David KJauber a Marie, roz. Wolfová, v č 89 Děti: Pavlína r. 1839, Vilém r. 1842 a Bernard r. 1848. . Vojtěch, S a b a t h a Jana, roz. Rottová, v č. 120. . Děti: Josefa r. 1841 a Bernard r. 1843. Jmdřich Kohner a Terezie, roz. Porgesová, v č JJ;• Děti: Rasa r- 1841> Vilém r. 1842, Nathan r. 1846, Gely .Augusta r. 1848, Jakub r. 1850 a Ma-tylda r. 1851. Jachim, H u 11 e r a Rosa, roz. Haberová v Č 88 Děti: Rosa r. 1841, Albert r. 1844, David r. 1846 a Kateřina r.. 1847. Rosa, dcera Haberová, která asi nedostala povolení k sňatku, jak.bu.de doleji vysvětleno, měla 4 dítky Františka, roz. r. 1842, Rosa 1841, Kateřina 1847 a Ferdinand 1850. Šalamoun Pereles a Eva, roz. Kohnerová, v č ioPrf*^ Barbora r- 1845, Marek r. 1847, Šimon r. 1849, Terezie r. 1851, Löw r. 1854, Gotthard r. 1856 David r. 1858 a Moric r. 1860. Jakub Kohner a Marie, roz. Schimlová, v č 86 Dítě Nathan r. 1848. Moric.Kohner a Julie, roz. Reichová, v č. 105. Děti: Max r. 1858, Marie r. 1859, Františka r. 1860 a Jakub r. 1862. Tyto matriky prohlíželi katoličtí kněží, jsou-li správně vedeny. Tak nalézáme tam r. 1855 podepsaného faráře Aloise Jiřího Marxe a r. 1856 podepsal matriky známý děkan domažlický Jan Faster. v, V le"tech šedesátých vyskytují se ve V. následující zid, rodiny: Eháš Köhner a Františka, roz. Lowensteinová, v č. 106. Děti jsou: Anna, nar. r. 1859, Ludvík r. 1860 který zemř. r. 1863, Pavla r. 1862 a Karla r. 1863. Heřman Fleischl a Marie, roz. Lowithová, v č. 86. Rf.tV ^ia' nar- r- 1860' Antonín Rudolf r. 1862, pozdější to stavební rada, o Jkterém bude zvlášť pojednáno, Františka, Simon, Rosa, Emil, Klára a Jindřich. Moric Klauber a Mina, v č. 7. Děti: Terezie, nar r. 1863 a Emilie r. 1864. Vilém Bloch a Rosa, roz. Osoblachová, v č. 86. Dítě Zany, nar. r. 1866. _^ Moric Hoitasch a Rosa, roz. Langschnuroyá, v č. 7. Děti: Mina, Klára, Vítězslav, Gustav, Berta, Emma. Po r. 1870 vyskytují se ve V. tyto rodiny: Jan Klauber a Františka, roz. Engelmannpvá v č 89. Dítě Josef, nar. r. 1879. David Klauber, sklenář a Barbora, roz. Schwarz-kopfová, v č. 27. r> F' 1,8?Tr J"e Ve Y- u6itel isr" náboženství Abraham Ö 1 o c h. V r. 1887 jmenuje se tam učitel U 11 m a n n, r. 1888 Bloch a r. 1890 Lustick. Zajímavé jsou odměny učitele, které byly r. 1846 12 zl., r. 1850 11 zl., r. 1855 zl. 1020, po r. 1860 jen zl. 938, které podle relace koutského panství ze dne 25. prosince 1855 vyplácelo panství koutské. Od r. 1890 do 1896 učil Adolf Limy, 1897—1904 Bernard Oesterreicher, r. 1907 Bondy. R. 1871 byl plat učitele 210 zl., na který přispívali M. B. Klaub«r 40 zl., Jan Klauber 38 zl., Heřman Fleischl zl. 32-40, Moric Kohner 27 zl., Eliáš Kohner zl. 2160, dědici Hutterovi 19 zl., Marek Klauber 17 zl a David Klauber 15 zl. — Sbíralo se měsíčně po zl. 318 až zl. 1*25 odi