Reach s manzelkou Rosou, rozenou Lowyovou z Prahy. Bydleli v c. 23. Ditky byly Vilemina, Adolfina, Zikmund, Klara a Emilie. Reach byl u chudeho lidu velmi obliben, nebot lecil jej zdarma a take zemrel zcela chudym. Kdynsky lekar dr. Weisl mu rad poskytoval vydelek a delil se s nim o ■ honorar za leceni delniku v tovarne Schmidtove. Reach zemr. r. 1869 a je pochovan na zid. hrbitove v Loucimij kde jeho hrob je ve velmi seslem stavu.
Sestou rodinou ve K. byl Michal Hahn s manzelkou Reginou, roz. Freundovou z Oseka. Hahn byl krejcim a bydlel ve K. v c. 59.:Meli ditky: Jindricha, Katerinu, Jonase, Frantiska, Josefa, Jindrisku; Leopolda a Marka. Posledni se jim narodil r. 1856, prvni r. 1839.
Zajimavy je zapis deti rodiny Bacharachovy. Dcera Barbora ma nekolik ditek a vsechny jsou zapsany jako nemanzelske! Dalsim patranim dosel jsem toho, ze tyto ditky nebyly nemanzelske, ale rodice jejich nedostali povoleni ke snatku, asi z te priciny, ze nemohli zaplatiti velky poplatek, ktery se tehdy zadal. Byli oddani dle ritu zid., zili spolu, ale urady jejich deti zapisovaly jako nemanzelske.
V   teto   dobe   nebyl ve K. v matrice zapsan zadny zid. snatek.
V  umrtni matrice zapsani jsou: Katerina Hahnova, 74 let, zemr. r. 1819, Katerina Hahnova, 49 let, zemr. r. 1823, Isak Beck, 79 let, zemr. r. 1829, Israel Hahn, 18 let, zemr. r. 1829, Anna Geschmaiova, 86 let, zemr. r. 1831, Jan Hahn, 60 let, zemr.  1831, Katerina Bacharachova, 74 let, zemr. r. 1833 a t. r. zemrel Mojzis Bacharach, star 66 let.                                '
Jelikoz v teto dobe nebylo jeste hrbitova v LouCimi, pochovavani zemreli v Pobezovicich (Ronsperku), v Nyrsku a snad i v Janovicich.        ;
Nejvice rodin zid. v tehdejsi dobe bylo v blizkem Praporisti
Jsou to Efraim Lewy s manzelkou Esther, roz. Weisovou ze Stenovic u Plzne, byl obchod., bydlel v c. 4 a meli 8 deti.
Lobl   Glauber   a   Cecilie   Kohnova z Puclic, obch. v P. c. 1. Meli 10 deti a jedno jim zemrelo. . Matyas   Kraus   a   Salomena Friedova  ze Zichovic, obch. v P. Deti pet, same dcery.
Elias Augstein a Ludmila Krausova ze K., obch. v P. c. 44. Ditek pet.
Isak Augstein a manzelka Mina, roz. Wilmerova ze Schweissinku u Plzne. Byl obch. v P. c. 2. Ditek bylo sedm. Pozdeji presel do K., jak o nem tam bude zminka.
Rubin Augstein a manzelka Frantiska Krausova z P. Obch. v c. 3. Syn Jakub nar. se r. 1801.
Lazar Weiss a Anna, roz. Krausova z P. Obch. v c. 3. Ditek bylo devet.
■ ■■ Elias Klauber (v matrice zapsan Glauber) a manzelka Barbora, rozena Schwarzkopfova z Dlouhe Ysi. Obch. v P. c. 1. Ditek bylo 5.
Adam Glauber (Klauber) a Rebeka Kohnerova z Tenovic u Plzne. Ditky 3.
Abraham Klauber a Eliska Schwarzkopfova z Dlouhe Vsi, obch., ditky dve.
Elias Klauber a Barbora, roz. Fischerova z Vesenic, obch. v c. 30, ditky tri.
Natan Bloch a Eliska Krausova z P., obch. v c. 3. Ditko jedno.
Zikmund Klauber a Julie Schwarzkopfova z Dlouhe Vsi, obch. v c. 1, dite Mina, roz. r. 1839.
