. pamatek v rozsahlem mestskem museu v P., ktery tesi se zaslouzenemu zajmu vsech navstevniku.
*) BondyDvorsky, K historii Zidu v Cechach, na Morave a ve Slezsku, Praha 1906, I. dil, str. 518, c. 728. V blizke Polne zili tehdy dva Zide, v Pelhrimove 3% (tri dospeli a jeden mlady do 20ti let), v Jindr. Hradci 3%, v Nadceradci 2, ve Vlasimi 1, atd.
2)   Archiv   mesta  Pacova,  Registra   sirotci,  fol.   10.
3)   Teply,  Hospodarska   korespondence   Martina   Skvoreckeho, str. XLVIII.
4)   Tamtez.
6)  Tamtez,  str.  VIII.
Horepnik.
10 km von Patzau. entfernt liegt die heute 1100 Einwohner zahlende alte Stadt Horepnik. Einst war sie Sitz   einer   starken   judischen   Gemeinde   und   besass
Horepnik :  //.'■■  /;■.'.//...'.
ausser ihrer Synagoge auch ihre eigene judische Schule. Heute leben nur noch wenige judische Familien im
") Tamtez, str. 71 a 91. Zidovka LeblovaSmirbachova, od niz r. 1636 koupil potreby k liberaji pro sve komorniky a sluzebniky, je asi prazska Zidovka a ne pacovska.
7)   Tamtez,   str.   104,   dopis   Skvoreckeho   Cerninovi   je   psan 24.   dubna   1638.  Na  toto  datum  pripadla   sobota.  Vysel  tudiz z Pacova v sobotu vecer a v utery rano mel byti z Prahy zpet na Radedine.
8)   Tamtez,  str.  129, mestsky  archiv v  Pacove.
9)   Poznamka v registrach  sirotcich z  r.  1600,  fol.  1. Datovani   pouze   podle   pisma,   ktere   pochazi   od  mestskeho   pisare Adama Razonia.
10)   Zemsky   archiv   v   Praze.   Zidovstvo   kraje   bechynskeho, B. R. V., fol. 1838.                                                                         •
"')  Zide od 10 do 20 let byli zdaneni pouze polovici.
Hradec Jindr. 5 (1), Kardasova Eecice 1 (2), Krumlov 2, Kamenice 2 (1), Kolodeje ves 3 (1), Horepnik 9 (1), Neustupov 1 (3), Tabor 5 (3).
......      _____     ..     .                        1592,
fol. 37 a fol. 38.
1?)  Archiv mesta  Pacova, kniha  gruntovni  I,  fol.  Oo. 5.
18)   Tamtez, fol. Rr.  1.
19)   Tamtez, fol.  Qq.  10. 2°)  Tamtez, fol. Qq. 9. 21)  Tamtez, fol. Pp.  5.
m) Zemsky  archiv  cesky,  sign.  kraj  taborsky, 24 b). as)  Tato   cisla  nesouhlasi   ovsem  s   dnesnim   cislovanim. 21)  Archiv  mesta  Pacova,  Orig.   transakt  s  vrchnosti  s  obci ze 27. ledna 1718.
25)   Snemovnim   snesenim    z   r.    1650    bylo    ustanoveno,    ze v   Cechach   maji   byt   trpeni   jen   ti   Zide,   kteri   tu   zili   pred rokem  1618.
26)   Cesky zemsky  archiv,  tab.  kat.  kraj  taborsky 24b).
27)   Cesky  zemsky  archiv,  Josefsky  katastr  mesta  Pacova. 2S)  Cesky zemsky archiv, stabilni katastr mesta Pacova.
Horepnik.
Ort. Die Schule   ist   seit Jahren   gesperrt, dem alten Gotteshause droht der Verfall.
