Dejiny Zidu v Nemeckem. Brode.
Zpracoval Jaroslav   PolakRokycana,  Praha.
V Nemeckem Brode byl dio r. 1883 jen zid. spolek nabozensky; matrika Zidu toho kraje .byla vedena od r. 1830 do 1896 v blizke Lipnici a teprve toho roku byla presidlena do Nem. Brodu. Stanovy z. n. o., v Nem. Brode byly potvrzeny r. 1884; r. 1893 bylo 255 prislusniku; r. 1900 jiz jen 170, kdezto r, 1930 jich pocet klesl na 65 dusi. — Starosta z. n. o. byl r. 1893 Moric Bauer, Adolf B. M u s i 1 (1896 az 1899), Filip Mahl er. (1899), dr. Emil Meissner," advokat (1899—1903), Josef Pachndr (1903 az 1905), Bedr. Roth (1905—1914), Alois Koref, Hugo S t a s t n y (do r. 1919), Artus Mahl er (1922), Rud. Drucker (1923)/a nyni Ing. Otto Bauer ziskal si o obec zid. velke zasluhy. Od vzniku obce je zde i zid. modlitebna a byla i,z. n. s. s nem. vyucovanim, na niz pusobili tito rabini a ucitele:
Jakub Singer, syn Israele S., narodil . se dine 18. srpna 1845 ve Skalce, politicky okres Nove Mesto n.,/Metuji. Absolvovav 3 tridy realky, pripravoval se soukromym studiem pro ucitelske povolani. Pusobil od 1. rijna 1870 jako vypomocny ucitel a od 1. listopadu 1871 do 15. zari 1879 jako radny ucitel na zidovske obecne skole v Koline, nadane pravem verejnosti. \ letech 1879 az 1882 studoval na nemeckem ucitelskem ustave v Praze, kde se v cervnu 1882 podrobil uspesne zkousce zralosti. Od 1. unora 1883 byl spravcem a ucitelem nemecke soukrome skoly v Nem. Brode a zaroven zastaval funkce kantora. Vyucoval zaroven zid. nabozenstvi na tamejsim ceskem statnim gymnasiu. Po reforme zid. nab. obci v Cechach byl jmenovan rabinem teto obce, a kdyz mezitim soukroma nemecka skola byla zrusena, vykonaval nadale funkce kantora a rabina az do sve smrti dne 1. brezna 1914. Zanechal vdovu Bertu, rozenou  Zimmerovou   (zemr.
dne 9. ledna 1928), a pet deti. Syn dr. Arnold S. zije v Plzni. Jak. S. byl jednim z prvych rabinu, kteri pri bohosluzbach, oddavkach a pohrbech kazali take cesky. Pro svou uslechtilou povahu, dobre srdce a vzdelanost tesil se ve vsech vrstvach obyvatelstva Nem. Brodu a sirokeho okoli neobmezene ucte a vaznosti.
Rb. Jakub Singer
Nastupcem Jak. Singera v Nem. Brode byl dr. Lev B r e t i s c h (1914—1922) a Natan Guttmann (1922—1925); nyni nema z. n. o. vlastniho rabina.
V obci je tez Chevra Kadisa, jejiz prvnim starostou' byl Adolf B. Musil, a jez citala r. 1893 30 clenu. Novy hrbitov byl zalozen r. 1890. Ke konci vzpominam nekterych zemrelych, o blaho z. n. o. vysoce zaslouzilych muzu : Moric Bauer, Josef Stiassny, Simon Mahle r, Max S i 11 i n g, Alois Koref a dr. Neuer n.
Dejiny Zidu v Novych Benatkach,
Zpracoval Jaroslav PolakRokycana, Praha.
jLj.nah. o. v N o vych;B«n a tk a ch je starou zid. obci, ktera se osamostatnila jiz r. 1836 a mela velmi peknou vlastni modlitebnu, ktera vsak v poslednich letech byla zrusena a budova soukromnikovi prodana. O blaho obce pecoval zde starosta Jakub Weissenstein od r. 1860 do 1891 a jeste za jeho predsednictvi byli zde i vyborni rb. Kohn, Butter a Lohl'; konstantnim poklesem poctu zid. prislusniku nemuze nyni z. ".'jhab.. o. vydrzovati vlastniho rabina a pridruzila . se. k blizkemu mestecku Lysa n. L., kde je pouhy aynag. spolek majitelem pekne synagogy a hrbitova.       : •
Starostou z. nab. o, v N. B.~ je nyni (od r. 1891) Moric Weigner, ktery o svpu obec svedomite pecuje.
Z vyznamnych   rodin   zidovskych v N. B. jmenuji
jeste Bernarda L e k n e r a (prisel do N. B. r. 1870 a zemrel r. 1911); jeho syn Bedrich Lekner (nar. 1851, zemr. 1910). Z cetnych jeho deti, ktere zaujimaji vesmes vyznamna postaveni, jmenuji tovar'nika „Kotvy" Rud. Leknera z Ml. Boleslavi a prumyslnika   Arnosta  Leknera   z   Terstu.
Zidovske hrbitovy v tomto okresu jsou: ve StranoveKrnsku (byl pouzivan do r. 1900) a v Lyse n. L. od r. 1860, kde o zidovske zalezitosti pecuje M. Hahn, vyrobce likeru.
R. 1910 bylo v soudnim okr. novobenatskem z 27.581 lidi 167 Zidu; r. 1922 bylo v soudnim okr. novobenatskem z 29.532 lidi 108 Zidu; v N. B, bylo r. 1910 32 Zidu, r. 1922 21 Zidu; ve Starych Benatkach bylo r. 1910 13 Zidu, r. 1922 10 Zidu.