Liu a Oletou Rosinu. V roce 1730 narodil se jim syn Filip. Treti spolumajitel Salamoun Haska mel zenu z Haber v caslavskem kraji a s ni dve deti, syna Kosku a dceru Ancku, ktere v dobe soupisu bylo teprve pul roku.
Bratri udavaji o sobe, ze jejich rodina je v P. jiz od doby jejich deda, celkem pres 70 let. Podle toho byla by tato nova rodina prisla do P. kolem r. 1660, takze v poradi stari rodina Jisova by byla ctvrta zidovska rodina v P.
Jako spolu zili, tak se i spolecne zivili vsichni ti bratri „hausimiclvim" cili podomnim obchodem. Doma, v P., prodavali tez strizne zbozi. Nejstarsi Salamoun vydelaval si tak rocne 100 zlatych, Pinkas 75 zlatych a Salamoun Haska jen 50 zlatych. Podle toho soude, byl nejchudsim pacovskym Zidem.
Vrchnosti platili vsichni stejne po 8 zlatych, tedy celkem 24 zlatych rocne za ochranu. Zidovske dane platili malo, pouze 3 zlate rocne, ovsem kazdy z nich, takze jim celkem vysla na 9 zlatych.
V  dome c. 250 bydlel nejbohatsi muz P., Zid Jakub Lebl. Jeho dum, ktery, jak vime, znacnym nakladem znovu vybudoval po pozaru P. r. 1727, stal na starem zid. miste, kdysi Filipovskem podle udaju z r. 1654, patril jiz jeho  otci.  V dobe naseho  soupisu  r.  1734 byl  Jakub Lebl  petactyricatnikem a  po  druhe  zenat s Rosalii, ktera pochazela z Prahy.  S prvni  (Judita) i   s  druhou  manzelkou  mel  celkem   sedm  deti.   Nejstarsi byla Anna, ktere bylo 15 let, pak 131ety Jakub, lOleta Juttele a 81ety Michal. Je s podivem, ze dalsi dceri, ktere bylo sedm let, dal opet jmeno Anna. Pak prisly Oleta Ludmila a dvouleta Beta.
Jakub Lebl byl velkoobchodnikem. Skupovaval v okoli vlnu a »prodaval ji pacovskym soukenikum; od soukeniku kupoval hotove postavy sukna a prodaval je v malem.doma i ve velkem az do daleke ciziny, do Terstu, odkud zase privazel latky hedvabne a hedvabne tkanice, provozoval tez obchod obilim a ve svem krame v P. prodaval mimo veci jiz recene hlavne koreni, platno a cajkove zbozi. Od vrchnosti pronajal si panskou vinopalnu cis. 246 s pravem paliti a cepovati lihoviny. Platil z ni rocne 310 zlatych rynskych najmu. Vrchnosti za ochranu platil pomerne malo, pouze 28 zl. rynskych a to jeste je v tomto poplatku zahrnut najem za sklep k vinopalne. Lepe odhadli jeh& platebni schopnost starsi Zide v Praze, kteri mu prikazali platiti zidov. dane 96 zl. rocne. Obchodem a cepovanim i prodejem lihovin vydelaval si 1000 zlatych rocne. Na tehdejsi pomery je to velka castka penez, ktera jeste vice vynikne ve srovnani s jeho konkurentem, krestanskym primatorem Matejem Zoubkem, jemuz vynasel obchod sukny, hospodarstvi a zivnost soukenicka pouze 200 zlatych rocne. A vice nez 200 zlatych nevydelal si v P. z krestanu tehdy nikdo.
