poručují jej a žádají, aby obec K. mu měšťanství udělila, a to tím spíše, že Isak Augsteín je ve K. majitelem domu, polí a svým bezúhonným životem si udělení měšťanství plně zaslouží. Obchod ve K. převzal druhý syn Abraham, který se narodil 13. února 1830. Obchod rozšířil na železářství. Firmy pak zněly Is. Augsteina syn a Is. Aug-stein a synové. Abraham Augstein pojal za manželku Žofii, rozenou Fleischerovou. Měli 13 dítek, nejstarší byl syn Josef.' Starší syn Josef Augstein nar. se dne 28. února 1858, studoval nižší gymnasium, pak obchodní školu a převzal obchod ve K. r. 1878. Od r. 1889 byl př. ch.-k. a od r. 1898 pak př. ž. o. ve K., kde velmi pilně pracoval, staral se o obec až do jejího sloučení s ž. o. v Klatovech. Velmi dbal o udržení synagogy a hřbitova v L o u-čími, kde je též nyní pochován. První jeho manželkou byla Matylda, rozená Raumannová. Dítky byly Benno, který prodělal světovou válku a je nyní společníkem firmy Kalcium v Praze, druhý Adolf je ředitelem české banky Union v Karlových Varech a dcera Markéta provdala se za továrníka v Curychu Engla, pak usazeného v Berlíně, nyní v Londýně. Josef Augstein za světové války pečoval o haličské uprchlíky žid., opatřoval jim ubytování, rovnal jejich spory, pořádal sbírky šatstva, potravin i peněz pro ně. Zemřel dne 22. září 1926, jeho první paní zemřela již r. 1918, druhá žije dosud v Praze. ■■: Druhý syn Abrahama Augsteina byl Mořic. Narodil se r. 1865 a vede dodnes obchod ve K. V r. 1891 vystavěl společně s Jakubem W e i s 1 e m, obch. ze K., strojní i ruční tkalcovnu na pozemcích pod kdyňským nádražím, r. 1896 prodána byla zdejší akc. prádelně, která zřídila tam svoji t. zv. filiálku. R. 1902 zvolen byl Mořic Augstein do obecního zastupitelstva ve K. R. 1902 stal se členem zdejšího Klubu čes. turistů, ve kterém se zdarem působí až po dnešní den. Nemalou zásluhu má o vybudování turistických lázní. Ve spolku účastnil se všech turistických prací a je dlouholetým pokladníkem klubu, jehož finance spravuje k všeobecné spokojenosti. Mořic Augstein pojal za choť Kláru, rozenou Men-dlovou. Jejich první syn Alfred je obch. v Praze, druhý Jan obch. v Lipsku. Dr. Arnošt Pottatschefc MUDr. ArnoštPollatschekveKdyni. Jako lékař-lidumil 33 roků ve K. blahodárně působil MUDr. Arnošť Pollatschek. Nar. se r. 1870 ve Zvoli u Zbraslavě, později přestěhoval se s rodiči do Dolních Břežan u Jílového. Obecnou školu navštěvoval v Břežanech, gymnasium v Praze, kde maturoval r. 1889. Pak vstoupil na universitu v Praze, kde byl v březnu.r. 1896 promován. . w . . Poté působil rok jako externí lékař na klinice, pak jako sekundární lékař až do září 1898. Dne 20. září 1898 přišel do K. jako lékař akc. prádelny a začal provozovati praxi. Ve světové válce v letech 1914 až 1918 byl velitelem vojenské nemocnice (filiálky to plzeňské nemocnice) ve K. Od r. 1918 byl lékařem okresní nemocenské pojišťovny ve K. Od počátku svého působení až do r. 1924 obstarával sám službu lékařskou v továrně, tedy plných 26 let. O jeho působení svědčí všeobecná úcta jeho památce. Zemřel v Praze dne 19. července 1933. Synagoga a židovská škola ve Kdyni. Synagoga ve K. nachází se v nynější ulici Masarykově, na