Geschichte der Juden in Pacov.
Bearbeitet  von Archivar Jan Zoubek, Pacov.
Jvdy a odkud prisli prvni Zide do Pacova jest nesnadno povedeti. Jako pri reseni jinych otazek take i pri teto zelim nedostatku pramenu a zprav, ktere by osvetlily nam dosud uzavreme a v tmu nepoznani zahalene starsi doby. Nebot je jiste, ze Zide sidlili v P. jiz drive, nez po prve o nich se vyskytuji prime zpravy.
Prisli tam patrne nekdy po polovici stol. sestnacteho, kdyz, byvse vypovezeni z Cech a predevsim
(stara cast)
% Prahy (1541), vracejice se, pocali hojneji nez dosud se usazovati i ve venkovskych panskych mesteckach. Soupis Zidu, porizeny za ucelem jich zdaneni starsimi Zidy .prazskymi r. 1570, uvadi, ze v P. zije jeden Zid1). Je ovsem nejpravdepodobnejsi, ze nejde jen o osameleho Zida, nybrz o celou rodinu zidovskou. Zivil se, jak bylo tehdy u Zidu obycejem — obchodem. Snad je to tyz, ktery opet nejmenovany prodal r. 1596 Janovi, synovi Rozhurkovu, nadobi zamecnicke za 2 kopy misenske 2). Prvni jmenem znamy pacovsky Zid je A r o n z P., ktery r. 1622 pronajimal do okoli potazni dobytek 3). Vedle tohoto Zida sidlil vsak v dobach valky tricitilete v P. jeste jiny Zid, patrne potomek toho, ktery se z r. 1570 pripomina. Ten mel obchod a jak na malych mistech byva, kramaril se vsim. Pri tom sklenaril, prodaval mosaz, tkalouny a j. leskle trety4). Postaveni Zidu po bitve na Bile hore se vubec zlepsilo, zvlaste, kdyz r. 1627 byli Od krale vzati do ochrany. Od vrchnosti nemeli se spatne. Pan Jan starsi Cernin z Chudenic, kteremu od r. 1630 patrilo panstvi pacovske, uznaval a zajiste i tezil z jich obchodni zdatnosti. Piset o nich vyslovne, ze „v te discordii sveta oni jedini kseftovni vejbytky obstarati smeji a umi" 5). V hojne mire obchodoval se Zidy prazskymi (prodaval jim skopce ze svych dvoru na Pacovsku) a kupoval od nich a od taborskych Zidu ruzne potreby6).
Pacovsky Zid, ktery  kramaril,  mel  krome  penezi
Dejiny Zidu v Pacove.
Zpracoval archivar Jan Zoubek, Pacov.
tych davek odvadet sve vrchnosti take koreni do kuchyne. Kdyz r. 1638 tak neucinil, nemaje koreni na sklade, chte'1 ho spravce vsaditi do veze do vezeni; nez uznal, ze by tim si nepomohl a proto jej pustil, zvlaste, kdyz Zid slibil, ze „ihned v tuto noc do Prahy schvalne pujde a konecne v outery s nim na Radenine bude. Ze pujde ve dne, v' noci, aby koreni mohl v outery odvesti" 7).
Zminenemu jiz Aronovi z P. nevedlo se asi valne. Zivnost povozni, kterou provozoval patrne vedle obchodu, byla mu spise na skodu nez k prospechu. Dobytek a potahy vzali mu vojaci a valkou ochuzeny sedlak nemel cim platiti. Bude to patrne on, ktery r. 1639 proto z panstvi utekl, zanechav sam v P. neco dluhu. Jeho otec — nejmenovany — nachazel se tou dobou u sve dcery v Destny8).
Od polovice stol. 17. nalezame pro P. vice psanych pramenu a zprav o Zidech. Jeste pred polovici stol. kolem r. 1640 zakoupil pansky dum v P. H e r s 1, ktery byl kozeluhem9). R. 1654 konecne mame presny, castecne i jmenny seznam Zidu v P.10). Je v nem krome receneho jiz Zida Hersla, kozeluha, take jeho celedin Salamoun, jemuz nebylo dosud 20 let11). Druha zid. rodina sestavala ze dvou bratri Abrahama a Joachyma, kteri spolu zili a spolecne vedli obchod. Treti zid. rodina v P. bud valkou hodne sesla, nebo to byl chudy pristehovalec. Predstavitelem rodiny byl Filip Zid, ktery mel kram, „vsak spatnej". Mel syna Simona a sluzebni pachole Mojzise. Oba nedosahli jeste stari dvaceti let. Konecne chovaly tyto tri rodiny u sebe nejmenovaneho Zida, „jenzto deti uci". I kdyz vime, ze soupis, porizeny pro potreby danove, jimz podlehali jen muzsti Zide od deseti let vyse, aeudava
Synagoga (Pozar r. 1933)
nam zen a deti pod deset let, a muzeme tedy odhadovati pocet vsech Zidu v P. v r. 1654 na 15 az 20 osob, je fakt, ze meli mezi sebou muze, ktery ucil deti, zajiste skvelym vysvedcenim jejich proziravosti a obe
tavosti. V dobach nejhlubsiho upadku kulturniho dopravali svym detem vzdelani a utvorili tak zaklad pro jejich budouci blahobyt a vzrust, ktery 80 let pozdeji vyvrcholil v tom, ze nejbohatsimi obyvateli v P. se .stali prave Zide12).
