Dejiny Zidu v Novem Bydzove.
Zpracoval Josef Koudelka v Nov. Bydzove.
V
 Novem Bydzove staval pocatkem 14. stol. klaster Minoritu, ktery r. U%1 vojaky Zizkovymi byl se zemi srovnan a tato cast mesta byla pozdeji Zidum vymezena, kteri se jinde usazovati nesmeli,
Prvni pisemna zminka o Zidech v N B je ve smlouve z r. 1514, kde oznamuje se zapisem vsem, Jak nymeyssun tak i buduczym, ze jsu predstupiii do raddy Vaclav Zamecznik a Zidovka ... va Y'Zid La zar vini Beska t. r., ze mu dal u Hory na vuz soudek zamceny a ten soudek jesti ztracen.
Jiz v tech dobach starali se Zide o sve zemrele, o cemz zapis z r. 1520 uvadi: Tehoz r.' pronajat jest ten kus obce za Stichovou^zahradou, aby se tu kladli a svuj pohreb meli a z toho ouroku dati a platiti maji rocniho; 10 gr. mis. a z kazdeho prespolriho umrleho, ktery by tu pochovan byl, k obci platiti maji po 10 gr. mis.2). Tato smlouva byla r. 1530 pozmenena a Zidum dopusteno s vuli vsi obce, ze sobe zahradu udelali v te ulici, ktera jest mezi zahradou btichovou a Churanovou a Konecneho ze zadu3). L.toho patrno, ze zde jiz cetna osada zidovska musila byti.
Dne 22. kvetna 1536 . vydaf Jan z Pernstejna o Zidech a jich bytech prikazani, a jim pod pokutou 1U kop mis. ulozeno, ktery by se v tom na budouci casy nezachoval. Zide nesmeli podruhu ani prespolnich Zidu prechovavati a sve domy jen krestanum prodati pod uvalovanim hnevu JMti. Vdovci Zidu nebo vdove nebylo dovoleno opet. novou domacnost si zariditi, nez chceli se Zid do toho domu ozeniti aneb Zidovku vdati, tehdy vozen se z mesta ven a Zidovka tolikez a dum ten krest. vosad. Prisne prikazani to zadnym obycejem nema zmeneno bevti pod trestanim JMti.4).
Dle kralovskeho narizeni z r. 1542 musili se Zide ze zeme vystehovati nebo se dati pokrtiti. Brzy davano jim opet povoleni k usazovani na rocni vypoved a tak vidime v B. od r. 1547—1564 opetne zakupovani 14 domu pristehovalymi Zidy5), Zide jiz v tech dobach .meli v B. svoji skolu a synagogu, coz vidno ze zapisu ze dne 17. dubna r. 1559. Xehoz dne koupil Stepan pisar od Josefa Zida' dum k valum lezici i se skolou za 32 kopy hotovych A coz se skoly zid. dotejce, ta ma v sve mire zustati do sesti let porad zbehlych a oni Zide hned z ni urok do sesti let k obci nalezite maji dati0). 24. ledna 1569 dava se Zidum zapis na skolu, ulicku (d,vou loket zsin) a zahradu, ve ktere se pochovavaji s podmin, kou ohrazeni gruntu a placeni 8 gr. mis. pri casu sv. Jin a sv. Havla7).
Zide zdejsi starali se o sve neduzivce a pro ne 10. .brezna 1606 koupili dum za 195 kop mis. Simon Zid, stoje v rade, priznal se, ze jest prodal dum, lezici vedle domu Mojzise Zida s jedne a ulice s strany druhe, s tim vsim k nemu prislusenstvim starsim Zidum sousedum i jinym vsem.Zidum obyvatelum zdejsim, kteryzto dum za spital pokladaji8).
R. f162o koupili starsi Zide k ruce vsi osady zid. chalupu k Chudonicum za 100 kop mis. od cis rychtare Sloteyma, ale ponevadz Y tech. vojenskych vpauW:W**n sepsany k zmrhani prisel a tyz do knihy mestOke ingrossirovan nebyl, zadal 11. un. r. 1636 Jakub Leybl, toho. casu starsi osady zid., aby tyz trh do knih vepsan byl9).
Za valky tricitilete pocet Zidu v B. poklesl, ale zbyh byli r. 1633 prinuceni kontribuce bez protestu zapraviti a spolu se sousedy vsecka bremena nesti, btarsi Zide spatrujice, ze jinak byti nemuze, uvolili se k obci 300 fl. rejn. zaplatiti *°). Po valce tricitiMe byla vsude velika bida. R. 1656 Simon Zid a Salomoun Zid, oba sousede zde v osade zidovske hotove panum zapujcili 40 fl. r. na srazku' solniho handlu ), ktery zustal v rukou Zidu az do r.'1670, kdy jako zivnost mestska pronajat Krist, z Prosece K narizeni r. 1659 byla Zid. osada na valech proti kostelu sv. Trojice ohrazena, k cemuz prispeli Zide 6 fI. r. a 1000 hrebiky12).                             V
Synagoga byla te doby velmi sesla, proto vyzadali si Zide 21. cervna 1660 vstoupeni do rady a prednesli, kterak synagoga nebo skola jejich na samem rozboreni zustava, aby ji dle moznosti z gruntu zase znovu vyzdvihnouti a vystaveti mohli13).
Neblahe dlouhe spory vlekly se mezi rezniky krest a zid. od r. 1631—1691, ktere dobrovolnym a nezrusitelnym narovnanim skonceny. Zidum bylo dovoleno tydne na dvou mistech zid. osady zporazeti a koserovati 2 kusy hoveziho dbbytka a 12 kusu drobnych zvirat. V pripade podvodu nejakych byl kazdy takovy Zid* trestan pokutou 20 kop. mis. Maso smeli jedme prodavati ve svych domech, nikoli v masnych . kramech ™zi krest.14). Za doby morove nakazy Z £y Slmon °*k stizen touto chorobou, procez vsichni Zide byli z B. vypuzeni k osade Libni, odkud mnozi do Barchuvka se odstehovali a zde si tez synagogu vystaveli, ktera pozdeji zanikla. Zpravu o moru v B. prozradil zid. primator Mojzis Elias, zacez byl od mestanu pronasledovan; ale uradem podkomorskym v ochranu vzat15).
Uzavrenim mesta za doby moru 1715 a hroznym padem ohne r. 1717'"Zide byli do nejvetsi chudoby .uvedeni a zadali v ponizenosti o uleveni ruznych poplatku do obecniho duchodu. To vse bylo uvazeno a 100 fl. r. Zide ihned sloziti musili a druhe 100 fl. r. na ctyri ctvrtletni terminy odvadeti povinni byli16). . Mesto nechtelo trpeti pristehovalych Zidu a ohradilo se a zadalo podkomorsky urad, aby jich zprosteni byli. Vynosem z 9. maje 1722 bylo mestu narizeno, aby vsechny cizi Zidy v jistym kratkym terminu z mesta ven vybejti a odbejti hledeli a soucasne vy^an^ kruty rad o zid. domech, obydlich, kramech, zeneni, kseftovani, uzavirani mesta atd.1T).
*?le uvedeneho narizeni z r. 1727 byli Zide odde   » leni v zid. meste a narizenim z r.   1727   vyslovne   se zada,   aby Zide   ve  vsech   mestech,   kde   bydli  mezi
Synagoga (vnejsek)
Hrbitov (stara cast)
Synagoga (vnitrek)
Karel Braun
Moric Sachsel
.   I   '
Arthur Block
Marie Braunovi