porucuji jej a zadaji, aby obec K. mu mestanstvi udelila, a to tim spise, ze Isak Augstein je ve K. majitelem domu, poli a svym bezuhonnym zivotem si udeleni mestanstvi plne zaslouzi.
Obchod ve K. prevzal druhy syn Abraham, ktery se narodil 13. unora 1830. Obchod rozsiril na zelezarstvi. Firmy pak znely Is. Augsteina syn a Is. Augstein a synove.
Abraham Augstein pojal za manzelku Zofii, rozenou Fleischerovou. Meli 13 ditek, nejstarsi byl syn Josef.'
Starsi syn Josef Augstein nar. se dne 28. unora 1858, studoval nizsi gymnasium, pak obchodni skolu a prevzal obchod ve K. r. 1878. Od r. 1889 byl pr. ch.k. a od r. 1898 pak pr. z. o. ve K., kde velmi pilne pracoval, staral se o obec az do jejiho slouceni s z. o. v Klatovech.
Velmi dbal o udrzeni synagogy a hrbitova v L o ucimi, kde je tez nyni pochovan. Prvni jeho manzelkou byla Matylda, rozena Raumannova. Ditky byly Benno, ktery prodelal svetovou valku a je nyni spolecnikem firmy Kalcium v Praze, druhy Adolf je reditelem ceske banky Union v Karlovych Varech a dcera Marketa provdala se za tovarnika v Curychu Engla, pak usazeneho v Berline, nyni v Londyne.
Josef Augstein za svetove valky pecoval o halicske uprchliky zid., opatroval jim ubytovani, rovnal jejich spory, poradal sbirky satstva, potravin i penez pro ne. Zemrel dne 22. zari 1926, jeho prvni pani zemrela jiz r. 1918, druha zije dosud v Praze.                         ■■:
Druhy syn Abrahama Augsteina byl Moric. Narodil se r. 1865 a vede dodnes obchod ve K.
V r. 1891 vystavel spolecne s Jakubem W e i s 1 e m, obch. ze K., strojni i rucni tkalcovnu na pozemcich pod kdynskym nadrazim, r. 1896 prodana byla zdejsi akc. pradelne, ktera zridila tam svoji t. zv. filialku.
R. 1902 zvolen byl Moric Augstein do obecniho zastupitelstva ve K.
R. 1902 stal se clenem zdejsiho Klubu ces. turistu, ve kterem se zdarem pusobi az po dnesni den. Nemalou zasluhu ma o vybudovani turistickych lazni. Ve spolku ucastnil se vsech turistickych praci a je dlouholetym pokladnikem klubu, jehoz finance spravuje k vseobecne spokojenosti.
Moric Augstein pojal za chot Klaru, rozenou Mendlovou. Jejich prvni syn Alfred je obch. v Praze, druhy Jan obch. v Lipsku.
Dr. Arnost Pottatschefc
MUDr. ArnostPollatschekveKdyni. Jako lekarlidumil 33 roku ve K. blahodarne pusobil MUDr. Arnost Pollatschek. Nar. se r. 1870 ve Zvoli u Zbraslave, pozdeji prestehoval se s rodici do Dolnich Brezan u Jiloveho. Obecnou skolu navstevoval v Brezanech, gymnasium v Praze, kde maturoval r. 1889. Pak vstoupil na universitu v Praze, kde byl v breznu.r. 1896 promovan.               .  w .   .
Pote pusobil rok jako externi lekar na klinice, pak jako sekundarni lekar az do zari 1898.
Dne 20. zari 1898 prisel do K. jako lekar akc. pradelny a zacal provozovati praxi. Ve svetove valce v letech 1914 az 1918 byl velitelem vojenske nemocnice (filialky to plzenske nemocnice) ve K. Od r. 1918 byl lekarem okresni nemocenske pojistovny ve K.
Od pocatku sveho pusobeni az do r. 1924 obstaraval sam sluzbu lekarskou v tovarne, tedy plnych 26 let. O jeho pusobeni svedci vseobecna ucta jeho pamatce. Zemrel v Praze dne 19. cervence 1933.
Synagoga a zidovska skola ve Kdyni.
Synagoga ve K. nachazi se v nynejsi ulici Masarykove, na silnici smerem ke Koutu.
