Ve K. v te dobe vybira se pohranicni clo, ale formani se radi K. vyhybaji. V sousedstvi K. roste konkurence v nove zalozene tvrzi Koutu, kde usazuji se pani z Ryzmberka. V teto dobe stava se panem Ryzmberka nemecky slechtic Jan Filip Kratz ze Scharfensteina, ktery r. 1624 dava K. privilegia a stavi jeji obyvatelstva na roven obyvatelum jinych mest. Pravidly temi usnadnuje se obchod ve K. a davaji se mu mnohe vysady.
Hrad Ryzmberk trpi ve valce 30 lete, az konecne r. 1648 je Svedy rozboren. Pak zasaha do K. i reformace, po ktere nalezame ve K. nekolik prazdnych domu, ze kterych obyvatelstvo odeslo, pronasledovano jsouc pro viru.
Zejmena je to dum blize radnice, kde dnes stoji akciova pradelna, ktery kupuje panstvi koutske a zrizuje tam prvni pletarnu ponozek a jinych veci.
Panstvim koutskym a trhanovskym vladne pozdeji povestny nepritel Chodu Wolf Maximilian Lamingen. Vdova po nem pani Polyxena z Lobkovic prodava je dne 16. listopadu 1697 novemu majiteli baronu Jindrichu StadiOnovi z Wiirzburku. A v teto dobe nalezame jiz zminky o prvych Zidech na panstvi koutskem. Rod Stadionuv vladne zbozim koutskym a trhanovskym az do r. 1909, kdy vymrel.
Za Stadionu vzrusta kdynska tovarna a tim i blahobyt obyvatelstva. Mesto K. roste, stavi se domy, obyvatelstva pribyva, ale suzuji ho vojska valek Karla VI. a Marie Terezie. Velmi caste jsou ve K. rekvisice obili, nenili mozn.0' obili sehnati, jsou volani ku pomoci Zide, kteri je pak obstaravaji.
Konecne svita vetsi svoboda. V r. 1848 tvori se i ve Kw narodni garda o 235 clenech, ale konce jeji jsou neslavne, jako jinde. Ale ruch v meste neustava, do K. dostava se posta, stavi se nova iadnice r. 1850, prichazi zeleznice r. 1889, skoly rostou, r. 1896 zrizena skola mestanska, tovarna zatim dobre prosperuje, obyvatelstvo nachazi dosti obzivy a prevrat zastihuje K. v nejlepsim vzrustu.
V   dejinach Zidu   na K.   bude   treba prihlednouti i k ostatnim osadam, ktere se K. sousedily: Kout na sumave, Vseruby (Neumark), Dlazov, Loucim,  Kolovec, Pocinovice, Praporiste a jine.
V  teto casti o K. budou vzpomenuty   dejiny   Zidu v Koute, Praporisti, Loucimi, Dlazove a Pocinovicich.
O Zidech v obvodu panstvi Stadionskeho pise Emil Tsida: „Novy majitel nemel Zidu v lasce, a to proste z te priciny, ze nezaplatili celou kupni cenu za panstvi. Majitel zil za hranicemi, urednici jeho, zejmena vrchni Seyfried, nezapinali svych kapes, vytezek z velkostatku byl maly, zavladlo smenecne hospodarstvi, utociste hledano u Zidu, a tak situace nebyla utesena.''
Prvni zminka o Zidech je v koutskem archivu v t. zv. Amtsrelationen, kde je zapsano, ze vrchni spravce koutskeho panstvi Jindrich Dalken na rozkaz sve vrchnosti, tedy Stadiona, vydava vyneseni r. 1720, kterym se vsichni Zide z panstvi koutskeho vypovidaji.                                                                   , .
Pripis dorucen byl: Zidu Abrahamu Markusovi v Koute, jehoz v korespondenci koutskeho archivu nazyvaji „patriarcha". Rodina Abrahama Markuse byla jiz asi 100 let usazena ve Vserubech a pak nekolik let bydlela v Koute. Nejvice starosti pusobil koutskemu panstvi Abraham Markus a chteli jej za kazdou cenu vypuditi. Zalovali na nej StadiOnovi a ten narizuje, aby ho hlidali, na jeho pocinani davali pozor a jak by jej v necem chytili, ihned ho vyhnali. Ale Abraham asi tusil, co by jej potkalo a proto zil velmi solidne, v niceni jej nemohli pristihnouti, a tak jej nachazime v Koute az do jeho smrti r. 1725.
