Z. n. o. v N. byla zrizena r. 1875; tehoz roku byla zalozena nemecka zid. skola. Prilivem z venkovskych obci rostla obec tou merou, ze jiz r. 1891 bylo prikroceno' k vystavbe synagogy, ktera je ozdobou mesta.
R. 1893 bylo v N. 116 zid. dusi, Vel. Kostomlatech 14, Kovanicich 15, Dvorech 10, Jikvich 5, Vlkave 6, Zavadilce 7, dohromady 178 osob. Starostou z. o. byl Adolf Bergmann, namestek a pokl. Josef Polak, vybor: AI. Bergmann, Mojzis Klein, Jos. Steiner a Jos. Friedmann.
Gh. k. v N. opatruje dva hrbitovy: v Krinci a v Kovanicich; jeji stanovy jsou z r. 1877. Potreby, hrbit, vuz a j. byly zakoupeny v r. 1889. Starostou ch. k. byl v r. 1893 Mojzis Klein, pokl. Josef Polak, namestkem J. Friedmann, vybory AI. Bergmann a  S. Klein.
Starostou z. o. v N. je nyni Filip Polak,   velkoobch.
obilim. V n. o. v N. byl rb. dr. Jakub G o 1 d 8 t e i n. Tyz se nar. 26. zari 1849 v Pacove, slozil r. 1873 zkousky na ucit. ustave v C. Budejovicich a habilitoval na ceske universite v Praze. Ucitelem na zid. skolach byl nepretrzite po dobu 55 let v Kasejovicich, Rokycanech, Milevsku, v N. — zde skoro 25 let. Pro ocni chorobu vzdal se r. 1928 sveho mista a zil pak do sklonku sveho pozehnaneho veku u svych deti v Trutnove. Rb. Goldstein byl literarne cinny. Prace: „Kazdy hrich se tresce", „Jiskry" (Feder, Besidky), „Nerez vetev, na niz sedis" (Ces.zid. kal.) a j. Syn, poslanec JUDr. Angelo Gqldstein v Praze, je znamy predak sionistickeho hnuti v Cechach.
Zide v N. ziji v miru a narodnim souladu s1 ostatnim obyvatelstvem a cetne rodiny tesi se v kazdem ohledu velike vaznosti u svych spoluobcanu.
Nymburk 2
464
Nimburg S
Dejiny Zidu v Pardubicich.
Zpracoval prof. J. Sakar v Praze.
Geschichte der Judeu in Pardubitz.
Bearbeitet von Prof. J. Sakar, Prag.
.Hned pri obnove Pardubic, r. 1507 ohnem spalenych, znamenaji se v mistnim obchode a remesle take Zide1). Z tech asi nejstarsi byl Zid Kaprik, maje grunt v dnesni ulici Arnostove jiz po r. 1507 vedle podruhu Davida a mladsiho „Zida v baste mezi branami" pri predmesti Malem.2). Pred r. 1518 pribyl Abraham s zenou Dubrou. Sirotkum odkazal r. 1518 300 kop misenskych, hotovych, dobrych i knihy, „Bibli celou, Chumes dva, tri Megzer, Desatero Bozich prikazani neb Seffertor Mahylla, Slichas, Joczeros a Sider pergamenovy3). K mladsim usedlikum (1519) nalezel Achaz (?) z Vidne, Izak mecir a zvlaste Chaim, dobre jako velkoobchodnik ceneny. Z pardubskych sousedu pujcil mu Jirik Ltbansky 100 kop a kdyz druhy jeho dluznik, Markvart Zid, kramar, prve v Pardubicich, potom ve Znojme, zemrel, nic pry nenechav, chytali se dedicove Libanskeho r. 1534 Chaima, „jezto po nem (Markvartovi) nektere veci bral4). V cizine obchodoval Chaim hlavne s Janem Herwertsem z Augsburku. Pri sve smrti (1541) dluhoval mu 212 zl. 18 gr. a 1 denar. Clenove rodiny, Estera zena, syn Jakob a Izak zet, muz Rachny (1534), smluvili se s Jakubem Buldsingarem, faktorem Jana Herwertse z Vratislave, pripovidajice dati prvou splatku 10 zl. pri sv. Alzbete o jarmarce ve Vratislavi"). Starsi styk s cizinou zustal pozdeji zvlaste v rodine Izakove. Zena jeho, Rachna, dluhovala r. 1556 Zidum z polskeho Lublina a z Prostejova. Vrstevniky jejimi v P. byli: Salomun (1523), Majer (1523), Manas (1532), Fuchs (3536), Jelen, Stastny a Seps (1538) e).