jednotlivců. Téhož roku je ve V. privátním učitelem isr. nábož. Ignác A. Lederer, na kteréhož dochází od místní školní rady žaloba, že vyučuje děti pokoutně, což je zákonem zakázáno, místní školní rada dovolává se vynesení zemské školní rady ze dne 9. února 1871, č. 9175 a žádá, aby se vyučování zakázalo. V matrikách od r. 1836 do r. 1893 bylo zapsáno celkem 136 dětí ve V. narozených. V úmrtní matrice z techze let jsou zaznamenána 82 úmrtí. Zemřelí byli pochováváni na hřbitovy v Nýrsku, v Janovicích, v Konsperku a pak od r. 1842 na nově zřízený hřbitov v Loučími. Sňatků v matrikách zapsaných je v těchto letech ve V. a v Trhanóvě celkem 21. Ještě tu uvedu rodiny, které žily v té době v Trha-nově: , .>,:■-, Bohumil Löffler a Vilemína, roz/Reachová/v č. 56. Děti: Vilém, nar. r. 1858, Rudolf r. 1861 a Marek r. 1863. Šalamoun Naschauér a Josefa, roz. Ledererová, v č. 25. Děti: Otto, nar. r. 1862 a Barbora r. 1864. Leopold Políak a Vilemína, roz. Reachová ze Kdyně, dcera známého ranhojiče a porodního lékaře. Měli dvě děti. ' ..■■:-... ; ;■ Jak těžko se Židům žilo, vysvitne ze svatební smlouvy ž r. 1848, kterou mi laskavě zapůjčil pan Gustav Hoitasch, obchodník ve V. Uvádím smlouvu doslovně: Povolení k sňatku ze dne 10. dubna 1848. Číslo 235 polit. Panu Josefu Löwenthalovi, synu Antonína Lö-wenthala v Loučími. Na základě vysokého guberniál-ního povolení z 10. prosince 1847, č. 74.519 a král. krajského úředního vynesení ze dne 20. března 1848, č. 3332, uděluje se Josefu Löwenthalovi, prvorozenému synu majitele běhařovského statku Antonína Löwenthala, povolení vstoupiti ve sňatek (Ehe-himmel) s Marií Perelesovou, dcerou koutského panství chráněného Žida Leopolda Perelesa z Trha-nova, s tím, že při sňatku vyhotoví tabulku o fasi, že od ženicha 70 zl. a od nevěsty 230 zl., dohromady 300 zl. conv. měny ze svého vykázaného jmění odvede a z toho pak za tři po sobě jdoucí léta c. k. daně zaplatí, nebo na svém jmění zajistí. O tom se žadatel uvědomuje. Z úřadu Běhařovského statku dne 10. dubna 1848 (osm). Alois Tumlíř, přednosta úřadu. Pečeť statku v Běhařově zněla: Statku Běhařovského úřední pečeť. Uprostřed pečeti je znak rodu Hohenzollernského. Z této listiny vidíme, jak těžko bylo dosíci povolení ke sňatku a jak mnoho na tehdejší dobu bylo třeba zaplatiti, než sňatek byl povolen. Proto nalézáme v matrikách zapsané nemanželské děti židovské. Ve skutečnosti byly to děti žid. manželů, kteří neměli dost peněz, aby si povolení mohli koupiti, ale před úřady jejich ďě_ti vedeny byly jako děti nemanželské. R. 1852 dn£ 10. července vypukl ve V. velký požár, který vedle katol. kostela, fary a školy zničil asi 34 domů, mezi nimi i isr. modlitebnu a školu. Při tom byly zničeny i staré zápisy ve V. a matriky. Všerubská ž. o. usilovně k tomu pracovala, aby v nejkratší