Synagoga (vnejsek)
Byla zal. r. 1863 a zasluhu o jeji postavem maji panove, jejichz jmena uvedena jsou na pametni tabuli, nachazejici se v synagoze z r. 1871. Jsou tam napsani: Isak Augstein, Elias Augstein, Elias Klauber, Israel Lewit, Michal Hahn, Lipman Klauber, Jakub Hutter, Leopold Gelert, Samson Klein, Abraham Klauber, Abraham Augstein, David Klauber, Ignac Hutter, Markus Klauber, Josef Hutter a Simon Augstein.
Synagoga byla otevrena dne 21. ledna 1863 a otevreni bylo spojeno s velkou slavnosti, ktere ucastnilo se obyvatelstvo ze K. i okoli. Po oslave byla hostina a vecer ples.
Budova je vystavena ve slohu renesancnim s obloukovitymi okny, uvnitr je pekne ozdobena. Nad oltar.em namalovan je baldachyn, cela obradni sin je vkusne vymalovana; praci vykonal malir Amerling z Domazlic.
V  prvnim poschodi je chor. Bohosluzby se tam i nyni konaji o velkych svatcich.
K budove synagogy patri jednopatrovy dum, v jehoz prizemi   byval   rb.,   mel   tam   svou   kancelar   a   byt.
V   prvnim   patre  byla   zid.   skola.   Chodivalo   sem  az 40 deti ze K., Kouta, Praporiste a Hluboke a byly to nejen deti zidovske, ale i jine, ktere chtely se naucit nemecky, vyucovalo se jazykem nemeckym.
Ucitelirabiny  byli   Gottlieb, ktery ve K. pobyl
asi 10 az 12 let, pak L o w e n s t e in, S chw a r z, HahnaKraus. Tyto zaznamy jsou neurcite, jelikoz vsechny zapisy ze skoly spalili halicsti uprchlici, kteri v synagoze za valky byli ubytovani. Vsichni tito ucitele byli zkouseni. Jen Lowensteinovi prihodila se jednou nehoda. Jel nekam po draze a ve vlaku setkal se s katolickymi misionari. Tito dali se s nim do reci, premlouvali jej, az Lowenstein jim podepsal jakousi listinu. Touto listinou zavazal se, ze vstoupi do jejich
Synagoga (vnitrek)
radu a stane se misionarem. Listina byla poslana vrchnimu rb. v Praze, do K. prisel nahle rozkaz, aby bylo Lowensteinovi ihned zakazano konati bohosluzby a vyucovati ve skole. Teprve nyni nahledl Lowenstein, co provedl, podpis odvolal a vec byla spravena.
Zidovska skola ve K. mela pravo verejnosti a vydavala pravoplatna vysvedceni. Dozor nad ni vykonaval statni inspektor skolni.
Kdyz vzmahala se narodni uvediomelost mezi lidem ceskym a cesstvi razilo si vitezne cestu, ubyvalo nemecke skole zactva a skola stavala se zbytecnou. Nejvice pak ji uskodilo zalozeni schulvereinske skoly v blizkem Praporisti, kam zejmena urednici zdejsi akc. pradelny potom sve deti posilali. Tez mezi ceskymi Zidy ve K. rostla snaha, posilati deti do ceskych skol. A tak zidovska skola ve K. zasla asi r. 1890.
Nyni jsou v dome u synagogy soukrome byty.
Zide z okoli Kdyne.
Velky pocet Zidu byval drive ve vesnicich Dlazove, Pocinovicich, Loucimi, Beharove, Mileticich, Libkove, Strazove, mene jich byvalo ve Spuli, v Dobrikove, Hluboke, Lhote, Soustove, Vsi Nove, Smrzovicich, Hradisti, Uboci, Usilove, v Poleni, v Slavikovicich, v Cernikove, Hirsove, Springberku a v Zahoranech. Dnes v techto mistech nenajdeme jiz Zida ani jednoho, nebo jen male zbytky byvalych cetnych rodin.
Velmi cetny pocet Zidu byval vDlazove. Tam vystaveli si svoji synagogu, ktera je u hlavni cesty, pekneho vnejsku a zvlaste krasneho vnitrku. Lustr teto synagogy byl darovan nove synagoze v Plzni po
jejim postaveni. Matriky vedeny byly v Dlazove od r. 1849 do 1895, dle nich narodilo se tam 145 deti, umrti bylo 52, a to ze vsi: Dlazova, Loucime,'Beharova, Libkova, Miletic, Spule, Soustova, Vsi Nove, Smrzovic a Lhoty.                 ,               .;..".
