Neveklov

Neweklau

Synagoga (vnitřek)

Lazar Kauder



David Roubíček

Rb. Leopold Marody

Adolf Neumann

Rb. l/_ f!   I iderer

Dějiny Židů v Nymburce a okolí.

Zpracoval

Jaroslav Polák-Rokycana, Praha.

JT úvodní o. ž., z níž se skládá dnešní ž. n. o. nymburská, byla v nedaleké K o v a n i c i, vsi na polovině česly z Nymburka do Poděbrad. Ale i v jiných okolních vesnicích bylo Židu hojně roztroušeno: v Křinci, Sovenicích, v Bošíně, Seleticích, Dymokurech, Jikvi, Ronově a j. Ve Mcelích — jedno z nejstarších sídel v Čechách, jehož jméno skrývá letopočet založení vlastní fary: MCL = r. 1150 — byl cheder střídavě u Samuela Nohela a Filipa Poláka.   Posledně   jméno-

Feiwl K a-h n, Elije H e 11 e r, Feisch (Filip) Polák a Maúše R o u dni cký; a druhou na paměť o udržení synagogy a hřbitova vysoce zasloužilého Filipa Kahna že Sovenic (zemř. r. 5651 == 1894); obě bylý přeneseny do synagogy v N. Krásný tepaný omed a aharon ha kodeš, nádherná řézbářská práce, věnoval Max Polák ze Mcel nově zřízenému spolku pro postavení jubilejní synagogy v Nuslích-Vršovicích, takže aspoň tato posvátná památka zůstane zachována.

Rb. Jakub Goldstein

l'hl'ipp Pollak

Bývalá synagoga v Křinci.

váný, přesídlil — jeden z prvních Židů — v 70 letech do N., kde založil sklenářský obchod, kdežto jeho starý, původní obchod ve Mcelích, převzal syn Vilém. Téhož syn, nynější majitel fy Filipa Poláka syn, Max Polák, mohl vzpomínati 160 let založení své firmy ve Mcelích. K oslavě však není důvodů, pomyslíme-li, že po úmrtí jeho strýce, J. Kohna ze Sovenic, zbyl Max Polák samojediný Žid z celého křineckého okruhu. Všichni balbatim někdejší velmi početné obce vKřin-či leží na žid. hřbitůvku „pod Chotucí" a jejich potomci jsou v cizině. Krásná výstavná synagoga z r. 1867 (5628), zbudovaná přispěním statkáře Alex. šl. Bethmanna, byla nyní prodána m. Křinci, které v ní zřídí městské museum. Pamětní desky se jmény zakladatelů: Majer Seidel, David, Majer, Jajkev a Jehoušua Mautner, Avraham Procházka, Jic-chok Steuer, Feivel a   Josef   Griinhut,   Lejb   a

V samém městě N. Židé bydleti nesměli; v díle dr. Z. Wintra „Kulturní obrazy českých měst" je hojně listin," v nichž se rada města N. proti trvalému, ba i jen přechodnému pobytu Židů houževnatě bránila. Z blízkých Kovanic však mohli Židé přes den za svými obchody do N.; tam měli do r. 1846 malou synagógu, která vyhořela a záhy opět obnovena byla. V Kovanicích bylo v té době na 30 žid. rodin a obec měla i svoji německou žid. náboženskou školu. Tamtéž je pietně chovaný hřbitov z r. 1830, na němž se dosud ukládají mrtví z ž. o. nymburské a širého okolí.

Zvolna se odstěhovaly všechny žid. rodiny z Kovanic nejen do N., ale i do Prahy, takže již r. 1886 tam zbyly jen čtyři rodiny a dnes tam jsou jen — ti mrtví na hřbitůvku. Synagoga byla — zcela nešetrně •—- prodána místnímu občanu, který v ní provozuje svou živnůstku.                                                 ^ 7