době byla postavena nová synagoga. Předsedou obce byl tehdy M. B. Klauber. Vydány byly i zvláštní akcie po 10 zl. r. m., kterými sbíraly se příspěvky na stavbu nové synagogy. Akcie tylo byly tištěné: V pěkném rámečku zněl text akcie v českém překladu takto: Číslo... . Zl. 10 r. m. Akcie ž. o. ve V. Podepsaný př. potvrzuje jménem obce, že doručiteli této akcie č.....z úcty k novostavbě vyhořelé synagogy dobrovolnou bezúročnou půjčku zl........za měsíc po vytažení akcie zaplatí. Od 1. ledna 1870 do 1890 bude vylosováno každoročně 5 akcií a za zaplacení ručí ž. o. svým majetkem. Ve V. dne 15. února 1868. Akcie podpisoval př. ž. o. ve V. Z. o. žádala všude o podporu a dostalo se jí také v hojné míře, jak povídá Tagesbote aus Böhmen ze dne 18 září 1868. Př. M. B. Klauber tam děkuje za dary: Ž. o.: Nahošice 3 zl., Česká Lípa 11 zl. 42 kr., Jičín 6 zl., Lochovice 12 zl., Kundratice 3 zl. 12 kr., Nový Bydžov 10 zl., Světlá 10 zl., Drosau 15 zl., Miš-kovec 4 zl., Plzeň 10 zl., Humpolec 17 zl., Vodňany 6 zl. 40 kr., Metzling 5 zl. Jednotlivci darovali: A. baron Rotschild z Frankfurtu n. M. 100 zl., Neuburg a Eckstein z Nahošic 2 zl., Ludvík Kohner z Pešti 5 zl., Jindřich Kohner z Pešti 150 zl., Adolfa Koh-nera dědici z Pešti 50 zl.,- Jindř. Kohnera zeť z Pešti Synagoga (vnějšek) Synagoga (vnitřek) 20 «1., J. M. Janowitzer z Vídně 10 zl., Albert Jano-witzer z Vídně 10 zl., Löwith 3 zl., Jakub Janovský z Brna 3 zl., Pereles a Pollak z Prahy 30 zl., David Fleischl z Pešti 20 zl., Moric Kohner z Lipska 60 tolarů, Marie Klaubrová z Domažlic 2 zl., bratří Fiir-thové ze Strakonic 40 zl., Ferd. Kohn z Plzně 2 zl., Leopold Engelmann 2 dukáty, Leopold Janovský z Prahy Ir-duk.át, Berta a Žofie Pollakovy 20 zl., Karolina Klaubróvvá ze V. 10 zl. — Na naturáliích sešly se dary': Bedřich Stadion z Kouta 5000 cihel, sedlák Ondřej Riedererz Ploesu 2 vozy dříví a prken, Pol-lakovi z Prahy 8 pozlacených svícnů, Ter. Thiebe-nová z Domažlic 2 svícny, Sára . Fl.eischlová z Lipska záclonu a plášť na torü, Marie Schwarzkopfová ze Sušice plášť na toru. Synagogu stavěl Vilém Klauber, inženýr z Vídně, G. Lemberger, sochař ve V., Winuner, malíř z Domažlic, Weber, truhlář ze V., a Braun, zedn. mistr ze Schneiderhofu. Slavnosti otevření synagogy byli přítomni: Okresní hejtman z Domažlic p. Fileky, kněží katoličtí ze V., úředníci rakouské i bavorské finanční stráže a celníci, hasiči ze V. a okolí, měšťané všerubští a obyvatelstvo okolních obcí. Dnes po 60 letech stojí synagoga opuštěná a sešlá. V letech 1890 a potomních nalézáme ve V. tyto rodiny: Ferdinand Hutter a Klára, roz. Schwarzová; dítky jejich jsou: Rudolf, nar. r. 1897 a Josef r. 1898. Bernard Österreicher a Mina, roz. Finková, učitel; dítě Emil, nar. r. 1898. :: ' Heřman Schwarz a Karla, roz. Ertlová, obch. dobytkem; dítky