Dle umrtni matriky zemr v P.:
R. 1818 David Lowy, 2 mes., t. r. Adam Glauber 56 let, 1809 Josef Lowit 74 let, t. r. Eva Lowitova 62 let, r. 1825 Marie Augsteinova 17 tydnu, r. 1827 Katerina Augsteinova 2 roky, r. 1829 Terezie Laza
rova 4 mes., t. r. Adam Glauber 9% t. a Josefa Glau•berova 3% roku a Jakub Glauber 8 tydnu (patrne nejaka nakaza, ktere podlehly vsecky deti teto rodiny), r. 1832 Rebeka Glauberova 68 let, r. 1833 Mina Pittnerova 7 tydnu, t. r. Sara Schwarzkopfova 2V2 r., 1834 Emanuel Weiss 9 mes., t. r. Rebeka Klauberova 9 dni, 1836 Adam Schwarzkopf 4 roky, r, 1837 Matyas Kraus 67 . let, 1838 Eva Lewitova 26 let a 1838 Tobias Glauber 20 tydnu.
Snatky v Praporisti konany tyto:
R. 1817 Jachim Glaser z Touskova a Marie, dcera Rubina Augsteina z P. •                                  .....
R. 1819 Lazar Bloch, obch. ze Svihova a Katerina, dcera Rubina Augsteina z P.
R. 1819 Elias Augstein, obch v P. a Ludmila, dcera Marka Krause z JP.
R. 1821 Lazar Weiss, obch. ze Smrzovic a Magdalena, dcera Marka Krause z P.
R. 1839 Samuel Borges, obch. z Nyrska a Frantiska, dcera zemr. ^Enocha ibsteina z Pobezovic.
Pres veskere pronasledovani zid. rod. v Koute udrzely se tam tyto rod. v dobe pozdejsi:
Dle zaznamu vyse uvedeneho Mayer Epstein •v Koute c. 5, okolo r. 1799.
Elias Mandelbaum a Frantiska Epsteinova z Kouta. Obch. y c. 90. Meli sedm ditek.
Enoch Ebstein a Frantiska Reichenbaumova z Cecovic. Meh vycep koralky v c. 5» Ditky 4.         .    ;
Elias Augstein a xLudmila Krausova z P. Obch. v c. 90. Jedno dite jim zemrelo.              :
Snatky v teto dobe v Koute nebyly zadne.    '
Zemr.: r. 1821 Salpmena Ebsteinova 63 let, 1822 Karel Mandelbaum 9 mes., t. r. Marek Mandelbaum 3 roky, 1833 Salomoun Ebstein 1 rok, 1834 Barbora Augsteinova 6 mes., 1837 Enoch Ebstein 84 let a 1838 Emanuel Augstein 2 r.
Narizenim dvorni kancelare z r. 1837 zavedeny byly nove matriky, a tak od vedeni matrik na katolickych farach bylo upusteno a Zide sami si matriky obstaravaji. Obycejne vedenim matriky byl poveren rb., ktery za to dostaval zvlastni plat.
Matriky od r. 1839 a dalsi nasel jsem ve K. velmi dobre vedene a ulozeny jsou u pana Morice Augsteina, obchodnika ve K.
Po r. 1840 vyskytuji se ve K. vedle jiz jmenovanych zid. rodin tyto:
Adolf Augstein s manzelkou Zofii, roz. Fleischerovou, pak obch. obilim a majitel lihovarny Jakub Klauber a manzelka Karla Hahnova, kupec Moric Steiner a Klara Reachova, Vilem Sonnenschein a Aloisie Kohnova.
V  teto dobe pradelna ve K. vzrusta, vidensti tovarnici privadeji ji k. nebyvalemu rozkvetu. Pracuje pro tovarnu nejen obyvatelstvo ve K. a okoli bydlici, ale i velmi zdaleka sem zbozi upredene dovazeji, a temi obchodniky jsou ponejvice Zide.
V  tovarne pracuje na rucnich stavech 4 az 5 tisic pradlaku,  400   cesacu   a   400 tkalcu. V souctu jsou pojati i pracovnici z Chebska.
Kdynska tovarna sepisuje smlouvu s videnskou firmou, umeleckou barvirnou Martina Schmidta a Vilema Lautersacka, ve ktere jmenovana firma se zavazuje radne obarviti rocne na 4 tisice kusu dila.
Po smrti Schmidtove tovarna predana je spolecnosti, az konecne r. 1845 sepsana je smlouva na 8 let a tam nachazi se 29 spolecniku s kapitalem 626.093 zl. a mezi temito spolecniky je mnoho Zidu.
R. 1859 znicil pozar tovarnu, ale tato se brzy pod dobrym vedenim zaae vzpamatovala.
R. 1870 byla tovarna prodana a koupil ji J. Bondy, znamy tovarnik z Prahy. Novy majitel utvoril z to
varny akciovou spolecnost se jmenim 750,000 zl. Statni upadek r. 1872 tovarna stastne prestala a reditelem jejim stava se rada Augustin Dehne. Rucni prace v tovarne prestava a meni se ve vyrobu strojovou.