Dalsi «pravy o pacovskych Zidech jsou opet nahodile. Tak r. 1659 mel mydlar Vaclav Stejskal maly zelezny kotel na vareni mydla, ktery koupil od Zidovky 13) za dva rejnsky. R. 1679 pohadala se zase Alzbeta, dcera Jirika Krepelky, s manzelkou Hersla Zida, ktera ji narkla o nejake „kolasi", az konsele smirili rozvadene  strany 14).
Po valce tricetilete P. pozvolna se zotavoval. Klidnemu vyvoji byla na prospech rozumna vlada vrchnosti, kterou vykonavala vdova generala Sigmunda Myslika z Hirsova, hrabenka ze Zdaru. A tak v druhe polovici stoleti sedmnacteho rostlo a sililo i pacovske zidovstvo. Rodiny, ktere jsou zapsany do seznamu z r. 1654, bydleli pospolite ve dvou domech, zvanych Abrahamovsky a Filipovsky. Dum Zida Hersla, koupeny, jak vyse receno, od vrchnosti asi r. 1640, se kryje s jednim z oznacenych domu. Prilivu novych Zidu a vnitrnimu prirozenemu rustu dva domy nemohly na trvalo postaciti. Proto byvali nejdrive v najmu v domech krest., ponejvice vrchnostenskych, jichz po zhoubnem vylidneni zeme mnoho bylo pustych a neosedlych,. A na techto domech zakupovali se pak prichozi Zide, kdyz byli hospodarsky vzrostli a zesilili. Silnejsi o. z. v P. starala se brzo, aby mela vlastni hrbitov. Pozemek k nemu zakoupila od obce r. 1680 za mestem smerem k Rouckovicum. Rocne z nej platili dva grose mis. ouroku k mestu15).
Jednim z krest. domu, ktere presly v majetek zidovsky, byl dum zvany Kolarickovsky. Po svych pratelich zdedil jej novy pacovsky Zid Abraham ■ Pik spolu se svym svagrem Benjaminem. Vyplativ Benjamina, prodal tento dum s radou sve zeny dne 11. kvetna 1691 svagru svemu Salamounovi Posnovi a jeho zene za sumu 43 kopy misenske, kazdou kopu po 70 krejcarich pocitajic. Posn, opet novy pacovsky Zid, bydlel dosud v podnajmu v dome panskem. Dum koupil vlastne pro svou dceru, ktera mela pred svatbou, aby ji i jejimu budoucimu muzi mohl dati k obyvani sve stare od vrchnosti najate bydliste. Pri koupi si opatrne vyminil, aby mohl dum prodati jinemu Zidu, kdyby se svatby jeho dcery snad seslo16). Z domu musel vlastnik platiti „Schutzgeld", poplatek za ochranu a urok vrchnosti, mimo to konati povinnosti sousedske, t. j. konati ponucku a robotu zenni. Z roboty a ponucky se vyplacel nepatrnym platem 36 krejcary rocne. Nebylat tehdy pro mestske obyvatelstvo robota tiziva.
Dalsi krest. dum, ktery presel do rukou zidovskych, byl postaven na miste pustem, kdysi Varhanikovskem. Toto misto koupil — oivsem bez poli — Zid Marek Bernard od varhanika Jiriho Masata za 4 zlate. Dum na tom miste dala postaviti vrchnost a prodala jej 28. cervence 1701 za 75 zlatych Markovi Bernardovi, ktery takto ziskal domek i s mistem za 79 zlatych a .pri tom ziskal vyhodu, ze nemusel k mestu niceho platiti, ponevadz dum koupil od vrchnosti17).     .                                                   .
Velmi brzo zakoupili se Zide v domech, kde drive masne kramy byvaly, snad tam meli pak i svou porazku. Jiz pred r. 1693 mel tam svuj domek Salamoun Zid a kozeluh a vedle tohoto domu zakoupil sobe 1693 dum bez roli Vaclav Havlovy, remesla novosevcovskeho. Take o tomto domu se pravi, ze v nem drive Zide bydlivali18). V krest. rukou nezustal dlouho. Vaclav Havlovy prodal jej Pavlovi Radcovi a  tento  prodal jej  opet r.  1693 Salamounovi Abra
hamovi, kozeluhovi, za 25 kop .misenskych. Mel tudiz Salamoun Abraham vedle sebe dva domky, patrne vsak nevelike 19).
