Dne 26. cervna 1914 vykonany nove volby pro obdobi do r. 1917 a zvoleni: Sest clenu predstavenstva: Rudolf Schwarz z Kolovce, MUDr. Arnost Poliatschek ze K., Leopold Hutter z Dlazova, Rudolf Lazansky z Loucimi, Max Pollak ze Vserub a Sigmund Brandeis z Dlazova. Nahradniky zvoleni Sigmund Wachtel z Pocinovic a Josef Fleischel z Hradiste.
Dale zvoleno 6 clenu do sirsiho vyboru: Josef Augstein ze K., Artur Klein z Pocinovic, Jindrich Salz z Miletic, Simon Schwarz z Kolovce, Ezechiel Hahn z Cernikova, Moric Augstein ze K. Revisory pokladny zvoleni David Hahn z Miletic a Simon Schwarz z Ko^ lovce.
Do komise pro urcovani prispevku zvoleni Leopold Hutter z Dlazova, Rudolf Schwarz z Kolovce, Rudolf Lazansky z Loucimi, Sigmund Brandeis z Dlazova.
Ve svetove valce starost o z. o. spocivala na starostovi obce Josefu Augsteinovi, vyrizoval vsecka uredni podani sam, staral se o synagogu, o hrbitov, o uprchliky z Halice, o skolu a nabozenske vyucovani deti.
Zidovsti uprchlici z Halice byli ubytovani nejprve v Sokolovne ve K. a pak byli rozdeleni do ostatnich casti mesta. Prijeli hned 20. listopadu 1914 v poctu asi 140 osob, v Sokolovne zrizena jim kuchyne, kde se jim varilo z penez, jez dostavali od statu. Z. o. a zejmena predseda Josef Augstein se o ne peclive starali.
Svetove valky ze K. ucastnili se: Viktor Kohn, ktery dostal se do ruskeho zajeti a ucastnil se ceskoslovenskeho odboje v Rusku cinne jako legionar, pak Josef Weisl, ktery jako spravce lazaretu v Plzni pomahal kdynskym vojakuni, Max. Hutter, oba synove MUDra Josefa Weisla ze K., starsi Richard byl tezce, mladsi Frantisek byl jen lehceji ranen, syn Josefa Augsteina Benno a Emil Schwarzkopf, jenz zustal nezvestnym od r. 1916.
Pro zajimavost uvadim jeste posledni volby do z. o. ve K., ktere se konaly dne 27. dubna 1923. Predsedou zvolen Josef Augstein ze K., mistopredsedou Max. Pollak ze Vserub, pokladnikem a zapisovatelem Josef Weisl ze K., cleny vyboru: Rudolf Lazansky, Dr. Arnost Poliatschek a Artur Klein. Nahradniky byli Rudolf Schwarz a Vojtech Hutter. V sirsim vyboru zasedali Moric Augstein, Gustav Hoitasch, Moric Klein, Jindrich Salz, Josef Schwarzkopf, Viktor Kohn. Revisory byli David Hahn a Moric Augstein. Clenove platove komise jsou Sigmund Wachtel, Rudolf Schwarz, Josef Weisl a Jindrich Lederer ze Vserub. Doz. s. byli ve Vserubech Jindrich Lederer., v Dlazove David Hahn, v Kolovci Rudolf Schwarz a ve K. Josef Schwarzkopf. Cleny danove komise byli Max Pollak ze Vserub, Dr. Arnost Poliatschek ze K., Artur Klein z Pocinovic a Moric Augstein ze K.
Stehovanim clenu z. o. ze K. a okoli ubyva stale clenu, obec je cim dal tim slabsi, rb. neni, a proto okresni urad v Domazlicich narizuje dne 15. listopadu 1922, c. 54.670/3, aby se o. z. ve K. rozesla a pripojila k Domazlicim.
