jeden k druhemu,  klobouky  sve  na  hlavach  majici, smisky a rouhani sva z toho maji" 3S).
Zatim Zide slozili v rathuze jiz smluvenych 70 zl. rynskych a obec zaplatila 23. srpna 1658 za pet voru plaveckeho drivi na pet domku, nehodlajic patrne zdvihnouti staveni rodine Mojzisove34). A na konec vratili konsele slozenou zalohu i ostatnim Zidum s poznamkou, „ze kdyz na staveniste drivi se svazelo, odpirali tomu majitele zborenist, ze tu zase sve byvale grunty zdvihnou".
Posleze obratil se hnevive na Daniele Mojzisu i zamecky hejtman. Dne 10. ledna 1660 vzkazoval na rathuze primatoru Pavlu Volfovi z Rriegsfeldu, „aby Da niel z mesta propusten nebyl, nybrz vazbou stizen" 3ii). Konsele, hovice ochotne vuli zamecke, zapecetili i Danieluv kram36). V listopadu odesel Daniel do Chrudime a skladal na Ceskou komoru novy memorial. Pardubsti vzkazovali vsak soucasne chrudimskemu Praju, ze „purkmistru pred ocima pesti na stul tlouci a snupati se opovazoval a cely ourad konselsky neslechetne a nevazane vedle svych jinsich lehkomyslnych, zidovskych a utrhavych reci v jistem miste jizlive a dutklive za selmy jiste znarikati se opovazoval" 3T).
Jednani  o  Danielove  memorialu  u  Ceske  komory vzalo se pred se teprv v lednu 1661 pri zvlastni komisi, jiz ucastni byli z Pardubic i zamecky purkrabi a duchodni pisar38). Pardubsti zatim  domahali se  castymi listy  k vrchnosti  o  vylouceni i  ostatnich Zidu. Kralovska   komora  vyhovela   jim ; 20.   rijna   1661S9). Protoze prave  v  ten  cas  predkladaly  se  pardubske majestaty cisari k obnove, zadali konsele hrabete Vratislava z Mitrovic, komorniho presidenta, aby jim rozsudek  Ceske  komory  z   r. 1661  vloziti  dal  tez   „do confirmati". Kdyz 5. ledna 1662 cisar Leopold I.   ve Vidni privilegia pardubska stvrzoval, byla tam jiz vepisana i veta: „Ponevadz zadny Zid nad pamet lidskou a predesle nikda a tak ani v minulem tisicim sesti stem osmnactem letu  (kdez pokuadz kde lehdaz   jaci   Zide bydleli, tu take jeste dale se zdrzovati, snemem minuleho 1650 leta v dotcenem Kralovstvi  nasem  Ceskem drzanyna sobe propujceno maji), v dotcenem meste P. obytny nebyl a usedly a oni Zide teprv za  casu  minulych   vojenskych   neresti   pro   lepsi   bezpecnost   jich v temz meste sameho toliko bytu a to do vule a libosti jich Pardubskych uzili, k tem pak domum, ktere jsou nekdy na Malem predmesti dotceneho   mesta   nekteri Zide od krestanuv koupili, a v  naddotknutych vojenskych casech v dokonalou ruinu a zkazu privedene   a dilem do sancuv a Fortificati pojate byly a ostatni posavad puste a sama toliko mista zustavaji,  pravo   sve proto, (ze jsou penize ty, ktere jsou na vystaveni  jim na temz predmesti na miste jiz   recenych   pustych   jinych skrovnych domkuv slozili, zase  vyzdvihli   a   od toho upustili), potratili, aby casto psaneho mesta doiceni Zide, nyni i na casy budouci prazdni byli   a   tu daleji a viceji, jak v meste, tak i na predmesti trpeni nebyli" 40). Dne 9. Januarii 1. 1662 jsou Zide do domu radniho povolani a jim v srovnalosti od JMC. Komory Ceske prosle resoluce pod datum na Hrade   Prazskem 20. Octobris 1661 narizeno, aby neprodlene   dne  stredecniho, jenz bude 11. Januarii, se vsim nabytkem, zenarrri a detmi pryc, kam se jim dobre vidi, vystehovati hledeli poid zlymi nasledky a trastem" 41). Zide vybrali si   potom   byt   na   pardubskem   venkove,  ale  styku s mestem nenechali42). Obchazeli sousedy podomnim obchodem, pri r. 1683 najali si u cihelny za Labskym mostem panskou chmelovnu4S) a zvlaste hajili si take sveho hrbituvku „U Zidova", kam  casem  snaseli  sve mrtve. Odpor Pardubskych pokusil se vsak zahy  prekazeti jim i v tom. Dne 10. listopadu r.  1697 vypovedela Kralovska komora dve zidovske rodiny z Pardu
bicek, od hejtmana Celestyna Slavika tam usazene „na velike sklamani a ruinu chudych remeslnikuv i lidi handlovnich".
