Dějiny Židů v Novém Bydžově.

Zpracoval Josef Koudelka v Nov. Bydžově.

V

 Novém Bydžově stával počátkem 14. stol. klášter Minoritu, který r. U%1 vojáky Žižkovými byl se zemi srovnán a tato část města byla později Židům vymezena, kteří se jinde usazovati nesměli,

První písemná zmínka o Židech v N B je ve smlouvě z r. 1514, kde oznamuje se zápisem všem, Jak nymeyssun tak i buduczym, že jsu předstupiíi do raddy Vaclav Zámeczník a Židovka ... va Y'Zid La zar viní Beška t. r., že mu dal u Hory na vůz soudek zamčeny a ten soudek jesti ztracen.

Již v těch dobách starali se Židé o své zemřelé, o cemz zápis z r. 1520 uvádí: Téhož r.' pronajat jest ten kus obce za Stichovou^zahradou, aby se tu kladli a svůj pohřeb měli a z toho ouroku dáti a platiti mají rocního; 10 gr. míš. a z každého přespolrího umrlého, který by tu pochován byl, k obci platiti mají po 10 gr. míš.2). Tato smlouva byla r. 1530 pozměněna a Židům dopuštěno s vůlí vší obce, že sobě zahradu udělali v té ulici, která jest mezi zahradou btichovou a Churanovou a Konečného ze zadu3). L.toho patrno, že zde již četná osada židovská mu-sila býti.

Dne 22. května 1536 . vydaf Jan z Pernštejna o Židech a jich bytech přikázání, a jim pod pokutou 1U kop mis. uloženo, který by se v tom na budoucí časy nezachoval. Židé nesměli podruhů ani přespolních Židů přechovávati a své domy jen křesťanům prodati pod uvalováním hněvu JMti. Vdovci Židu nebo vdově nebylo dovoleno opět. novou domácnost si zaříditi, než chce-li se Žid do toho domu oženiti aneb Židovku vdáti, tehdy vožeň se z města ven a Židovka tolikéž a dům ten křesť. vosaď. Přísné přikázaní to žádným obyčejem nemá změněno bevti pod trestáním JMti.4).

Dle královského nařízení z r. 1542 musili se Žide ze země vystěhovati nebo se dáti pokřtíti. Brzy dáváno jim opět povolení k usazování na roční výpo-ved a tak vidíme v B. od r. 1547—1564 opětné za-kupování 14 domů přistěhovalými Židy5), Židé již v těch dobách .měli v B. svoji školu a synagogu, což vidno ze zápisu ze dne 17. dubna r. 1559. Xéhož dne koupil Štěpán písař od Josefa Žida' dům k valům ležící i se školou za 32 kopy hotových Ä což sé školy žid. dotejče, ta má v své míře zůstati do šesti let pořád zběhlých a oni Židé hned z ní úrok do šesti let k obci náležitě mají dáti0). 24. ledna 1569 dava se Židům zápis na školu, uličku (d,vou loket zsin) a zahradu, ve které se pochovávají s podmín-, kou ohrazení gruntu a placení 8 gr. míš. při času sv. Jin a sv. Havla7).

Židé zdejší starali se o své neduživce a pro ně 10. .března 1606 koupili dům za 195 kop míš. Šimon Žid, stoje v radě, přiznal se, že jest prodal dům, ležící vedle domu Mojžíše Žida s jedné a ulice s strany druhé, s tím vším k němu příslušenstvím starším Židům sousedům i jiným všem.Židům obyvatelům zdejším, kterýžto dům za špitál pokládají8).

R. f162o koupili starší Židé k ruce vší osady žid. chalupu k Chudonicům za 100 kop míš. od cis rychtáře Sloteyma, ale poněvadž Y těch. vojenských vpá-úW:W**ň sepsaný k zmrhání přišel a týž do knihy mestóke ingrossirován nebyl, žádal 11. ún. r. 1636 Jakub Leybl, toho. času starší osady žid., aby týž trh do knih vepsán byl9).

Za války třicítileté počet Židů v B. poklesl, ale zbyh byli r. 1633 přinuceni kontribuce bez protestů zapraviti a spolu se sousedy všecka břemena nésti, btarsi Židé spatřujíce, že jinak býti nemůže, uvolili se k obci 300 fl. rejn. zaplatiti *°). Po válce třicíti-Me byla všude veliká bída. R. 1656 Šimon Žid a Šalomoun Zid, oba sousedé zde v osadě židovské hotové pánům zapůjčili 40 fl. r. na srážku' solního handlu ), který zůstal v rukou Židů až do r.'1670, kdy jako živnost městská pronajat Krist, z Proseče K nařízení r. 1659 byla Žid. osada na valech proti kostelu sv. Trojice ohrazena, k čemuž přispěli Židé 6 fI. r. a 1000 hřebíky12).                             V

Synagoga byla té doby velmi sešlá, proto vyžádali si Žide 21. června 1660 vstoupení do rady a přednesli, kterak synagoga nebo škola jejich na samém rozboření zůstává, aby ji dle možnosti z gruntu zase znovu vyzdvihnouti a vystavěti mohli13).

Neblahé dlouhé spory vlekly se mezi řezníky křesť a žid. od r. 1631—1691, které dobrovolným a nezru-sitelnym narovnáním skončeny. Židům bylo dovoleno týdne na dvou místech žid. osady zporážeti a koše-rovati 2 kusy hovězího dbbytka a 12 kusů drobných zvírat. V případě podvodů nějakých byl každý tako--vy Zid* trestán pokutou 20 kop. míš. Maso směli je-dme prodávati ve svých domech, nikoli v masných . krámech ™zi křesť.14). Za doby morové nákazy -Z £y Slmon °*k stižen touto chorobou, pročež všichni Židé byli z B. vypůzeni k osadě Libni, odkud mnozí do Barchůvka se odstěhovali a zde si též synagogu vystavěli, která později zanikla. Zprávu o moru v B. prozradil žid. primátor Mojžíš Eliáš, začež byl od měšťanů pronásledován;- ale úřadem podkomoř-ským v ochranu vzat15).

Uzavřením města za doby moru 1715 a hrozným pádem ohně r. 1717'"Židé byli do největší chudoby .uvedeni a žádali v poníženosti o ulevení různých poplatků do obecního důchodu. To vše bylo uváženo a 100 fl. r. Židé ihned složiti musili a druhé 100 fl. r. na čtyři čtvrtletní terminy odváděti povinni byli16). . Město -nechtělo trpěti přistěhovalých Židů a ohradilo se a žádalo podkomořský úřad, aby jich zproštěni byli. Výnosem z 9. máje 1722 bylo městu nařízeno, aby všechny cizí Židy v jistým krátkým terminu z města ven vybejti a odbejti hleděli a současně vy-^án^ krutý řád o žid. domech, obydlích, krámech, ženění, kšeftování, uzavírání města atd.1T).

*?le uvedeného nařízení z r. 1727 byli Židé oddě-   » lení v žid. městě a nařízením z r.   1727   výslovně   se žádá,   aby Židé   ve  všech   městech,   kde   bydlí  mezi

Synagoga (vnějšek)

Hřbitov (stará část)

Synagoga (vnitřek)

Karel Braun

Mořic Sachsel

.   I   '

Arthur Block

Marie Braunovi