Geschichte der Juden in Neumark. Bearbeitet von . Dir. Frantisek Houra, Kdyne: Xri prusmyku Vserubskem, tez Kdynskem zvanem, asi 1 km od bavorskych hranic, vzniklo v pradavnych dobach mestecko Vseruby — Neumark. Dnes je mestem nemeckym s ceskou mensinou, citajici asi 80 osob, ale pred valkou 30 letou byvalo ceske, jako i okolni vesnice Hajek, Brudek a Studanky. Ve valce 30 lete bylo ceske obyvatelstvo zahubeno a brzy nato usadili se tady obyvatele ze sousednich Bavor — Nemci, kteri jsou tu podnes. V prusmyku Vserubskem byl vzdy cily ruch, nebot to byla jedina cesta, kudy brala se poselstvi do ftezna a Mohuce, pokud Cechy nalezely biskupstvi tomuto, pak tady chodila ceska knizata, ktera byla spriznena s panskym rodem Bognu, kteri sidleli na hrade Burgstallu na Hochbognu u hranic ceskych. A na tomto prechodu do Bavor, vznika nekdy pred r. 1382 osada V., zvana pozdeji Neu Marek vor dem. Walde, nebo take Zum bohmischen Weyer, dle velkeho rybniku v obci V, Fr. Palacky nazyva novou osadu Novytrh. Dne 14. srpna 1040 odehrava se tu u Brudku bitva ceskeho knizete Bretislava I. s nemeckym cisarem Jindrichem, ve ktere cesky knize vitezi. Tu zminuje se Palacky, ze hlavni vojsko nemecke postupovalo dle reky Kouby pres Osi (Eschelkamm) a Noveho Trhu (Vserub) ke Kdyni. Ovsem znaci toto jen nynejsi pojmenovani teto cesty a neda se z toho souditi, ze by jiz v tuto dobu tyto osady tam byly. Ze vsak jiz r. 1382 V. byly, da se souditi dle zajistene zpravy, dle ktere tohoto roku obce V., Brudek a Hajek spolecne opravuji pamatny kostelik bitvy nad Brudkem — kapli sv. Vaclava a zvetsuji ji.. R. 1467 trpi V, a cele okoli vpady Bavorukrizaku do Cech, kteryzto vpad opakuje se jeste r. 1468. R. 1581 pripadaji V. pri deleni o zbozi hradu Ryzmberka Janu Vilemovi z Ryzmberka. R. 1586 koupil V. Jan z Vidersperka, ale jiz r. 1626 prechazeji do majetku rodiny Kocu z Dobrse. Tento rod vyskytuje se v Cechach jiz r. 1377. Praotcem jeho je Pribik Kocik a drzi Dobrs u Vimperka. R. 1479 rozdeluje se rod na nekolik vetvi, z nichz druha vetev, zvana bystricka, ma pro nas dulezitost, nebot jeji dedicove stavaji se drziteli V. Divis Jindrich Koc z Dobrse platne slouzi cisari Ferdinandovi II., ktery dne 12. ledna 1629 povysuje jej do stavu panskeho a pak r. 1634 do stavu hrabeciho. *''>•■■••• Druhy syn tohoto Divise byl Jan Vaclav Koc z Dobrse, ktery mel za manzelku Salomenu z Prichovic. Ten mel svuj dil v Dolni Lukavici a drzel tez V. R. 1650 prodava V., slouzi ve vojsku a umira r. 1652. V. koupil jeho bratr Maximilian Jiri, ktery zemr. r. 1656 bezdietek. V. odkazuje bratru Divisi Albrechtovi, ktery umira r. 1665 jako ..posledni clen Dejiny Zidu ve Vseriibech, Zpracoval Frant. Houra, reditel ve Kdyni. vetve bystricko. Nato panstvi dostava se Vaclavu Vojtechovi Kocovi z Dobfse z vetve ohrazenicke. Nato r. 1676 koupil V. Wolf Maximilian Lamingen z Albenreuthu a pripojuje je ku panstvi koutskemu, pri kterem jsou az do prevratu, kdy prisly do