Po nastupu primatora Vaclava Fr. J. Fiedlera — kupce — branilo se Zidum v zivnosti tak tuze, ze volali na pomoc zase panstvi. Dne 7. brezna 1720  „publikovana jest missiva od JMC. hejtmana Fr. Vaclava Kwietone z Rosenwaldu, kterak isobe Zidovstvo, stezuje, ze za nynejsiho pardubskeho primasa netoliko   v   svych handlich trpeni byti nechteji,  (nybrz)  i   take   jim   se v Bohdanci konopi kupovati a prodavati zabranuje". Potom v rade sneseno, ze „ma se odpoved   na   JMPhejtmana stilisovati, „ze  ne P. Primas, nez magistrat vedle Privilegii meista Ziduv  pres noc trpeti   nechce. S strany tech jejich po domich hausirovani na  prosle patenty se odvolava, ze se kradezi obavati jest, neb ze se shledalo, ze Zid Hostovsky ukradene pani  Justove perly  koupil"44).    Protizidovsky   smer    pardubskeho kdnselstva ziskal docasne ohlasu   i v zamku.   Dne  4. unora 1723 „publikovana v rade missiva   JMP.   hejtmana", ze se „z poruceni P. Administratora zidovsky krchov cassirovati ma".   A konsele,   uvitavse   pansky pokyn, prohlasili, ze jest o to dozadati  „zdani P. starsich obecnich a k tomu smerovati, aby se   tak   stalo". Okolni Zidy o chystane zkaze hrbitova spravili konsele prostredkem „starsiho Zidu — brozanskeho", jejz por volali na misto radni45). Ohrozeny zbytek sveho byvaleho majetku chranili si Zide velmi horlive a  s   uspechem. Jiz 17. unora ohlasovala se  konselum   „missiva JMP. hejtmana (nova), aby cassirovani zid. krchova do 14 dni se zastavilo". A od te doby nastalo cile sepisovani listu jak v dome radnim, tak  v  zamku  po   cely rok dc). Posleze rozmrzeli konsele posilali 16. prosince 1. 1723 list zameckemu hejtmanu Vaclavu   Josefu   de Bossi a druhy krajskemu uradu, ohlasujice, „ze tu Zide v letu 1618 ani pred tim   nebyli   (a)   krchov   nemeli. (Ponevadz) zase odtud vypovedeni jsou, ze se jim   (take) krchov vypovida"47). A rozhodnuti oznamili take Zidum. Avsak i Zide, v ten cas v Brozanech a Dasicich bytem, umeli se dobre hajiti. „Dne 13. Januarii 1. 1724 skrze vstoupeni (dotaz) prednesli, (proc) se jim jejich mrtva tela na krchov tu pri meste P. od vzacneho magistratu pochovati zapovida. Nacez podle sneseni relatore D. "Vene. Jos. Fiedler jim oznameno, ze skrze troje a (v) pominulem r. 1723 od Kr. Krajskeho (uradu) s pripojenym mistodrzicich porucenim prosle patenty. Ze najmu z toho mista jiz dve leta  neplati. Ze  o  sve ujme bez prohlaseni se pri vzacnem magistratu: tela mrtva pochovavaji." Zastupcum Zidovstva   zdarilo   se vsak magistratni rozkazy opet zmariti. Dne 26. Januarii 1. 1724 od   Kral.   adminis trati   cameralni   missiva (v rade) publikovana, aby cassirovani   (hrbitova)   poodlozeno' bylo, leda by Kral.   ourad  krajsky   takove cassirovani per expressum naridil."4S) A po tomto kameralnim vzkaze vytrval zid. hrbitov az dosavad 40);
Pece Ceske a dvorske komory o zid. zivnostniky pardubskeho venkova podlozena byla fiskalnim "zajmem. R. 1697 zili v Bohdanci zid. obch. dva, v Prelouci jeden. Podle komorniho rozhodnuti mel kazdy z nich do zameckeho duchodu v P. klasti rocne 50 zl. rynskych"0). Protoze doufali v snizeni vysazeneho penize, dluhovali do r. 1702 jiz 408 zl. 20 kr."). V Semine byl najemcem panske vinopalny Zid Petr Hersl. R. 1719 priznaval se take on v duchode k nekterym nedoplatkum52). V cas valky slezske popudili Zide kralovnu Marii Terezii svym sklonem k nepriteli a prekupem veci, od. nepratelskych dustojniku v Cechach naloupenych. Dekretem z 18. prosince r. 1744 zakazoval se Zidum pobyt v kralovstvi. Avsak k prosbam mistodrzitelstvi a nekterych vyslancu'omezil se zakaz na mesta uzavrena BS). Proto take jiz r. 1747 priveden
Anna Steiner
Dr. Berthold T.hein
Markus  Osterreicher
Karel Winternitz