silnici směrem ke Koutu. Synagoga (vnějšek) Byla zal. r. 1863 a zásluhu o její postavem mají pánové, jejichž jména uvedena jsou na pamětní tabuli, nacházející se v synagoze z r. 1871. Jsou tam napsáni: Isak Augstein, Eliáš Augstein, Eliáš Klauber, Israel Lewit, Michal Hahn, Lipman Klauber, Jakub Hutter, Leopold Gelert,- Samson Klein, Abraham Klauber, Abraham Augstein, David Klauber, Ignác Hutter, Markus Klauber, Josef Hutter a Simon Augstein. Synagoga byla otevřena dne 21. ledna 1863 a otevření bylo spojeno s velkou slavností, které účastnilo se obyvatelstvo ze K. i okolí. Po oslavě byla hostina a večer ples. Budova je vystavěna ve slohu renesančním s oblou-kovitými okny, uvnitř je pěkně ozdobena. Nad oltář.em namalován je baldachýn, celá obřadní síň je vkusně vymalována; práci vykonal malíř Amerling z Domažlic. V prvním poschodí je choř. Bohoslužby se tam i nyní konají o velkých svátcích. K budově synagogy patří jednopatrový dům, v jehož přízemí býval rb., měl tam svou kancelář a byt. V prvním patře byla žid. škola. Chodívalo sem až 40 dětí ze K., Kouta, Prapořiště a Hluboké a byly to nejen děti židovské, ale i jiné, které chtěly se naučit německy, vyučovalo se jazykem německým. Učiteli-rabíny byli Gottlieb, který ve K. pobyl asi 10 až 12 let, pak L ö w e n s t e in, S chw a r z, HahnaKraus. Tyto záznamy jsou neurčité, jelikož všechny zápisy ze školy spálili haličští uprchlíci, kteří v synagoze za války byli ubytováni. Všichni tito učitelé byli zkoušeni. Jen Löwensteinovi přihodila se jednou nehoda. Jel někam po dráze a ve vlaku setkal se s katolickými misionáři. Tito dali se s ním do řeči, přemlouvali jej, až Löwenstein jim podepsal jakousi listinu. Touto listinou zavázal se, že vstoupí do jejich Synagoga (vnitřek) řádu a stane se misionářem. Listina byla poslána vrchnímu rb. v Praze, do K. přišel náhle rozkaz, aby bylo Löwensteinovi ihned zakázáno konati bohoslužby a vyučovati ve škole. Teprve nyní nahlédl Löwenstein, co provedl, podpis odvolal a věc byla spravena. Židovská škola ve K. měla právo veřejnosti a vydávala právoplatná vysvědčení. Dozor nad ní vykonával státní inspektor školní. Když vzmáhala se národní uvědiomělost mezi lidem českým a češství razilo si vítězně cestu, ubývalo německé škole žactva a škola stávala se zbytečnou. Nejvíce pak ji uškodilo založení schúlvereinské školy v blízkém Prapořišti, kam zejména úředníci zdejší akc. prádelny potom své děti posílali. Též mezi českými Židy ve K. rostla snaha, posílati děti do českých škol. A tak židovská škola ve K. zašla asi r. 1890. Nyní jsou v domě u synagogy soukromé byty. Židé z okolí Kdyně. Velký počet Židů býval dříve ve vesnicích Dlažově, Pocínovicích, Loučími, Běhařově, Mileticích, Libkově, Strážově, méně jich bývalo ve Spuli, v Dobříkově, Hluboké, Lhotě, Soustově, Vsi Nové, Smržovicích, Hradišti, Úboči, Usilově, v Polení, v Slavíkovicích, v Černíkově, Hiršově, Springberku a v Zahořanech. Dnes v těchto místech nenajdeme již Žida ani jednoho, nebo jen malé zbytky bývalých četných rodin. Velmi četný počet Židů býval vDlažově. Tam vystavěli si svoji synagogu, která je u hlavní cesty, pěkného vnějšku a zvláště krásného vnitřku. Lustr této synagogy byl darován nové synagoze v Plzni po jejím postavení. Matriky vedený byly v Dlažově od r. 1849 do 1895, dle nich narodilo se tam 145 dětí, úmrtí bylo 52, a to ze vsí: Dlažova, Loučíme,'Běha-řova, Libkova, Miletic, Spule, Soustova, Vsi Nové, Smržovic a Lhoty. , .;.