Dějiny Židů v Německém. Brodě. Zpracoval Jaroslav Polák-Rokycana, Praha. V Německém Brodě byl dio r. 1883 jen žid. spolek náboženský; matrika Židů toho kraje .byla vedena od r. 1830 do 1896 v blízké Lipnici a teprve toho roku byla přesídlena do Něm. Brodu. Stanovy ž. n. o., v Něm. Brodě byly potvrzeny r. 1884; r. 1893 bylo 255 příslušníků; r. 1900 již jen 170, kdežto r, 1930 jich počet klesl na 65 duší. — Starosta ž. n. o. byl r. 1893 Mořic Bauer, Adolf B. M u s i 1 (1896 až 1899), Filip Mahl er. (1899), dr. Emil Meissner," advokát (1899—1903), Josef Pachndr (1903 až 1905), Bedř. Roth (1905—1914), Alois Koref, Hugo S ť a s t n ý (do r. 1919), Artuš Mahl er (1922), Rud. Drucker (1923)-/a nyní Ing. Otto Bauer získal si o obec žid. velké zásluhy. Od vzniku obce je zde i žid. modlitebna a byla i,ž. n. š. s něm. vyučováním, na niž působili tito rabíni a učitelé: Jakub Šinger, syn Israele S., narodil . se dine 18. srpna 1845 ve Skalce, politický okres Nové Město n.,/Metují. Absolvovav 3 třídy reálky, připravoval se soukromým studiem pro učitelské povolání. Působil od 1. října 1870 jako výpomocný učitel a od 1. listopadu 1871 do 15. září 1879 jako řádný učitel na židovské obecné škole v Kolíně, nadané právem veřejnosti. \ létech 1879 až 1882 studoval na německém učitelském ústavě v Praze, kde se v červnu 1882 podrobil úspěšně zkoušce zralosti. Od 1. února 1883 byl správcem a učitelem německé soukromé školy v Něm. Brodě a zároveň zastával funkce kantora. Vyučoval zároveň žid. náboženství na tamějším českém státním gymnasiu. Po reformě žid. náb. obcí v Čechách byl jmenován rabínem této obce, a když mezitím soukromá německá škola byla zrušena, vykonával nadále funkce kantora a rabína až do své smrti dne 1. března 1914. Zanechal vdovu Bertu, rozenou Zimmerovou (zemř. dne 9. ledna 1928), a pět dětí. Syn dr. Arnold S. žije v Plzni. Jak. S. byl jedním z prvých rabínů, kteří při bohoslužbách, oddavkách a pohřbech kázali také česky. Pro svou ušlechtilou povahu, dobré srdce a vzdělanost těšil se ve všech vrstvách obyvatelstva Něm. Brodu a širokého okolí neobmezené úctě a vážnosti. Rb. Jakub Singer Nástupcem Jak. Singera v Něm. Brodě byl dr. Lev B r e t i s c h (1914—1922) a Natan Guttmann (1922—1925); nyní nemá ž. n. o. vlastního rabína. V obci je též Chevra Kadiša, jejíž prvním starostou' byl Adolf B. Musil, a jež čítala r. 1893 30 členů. Nový hřbitov byl založen r. 1890. Ke konci vzpomínám některých zemřelých, o blaho ž. n. o. vysoce zasloužilých mužů : Mořic Bauer, Josef Stiassny, Šimon Mahle r, Max Š i 11 i n g, Alois Koref a dr. Neuer n. Dějiny Židů v Nových Benátkách, Zpracoval Jaroslav Polák-Rokycana, Praha. jLj.náh. o. v N o vých;B«n á tk á ch je starou žid. obcí, která se osamostatnila již r. 1836 a měla velmi pěknou vlastní modlitebnu, která však v posledních letech byla zrušena a budova soukromníkovi prodána. O blaho obce pečoval zde starosta Jakub Weissenstein od r. 1860 do 1891 a ještě za jeho předsednictví byli zde i výborní rb. Kohn, Butter a Löhl'; konstantním poklesem počtu žid. příslušníků nemůže nyní ž. ".'jháb.. o. vydržovati vlastního rabína a přidružila . se. k blízkému městečku Lysá n. L., kde je pouhý áynag. spolek majitelem pěkné synagogy a hřbitova. : • Starostou ž. náb. o,- v N. B.~ je nyní (od r. 1891) Mořic Weigner, který o svpu obec svědomitě pečuje. Z významných rodin židovských v N. B. jmenuji ještě Bernarda L e k n e r a (přišel do N. B. r. 1870 a zemřel r. 1911); jeho syn Bedřich Lekner (nar. 1851, zemř. 1910). Z četných jeho dětí, které zaujímají vesměs významná postavení, jmenuji továr-'níka „Kotvy" Rud. Leknéra z Ml. Boleslavi a průmyslníka Arnošta Leknera z Terstu. Židovské hřbitovy v tomto okresu jsou: ve Strá-nově-Krnsku (byl používán do r. 1900) a v Lysé n. L. od r. 1860, kde o židovské záležitosti pečuje M. Hahn, výrobce likérů. R. 1910 bylo v soudním okr. novobenátském z 27.581 lidí 167 Židů; r. 1922 bylo v soudním okr. novobenátském z 29.532 lidí 108 Židů; v N. B, bylo r. 1910 32 Židů, r. 1922 21 Židů; ve Starých Benátkách bylo r. 1910 13 Židů, r. 1922 10 Židů.