jest opet zid. najemce Daniel Vessky (Veselsky?) i do zamecke vinopalny na pardubskem „Prihradku"; tim dal se pocin k obnove pardubskeho bytu aspon zid. podruhum54). Vrstevnikem Vesskeho v seminske vinopalne byl Israel Patzovskyv Celkem citaly se na Pardubsku 23 zid. rodiny, jez panstvi na svych gruntech trpelo za rocni plat, do r. 1759 na 172 zl. zvyseny56). Do r. 1760 ovladala panske vinopalny „hlavni najemnice" Eva Vesela se svym „podnajemcem" Pacovskym, majic najatou i pardubskou kozeluznu. Zahy vsak ji prekonal preloucsky Isak Susicky, obch. kladrubskym senem 58). Prestehovav se do Pardubic, marne pokousel se O' zalozeni tabakove tovarny57). Za to vsak zabral r. 1761 po Eve Vesele najem panskych vinopalen 5S) i zdejsi kozeluzny a soucasne hledal obchodni zdroje nove. Snazil se o ziskani hlavniho skladu tabaku, skupoval sukna, barviva i ruzne rekvisity z rozvracene tovarny kladrubske Baillouxovy, byl hlavnim tupcem na veskerou vlnu z panskych ovcincu, a dvorska komora, ochotne s nim jednajic, dovolila Susickemu i zrizeni nove kladrubske tovarny na vlneny ceik58). V puli r. 1764 zadal vsak jiz Susicky dvorskou komoru o zruseni kontraktu, jez s ni mel60). Vedle Susickeho hledalo v P. pohostinstvi vzdy nekolik Zidu prespolnich. R. .1764 a 1768 napominan byl pardubsky soused Jan Nanka, „ze byli pri generalni visitaci u neliO natrefeni Zide proti privilegiim noclehem61)" a stejne obvinen, byl r. 1773 soused Josef Hulata. Vymlouval se, ze noclehem, chova jen pozde prijizdejici formany. „Potom sneseno per majora: Pozde prijizdejici Zidy s nakladem lze na predmesti trpeti, *ne vsak prazdne. Formany jest opovidati bez odkladu pravu rychtarskemu02)."
V zamecke vinopalne po Susickem nejvice zmohutnel Low Mauthner. Cisar Josef II. potvrdil sice 29. ledna 1785 pardubske pravo na vyluku Zidu, avsak vinopal Mauthner pokusil se o pravo sousedske prece.
Ziskav od panstvi emphyteusi trislovnu, kupoval po zruseni radu minoritu i klastersky dvur. Odpor, ktery konsele kladli proti Mauthnerovi pri dvorske kancelari, vyrizen byl kladne leta 178763). Vrstevnikem Mauthnerovym byl Aron Kraus, r. 1782 kozeluh na Bilem predmesti, olec Josefa a Machese (1782), Jakuba (1786), Wilhelma i Mandasa (1790), synu. Na pocatku stol. devatenacteho nechal Mauthner prace v zamecke vinopalne ve prospech noveho vinopala Winternitze61). Moses Kraus, nastupce Winternitzuv, a predak Zidovstva pardubskeho panstvi,, opatril svym souvercum r. 1837 trhovou smlouvou g magistratem pridel obecniho pozemku pro rozsireni a obezdeni mista zid. hrbitova i pro stavbu umrlci komory6S).
Pocetne zmohutneli Zide v r. 1801 na 235 dusi v 56" rodinach, citaly totiz P. r. 1801 v zameckych realitach zid. rodiny 2 se 17 cleny; Prelouc 4 s 21 prislusnikem, Bohdanec 2 (10), Dasice 4 (23), Holice 1 (7), Sezemice 1 (5), Byste 1 (5), Bela 3 (8), Brozany 7 (16), Bukovka 2 (3), Bukovina 1 (2), Casy 1 (5). Chvojno 1 (7), Ohvojcnec 1 (7), Dritec 1 (5), Habrina Vlci 1 (5), Hostovice 1 (5), Hradiste C. 1 (3), Jankovice 1 (3),Kasalice 1 (4),Kojice2 (8),Kuneticel (5),Lany'na Dulku 1(9), Lohenicel (1), Lukovnal(5), Libisaiiyl (3), Mnelice 1 (6),Plch 1 (3),Raab 1 (2),Roven 1 (7); Redice 2 (7), Rokytno 1 (6), Rohoznice 1 (2), Semin 1 (3), Soprc 1 (5), Volec 1 (5), Vysehnejovice 1 (6), Zdanice 1 (7), Zivanice 1 (4).
Dane zid. (Sohaitzgeld — Judengeld) seslo se na zamku r. 1793 262 zl. 30 kr.; r. 1801 220 zl. 30 kr.6l1).
Ustava z r. 1849 zrusila pravo zid. vyluky pri gruntovnich smlouvach. Teto vyhody po prve uzil v PMarkus Oesterreicher, z Pecky puvodem. Dne 13. unora 1850 zadal pri zdejsim magistrate vteleni trhove smlouvy o koupi varecneho domu cp. 77 na rohu namesti pri vezi Zelene; byl vsak odmitnut s poukazem, ze predem neprokazal prijeli do mestanskeho