V  cisle 251 bydlel Zid Marcus  Meiler, rodak vimpersky. Do P. prisel r. 1702 a pozdeji se tu i ozenil s Reginou, dcerou nektereho pacovskeho  Zida.  Stalo se tak patrne r. 1717, kdyz mu bylo 33 let a jeho neveste 28 let. Deti meli malo, pouze dva syny, La£ara5 ktery se  narodil  r.   1718   a  Filipa,  ktery  se  narodil r. 1719. Dum si zakoupil r. 1718 od bratra sve zeny. Byl kozeluhem a od vrchnosti si pronajal za 50 zlatych rocniho  najmu kozeluznu.  Mimo  to  obchodoval kuzemi a vlnou. Vrchnosti platil za  ochranu 16 zlatych 30 krejcaru rocne a zid. dane 60 zlatych rocne. Take jemu vedlo  se vyborne, nebot rocni jeho zisk cinil 300 zlatych.
Posledni zid. dum v P. c. 252, patrici Adamovi Mendlovi, byl zid. jiz od pradavna. Byl to z r. 1654 nam  znamy dum Abrahamovsky. Adam Mendl zdedil
jej po svem otci a prebyval v nem se svou o deset let mladsi zenou Marii. On sam byl v dobe .soupisu r. 1734 padesatnikem. Ku podivu nemeli deti. Za ochranu platil jako Marcus Meiler vrchnosti 16 zl. 30 krejcaru a zid. dane 20 zl. rocne. Obchodoval hlavne striznym zbozim po okolnich trzich, coz mu vynaselo 200 zlatych rocne.
R. 1734 pripomina se jiz take modlitebna (skola k modleni), patrne ne vsak samostatna, nybrz v dome nektereho Zida umistena.
Lze pochopiti, ze vzrust zidovstva v P. se neobesel bez sporu. Nez ze vseho, co o techto sporech vime, lze videti, ze neslo o nenavistne spory nabozenskeho podkladu, nybrz o skutecne pravni rozepre, vznikle z toho, ze Zide se zakupovali na gruntech i krest. Tyto grunty byly zdaneny jednak k mestu a jednak se z nich platily poplatky farari. Kdyz vsak je ziskali Zide, neplatili ani k mestu, ani pochopitelne  farari.
Nejdrive se hlasilo mesto se svymi naroky a take pri vyhralo. V transaktu, kterym urovnalo r. 1718 svuj pomer k vrchnosti, bylo ustanoveno, ze Zide, sidlici na 4 novych zid. domech, jsou povinni platiti z nich mesicne po 10 krejcarich mestu kontribuce. Osvobozeni mohli byti napriste pouze tehdy, kdyby zakoupili primo od vrchnosti pusta mista stavebni24).
Nez i tento transakt Zide neuznavali; alespon se podle nej nechovali a neplatili tak jako drive niceho. Az roku 1729 zavazali se k placeni znovu a odtud take plaitili.
Vaznejsi byl spor s fararem, ktery «i stezoval rektifikacni komisi, ze se mu zmensuje stola desatku tim, ze Zide drzi grunty kdysi krestanske. Se sveho stanoviska mel pravdu. Ze vsech 4 kdysi krest. domu odvadel se desatek farari, na nejz mel farar pravo. Desatek byl vazan na dum a ne na majitele. Meli tedy i Zide ho odvadeti.
Obou stiznosti se ujaly urady, ktere prave v P. prozkoumavaly katastr a cinily navrhy na opravu. Komise, ktera za pricinou opravy katastru byla v srpnu 1734 v P., navrhla zkratka, aby Zide, kteri se vloudili po roce 1618 do P., byli vyhnani25). Stran mestske kontribuce navrhovala, aby Zide ze svych vsech domu zaplatili ihned zadrzene platy po 10 krejcarich mesicne z domu, a to od r. 1718, kdy pristoupili na transakt mesta s vrchnosti, az do r. 1729, kdy skutecne zacali platiti. Celkem meli doplatit 80 zlatych.
Komise pozastavila se jeste nad tim, ze Zide nebydli pospolu, oddeleni od krestanu, nybrz poruznu mezi nimi. Obavala se, aby z toho nevznikly nepokoje, zvlaste „jdeli farar se svatosti k umirajicimu", a radila, aby Zidum byly vykazany nove domy za mestem na rejdisti (Tummelplatz). S fararem stran stoly meli se sami srovnati.