O tom bylo jednano ve schuzi sirsiho vyboru ve K. dne 7. prosince 1922 a na navrh predsedy Josefa Augsteina vynos okresniho uradu zamitnut. S timto navrhem projevili ¥e schuzi souhlas Jindrich Lederer ze Vserub, Gustav Hoitasch ze Vserub, Herman Klein z Pocinovic a Rudolf Schwarz z Kolovce. Ba zamitnut ve schuzi i navrh obce ve K., ze by obstarala pro deti ucitele nabozenstvi.
Nato dosel novy dopis okresniho uradu v Domazlicich ze dne 30. kvetna 1923, o kterem pojednano ve schuzi sirsiho vyboru dne 22. cervna 1923. V dopise je nab. obec vyzvana, aby podala soupis jmeni a spo
jila se s Domazlicemi. I tento navrh byl zamitnut a zadano o poskytnuti lhuty jednoho roku, ze o. z. bude o navrhu uvazovati.
Ze soupisu jmeni okresnimu uradu poslaneho seznavame, ze ma z. o. ve K. synagogu, sousedni dum, inventar synagogy, ale hotove penize zadne, Vseruby maji synagogu, podobne i Dlazov, Kolovec jen modlitebnu v najatem domku; mimo to maji Vseruby nadaci 1000 K. Hrbitov v Loucimi je majetkem spolku Ch. K.
Dne 14. ledna 1925 dosel novy dopis okresniho uradu v Domazlicich, kterym se obec znovu vyzyva, aby se rozhodla pro Domazlice nebo pro jinou o. z., se kterou by splynula vjedno.
O tom pojednano ve schuzi dne 20. brezna 1925 a zadan opet odklad na jeden rok.
Ale na tento navrh okresni urad v Domazlicich vice nepristoupil a jiz 2. kvetna 1925 vynesenim c. 20.615/3 rozpousti se z. o. ve K. a narizuje se pripojeni k jine o. z.
K navrhu posledniho predsedy Josefa Augsteina vyjednavano tedy s drem Evzenem Lowym, advokatem v Klatovech, o pripojeni K. ke Klatovum. Stanoveny podminky jako pro jine prespolni Zidy. Obec ve K. nebude pozadovati zadnych zvlastnich ukonu nabozenskych, rb. pak bude miti vedlejsi prijmy ze svateb, ohlasek, pohrbu a pod. Vyjednavani s Klatovy obstarali Moric Augstein a Artur Klein z Pocinovic. Klatovy na pocatku chtely synagogu ve K. prodati, coz bylo Kdynskymi zamitnuto.
Dne 16. dubna 1926 na schuzi sirsiho vyboru ve K. bylo odhlasovano pripojeni K. ke Klatovum a podepsano nasledujici prohlaseni obou stran:
Prohlaseni.
My, podepsani prislusnici z. o. ve K., v Dlazove, ve Vserubech a v Kolovci, zavazujeme se, ze na svuj naklad a bez naroku na nahradu od kohokoliv, zejmena od z. o. v Klatovech, budeme udrzovati ve svych obcich dosavadni kostely israelitske.
Jakmile vsak my, nasi dedici, nebo jini prislusnici z. o., bydlici ve K., v Dlazove, ve Vserubech a v Kolovci, prestanou udrzovati tyto kostely, je o. z. v Klatovech opravnena o dalsim jejich osudu rozhodnouti, tedy bud je zachovati, nebo prodati, kratce dle svych stanov s nimi naloziti.
V   pripade vsak,  ze  z.  o. v Klatovech  jakymkoliv zpusobem by je zpenezila, je povinna z  uroku kapitalu takto ziskaneho v prve rade udrzovati israelitsky hrbitov v Loucimi.
Na doklad zavaznosti tohoto prohlaseni nase vlastnorucni podpisy.
Spis podepsan v Klatovech a i ve K.