byly: Arnold, nar. r. 1903 a Terezie r. 1904. Jindřich Lederer a Berta,.roz. Steinerová, kupec; dítky: Julius, nar. r. 1906, a Elsa r. 1909. Max Pollak a Hedvika, roz: Schwarzová, nájemce velkostatku; dítě Eliška, nar. r. 1910. Gustav Hoitasch a Ida, roz. Ledererová, obchodník v č. 7; dítky: Berta Valerie, nar. r. 1912 a Herta r. 1919. :i Leopold Fischhof, pocházel z Brna, vzal si za manželku Pavlu, roz. Ledererovou; dítě Bedřich, nar. r. 1915. Vilibald Schwarz a Emma, roz. Epsteinová, kupec, v č. 69; dítě Gréta, nar. r. 1917. R. 1930 zůstaly ve V. jen 4 žid. rodiny, a to: rodina Gustava Hoitasche, obchodníka v č. 7, o 4 členech rodiny, Jindřicha Ledererá, obchodníka, 0 4 členech, rodina Schwarzova o 3 členech a rodina Hut-terova o 3 členech rodiny. Celkem je nyní ve V. 14 duší. . , ;, Dle udání starších lidí byli Židé ve V. velkoobchodníky, obchodovali zejména peřím, vlnou, zvěřinou a jinými věcmi. ■ . Ve světové válce byli ze Všerub tito vojíni: Dr. Siegfried Hoitasch, jako plukovní lékař, 4 roky, obchodník Gustav Hoitasch 3 a % roku, Max. Pollak 3 roky a Jindřich Lederer asi 1 a V2 roku. Velkou zásluhu mají židovští obchodníci o rozvoj obchodu peřím, který provozován byl hlavně v Nýrsku, Dlažově a ve V. Ročně odesláno odtud téměř 10.000 q peří, které šlo do Německa, Švýcar, Holandska, Francie. Staří lidé vyprávějí, že obchod ten byl provozován již před 100 lety. Velkoobchodníci peří nakupovali, ukládali ve skladištích, třídili je a pak prodávali maloobchodníkům, nebo cestujícím, kteří je roznášeli a v drobném prodávali. Ve všech větších městech německých, jako v Hamburku, Kaselu, Berlíně, Frankfurtě n./Moh., Mnichově, Koblenci, Kolíně nad Rýnem byli usazeni obchodníci ze Šumavy a prodávali peří. Dalším obchodem byly husy. Na podzim - nesčíslná hejna husí hnána do Bavor a husy dodávány odtud až do Mnichova. Podobně výnosným byl obchod zvěřinou. Černá zvěř, bažanti, zajíci a koroptve skupovány po celétn všerubském okolí a dodávány do Bavor, Saska a do jiných krajin. Zvláště se obchodu dařilo, byla-li tuhá zima, neboť tak se zboží nekazilo. Nemalou zásluhu mají zdejší Židé o výživu drobného lidu tím, že mu dali dělati dřevěné krabičky na sirky. Dnes ovšem již robí se tyto po ťovámicku,; ale dříve je dělaly rodiny «až 10 vesnic kolem V. Zvláště výrobu tuto organisoval pan Hoitasch a pí. Klaubrová, kteří utvořili za tím účelem celou společnost mezi obyvateli vesnic. Výroba je velmi jednoduchá — jsou tu ovšem míněny staré krabičky na sirky ještě s fosforovými hlavičkami, které již nyní se nedělají. Vyvařené dřevo hoblovalo se na tenké plátky, ze kterých vykrajovaly se obdélníčky, ty se na koncích slepily, daly se do dřevěné vidličky, aby lepidlo ze sýra a vápna zaschlo, pak se k tomu dala víčka, která se vyrážela ostrým nožem