krest'., byli od techto odlouceni a maji utvoriti zid. ulice. V B. jiz v 16. stol. mluvi se v zapisech o zid. ulici.
Proti cetnym, namnoze krutym vynosum hledali Zide ochrany u podkomorskeho uradu, ktery vydal obsahle, Zidum nepratelske narizeni r. 1729, zvane „Publicum Judaicum"ls), proti kteremu byly veskere protesty marny.
R. 1735 bylo Zidum povoleno hrbitov rozsiriti a na nem komoru zriditi, se zakazem, ze tam nebude dovoleno nikomu bydleti. Tez povoleno zde cizi Zidy — ne morem nakazene — zde pochovavati za poplatek chudi 8 fl., bohati 13 fl. (majetek bohatych nad 250 fl.10).
Marie Terezie vypovedela r. 1744 Zidy z kral. ceskeho, ale brzy prijati opet na milost a r. 1747 pripomina se B., ze se nema zabranovati vypovezenym prazskym Zidum zde se zdrzovati20). O zdravotnim jich stavu podaval zpravu krajsky chirurg a fysikus, ktery t; r. oznamil, ze toliko u Zidia Marka nalezena prazska Zidovka, ktera 7 dni horeckou stizena byla, u ostatnich nic podezreleho shledano nebylo21). Vynosem kraj. uradu z 12. ledna 1747 bylo dovoleno prazskym zid. emigrantum bydleti v odlehlych ulicich bydzovskych, nikoli v hlavnich, nebo na namesti, kde procesi neb jine poboznosti se konaji22). Dalsim narizenim zakazano temto pristehovalcum bohosluzby a modlitby v krest. domech konati a tylo jedine na synagogu jsou odkazany23).
V teto dobe pocali se schazeti zdejsi Zide s krest. k nab. schuzkam, k nimz tajni nekatolici podnet dali. V techto schuzich vyvijela se postupem zvlastni sekta abrahamitu, jejiz puvodcem byl rb. Mendl z B. a vudcem hnuti Jan Pita, krejci z Chudonic a chudi lide, chalupnici, ovcaci a vdovy z okoli bydzovskeho. Pocatkem r. 1748 schuze se prozradily a nekteri ucastnici byli zatceni. Pita byl z bludu usvedcen, uceni sve odvolal a 18. prosince 1748 na hranici zemrel. Ostatni obdrzeli nekolikalety zalar nebo praci v zelezech a poutech na silnici. Rb. Mendl spojeni to odpykal a 7. brezna 1750 byl v Praze upalen.
Israelitismus objevil se tu opet za selskeho povstani r. 1775, kdy 10 rodin z okoli bydzovskeho prestoupilo k abrahamitum, ale po. dlouhem sporu slibili r. 1777jze bludu toho se vystrihaji. R. 1774 zakazano Zidum predkupni pravo loje a reznici byli povinni mydlarum za predem stanovenou cenu luj prodavati a teprve, kdyz publikum zaopatreno jest, Zide na radu prijiti mohou24).
Lepsi casy Zidum nastaly za cis. Josefa II. vydanim tolerancniho patentu r. 1781, ale Zidum narizeno uzivati jazyka nemeckeho. V te diobe byla skola zid. promenena ve skolu nemeckou, ktera se zde do let devadesatych min. stol. udrzela.
24. srpna 1782 vydal podkomorsky urad narizeni, dle nehoz smeli Zide uzivati toliko domacich sluzebnych Zidu a nikoli cizich, schuze z. o. maji se konati casteji a poradne, zid. ulice ma se casteji nez dosud cistiti a ma byti postarano o nalezity odpad. Za narizeni to cini se zodpovedna z. o.25).
R. 1786 bylo narizeno cislovani zid. domu v mestech rimskymi cislicemi a musili si zvoliti stala prijmeni. Ve zdejsim zid. meste bylo XXXVII domu, ale majitelu jich bylo daleko vice, vzdyt jednotlivci hledeli ziskati aspon cast, 1 svetnici a tu otec odporucil detem a tak stali se majiteli 1 svetnice i i rodiny.