Tento prikoupeny domek odevzdala vdova Salamouna Abrahama Judita r. 1704 synovi Filipovi a manzelce jeho (6. listopadu). Puvodni domek Salamounsky, kdysi Jarsovsky zvany (podle drzitele ze zacatku 17. stol. Jarose hrncire), ktery byl Salamoun koupil od vrchnosti za 70 kop misenskych, postoupila matka Judita dne 12. ledna 1706 synum svym Haskovi, Filipovi, Jisovi a Pinkasovi rovnym dilem v teze sume 70 kop  grosu misenskych20).
Stary zidovsky dum, patrici r. 1654 kozeluhovi Filipovi (po drivejsim majiteli tez Zelenohorsky zvany), koupil od vrchnosti r. 1717 dne 19. rijna nejbohatsi pacovsky Zid a obcan vubec Jakob Lebl za 150 zlatych. Kdyz pak dum mu pri hroznem pozaru mesta r. 1727 vyhorel, vystavel si na spalenisti nakladem asi 3000 zlatych vskutku mestsky dum, ktery mel v prizemi tri klenute kramy a sednici hostinskou, v patre dva pokoje, komory a sypky na obili. Dum dal zapsati r. 1734 dne 29. prosince sobe a sve druhe manzelce Rozalii, jakoz i detem z prvniho i druheho manzelstvi (prvni jeho zena slula Judita), iS tou vsak vyminkou, aby umreli drive nez jeho druha zena a provdali se tato znovu, nemel jeji manzel nizadneho prava k domu, nez vse aby patrilo detem. Zda se, ze jeho druha zena byla asi znacne mladsi nez oji21).
Od r. 1654, kdy v P. byly jen dva zidovske doimy, do roku 1722 se jejich pocet ztrojnasobil. V tak zvahem terezianskem katastru, prizhavaci tabuli22), maji Zide domy cislo 247 az 252.
V   cisle: 247 23)   bydlel   Zid Lazar (Leser)Haska. Roku 1734, kdy v P. doslo k revisi priznavacich, tabel, byl star 28 let. Byl rodakem pacovskym, dosud "svobodnym. Domacnpst vedla^mu jeho  ovdovela  matka a   sdilel   ji   se   s^ymi   sestrami,   181etou; Rosinou   a Mletou Liou as 9Ietyni, bratrem JLeblem. Take jeho rodice, jak udal, pochazeli z P. Dum': v neanz bydlel, patril drive vrchnosti a platil znej rocne 16zlatych rynskych davky za ochranu (Schutzgeld). Radne dane odvadel rocne 3 zlate rynske. Zivil se podomnim obchodem vsim moznym, zvlaste striznim zbozim, ktere roznasel na zadech na trhy do okolnich mist.
Rocne si tim podle sveho priznani vydelal sto zlatych rynskych. Na pohled to neni mnoho. Nez srovnameli vynosy ostatnich pacovskych obyvatelu, uvidime, ze je to znacne nad tamnejsi prumer, ktery byl asi 40 zlatych rocniho vynosu ze zivnosti i hospodarstvi.
V  cisle 248 bydlel se svou zenou omlady, 261ety Zid Volf. R. 1722 sedel na tomto domu otec Volfa, Marek, ktery   byl   jiz   rodakem   pacovskym  a  jak jiz vime, koupil   r.   1691   Varhanikovsky   dum. Volf se ozenil velmi brzy v 15 letech a vzal si za zenu Betu % Ronova v caslavskem kraji a mel s ni tri deti. Nejstarsi Rosine bylo   10   let,   synovi . Joachymovi  6  let  a  nejmladsi Estera    byla    dvouleta.    Vrchnosti   platil    rocne    za ochranu 10 zlatych, radne zid. dane 6 zlatych rocne. Zivil se obchodem, hlavne platnem, coz mu rocne vynaselo 50 zlatych.
Dum c. 249 zname ze stare doby jako dum Jarsovsky. R. 1722 sluje jiz domem Jisovskym. R. 1734 patril trem bratrim. Nejstarsi Salamoun Jise byl 45 let star. Jeho zena Moscha byla s nim v stejnem veku. Oba se narodili v P. a nepatrili mezi'Zidy prichozi. Deti meli jen 2, a to syny 221eteho Filipa a 151eteho Lebla. Druhy spolumajitel Pinkas Salamoun narodil se r. 1704, v 17 letech si vzal za zenu pacovskou Zidovku Ancku, s niz do r. 1734 mel 4   dcery   —   121etou Kacenku, 91etou Juditu, 81etou
473