Pmen panu z Pernsteina, drzitelu mesta P., byvala k Zidum nekdy vrtkavou. R. 1538 branilo se Chaimovi Zidu v zivnosti hostinske i varce v mestskem pivovare7). Priznivejsi byly pocatky vlady kralovske. Mezitim co vyhaneli se z mesta Cesti bratri, pralo se zid. poddanym nejen volnosti nabozenske, nybrz i vyhodneho bytu. R. 1560 rozkazem arciknizete Ferdinanda stehovati se musil do dvou nedel Jan Sterba z domku, jejz koupil si dva roky predtim, na Malem predmesti. Grunt zabran byl od Rachny Zidovky prostredkem jejiho zete, Jelena Zida8). R. 1561 pustila Rachna statecek Sterbovi znovu. Zivnostem zid. neprekazelo se vsak ani r. 1566, kdy jednalo se o jakems Zidu i v kralovske komore, ze vysmival se lidem, klekajicim pri klekani proti Turku9). Castecnou vyluku Zidu prinesla teprve resoluce kralovske komory z r. 1589. Na panstvi smelo ziti jen ctrnact zid. rodin — vsak na pul mile od P.10).
V prvych letech sedmnacteho veku pobytu Ziduv v meste se jiz nebranilo a v knize gruntovni byla zvlastni vlozka pro zapisy, koupe a prodeje zid. domu u). Jeden z nich, Isaiase Zida na Malem predmesti, vedle Isaka Zida, prodali konsele sami.zase Faltynovi Zidu r. 16,18 za 130 kop misenskych pro vselijake zem
ske sbirky, defensi a jine zasedele dane, protoze „Isaiase Zida od drahne casu pri meste neni a se najiti nedava" 12). Zato vsak jiz od delsi doby vyuzitkovali konSele styku Zidu s P. k ukladani mimoradneho platu celniho, obracejice ziskany peniz k lepsimu vychovani purkmistru a dvou servusu. Z toho dovolavali se Zide r. 1617 pomoci „cele obce zid. v Praze". Tato zalovala zase u presidenta kralovske komory, „ze by Pardubsti nemirnymi sacunky Zidy k nim prichazejici a prijizdejici pod titulem cla nad zpusob jinych kralovskych mist, na silnici lezicich, jez sve obzvlastni obdarovani na to maji, obtezovati jmeli". Hejtman zamecky, Sebestyan Reysvicky z Frayfeldu, vysetroval a konsele se priznavali, „ze sic na vybrani takoveho cla zadneho obzvlastniho obdarovani nemaji, ale ze jiz predkove jejich, poznavajice potrebnost obce, platu takovych naridili pro vynahrazeni podle velikosti a malosti nakladu, co by tak kteremu stestim prislo". K tomu odpovedela Kralovska komora v sobotu den pamatny Svate Panny Kateriny (25. listopadu) 1617 konecnym rozhodnutim: „Protoze jsou Zide JM. Cisarske lide glejtovni, aby z narikani dalsiho sjiti mohlo a tiz Zide mimo nalezitosti takovym clem vice obtezovani nebyli, porouci se, aby (Pardubsti) po dnesni den viceji tychz Ziduv jak domacich, tak ani prespolnich nemirnym clem a sacunkem neobtezovali. Nicmene ponevadz Zide v kralovskych mestech pri branach od osoby po bilem penizi a od kone po jednom krejcaru davaji, to se Pardubskym na ten cas a do vule JMC. povoluje, aby od nich vybirati a brati mohli" 13). Ze se urad pardubsky hned sveho zvyku nespoustel, zalovali Zide prazsti u komory Ceske znova, a ta zase jiz 13. prosince 1617 hejtmanovi vytykala, ze „konsele poruceni jeji z nedavno pominulych dinuv za hrbet kladou".
Po sesti mesicich zacalo se vypravovati o prazske defenestraci, o pocatku valky stavuv ceskych s cisarem a na pardubske radnici prestalo se uvazovati o zapovedi komorni na vybirani zvyseneho cla od osob zid. Teprve kdyz na Bile hore zlomil se odpor Cechuv a knize Karel z Lichtensteina uvadel v zemi novy tvrdy rad, zalovali „Zide, jak v meste Pardubicich tak i v jinych okolnich mestech prebyvajici", svym Starsim Zidum v Praze, „kterak by (je) Pani purkmistr a rada tehoz mesta Pardubic jiz od nekolika let porad zbehlych nemirnymi sacunky obtezovali". A Starsi Ziduv v Praze odesilali zase 25. cervence 1622 novou supplikaci „vladari domu Lichtensteinskeho a mistodrzicimu JMC", ukazujice, ze „ackoliv za panovani slavne a svate pameti cisare Mathyase od JMC. Panuv rad Komory Ceske bylo jest jim Pardubskym nekolikrat dostatecne poruceno, ■— — oni taz poruceni sobe jako za hrbet polozivsi, od takovych nemirnych sacunkuv ze  jsou   neupustili,   nybrz   cim
30
465