Podpisy ze K. jsou: Dr. Arnost Poliatschek, Moric Augstein, Josef Augstein, Viktor Kohn, Arnost Neumann, Josef Schwarzkopf, Jindrich Salz, Rudolf Schwarz, Moric Klein a Sigmund Wachtel.
Poslednim timto aktem konci zapisy z. o. ve K. dne 17. kvetna 1929. Toho dne konala se posledni schuze z. o. ve K., kde Moric Augstein precetl dopis okresniho uradu v Domazlicich ze dne 11. prosince 1928, c. 711/3, kterym se uredne prohlasuje spojeni z. o. ve K. s z. o. v Klatovech.
Synagoga ve K. zustala kdynskym Zidum a take se tam o nejvetsich zid. svatcich konaji bohosluzby.
V  r. 1930 shledavame ve K. tyto zid. rodiny: MUDr.   Arnost   Poliatschek   s   choti,   Moric
Augstein, velkoobchodnik, s choti a jednou dcerou, vdova po lekari Cecilie Weislova, obch. Viktor K o h n s choti a dvema detmi, obch. Josef Weisl s choti a dvema detmi, obch. Josef Schwarzkopf
s choti a dvema cleny rodiny, obch. Arnost N e um a n n s choti, obch. Moric 'Klein 8 choti, obch. Max Hutter s choti a tremi detmi.                      
Z vynikajicich muzu Zidu ve K.' uvadim: Mojzis R e a c h, ranhojic a porodnik, o kterem jiz promluveno na str. 5; Josef Weisl, lekar ve K.
Dr. Josef Weisl
Jakub Weisl
MUDr. J o s e f W e 1 s 1 v e K dyn i.
MUDr. Josef Weisl nar. se dne 21. listopadu 1847 v Bezdekove u Klatov a zemr. dne 9. rijna 1918 ve K.
Nebylo snad nikoho v celem sirokem okoli K., kdo by neznal jeho vysokou a razovitou postavu, malo sehnutou, bloudici vytrvale po 40 let mestem K., osadami, vrchy a planinami sumavskeho predhori. O sirokem jeho haveloku, o pevne holi koluji dosud po kraji anekdoty a zkazky, jez vsechny nasvedcuji tomu, jake zvlastni ucte u vsech obyvatel tesil se drsny a sverazny pan doktor.
Neutesene postaveni venkovskeho lekare v chudem horskem kraji dnes tezko je si predstaviti. Tim vetsiho podivu ovsem zasluhuje vytrvalost a pece, jiz od prvniho dne sveho pusobeni az do posledniho dne sveho zivota, bez oddechu a bez prestavky dr. Weisl venoval svemu kraji.
Byl synem chudeho domkare a obchodnika Hermana Weisla z Bezdekova. Otec zahy zemrel a matka odstehovala se s cetnou rodinou db Klatov. Vlastnim pricinenim vystudoval klatovske gymnasium a prazskou universitu. V kvetnu r. 1872 dosahl hodnosti doktora mediciny a prohlasen v cervnu tehoz roku magistrem porodnictvi. Usnesenim mestske rady ve K. byl jmenovan dne 22. cervence 1872 mestskym lekarem s rocnim platen 200 zl., ktere z poloviny hradilo mesto a z poloviny akciova tovarna.
Teprve r. 1874 zlepsilo se jeho hmotne postaveni, kdyz byl spravou pradelny jmenovan tovarnim lekarem s platem roc. 300 zl., ze kterych mu vsak po dobu zivota byvaleho tov. lekare Mojzise Reacha srazelo se odpocivne v castce 100 zl.
Prichod jeho do K. znamenal pozoruhodny prospech vsem, nebot byl prvnim promovanym doktorem, ktery se ve K. usadil.