Jiz z toho, ze nejdrive komise navrhla, aby Zide byli odstraneni a pak o.pet je chtela prestehovati za mesto, je videti, ze s uplnym odstranenim a dodrzenim snemovniho sneseni z r. 1650 to nemyslela vazne 20). Mocnou ochranu nalezli Zide u sve vrchnosti, kterou predstavoval prior pacovskeho klastera bosonohych karmelitanu, pater Johannes Bernardus a S. Bonaventura. Jiste na nej pusobil strach z ubytku prijmu z poplatku za ochranu, ktery cinil u ctyr Zidu, kteri meli byti vypovezeni, 66 zl. 30 kr. A snad take spatny pomer k farari pacovskemu byl pricinou, ze je hajil i proti jeho narokum.
Dokazoval, ze Zide pacovsti bydli v meste jiz pres 136 let a ze sedi na domech, ktere koupili vesmes od vrchnosti, tedy dominikalnich, z nichz neprislusi platiti mestu. Stolu panu farari ze neodvadeji Zide pry nikde aameizi krestany ze bydli v jinych mestech tez, na priklad v Tabore, v Brandyse, a nikde to ne
4I4
Jakob  Wiener
Oskar Meiler
Emil Lederer
budi pohorseni. Jak cela vec byla skoncovana, nevime. Zda se, ze Zide platili odtud k obci, farari nic, a ze pomalu byli koncentrovani. Ziskavali stale vice majetku domovniho a za padesat let vlastnili ne uz sest, nybrz deset domu v P. Katastr Josefsky uvadi je v tomto poradi (1787):
I. Vrchnostenska vinopalna, II. Bernard a Joachim Volff, III. Mendl Abraham, IV. Jakub Lebl, V. Isak Lebl a Abraham Moises, VI. Samuel Filip, VII. Salamoun Jakub, VIII. Lebl Elkan, IX. Jakub Jisa, X. Filip  Samuel27).
R. 1829 v katastru, tak zvanem stabilnim, nalezame v P. tyto zidovske majetniky domu:
V dome c. II. bydlel Jakub Kral; mel u tohoto cisla jednak obytny dum, jednak hospodarske staveni. C. III. obyval Salamoun Moller; tento dum byl zcela bez hospodarskeho prislusenstvi. David Piek, ktery vlastnil velmi rozsahly dum. c. IV. (tusim, ze je to dum kdysi Zelenohorsky, patrici pocatkem XVIII. stol. Jakubovi Loblovi), mel u domu jeste zvlastni hospodarske staveni. V c. V. bydlel Mojzis Robicek a v c. VI. Jakub Picki Abrahamu Rotenbaumovi patrily domy dva, c. VII. a VIII., z nichz podle vymery zastavene plochy 95 a 30 ctver. sahu byl jeden dosti rozsahly. Stejne vlastnil i Isak Randauer dva domy, c. IX. a X. Nez tyto byly mensi. Zidovsky dum c. I. uzivala tehdy vrchnost, to jest nabOz. fond.
Zato< vlastnili Zide take domy mestske, a to c. 179, ktere patrilo manzelum Lazarovi a Rosalii Mollerovym, a c. 174 patrilo Gabrieli Pickovi. Zid. nab. obci patrila synagoga, ktera pri ocislovani domu dostala c. 379, a pozemkova parcela o vymere 200 ctver. sahu c. 1379, na niz byl zid. hrbitov2S).
Pred prevratem r. 1848 jeste jednou Zide pred pozdejsim uplnym svym osvobozenim a zrovnopravnenim museli vesti dlouhe a marne spory s mestem, ktere jim zabranovalo ve volne hospodarske konkurenci. Nez stejne, jako drive, neslo ani tentokrate o zasti nabozenske, nybrz spor byl dusledkem dobe jiz nevyhovujiciho, v upadku se nachazejiciho' zrizeni cechovniho.