zaboru a dnes jsou majetkem Druzstva spolecne pastviny ve V. V majetku Lamingenu zustaly V. do smrti pronasledovatele Chodu Wolfa Maxe Lamingena, kdyz tyz zemrel, prodala panstvi vdova po nem Polyxena z Lobkovic r. 1697 baronu Jindrichu StadiOnovi z Wiirzburku, kteryzto rod drzel koutske panstvi do r. 1908, kdy poslednim potomkem po meci Filipem Stadionem vymrel. A teprve v teto dobe dovidame se ze zapisu koutskeho panstvi o Zidech, kteri na tomto panstvi byli usazeni. R. 1714 . zrizena byla t. zv. JudenreduktionsKommission, ktera mela kontrolovati usazeni Zidu v Cechach a pripadne je vypuzovati. Byla tedy predsevzata revise vsech Zidu a porizen soupis na' vsech panstvich. A tu shledavame v knize Amtsrelationen v Koute zapis: Dne 12. rijna 1720 pise vrchni spravce panstvi koutskeho StadiOnovi do Badenska: „Dostavil se ke mne vserub skeho Zida syn a bez predchoziho pozdravu zadal o povoleni k svatbe, ktera se ma konati dne 11. rijna 1720 a dodaval, ze skoro v celem kralovstvi Ceskem je zvykem, ze vrchnostensti urednici a panstvo samo techto svateb se ucastni a proto ze mysli, ze i ja s urednictvem na svatbu pujdeme. Podekoval jsem mu, ze dovoluje si bez povoleni vrchnosti se zeniti a na panstvi se usaditi, kdyz prece musi vedet, co je jmenem Vasi Excelence vsem Zidum narizeno. Pak jsem mu zakazal usadit se na panstvi a aby tomu veril, dal jsem mu dopis na mestskou radu ve V. nasi peceti opatreny." Pak zada vrchni v dopise dale o radu, co ma ciniti. Vserubsky Zid, jehoz jmeno se neuvadi, po zlem porizeni u vrchniho v Koute stezuje si u krajskeho uradu v Klatovech. Z dalsiho dopisu vrchniho je vsak videti, ze neporidil a ze radeji se z panstvi koutskeho odstehoval na panstvi sousedni do Bystrice. Dle soupisu Zidu pri revisi r. 1722 zjisteno bylo, ze Zide ve V. byli jiz pred 100 lety a ze tam bydlela vsak jen jedna rodina, ostatni, kteri v soupis pojati jsou, tam prisli asi pred 30 lety. I uvadeji se v soupisu tyto zid. rodiny ve V.: Adam Hahn, pres 60 roku stary, obchodnik v kuzickach a peri, je take reznikem, plati 3 zl. dane, bydli v chalupe, nalezejici panstvi, vydela rocne pres 40 zl. a je ve V. jiz 34 let. Mojzis Hahn, obchodnik konmi, take reznik, je 341ety, jeho zena se jmenuje Kitel, je tez 341eta, "YS deti jejich jsou: Ester 8 let, Aron 4 leta, Pliimelka pul leta, plati vrchnosti dani 23 zl., kontribuce 6 zl., bydli take v panske chalupe a vydela vice jak 80 zl. rocne. Je ve V. 10 let. David A r o n s manzelkou Kitel, jejich deti Mojzis, Michal, Salamoun, Aron a Ester. Je obchodnikem korenim, tabakem a je take reznikem. Vrchnosti plati 23 zl., kontribuce 13 zl., vydela pres 80 zl. rocne a je tady v panske chalupe 30 let. Josef Alexander, star 25 let, s manzelkou Alenkou, 18 let, maji sluhu Sorella, obchoduje platnem, perim a pod. Zdanen vrchnosti 20 zl., kontribuce plati 12 zl. a vydelava pres 60 zl. rocne. Je tady 5 let. Samuel Winschbach, star 38 leta, zena jeho Klickel, 33 leta, syn Daniel, 