Od r. 1840 do let 70. vyskytuji se v Dlazove tito Zide: Salomon Goldbach, Jachim Goldbach, Abraham Kandl, Simon Schwarzkopf, Ludvik Hutter, ktery mel 7 deti, Marek Baumann, David Holuz, Leopold Lederer, Josef Schwarz s 12 detmi, Abraham Weintraub s 11 detmi, Abraham Feldmann, Samuel Goldbach, Ignac Hahn, Ignac Sachs a Leopold Hein.
VLibkove byli Zide Michal Lazansky, ktery mel
5  deti a Leopold Schwarz, statkar, ktery mel 9 deti.
V  M o d 1 i n e byli Adam Hahn a Moric Kirschnei. Ve    Lhote   byli   Jakub   Back,   reznik,   Leopold
Schnurmacher, obch. a Ignac Schnurmacher, take obch.                                                                         ;
Ve Smrzovicich byli Jakub Schnurmacher a Jonas Schnurmacher, ktery mel 9 deti a pak presel do Loucimi
V  Mezholesich byl Josef Schram, obch. a David Bloch.
V  P o 1 e n i byl Ignac Bloch. V Mileticich byl Ignac Hutter, obch. a dodnes jsou tam David Hahn, statkar a  Jindrich Salz  s  rodinou.
V  Beharove byli okolo r. 1850 tito Zide: DavidSchnurmacher  s 8   detmi,  Josef  Steiner s  10  detmi, Abraham Wachtel, ktery mel 4 deti, byl obch., Jachim Greiner;   Salamoun  Sicher,  Jachim  Salz  se   7   detmi, Elias Hahn, Lazar Salz a Jachim Katz.       ,
V  Loucimi vyskytuji se y  techto  letech:  Josef Lowenthal,   Jakub   Leffler,   Ignac Bloch se 7 detmi, ktery tam byl okolo r. 1860 kupcem, pak Ignac Hutter se 4 detmi, David Kohn, Simon Bloch a Rudolf Lazansky okolo r. 1872 se 7 detmi, zasedal v isr. naboz. obci ve Kdyni.
Od 1869 do 1895 pochovano bylo na loucimskem hrbitove 69 Zidu a od r. 1843 do 1895 bylo ve K. 23 svateb. Od r. 1839 do r. 1895 nar. se na Kdynsku 186 zid. deti.
V  novejsi  dobe byli jeste v Dlazove tito  Zide: Abraham   Weintraub,   ktery   odesel   do    Prahy, Abraham Markus, Sigmund Brandeis do Vidne, Jakub  Z i e g 1 e r,  uc.  a Leopold Hutter,  statkar, ktery sel do Klatov.
V  Dobrikove na Kdynsku byli okolo let 1860 tyto rodiny: Reznik Jakub Back, ktery mel 7 deti, pak presel   do   K.   a pozdeji  do Praporiste, obch. Adolf Schnurmacher, ktery mel 9 deti, r. 1864 presel do Hluboke   a   pak   r.   1877 do K. Eeznik David Back mel 3 deti a od r. 1870 nalezame/ho ve K.
V  letech 1890 a pozdejsich jsou v Beharove Zide: obch.   dobytkem   Adolf   Glaser,   ktery  .ma   9   deti, Herman Schnurmacher, ktery ma take 9 deti, posledni z nich bylo narozeno r. 1912.
Ve Lhote okolo r. 1890 byl obch. Ignac Schnurmacher. Ve  Spuli v teto   dobe  Samuel  Feldmann  se
6  detmi. V Cernikove zil Isak Hahn se. 7 detmi.
V  Hluboke po r. 1850 byli Zide ; obch. Israel Lewith   se  4  detmi,  obch.  dobytkem  Ignac  Back  a obch. Jindrich Lowith s 3 detmi. Nyni neni V Hluboke Zid ani jeden.       *
V   Nove Vsi  byl   okolo   let  1860  kupec  Ignac Hutter, v Mil eticich po r. 1880 je Jindr. Salz se 7 detmi a David H a h n se 4 detmi. V U b o c i byl Zid Mojzis H a h n a mel 11 deti. Ve S t a ne ticich byl Felix Haas se 3 detmi.
Zajimave jsou udaje z umrtni matriky, ktera je ve K. ulozena: Od r. 1890 do r. 1928 zemrelo 127 osob. Z toho ze Vserub 13, ze K. 24, z Beharova 4, z Ko