Sve zidovstvi nikterak neprojevoval. Vzdalen vsi bigotnosti, projevil ducha pokrokoveho, daleko predstihujiciho svou dobu. Lnul laskou a oddanosti k svemu kraji a lidu, sympatisoval zvlaste s venkovskym lidem a kdyz narodni uvedomeni" proniklo do Posumavi, byl dr. Weisl mezi zakladateli ceskych spolku, zejmena Mestanske besedy, i kdyz proto byl zbaven funkce tovarniho lekare.
Jak znamenity celek vyhranene ceakozidovske individuality muze tvoriti kompromis techto dvou slozek, dokazoval samotarsky dusevni zivot dra Weisla, ktery shromazdil knihovnu odbornou i beletristickou,
9/3
ojedinelou pro svoji dobu daleko siroko. Knihovna citala 1200 svazku.                                            .,...■.,:,
Za manzelku pojal Cecilu Klauberovou z Prapbriste, s niz a svymi dvema syny vedl vzorny rodinny zivot.
R, 1888 stal s;e zeleznicnim a r. 1890 obvodnim lekarem a v obou techto funkcich setrval do sve smrti.
Chripkova epidemie na sklonku valky zamestnala ho plne. Nedbaje vlastni choroby, neunavne prochazel pesky, jako vzdy, vesnicemi a samotami a po straznich domcich horske trati. Ordinoval do noci 9. rijna 1918 a kdyz se rano 10. rijna seskupily pred domem voziky venkovanu, hledajici pomoci, nebylo uz dra Weisla. Zemrel jak zil: v silne mlcenlive praci.
Byl pochovan za ucasti vsech vrstev okresu na zidovskem hrbitove v Loucimi,: v sousedstvi ceskych vesnic a samot, jimz nezistne venoval praci sveho zivota.
Dr. Josef Weisl mel tri syny. Prvni Emil, narozeny r. 1874, brzy zemrel, druhy syn Richard, nar. r. 1876, je advokatem v Moravske Ostrave, treti Frantisek, nar. r. 1897, je prokuristou v Praze.
Josef Augslein
Adolf Augstein
Rodina AugsteinuzeKdyne.
K rozkvetu obchodu a prumyslu ve K. velmi prispela rodina Augsteinu.
Praded Isak Augstein, zakladatel nynejsi firmyIs. Augstein a syn, pochazel z Praporiste, kde byl puvodne obchodnikem vlnou a polnimi plodinami. Se svou manzelkou Minou, rozenou Wilmerovou, zil v Praporisti jiz od pocatku 19. stol. Meli sedm ditek, syny Simona a Abrahama, ostatni byly dcery.
Isak Augstein byl obliben u majitele panstvi bystrickeho, knizete Hohenzollerna, jemuz tehdy Praporiste nalezelo.
Od Hohenzollerna ziskal u Loucime roku 1842 pozemek k zalozeni zidovskeho hrbitova,
Isak Augstein zridil dva obchody ve vlastnich domech, jeden v Plzni proti kasarnam, kde obchodoval vlnou a polnimi plodinami. Tento obchod pozdeji prevzal jeho syn Simon.
Druhy obchod byl ve K. na rohu namesti a nynejsi ulice Masarykovy v c. 11, kde se dosud nachazi. Ovsem dum byl jiz nekolikrate prestavovan, zvlaste po velkem pozaru dne 2. zari 1911.
Kdyz zadal pan Isak Augstein o udeleni mestanstvi ve K., dostalo se mu od dedicu J. M. Schmitta, majitelu zdejsi pradelny, krasneho vysvedceni, vydaneho ve Vidni dne 10. prosince 1852, ve kterem se pravi, ze jiz dlouhou radu let je Isak Augstein ve spojeni s tovarnou (byl jejim nakupovatelem vlny a mel t. zv. plne pravo), a ze vzdy se osvedcil jako statecny, poctivy a uctyhodny muz, takze mu mohly byti sverovany nakupy velike a cenne a. ze jsou i nadale ochotni tyto mu sverovati, nebot svymi vedomostmi a poctivosti, o ktere jen pochvalne vysloviti se mohou, do