12 let, Hendel 10 let, Samuel 7 let, Jakub 5 let, Herschel 2 leta. Obchoduje vlnou, perim a je skolnim zpevakem. Zdanen je 23 zl. a vydela 70 zl. Bydli v panske chalupe pres 13 let. U vsech techto rodin je poznamenano, ze jsou rodem Jakub. Nejstarsi rodina ve V., o ktere je udano, ze tam bydlela jiz pred 100 lety, je Abraham Markus, rozeny Aron, star 42 roky, s manzelkou Kitel, 38 let a detmi: Lobl 14 let, Chaim 12 let, dcery Klickel 10 let, Bayerle 8, Pliimel 5, Kolde 2. Rodina tato je asi zamozna, ma sluzku k detem Dinele 14 letou, pak tri sluhy: Fraydla 40 leteho, Arona 18 a Devela 19leteho. Markus obchoduje suknem, korenim, tabakem a pod., je tez reznikem a zdanen je 25 zl., plati kontribuci 45 zl. a vydiela rocne pres 200 zl. Ma svuj dum, ktery koupil od vserubskeho mestana Martina Freye r. 1713 za 120 zl. Shledavame tedy ve V. na pocatku 18. stol. 6 rodin zidovskych. Avsak jiz r. 1722 dochazi k narizeni vrchnosti, aby dum Abrahama Markuse hledela odkoupiti a krestanem obsaditi. Dalsi pak usazovani Zidu ve V. at je zamezeno. Vrchnost asi chtela dum prodati, ale nepodarilo se ji to, nebot pise: Abraham koupil dum zcela poskozeny od cloveka, ktery tonul v dluzich. Majitel domu podrzel si pole a vystavel si jiny dum a Abraham mu mimo kupni cenu musel dati jeste 10 zl. a 50 kmenu drivi. Sam mel s opravou domu vydaju 100 zl. Nenajde se tady nikdo, kdo by za tento dum jen polovicku dati chtel. Pro remeslnika je dum velky, pro hospodu se nehodi, protoze tam neni ani dvur, ani staje, ba ani misto, kde by se daly zriditi. Puvodne mel Abraham dum v Koute, misto neho prodan byl jeden dum ve V. krestanovi, proto Abrahamem nebude pocet Zidu rozmnozen. Predkove Abrahama jsou ve V. uz pres 100 let usazeni a nekolik let tez v Koute. R. 1736 dochazi k novemu narizeni, aby se pocet Zidu ve V. nerozmnozoval, ale vrchnost aby se snazila jej obmeziti. Dalsi sireni Zidu budiz rozhodne zamezeno. Dulezite vyneseni ceskeho snemu z r. 1650, kterym bylo; dovoleno zustati v Cechach jen tem Zidum, kteri uz taxly byli pred r. 1620, zle doleha na Zidy a proto se snazi ziskati si proti nepriteli svemu vrchnimu spravcu, v Koute dukazy, ze uz jsou ve V. dlouho usazeni. K tomu ucelu ziskali si vserubsti Zide prizen tamniho obecniho zastupitelstva, ktere jim vydalo spis, ve leterem jim potvrzuje, ze jsou ve V. odedavna usazeni. Toto ovsem, stalo se bez vedomi vrchnosti v Koute. Nato^ZMe podali zadost o ponechani ve V. primo guberriiainimu uradu v Praze, odvolavajice se na usneseni zemskeho snemu z r. 1650, ze se na ne vztahuje. Gubernialni urad v Praze poslal zadost s dodatkem krajskemu uradu v Klatovech a Zidum pravo pobytu ve V. priznano. Z toho rozlitil se koutsky vrchni, dojel do V., kde za trest sesadil rychtare, ktery Zidum vyhody potvrdil, dal isi vydati od ostatnich konselu spis, ze tomu tak neni a poslal jej krajskemu uradu do Klatov, ze tomu tak neni. Mnoho asi neporidil, nebot r. 1723 vyslo cisarske narizeni Karla