Nur wenige Schritte hinter der Stadt liegt der alte judische Friedhof. Dieser zahlt insgesamt gegen 300 Grabsteine, von denen der alteste aus dem Jahre 1649 stammt. Es gab jedoch auf dem Friedhof unzweifelhaft noch altere Graber. Naturgemass wurde mit der Anlage der Graberreihen an der ruckwartigen Friedhofsmauer begonnen, so dass sich die jungsten Graber vorne, in der Nahe der Leichenhalle befinden. Als der damals zur Verfugung stehende Raum erschopft war, legte man uber die mittleren Graberreihen eine Erdschicht, in der neuerlich begraben wurde. Darauf weist nicht nur der kunstliche Hugel in der Mitte des Friedhofes hin, sondern insbesondere auch der Umstand, dass in den mittleren Graberreihen ganz alte Grabsteine mit neuen, aus der 2. Halfte des 19. Jhts. wechseln. Wie es scheint, wurde also bei der Aufschuttung des Erdhugels ein Teil der alten Grabsteine verschuttet, ein anderer Teil an der Oberflache des kunstlichen Hugels neu postiert. — Erst in allerjungster Zeit wurde links vom ursprunglichen Begrabnisplatz ein Rasenstreifen hinzugekauft, der nun die modernen Marmorsteine tragt.
Dr. Karl Blan, Traulenau.
476
Geschichte der Juden in              Dejiny Zidu
Petrowitz bei Sedltechan.   v Petrovicich u Sedlcan.
Nacli d. Schrift „Geschichte des jud. Tempels in Petrowitz" von Simon L o b n e r.
Bearbeitet  von
Dr. Leo Lobner, Prag.
Dle spisu „Historie zid. kostela v Petrovicich" od Simona Lobner a.
Zpracoval dr. Leo Lobner v Praze.
Dejiny  zidovske  obce splyvaji s vyvojem   tohoto,     lani a ctnosti, obliben u veskereho obyvatelstva obce nyni 750 obyvatel citajiciho mestyse.                                jako   pametnik stareho zpusobu zidovskeho zivota a
Prvni zminka o zidovskych obyvatelich  nachazi se     vzdelani, ktery stale vice mizi. Tyz jest spisovatelem ve spisech vrchnostenskych (patrimonialnich)  ze 17. stol.
Jest vsak priznacne, ze v pomerne male obci zilo v polovine 19. stol. az 20 zidovskych rodin. Zidovstvi
Samson Lobner
Simon Lobner
udrzovano tehdy ve velke vaznosti a tra/dice zachovavana neobycejne bdele, ohledne cehoz prislusela hlavni zasluha vudci zidovske obce a zakladateli chramu Samsonu L o bn e r o vi, y jehoz dome c. p. 43 se nalezala az do rolcu 1869 modlitebna.
Tento inuz mel nejen pro svou ucenost biblickou a talmudistickou, nybrz i pro prikladnou svoji spravedlivost a pro zpusob vedeni sveho zivota ve vznesenych zasadach praveho1 zidovstvi blahodarny vliv na cleny obce zidovske a budil uctu k zidovstvi u Zidu i ostatniho obyvatelstva obce a okoli.
Pod jeho vedenim a dle jeho planu prikrocila obec zidovska v r. 1864 ke stavbe modlitebny, k jejimuz provedeni venoval stavebni misto clen obce Samuel Eliner. .
Jezto dary clenu obce ke stavbe projektovane stavitelem Trant. Smrtem ve znacnych rozmerech nestacily, vydal se Samson Lobner na cestu do Vidne, kde zil na vlastni utraty 4 nedele a sbiral prispevky u vynikajicich Zidu (Rotschilda) a sebral castku 2000 zlatych, na tehdejsi casy obnos nemaly. Co se nedostavalo, venoval pak Samson Lobner sam a tak v r. 1869 zasvecena modlitebna, stavba to pozoruhodna stavebne svym celodrevenym klenutim s neobycejne zdarilou akustikou.
Z vyznacnych clenu obce dluzno uvesti p. Simona L o b n e r a, syna Samsona Lobnera; Simon Lobner udrzoval tradici sveho otce, horuje pro zidovske vzde
Synagoga (vnejszk)
Josefa Lobnerbva
Karel Elsner
„historie zidovskeho kostela   v   Petrovicich", uverejnene v „Kronice obce Petrovic".
Ze zaslouzilych cienu obce uvesti dluzno pana Karla E1 s n e r a, dlouholeteho predstaveneho zidovske obce, p. Mojzise Lurie, pani Josefa Lobnerovou a ucitele nabozenstvi: Adler a, Fisch 1 a, Samce, Podvince, Kaudera, Schneidera, Kohna, Schleissnera a Lederera.
4I7