j... u u */ jl i. o ^ ii c xi, xwu-ixccruii mistr jpser Moravec a rodačka-z Nových Dvorů-uP. Dolfina Po p e o v á, známá a uznávaná pracovnice v oboru grafologie, která o tomto oboru sepsala řadu cenných studií. V obchodním a průmyslovém, životě rovněž dodnes zaujímají Židé v P. přední postavení. Je tu velká obchodní firma Bratří Ledererových, továrna na kožené zboží Viktora Weinera, existující již 40 let, kierá již před válkou exportovala své zboží do Francie, Anglie, Egypta, atd. Ke konci dlužno ještě zmíniti se, že vedení náb. obce žid. v P. vloženo je v posledních letech do rukou prozíravého a pokrokového starosty Emila Lederera, velkoobchodníka, za jehož správy podniknuta byla nejen nutná úprava hřbitova, ale pamatováno bylo i na uspořádání . a tím i zpřístupnění starožitných náhrobků. Dobrovolnou sbírkou opatřen obnos 4000 Kč na opravu obřadní síně „Cadik-Hadin" a vykonány přípravy potřebné k opravě synagogy. Ze záslužné činnosti starosty nuLno ještě uvésti, že přispěl ku zřízení důstojného stánku žid. památek v rozsáhlém městském museu v P., který těší se zaslouženému zájmu všech návštěvníků. *) Bondy-Dvorský, K historii Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 1906, I. díl, str. 518, č. 728. V blízké Polné žili tehdy dva Židé, v Pelhřimově 3% (tři dospělí a jeden mladý do 20ti let), v Jindř. Hradci 3%, v Nadčeradci 2, ve Vlašimi 1, atd. 2) Archiv města Pacova, Registra sirotčí, fol. 10. 3) Teplý, Hospodářská korespondence Martina Škvoreckého, str. XLVIII. 4) Tamtéž. 6) Tamtéž, str. VIII. Hořepnik. 10 km von Patzau. entfernt liegt die heute 1100 Einwohner zählende alte Stadt Hořepnik. Einst war sie Sitz einer starken jüdischen Gemeinde und besaß Hořepnik : //.'■■ /;■.'.-//...'. außer ihrer Synagoge auch ihre eigene jüdische Schule. Heute leben nur noch wenige jüdische Familien im ") Tamtéž, str. 71 a 91. Židovka Léblová-Šmírbachová, oď níž r. 1636 koupil potřeby k liberaji pro své komorníky a služebníky, je asi pražská Židovka a ne pacovská. 7) Tamtéž, str. 104, dopis Škvoreckého Černínovi je psán 24. dubna 1638. Na toto datum připadla sobota. Vyšel tudíž z Pacova v sobotu večer a v úterý ráno měl býti z Prahy zpět na Radědíně. 8) Tamtéž, str. 129, městský archiv v Pacově. 9) Poznámka v registrách sirotčích z r. 1600, fol. 1. Datování pouze podle písma, které pochází od městského písaře Adama Razonia. 10) Zemský archiv v Praze. Židovstvo kraje bechyňského, B. R. V., fol. 1838. • "') Židé od 10 do 20 let byli zdaněni pouze polovicí. Hradec Jindř. 5 (1), Kardašova Ěečice 1 (2), Krumlov 2, Kamenice 2 (1), Koloděje ves 3 (1), Hořepnik 9 (1), Neústu-pov 1 (3), Tábor 5 (3). ...... _____ .. . 1592, fol. 37 a fol. 38. 1?) Archiv města Pacova, kniha gruntovní I, fol. Oo. 5. 18) Tamtéž, fol. Rr. 1. 19) Tamtéž, fol. Qq. 10. 2°) Tamtéž, fol. Qq. 9. 21) Tamtéž, fol. Pp. 5. m) Zemský archiv český, sign. kraj táborský, 24 b). as) Tato čísla nesouhlasí ovšem s dnešním číslováním. 21) Archiv města Pacova, Orig. transakt s vrchnosti s obcí ze 27. ledna 1718. 25) Sněmovním snesením z r. 1650 bylo ustanoveno, že v Čechách mají být trpěni jen ti Židé, kteří tu žili před rokem 1618. 26) Český zemský archiv, tab. kat. kraj táborský 24b). 27) Český zemský archiv, Josefský katastr města Pacova. 