-.". Od r. 1840 do let 70. vyskytují se v Dlažově tito Židé: Salomon Goldbach, Jachim Goldbach, Abraham Kandl, Šimon Schwarzkopf, Ludvík Hutter, který měl 7 dětí, Marek Baumann, David Holuz, Leopold Le-derer, Josef Schwarz s 12 dětmi, Abraham Weintraub s 11 dětmi, Abraham Feldmann, Samuel Goldbach, Ignác Hahn, Ignác Sachs a Leopold Hein. VLibkově byli Židé Michal Lažanský, který měl 5 dětí a Leopold Schwarz, statkář, který mel 9 dětí. V M o d 1 í n ě byli Adam Hahn a Mořic Kirschnei. Ve Lhotě byli Jakub Back, řezník, Leopold Schnurmacher, obch. a Ignác Schnurmacher, také obch. ; Ve Smržovicích byli Jakub Schnurmacher a Jonáš Schnurmacher, který měl 9 dětí a pák přešel do Loučími V Mezholesích byl Josef Schräm, obch. a David Bloch. V P o 1 e n i byl Ignác Bloch. V Mileticích byl Ignác Hutter, obch. a dodnes jsou tam David Hahn, statkář a Jindřich Salz s rodinou. V Běhařově byli okolo r. 1850 tito Židé: David-Schnurmacher s 8 dětmi, Josef Steiner s 10 dětmi, Abraham Wachtel, který měl 4 děti, byl obch., Jachim Greiner; Šalamoun Sicher, Jachim Salz še 7 dětmi, Eliáš Háhn, Lazar Salz a Jachim Katz. , V Loučími vyskytují se y těchto letech: Josef Löwenthal, Jakub Leffler, Ignác Bloch se 7 dětmi, který tam byl okolo r. 1860 kupcem, pak Ignác Hutter se 4 dětmi, David Kohn, Šimon Bloch a Rudolf Lažanský okolo r. 1872 se 7 dětmi, zasedal v isř. nábož. obci ve Kdyni. Od 1869 do 1895 pochováno bylo na loučímském hřbitově 69 Židů a od r. 1843 do 1895 bylo ve K. 23 svateb. Od r. 1839 do r. 1895 nar. se na Kdyňsku 186 žid. dětí. V novější době byli ještě v Dlažově tito Židé: Abraham Weintraub, který odešel do Prahy, Abraham Markus, Sigmund Brandeis do Vídně, Jakub Z i e g 1 e r, uč. a Leopold Hutter, statkář, který šel do Klatov. V Dobříkově na Kdyňsku byli okolo let 1860 tyto rodiny: Řezník Jakub Back, který měl 7 dětí, pak přešel do K. a později do Prapořiště, obch. Adolf Schnurmacher, který měl 9 dětí, r. 1864 přešel do Hluboké a pak r. 1877 do K. Ěezník David Back měl 3 děti a od r. 1870 nalézáme/ho ve K. V letech 1890 a pozdějších jsou v Běhařově Židé: obch. dobytkem Adolf Glaser, který .má 9 dětí, Heřman Schnurmacher, který má také 9 dětí, poslední z nich bylo narozeno r. 1912. Ve Lhotě okolo r. 1890 byl obch. Ignác Schnurmacher. Ve Spuli v této době Samuel Feldmann se 6 dětmi. V Černíkově žil Isak Hahn se. 7 dětmi. V Hluboké po r. 1850 byli Židé ; obch. Israel Lewith se 4 dětmi, obch. dobytkem Ignác Back a obch. Jindřich Löwith s 3 dětmi. Nyní není V Hluboké Žid ani jeden. * V Nové Vsi byl okolo let 1860 kupec Ignác Hutter, v Mil eticích po r. 1880 je Jindř. Salz se 7 dětmi a David H a h n se 4 dětmi. V Ü b o č i byl Žid Mojžíš H a h n a měl 11 dětí. Ve S t a ně ticích byl Felix Haas se 3 dětmi. Zajímavé jsou údaje z úmrtní matriky, která je ve K. uložena: Od r. 1890 do r. 1928 zemřelo 127 osob. Z toho ze Všerub 13, ze K. 24, z Běhařova 4, z Ko-