Zide Emanuel Meiler a Josef Moravec chteli v P. otevriti si kramy a vrchnost jim k tomu r. 1840 dala i povoleni. Z toho byl poplach i soudy, nebot mesto na zadost cechu upiralo Zidum pravo obchodovati v domech mestskych, a obhajilo tuto zasadu jak u krajskeho uradu, tak u gubernia, a r. 1843 i u dvorske kancelare.
Zide nechteli se podvoliti, zvlaste kdyz vrchnost se za ne postavila, a pres zamitave rozhodnuti otevrel si Josef Moravec r. 1840 v c. 76 kruiparstvi a po zavreni obchodu r. 1842 obchod kuzemi. (Kommissionshandel mit   Lederwaren.)   Pozdeji   (tehoz   roku)   obdrzel   od
vrchnostenskeho uradu povoleni k vykroji kozi a lne / neho zbozi na zpusob kramarsky  a k prodeji suken. Ale opet byl nucen ustoupiti, ponevadz mesto mu dalo kram zapecetiti a dvorska kancelar r. 1843 zakaz potvrdila.
Stejne vedlo se i Emanuelu Mellerovi, ktery chtel v c. 274 si otevriti kram. V celem sporu slo 6 boj mezi pravomoci mesta a vrchnosti^ a podle tehdy platnych zakonu vyhralo mesto, ktere se durazne ohradilo proti vmesovani se vrchnosti do sve pravomoci. Vrchnost smela povolovati Zidum obchod pouze v domech, ktere patrily pod vrchnostenskou jurisdikci, a ne v domech mestskych, a oba Zide chteli si kramy otevriti v domech mestskych, coz bez souhlasu mesta nebylo mozne.
Take boj s cechem reznickym, ktery vedl Zid Jachym Moravec r. 1840, o vteleni do cechovnich knih a o pripusteni k volne soutezi, skoncil vitezstvim cechu, ktery Moravce za clena nezapsal a prodej masa mu nepovolil.
Uvolneni, ktere prislo po r. 1848 a skoncilo' uplnym zrovnopravnenim Zidu, melo prirozene take v P. za nasledek silny vzrust Zidu. Nejvice Zidu v P. bylo r. 1910, kdy pri scitani bylo napocteno 164. Prirozenymi nasledky valky svetove klesl tento pocet r. 1921 na 121.
Z vynikajicich Zidu, kteri zili v P., dluzno na konci tohoto kratkeho prehledu zvlaste vzpomenouti Vilema Zirkla a advokata JUDra Bernarda Picka.
Vilem Zirkl narodil se v Jistebnici a v P. pusobil jen kratky cas. Byl to neunavny pracovnik' ceskozidovsky, vyborny divadelnik, spisovatel a prekladatel. V krajinske drobne praci ceskozidovske na Taborsku byl pokracovatelem po znamem red. Josefu P e ni zk o v i z Nar. listu. Zemrel predcasne pro sve okoli po tezke srdecni chorobe r, 1894 a je pochovan v P.
Take JUDr. Bernard Piek nebyl rodakem' pacovskym, nez pusobil tu skoro 40 let. Zemr. r. 1926. Dr. Piek, kosmopolita, velkeho vzdelani a velkeho srdce, idealista a pritel drobneho lidu, jehoz zastancem byl po leta v mestske rade, ziskal svou uslechtilou povahou uctu a hluboky obdiv vsech, kdoz jej znali." Bylo nejvetsim potesenim jeho ryze lidsky zalozene povahy, mohlli rozvadene strany smiriti, a jako advokat zastaval se vzdy jen veci, o jejichz spravnosti byl osobne presvedcen. A cinil tak nezistne &#8212; zacasto zdarma, avsak vzdy poctive a cele.
Krome obou uvedenych zasluhuji zminky z doby novejsi tito vyznacni zidovsti rodaci v P.:         *
JUDr. Emil J o k 1, min. rada ministerstva post a telegrafu, PhDr. Hugo J o k 1, profesor csl. realneho gymnasia Komenskeho ve Vidni, chemik dr. Ing. Josef
4T5