Jiz po r. 1840 snazi se zdejsi obchodnici obilim, z nichz jmenujeme zvlaste Isaka Augsteina a Jakuba Klaubra, obnoviti svetozname trhy ve K. Gubernialnim povolenim ze dne 24. cervence 1846 povoluje se konati ve K. tydenni trhy obilne kazdou stredu.
Tyto obilne trhy vsak dlouho se neudrzely, nebot zdejsi kraj neni vhodny pro pestovani obili, ale zahy nastupuji na jejich misto trhy na dobytek, ktere na: byvaji svetoveho vyznamu. Zasluhu o ne opet maji zid. obchodnici, kteri budou zvlaste pripomenuti v dalsim pojednani.                                                ;
V  teto dobe, okolo r. 1848, pusobi v blizkych Vserubech ranhojic a porodnik Jiri Leopold Weisel.
V  letech sedesatych a sedmdesatych vyskytuji se ve K. tyto rodiny zid.: Kupec Marek Klauber s manzelkou Annou, rozenou Kleinovou, kupec Jonas Hahn a Anna, roz. Lowenthalova, ucitel Josef Bloch s manzelkou Barborou, roz. Sperbrovou, MUDr. Josef Weisl s   manzelkou   Cecilii,   roz.   Klaubrovou   z   Praporist, ucitel Isak Hahn s manzelkou Aloisii, roz. Ledererovou,  obchodnik Josef Weisl  a  Julie,  roz.   Schnurmacherova,   obchodnik   Josef   Schwarzkopf   a   Barbora, roz.   Hutterova,  po  r.  1880   prichazeji   do   K.  kupec Jakub  Weisl  a  Hermina,  roz. Wienerova, krejci   Samuel Bichler a manzelka Rosa, roz. Reiserova, ucitel Salamoun   Seger a  manzelka   Zofie,   roz.   Munschova, v letech 90. vyskytuji se ve K: synove Abrahama Augsteina Josef Augstein a Moric Augstein, velkoobchodnici, pak obchodnik dobytkem Leopold Hutter a  rb. Zigmund    Fischel    s   manzelkou   Terezii,   roz.   Popperovou.
Vynesenim min. kultu a vyucovani ze dne 1. cervence 1895, c. 25.211 ex 1894, bylo narizeno na zaklade t. zv. zid. zakona z 21. brezna 1890, r. z. c. 57, zriditi nove obvody z. o.
Nastala tedy zmena ve K. a zrizen novy obvod z. o. Dle narizeni museli byti k dosavadnim clenum obci pribrani dva clenove, ktere z rad Zidu jmenovalo okresni hejtmanstvi, t. zv. duvernici, a dale musel byti k poradam zvan i rb.
Nove volby vykonany a zvoleni: Moric Klauber ze K., Josef Augstein ze K., Jakub Weisl ze K., Moric Hoitasch ze Vserub, Michal Klein st. z Pocinovic, Wolfgang Schwarz z Kolovce, Rudolf Lazansky z Loucimi, Ludvik Hutter ze K., Josef Weisl ze Vserub, Josef Schwarz z Dlazova, Lazar Salz z Miletic, Michal Klein ml. z Pocinovic, Ludvik Hutter z Dlazova, Leopold Brandeis z Dlazova. (Zaznamenano dle volebni listiny ze dne 15. srpna 1894.)
Novy obvod z. o., ktery dle noveho zakona byl stanoven, zabiral obce: Kdyni, Kout, Praporiste, Starec, Dlazov, Pocinovice, Vseruby, Kolovec, Loucim, Hlubokou a Lhotu.
r"Rb. mel sidlo ve K.
Po letech devadesatych objevuji se ve K. jeste rodiny: Ignac Beck a manzelka Karla, roz. Mayerova, Moric Augstein a manzelka ivlara, roz. Mendlova, MUDr. Arnost Pollatschek a manzelka Berta, roz. Fantova, po jejim umrti Elsa, roz. Schreierova a j
Dle protokolu voleb ze dne 29. rijna 1897 vykonany volby do o. z.