VI., ktere poskytovalo . Zidum mnohe ulevy a dovolovalo, aby i Zide ucastnili se jeho korunovace v Praze. . Dne 12. brezna 1726 pis« vrchni z Kouta hrabeti StadiOnovi, ze ve V. podarilo se mu prodati zidovsky domek krestanovi za 100 zl. a ze Zidy vypovedel. Zide zalovali na toto naisili u krajskeho uradu v Klatovech a dosli sluchu. Vrchni, ktery potom brzy jel do Plzne a namahal se pro svuj cin potvrzeni, sdeluje hrabeti, ze z rozmluvy v Plzni vycitil, ze krajsky hejtman je Zidum naklonen a ze mu radil, aby od reforem upustil a vyckal, az jak v Praze rozhodnou a Zidy znovu zdani. Dokonce musel vrchni zadati hejtmana, aby necinil namitek proti vystehovani Zida ze V. a vdovy Zidovky z Kouta. Musel pak dati slib, ze nic proti Zidum nepodnikne, dokud nebude o nich v Praze rozhodnuto, R. 1727 vdova po Abrahamu Markusovi, Zidovi v Koute, stehuje se do V. Jeste v r. 1736 nalezame ve V. sest rodin zid., ktere tam byly r. 1722. Tedy pres veskere pronasledovani se tam udrzely. Ze ve V. byli obchodnici obilim, dokazuje nam spis z r. 1760, kdy zurily u nas valky Marie Terezie s pruskym kralem Bedrichem II. o Slezsko. Obyvatelstvo bylo< nuceno dodavati potreby pro vojsko, zvlaste obili a krmivo. Dne 5. ledna 1760 dochazi panstvi koutskeho rozkaz, aby dodalo z kazde hlavy na panstvi 4 strychy ovsa a 26 liber mouky pro vojsko. Panstvi ovsem tolik sehnati nemohlo a proto obraci se na obch.Zida ve V., ktery slibuje ve trech nedelich vse obstarati a k tomu jeste 1000 q sena dodati. Tak v nouzi byl Zid dobry. Cast tohoto dodani byla dovezena do Lovosic a cast do Horsova Tyna za vojskem. V dobach pozdejsich se pomery na panstvi koutskem uklidnuji a Zide nejsou vice tak pronasledovani jako predtim. Tak r. 1815 pribylo Zidu ve V. tolik, ze jim vrchnost musela postaviti skolu. Byla k tomu pouzita modlitebna, ktera stala na mistech, kde je nynejsi synagoga. Tato modlitebna byla sice jednopatrova, ale cela ze dreva, ktere bylo zetlele. Proto opraven cely "dum a zrizena tam skola i modlitebna. Vrchnost dala material, drivi, prkna, late zdarma a z. o. obstarala ostatni. Panstvi vsak kladlo si podminku, ze budova bude jeho majetkem a ze na prvni patro zasadi vrchnostensky znak. Z. o. pak mela platiti rocne 25 zl. najemneho. Ucitel, ktery ve skole bydlel, nesmel vsak vziti nikoho ciziho do podnajmu. Kdyby budova.prestala byti skolou a modlitebnou, mela pripadnouti vrchnosti a tato s ni podle sveho uvazeni mohladisponovati. Kdyz zavedeny byly podle narizeni dvorni kancelare z r. 1837 nove matriky zid., shledavame, ze pro V. a Trhanov (Nemnark a Chodenschloss) byly spolecne. Podle nich pak nalezame v techto letech ve V. nasledujici zid. rodiny: . . Jakub Gottlieb s manzelkou Terezii, roz. Latzanovou, bydleli v c. 103. Nathan Se hack a Lidmila, roz. Ábelesova, bydleli v c. 120. R. 1836 narodilo se jim dite Samuel. Bernard Klauber a Chaja Casalina, roz. Wolfova, z c. 89. Deti byly Julius, roz. r. 1836, Marie r. 1838 a Samuel r. 1839.