Vrr\hni sonti zlosti proti nemu   a   pise,   ze   nebyti
Abrahama, s ostatnimi byl by brzo hotov. Z toho videti, ze Abraham byl vudcem Zidu a ze se jich zastaval.
Proti vypovedeni Zidu z koutskeho panstvi r. 1720 Zide se ohrazuji, nejsou s nim spokojeni a odpovidaji, ze z panstvi nepujdou, ze zahaji s majitelem panstvi spor, ve kterem spolehaji ha podporu celeho zidovstva z Cech.
K vetsi akci odhodlali se dne 7. listopadu 1720, kdy % celeho panstvi podavaji vrchnimu ponizenou zadost, aby jich tak krute nepronasledoval a odvolavaji se, ze jiz r. 1654 za Volfa Vilema Lamingena cinze z domu a dane radne platili. Tuto zadost prinesla na zamek v Koute deputace Zidu, v jichz cele byl Abraham Markus z Kouta.
Vrchni asi upustil, od stihani Zidu a v dalsim dopise StadiOnovi sdeluje, ze vycka, jak se Zide budou dale chovati a jak svym slibum rlostoji, jinak, ze jim ukaze!
V dalsim dopise dovidame se, ze na panstvi koutskem je vinopalna, ktera se pronajimala. Kdyz vyprsel r. 1720 najem, uchazi se o vinopalnu Abraham Marku« a nabizi za ni najmu 1200 zl. Z dopisu vrchniho StadiOnovi a odpovedi shledavame, ze Stadion nechce, aby se vinopalna Abrahamovi pronajala, treba daval o 200 zl. vice najmu nez jini. Z toho videti, ze Stadion Zidum, nepral.
Dne 17. unora 1721 vysvita z dopisu vrchniho hrabeti, ze Zide vyckavaji prichodu hrabete Stadiona do Cech, ze se k nemu chteji dostaviti s deputaci a prositi o ochranu. Ale Stadion odpovida, ze se myli, clonanivajili se, ze jich, bude chraniti a snad nove na panstvi prijimati, to.ze by ucinil jen na rozkaz cisaruv.
Dne 2. brezna 1721 podal Zid Jakub ze K. supliku o sleveni ochranneho poplatku zidovskeho, uvadeje, ze tolik platiti nemuze. Vrchni to oznamuje StadiOnovi a popouzi ho, ze vydali ostre narizeni, Jakub jiste zaplati.
Nejvetsi obtizi bylo, ze vrchni nemohl dokazati, zda Zide maji dle vyneseni snemovniho z r. 1650 pravo na panstvi se usaditi, nebo ne. Zide tvrdili, ze ano, kdezto vrchni nemel dukazu proti, jelikoz spisy archivu koutskeho shorely a vrchni pro sve tvrzeni nemel dokladu.
Dle knihy Urbario bylo r. 1721 v obvodu panstvi koutskeho 11 zid. rodin, ktere platily rocne 163 zl. poplatku.
R. 1725 vydano cisarske narizeni, ze obec, ktera pripusti, aby se usadili Zide, kde dosud nebyli, sama zaplati pokuty 1000 dukatu.
Dne 9. rijna 1725 zemrel v Koute od panstva nenavideny. Abraham Markus. Vrchni pise StadiOnovi a navrhuje, aby nyni Zide z Kouta byli vypovedeni a poslani k pribuznym do K.
Tady deje se prvni zminka o Zidech ve K. Byli tedy ve K. Zide jiz pred r. 17.25.
S vdovou po Abrahamu Markusovi vyjednaval vrchni o prodej jejiho domu, ale vdova zada za nej vymenou domek ve Vserubech. Vrchni trva vsak na koupi, jinak ze by Zidy z Kouta nevypudil. Jezto vdova byla tehotna a zima se blizila, ponechali ji zatim v Koute. Teprve r. 1727 opustila vdova Kout a odstehovala se do Vserub. V Koute po te ze Zidu nikdo nebydlel.
Abraham Markus byl jediny Zid v Koute, ktery tam mel svuj vlastni domek, jinak ostatni bydleli v podnajmu.