Starostou po dvoji volbe stal se Josef Augstein ze K., mistostarostou Moric Hoitasch ze Vserub, v sirsim vyboru byli: Marek Klauber, Moric Steiner, Leopold Hutter, Josef Hutter, Dr, Josef Weisl, Ignac Beck, Leopold Klauber, Abraham Weintraub, Adolf Glaser,
Ludvik Salz, Abraham Wachtel, David Hahn, Herman Schwarz a Elias Schnurmacher. Pokladnikem byl zvolen Moric Augstein, ucetnim Samuel Fischel, rb., za plat 36 zl., dozorci templu se stali: Marek Klauber ve K., Ludvik Hutter v Dlazove, Simon Hutter v Kolovci, Michal Klein v Pocinovicich a Moric Hoitasch ve Vserubech. Do sesticlenne komise zvoleni: Josef Augstein ze K., Moric Hoitasch ze Vserub, Jakub Weisl ze K., Leopold Brandeis z Dlazova, Wolfgang Schwarz z Kolovce a Rudolf Lazansky z Loucimd.
R. 1901 bylo v cele z. o. ve K. 55 clenu, z nichz platicich bylo 52. Dne 3. prosince 1900 byl zase predsedou obce zvolen Josef Augstein «e K,
Spolek ChevraKadischa byl ve K. zalozen jiz r. 1889 a jeho stanovy schvaleny vynesenim okresniho hejtmanstvi v Domazlicich ze dne 16. cervence 1889, c. 8469. Prvnim predsedou byl Josef Augstein ze K., ktery se o spolek velmi staral a zejmena pecoval o majetek spolku, kterym byl zid. hrbitov v Loucimi. R. 1902 cital spolek 29 clenu. Hrbitov byl casto opravovan, tak na pr. r. 1904 opravovana hradba a dany nove pilire k hlavnim zeleznym ozdobnym vratum stavitelem Tomasem Babkou z Dlazova, vysazeny stromy a upraveny cesty. Dnes je hrbitov pravou lesni idylkou, je to paloucek, obklopeny kol dokola krasnym jehlicnatym lesem, peknou kamennou hradbou ohrazeny, vchod uzavren krasne pracovanymi zeleznymi vraty, cesty posypane piskem a nahrobky vkusne upraveny. Zasluhu o to maji bratri Josef a Moric Augsteinove ze K.
Dne 22. zari 1904 vypsan byl konkurs v z. o. ve K. na misto rb. Rocni plat nabizen 1000 K, pri druhem soubehu byl zvysen na 1200 K, dale mel rb. byt, palivo, vynos schechita 300 K, plat za psani matrik, za vykonavani naboz. obradu a za vyucovani na obecne a mest. skole israel. nabozenstvi. Tehdy bylo ve K. 12 az 15 zid. deti, ktere navstevovaly zdejsi skoly.
Prvnim   rb.   byl   ve   K.   Sigmund   Fischel   od
I.  kvetna 1895 do 10. kvetna 1902.
R. 19O4 byl ve K. rb. Josef K r a u s, ktery tady pusobil od 17. srpna 1902 do 4. zari 1904. Odesel bez vypovedi dne 20. zari 1904.                                     ■
Na vypsani konkursu prihlasil se dne 1. dubna 1905 Adolf U r b a c h, ktery pusobil do 12. cervence 1908.
Pak byl zvolen rb. Ezechiel N. u s s b a u m, ale ze neznal cesky, odesel jiz 1. dubna 1910.
Nato pusobil ve K. rb. Sigmund Beinkeles od
II.  cervence 1910 do 11. brezna 1911.
Po nem prisel posledni rb., Alois Schirenz z PrahyLibne, od 15. cervence 1911 do 15. srpna 1914.
Od vypuknuti svetove valky nebyly konany schuze z. o. ve K. a take schazeji veskere zapisy. Jen dne 9. unora r. 1916 oznamuje se okresni skolni rade v Domazlicich, ze nelze najiti uc. n. z. Obec nemuze najiti ani zkouseneho uc. n. z., na vsechny vyhlasky se nikdo neprihlasil. Pripadne snatky, pohrby a pod. kona ve K. rb. z Klatov.
Dle zapisu z 1. list. 1909 bylo ve K. 51 platicich clenu v z. o., a to ze K. 15, z Dlazova 10, z Kolovce 14, ze Vserub 8 a z Pocinovic 4.
Zdejsi obec nestaci  jiz  vydrzovati  synagogu  a' rb. a zacina  se uvazovati,  aby K.  byla  pripojena k nektere blizke z. o. Pripojeni k Domazlicim se odmita, namita se z duvodu talmudu, ktery zapovida Zidum o  velkych  svatcich  konati cestu  delsi  jedne  hodiny. Mnozi ze zdejsich Zidu protestuji proti vysokym poplatkum, ktere musi o. z. odvadeti a hrozi, ze radeji *.  , z cirkve vystoupi. Zidu v teto dobe ve K. i okoli stale 'jf ubyva, stehuji se do velkych mest.