Gubernialnim narizenim z r. 1799 bylo dovoleno zdejsim Zidum toliko vrchnostenske pozemky pronajimati, nikoli pozemky poddaneho lidu20), narizenim z r. 1801 nebylo Zidum dovoleno mestanske domy v mestech kupovati2T).
Kdyz pak r. 1805 obcane bydzovsti stezovali si na mocne rozmnozovani zivlu zid., bylo krajskym uradem v Jicine narizeno, aby vysetreno bylo,. kdo ze Zidu povoleni k zeneni dostal a kde toho prokazati nelze, aby do tri mesicu vypovezeni byli a zprava o tom podana byla. Dle narizeni z r. 1650 nemaji zadne krest. reality na Zidy prechazeti, a prece dle svoleni r. 1786 dva krest. domy na Zidy Mojzise Franka a Pocha pripsany byly, na cemz nic meniti se neda;, nebot zapisy v knihach stvrzeny jsou. Vsak jakmile domy ty do prodeje prijdou, nesmi Zidum, nybrz krest. prodany byti, jelikoz to puvodne krest. domy byly. Najmy domu budtez anulovany, ponevadz smeruji k tomu, aby.Zide krest. domy si prisvojili. Pacht dovoluje se toliko na 2 roky a smlouva budiz krajskemu uradu ke schvaleni predlozena. Zaroven budiz oznameno, zda Zide byty preplaceji, takze krest. i ve chlevich bydleti musi. Soucasne se narizuje, aby v zid. ctvrti nejprisnejsi cistota zachovavana byla, aby nemoci nakazlive nevznikly, vzdyt znamo je, jak byty tamni preplneny jsou a poschodi staveti doporuciti se nemohou, kdyz 1 dum nekolik panu ma2S). Valky napoleonske vyzadaly si na obyvatelstvu tezkych financnich obeti, kterych take Zide nebyli usetreni. R. 1810 odvedli do Prahy ze sve synagogy 88 zlatych a stribrnych predmetu a soucasne uveden inventar vsech stribrnych predmetu v synagoze29). Budova tato byla vsak od posledni prestavby r. 1660 sesla, proto byla r. 1838 znova prestavena a nove upravena.
Reformami josefinskymi i pozdejsimi zlepsily se valne pomery zdejsich Zidu a nastalymi pomery r. 1848 bylo zid. obyvatelstvo zrovnopravneno s ostatnim obyvatelstvem.
V situacnim planu zdejsiho zid. mesta z r. 1841 jest zakresleno 40 zid. domku, z nichz celne byly asi jiz tehdy poschodove. Byly zde hlavni ulice, zadni ulice, ulicka (Ruzova) a male namesti. Vse to vyhorelo 15. cervence 1901 a z byvaleho zid. mesta zbyla jen synagoga. Obyvatelstvo zid mesta, citajici v te dobe 220 rodin, presidlilo do ostatnich ctvrti mesta, kde jiz drive mnozi zamozni Zide se usadili, domy si zakoupili a sve obchody meli.
Zmeny v r. 1848 zrovnopravnily Zidy s obyvatelstvem krestanskym. Tim nastaly Zidum priznivejsi doby a mohli se nerusene svym zivnostem venovati. Nyni cita zid. obec v N. B. 58 clenu, 107 dusi s 58 poplatniky. Prijmy obce cini asi 10.000 Kc, naboz.  dan   asi  10.000   Kc. a  vydani  asi  20.000  Kc.
V B. byla zid. obec od pocatku 16. stol. a k ni pripojeny byly v 2. pol. 19. stol. po pozaru synagogy v Barchuvku tamni obec a vynosem min. sk. a nar. osv. ze dne 8. kvetna 1931, c. 137.268/VI, obec chlumecka, ktere byly pred splynutim samostatnymi obcemi. Nyni patri k zdejsi obci nasledujici osady: Barchuvek, Skrivany; Smidary, Obora, St. Bydzov, Vys. Veseli, Chlumec n. C, Zizelice n. C. a Mlekosrby.
Starostou obce je tovarnik Bedrich Ascher, clen representace venkovskeho zidovstva pro jicinsky kraj.