R. 1727 schazeji se Zide z kraju klatovskeho a plzenskeho a vymahaji si na krajskych hejtmanech nektere vyhody.
O podobnem pocinani dovidame se ve K. dne 11. ledna 1728. Do K. dostavili se dva inzenyri, kteri nasli na namesti v domku u panske manufaktury (pradelny)
dva Zidy. Tebdy stala na namesti kdynskem kaple sv. Jana asi v mistech dolejsi kasny, pozdeji byla tato kaple zborena a prenesena na misto vedle tovarny pana Keila v ulici Komenskeho, kde dosud stoji. V teto kapli na namesti konaly se poboznosti a proto Zide z namesti museli se prestehovati na misto odlehlejsi. Do domku po Zidech na namesti nastehovali se vyberci cla a ungeltu. Vrchni rad by byl vylohy za opravu domu zapocital Zidum, ale dostal rozkaz, aby je zaplatilo panstvi.
. Nastupce Jindricha Stadiona, ktery zemrel r. 1741, byl Jan Filip Stadion, z jehoz korespondence lze souditi, ze nemel Zidu v lasce. Chvali vrchniho, ze je pronasleduje a nic jim nepovoluje.
Dne 5. ledna 1.760 dosel do K. rozkaz, ze kazdy obyvatel ve K. musi dodati 4 strychy ovsa a 26 liber mouky pro vojsko. Obyvatele Ovsem nemeli tohoto mnozstvi a tak obratili se na Zidaobchodnika ve Vserubech, ktery slibil ve trech nedelich vse obstarati a k tomu jeste 1000 q sena. Cast tohoto byla odvezena do Lovosic a cast do Horsova Tyna za vojskem.
Dne 23. rijna 1764 cteme v Amtsrelationen, ze na panstvi jsou dva Zide, Honig Lobl a Efraim Popr, kteri pujcuji na vysoke uroky penize, pry az na 15%. Panstvi zada vladu, aby celila tomuto obchodu, aby dala bance rozkaz, aby penize pujcovala banka na levnejsi urc':.
V  zapise ze dne 1. pros. 1764 zminuje se vrchni, ze mala chalupa Salomona Hahna ve Kdyni je na spadnuti. Hahn z ni plati 25 zl. rocne najmu, nechce vsak opravu   zaplatiti a zada., aby   panstvi   mu   postavilo chalupu novou. Vrchni navrhuje chalupu prodati, ze se za ni dostane 300 az 400 zl., mimo poplatek laudemia (poplatek za koupi chalupy), pak ze by se ziskala cinze, a mimo to ze by dalsi opravy platil novy majitel sam. Stadion na navrh vrchniho nepristupuje a zada, aby  si Hahn  opravu poridil  sam, nechceli,  aby mu chalupa spadla na hlavu. Kdyby se chalupa prodavala, necht se proda jen krestanu, navrhuje Stadion dale.
Dne 23. ledna 1765 cteme. v Oberamtsberichten: „Pocinovicky Zid dal sebrati dva Zidy z Beharova, ze sousedniho panstvi bystrickeho, kteri hausirovali v Pocinovicich. Vrchni z Kouta potrestal je dvoudennim vezenim. Tito zadali, ze by zaplatili po 6 zl., kdyby jim bylo dovoleno cestovati se zbozim po panstvi koutskem, nebo aby jim bylo dovoleno usaditi se v Pocinovicich."
Vrchni o nabidce uvazuje, ze pocinovicky Zid tise se chova, poctive plati, a uznal, ze mu tedy byt zdrazi!
Pri teto prihode zminuji se, ze ve K. zustal po Sablovi prazdny byt a nikdo z krestanu ho nechtel. Proto nabidne se byt temto dvema Zidum, aby se ve K. usadili. Nebudouli souhlasiti, vypovi se z panstvi.
Stadion na tyto nabidky vrchniho odpovida, aby se hausirovani cizich Zidu na panstvi koutskem zapovedelo, aby mel vrchni pevnou ruku a k pronasledovani hausirniku aby byli vyzvani rychtari, myslivci a vrchnos'tensti zamestnanci.
Vrchni na to brani sve urednictvo a sebe, ze on kona svou povinnost, ale vlada ze Zidum mnoho povoluje, na pr. ze jim dava sklady tabaku v obvodu kazdeho panstvi a tudiz ze jich nelze potom vyhaneti. Zbozi jim zabavovati take neni dovoleno. Je tedy nucen riditi se narizenim zemske vlady.
Nejstarsi matriky farni jsou ve K. z r. 1635 a jsou vedeny do r. 1678. V tech zapisovali se vsak jen obyvatele vyznani katolickeho.