2S) Český zemský archiv, stabilní katastr města Pacova. Hořepnik. Ort. Die Schule ist seit Jahren gesperrt, dem alten Gotteshause droht der Verfall. Nur wenige Schritte hinter der Stadt liegt der alte jüdische Friedhof. Dieser zählt insgesamt gegen 300 Grabsteine, von denen der älteste aus dem Jahre 1649 stammt. Es gab jedoch auf dem Friedhof unzweifelhaft noch ältere Gräber. Naturgemäß wurde mit der Anlage der Gräberreihen an der rückwärtigen Friedhofsmauer begonnen, so daß sich die jüngsten Gräber vorne, in der Nahe der Leichenhalle befinden. Als der damals zur Verfügung stehende Raum erschöpft war, legte man über die mittleren Gräberreihen eine Erdschicht, in der neuerlich begraben wurde. Darauf weist nicht nur der künstliche Hügel in der Mitte des Friedhofes hin, sondern insbesondere auch der Umstand, daß in den mittleren Gräberreihen ganz alte Grabsteine mit neuen, aus der 2. Hälfte des 19. Jhts. wechseln. Wie es scheint, wurde also bei der Aufschüttung des Erdhügels ein Teil der alten Grabsteine verschüttet, ein anderer Teil an der Oberfläche des künstlichen Hügels neu postiert. — Erst in allerjüng-ster Zeit wurde links vom ursprünglichen Begräbnisplatz ein Rasenstreifen hinzugekauft, der nun die modernen Marmorsteine trägt. Dr. Karl Blan, Traulenau. 476 Geschichte der Juden in Dějiny Židů Petrowitz bei Sedltechan. v Peťrovicích u Sedlčan. Nacli d. Schrift „Geschichte des jüd. Tempels in Petrowitz" von Simon L ö b n e r. Bearbeitet von Dr. Leo Löbner, Prag. Dle spisu „Historie žid. kostela v Petrovicích" od Simona Löbner a. Zpracoval dr. Leo Löbner v Praze. Dějiny židovské obce splývají s vývojem tohoto, láni a ctnosti, oblíben u veškerého obyvatelstva obce nyní 750 obyvatel čítajícího městyse. jako pamětník starého způsobu židovského života a První zmínka o židovských obyvatelích nachází se vzdělání, který stále více mizí. Týž jest spisovatelem ve spisech vrchnostenských (patrimoniálních) ze 17. stol. Jest však příznačné, že v poměrně malé obci žilo v polovině 19. stol. až 20 židovských rodin. Židovství Samson Löbner Simon Löbner udržováno tehdy ve velké vážnosti a tra/dice zachovávána neobyčejně bděle, ohledně čehož příslušela hlavní zásluha vůdci židovské obce a zakladateli chrámu Samsonu L ö bn e r o ví, y jehož domě č. p. 43 se nalézala až do rolcu 1869 modlitebna. Tento inuž měl nejen pro svou učenost biblickou a talmudistickou, nýbrž i pro příkladnou svoji spravedlivost a pro způsob vedení svého života ve vznešených zásadách pravého1 židovství blahodárný vliv na členy obce židovské a budil úctu k židovství u Židů i ostatního obyvatelstva obce a okolí. Pod jeho vedením a dle jeho plánu přikročila obec židovská v r. 1864 ke stavbě modlitebny, k jejímuž provedení věnoval stavební místo člen obce Samuel Elíner. . Ježto dary členů obce ke stavbě projektované stavitelem Trant. Smrtem ve značných rozměrech nestačily, vydal se Samson Löbner na cestu do Vídně, kde žil na vlastní útraty 4 neděle a sbíral příspěvky u vynikajících Židů (Rotschilda) a sebral částku 2000 zlatých, na tehdejší časy obnos nemalý. Co se nedostávalo, -věnoval pak Samson Löbner sám a tak v r. 1869 zasvěcena modlitebna, stavba to pozoruhodná stavebně svým celodřevěným klenutím s neobyčejně zdařilou akustikou. Z význačných členů obce dlužno uvésti p. Simona L ö b n e r a, syna Samsona Löbnera; Šimon Löbner udržoval tradici svého otce, horuje pro židovské vzdě- Synagoga (vnejšzk) Josefa Lobnerbvá Karel Elsner „historie židovského kostela v Petrovicích", uveřejněné v „Kronice obce Petrovic". Ze zasloužilých číenů obce uvésti dlužno pana Karla E1 s n e r a, dlouholetého představeného židovské obce, p. Mojžíše Lurie, paní Josefa Löbnerovou a učitele náboženství: Adler a, Fisch 1 a, Samce, Podvince, Kaudera, Schneidera, Koh-na, Schleissnera a Lederera. 4Í7