Drivejsi starostove byli: Reb Jos. Herr mann (1830—1850), Frant. Schnabel (1850—1865), Joh. Schnabel (1865—1882), Dr. Petr Kraus (1882—1884), Jonas Bergmann (1884—1902), Moric Sach sel (1902—1909), JUDr. H. Weil (1909—1911), Karel Braun (1911—1919 a 1929—1932), Em. Stern (1919—1926), Bedrich Ascher (1927—1929 a 1932 dale). Z techto muzu nejvetsich zasluh ziskal Jonas Bergmann, ktery postavil    novy   hrbitov,    zidovskou   radnici,   prestavel
kostel vystavel mestsky sirotcinec a podporoval vse dobre a uslechtile; zemrel 22. unora 1903. K uvedenemu druzi se Moric Sachsel, majitel svetove exportni semenarske firmy (t 1933) a Karel Braun, tovarnik perletovych knofliku, starosta Chewre kadisa. \e zdejsim meste meli Zide synagogu i skolu ]iz pred r 1559, coz patrno ze zapisu v mestskem archivu; synagoga je tez v Chlumci n. C. z konce 19. stol. Pokud bylo mozno zjistiti, pusobili zde rabim: Moses Freund, Jakub Eisner, Dr. Lowy, Dr. F. Kanter, Zikmund Schrecker, Adolf Meilion a nyni zart, rabina M.  Guttmann.                                   v                .„       ,
Zdejsi zidovska skola byla zrusena r. 189(, od ktere doby navstevuji zidovske deti mistni ceske skoly narodni. Z tech dob zachovaly **■ zapisy, hlavne pozdejsiho  data v archivu zidovske obce.
V B jsou 2 zid. hrbitovy. Pamatny stary hrbitov pochazi z r. 1520, na kterem se pochovavalo clo r. 1885 kdy svym nakladem postavil novy hrbitov Jonas Bergmann. Mimo tuto uvedene hrbitovy jest zid. hrbitov v Chlumci n.  C. z pocatku 20.  stol.
Z vedatoru, umelcu a ucencu zidovskych, rodaku bydzovskych, prosluli: MUDr. Isidor Schnabel, ocni lekar a profesor vid. university, David Lande s m a n n, virtuos na piano a general Karel Schwartz. V obchodu a prumyslu, mimo drive uvedene   (Bergmann,  Sachsel, Braun),  vymkli zdejsi
rodaci: David a Eduard Neumann, textilnici ve Dvore Kralove, Petr Schnabel, velkoobchodnik sukny v Liberci, Simon Klein a synove, majitele mlynu ve Smiricich a v Bydzove a Benedikta Hahna nast., velkoobchodnici ve Skrivanech (od r. 1760). K temto druzi se cestne Herman Prerhov, syn ranhojice v Zizelicich (* 1831, 11867 v Praze). Byl vynikajicim deklamatorem a humoristou a byl dusi ceskych besed a mel znacny vliv na uvedomeni narodni Cetne jsou jeho deklamace vydane, v tiesedniku. Na jeho rodnem domku byla mu zasazena pametni deska. Cetne zapisy o Zidech ulozeny jsou v archivu mesta Nov. Bydzova (archivar proi. Ant. Sasina), archivu mestskem i zameckem v Chlumci n. C, v nichz mozno s dovolenim kazdemu odborniku
Vatrika zdejsi zid. o. pocina r. 1788, ale jsou take zapisy ve farnich matrikach ve Smidarech, Novem Bydzove a v Chlumci n. C.
90 VT MI 686/9 «) L. M. II, 72. 12 L. M. ?' 1145/46? »t L M. I, 1159 «) L. m. I, 1380. «) 4 /XII. 1715 arch m ") L. var. 4. *') Arch. m. «) Arch. m. 18 Arch. m. SyLch. n, 21) Arch. m./*) Arch. m. ») Arch. m. ") Arch. m. »    Arch. m. 26)  Arch. m. ") Arch. m. 28) Arch. m. B) Arch. m
itoeV Brdioe4