V  matrice z r. 1769, kde na katolicke fare zapisovani byli vsichni nekatolici a Zide, nasel jsem zapsane zamestnance kdynske tovarny, mezi nimiz se vyskytuji jmena: Karel Bohumil Blumenstengel, Krystian Bed
rich Mackrot, Jan Vilem Buchheim, Bedrich Bohumil Kurtz, pak Miller a jini. Dle jmen lze souditi na puvod zidovsky,,
R. 1769 zapisuje se v matrice prvni zid. dite Amalie, dcera .Mayera Epsteina z Kouta na Sumave z c. 5<
Zapisy dalsi jsou z doby pozdejsi, jak bude uvedeno.
R. 1769,.prodava panstvi koutske v K. manufakturu vedle radnice na namesti stojici bankeri a kupci Jakubu Matyasi Schmidtovi z Vidne. Tento byl vyznani katolickeho, ale pribral si pomocniky Bernarda Dalkena, Karla Bedricha Bauerreise a lublanskeho kupce Weitenhillera, z nichz nekteri byli vyznani zidovskeho. Tito postavi tovarnu ihned na jine zaklady, nastane ruch ve K., pribyva delnictva, prumysl roste.
Dne 12. kvetna 1771 pise vrchni, ze o domek, kde bydli Zid Abraham ve K., uchazi se tovarensti mistri a nabizeji o 5 zl. najemneho vice. Vrchni se raduje, ze se Abrahama zbavi.
Dopis Stadionuv ze dne 20. brezna 1773 v Amtsrelationen zapsany, presvedcuje nas, ze ve smysleni jeho nastal obrat. Stadion pravi v nem, ze Zidum, kteri na panstvi jsou jiz usazeni, nesmi se brati jejich chleb tim, ze by se dovolovalo cizim Zidum po panstvi hausirovati a ze musi se zdejsi Zide chraniti.
Dne 16. prosince 1778 zminuje se vrchni, ze Zidum se sice dodavky vojenske nezadavaji, ale ze se jim sveruje jejich dovoz jako formanum.
R. 1783 byla pronajata vyroba potase ve K. Salomonu Hahnovi, o nemz jiz byla rec o chaloupce na spadnuti. Po peti letech vsak stezuje si vrchnost na Hahna, ze neplati najemne a ze bude lepe, prevezmeli panstvi vyrobu potase samo.
Dle knihy sporu mestskych ze dne 15. unora 1784 stezuji si kdynsti obchodnici, ze pod ochranou vrchnosti stojici Zide ze K. Mojzis Hahn a Macherl Hahn s ruznym kolonialnim zbozim hausiruji, nedbajice nedele a svatku, ze navstevuji rodiny a tim obchodniky kdynske poskozuji. Jiz dvakrate byli zadrzeni.
Vrchnostensky urad v Koute zalobu jmenovanym predlozil a pohrozil jim, ze jim zbozi vezme a je dle zakona potresta.
Dle zpravy z musea klatovskeho bylo v teto dobe hausirovani krajskym uradem zakazano a pohrozeno vsem trestem, budouli dopadeni.
R. 1785 je uvolnenim Zidum, dostavaji nektera privilegia.
Jeste vsak r. 1800 je treba dovoleni obce, aby smel byti Zid prijat nekterym sousedem do podnajmu. Tak zada obcan Jan Hostas ve K. povoleni obce, aby smel prijmouti do bytu Zida. Konsele vsak se usnaseji, zadosti teto nevyhoveti.
Od pocatku 19. st. nachazime jiz Zidy zapsane v matrikach farnich ve K. V teto dobe zili tu rodiny:
Jonatan Hahn s manzelkou Katerinou, roz. Schwarzovou. Hahn byl obch. a meli pet deti: Rudolf, nar. r. 1800, Leopold r. 1801, Josef r. 1805, Michal r. 1807 a Israel r. 1811.
Rudolf Hahn s manzelkou Estherou, rozenou Zukkerovou z Cachrova, bydleli jako predchozi ve K. v cisle 159. Zjisteny byly tri deti: Karolina, nar. r. 1834, Jonatan r. 1837 a Michal r. 1839. Jejich otec byl patrne synem predesle uvedeneho Jonatana Hahna.                ^   '
Treti rodinu tvorili Lazar Beck s manzelkou Annou &#8226;Fischlovou z Merklina, rovnez obch. ve K. v c. 158. Jejich ditky byly rozeny: Rosa r. 1835, Frantisek r. 1837 a Anna 1838.                                              &#9632;
Ctvrtou rodinu tvoril Mojzis Bacharach a jeho manzelka Katerina, rozena Eisigova z Trhanova. Ditky byly Rosa r. 1827 a Sara r. 1835.
Vynikajici rodinou byl ranhojic a porodnik Mojzis